|
|
Gender, Race, and Class: Intersectional Analysis of Kate Chopin's The Awakening and Selected Short Stories
Salajová, Gabriela ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Cílem této práce je zjistit, zda mohou být nedávné intersekční analýzy klíčového románu Kate Chopinové Probuzení aplikovány obdobným způsobem na povídky téže autorky, a posléze se pokusit stanovit postoj, který Chopinová zaujímá ohledně útisku menšin. Intersekční analýza jako taková bere v úvahu specifický typ útisku, který vzniká v místě, kde se protínají následky útisků vycházející z různých sociálních kategorií - jako kategorie relevantní pro tuto práci byly zvoleny gender, rasa a třída. Intersekční analýza představuje jeden z nejnovějších metodologických přístupů aplikovaných na dílo Kate Chopinové a ve své podstatě navazuje na dosavadní feministické interpretace. První kapitola seznamuje čtenáře s konceptem intersekcionality a popisuje vývoj metod uplatňovaných odborníky při rozboru děl Chopinové, volených v závislosti na proměnách postavení Chopinové v americkém literárním kánonu. Druhá kapitola se pokouší o interpretaci dílčích kroků pěti intersekčních analýz románu Probuzení, jejichž autorkami jsou Anna Elfenbeinová, Elizabeth Ammonsová, Joyce Dyerová, Michele Birnbaumová, a Dagmar Pegues. První tři zmiňované studie jsou argumentačně rozšířeny. Elfenbeinová se zabývá rozporem v pohlížení na sexualitu bílých žen a žen pocházejících z etnických menšin, Ammonsová pojednává o stereotypních...
|
|
|
Hidden Treason: Aspects of the Protagonist's Action in Ralph Ellison's Invisible Man
Redchitc, Daria ; Robbins, David Lee (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
bakalářské práce O románu Neviditelný Ralpha Ellisona se zeširoka diskutovalo hned od chvíle jeho publikování v roce 1952, ale podle mého názoru nezískal jeho Prolog patřičnou pozornost. V této bakalářské práci se chystám dokázat, že právě v Prologu čtenáři vidí Neviditelného jednat v plné míře, i když si toho hlavní postava zdánlivě nevšímá, a to dokonce ani v Epilogu, ve kterém je stále nejistý ohledně svojí budoucí činnosti. Taková možnost existuje na základě toho, že hlavní hrdina není tak pronikavý, jak si myslí, což naznačuje tón celého románu. V opačném případě, pokud Prolog nemá projevit, že protagonista skutečně jedná, zdá se Prolog jako pouhý úvod zbytečný, víme-li, že v prvním odstavci první kapitoly hlavní hrdina klíčovou informaci Prologu opakuje, čili hovoří o své neviditelnosti. Ve své bakalářské práci se budu zabývat činností protagonisty v Prologu a její funkcí v rámci románu. Klíčovou činností je "boj proti Monopolizovaným Světlu a Moci", což může být pojímáno dvojím způsobem: jako přímočará občanská neposlušnost a jako symbolické umělecké prohlášení. První jmenovaný pojem je důležitý v rámci románu i černošské tradice, a proto bude důkladně prozkoumán. Druhý pojem byl velice důležitý pro Ellisona osobně v důsledku vlivu díla Kennethe Burkea, jehož myšlenka, že umění je činnost...
|
|
|
The Portrayal of Women and Men in Charles Bukowski's Fiction
Valdajeva, Božena ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Quinn, Justin (oponent)
Ve středu zájmu této práce se nachází autor Charles Bukowski, a jak název práce napovídá, konkrétně pojetí žen a mužů v jeho vybraných dílech. Tato práce se snaží vyhnout domněnkám o Bukowského osobních názorech a raději se zaměřuje na samotné psané slovo a to na "Zápisky starého prasáka" a "Ženy". Díky výběru právě těchto děl budeme moci probrat změny postojů Bukowského v době, kdy se měnily i názory na ženy. Hlavní oporou této práce jsou jazyk a sexualita. A to proto, aby byla zpochybněna idea, že hrubý a jednoduchý jazyk není vhodný k literárnímu uznání. Cílem této práce je ukázat, že takovýto jazyk byl v dílech použit úmyslně. A to například proto, aby Bukowski mohl lépe zobrazit mysl svých protagonistů. Z podobných důvodů bude analyzována nejvíce diskutovaná a kritizovaná složka děl, sexualita. Smyslem této analýzy bude ukázat, že Bukowski osvobodil téma sexuality s humorem a ironií. Následně práce zasadí Bukowského do kontextu času, prostoru a osobního vývoje, aby naznačila pokrok jeho práce. Jak ale bude ukázáno, Bukowski stejně jako jeho dílo může jen těžko být kategorizován s určitostí. I přes to, zvážíme Bukowského krátce ve vztahu k Beatnikům, což nám umožní zabývat se Bukowského politickými, apolitickými postoji. Druhá část práce bude analyzovat vybrané povídky ze "Zápisků starého...
|
|
|
Hybrid Bodies and Hybrid Identities in the Fiction of Octavia Butler
Korejtková, Adéla ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Procházka, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem hybridity v dílech Octavie Butlerové, konkrétně v trilogii Xenogenesis a v románu Fledgling, což jsou texty, ve kterých hrají velkou roli složité vztahy mezi lidmi a jiným živočišným druhem. V centru zájmu této studie jsou postavy smíšeného původu - potomci příslušníků dvou odlišných druhů a bytosti, jejichž existence je výsledkem genetických experimentů. Tito jedinci obývají metaforický liminální prostor, kde se setkávají a překrývají kulturní, rasové, genderové, sexuální a další hranice. Teoretický rámec této práce je založen na myšlenkách Homiho Bhabhy, které se týkají jeho pojetí hybridity a takzvaného třetího prostoru, a na konceptu kyborga Donny Harawayové. Druhá kapitola je zaměřena na původ a vývoj termínu hybridita a jeho současné využití v postkoloniálním diskurzu. Dále pak vymezuje relevantní pojmy a koncepty z Bhabhovy knihy The Location of Culture a z "A Cyborg Manifesto" od Harawayové a srovnává je. Následující dvě kapitoly jsou věnovány především hybridním postavám Butlerové - Akinovi a Jodahsovi z Xenogenesis a Shori, protagonistce knihy Fledgling. Tato část mimo jiné analyzuje jejich fyzické rysy a zvláštní schopnosti spojené s hybriditou, konstrukci jejich identity, jejich vztah s ostatními a jejich roli v konfliktu odlišných druhů a kultur....
|
|
|
Deconstructing the Fantastic World of Wes Anderson - The Philosophy Behind the Artificial Surface of a Contemporary Director
Szemetová, Lucia ; Roraback, Erik Sherman (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
1 Abstrakt Tématem této práce je filmový svět Wese Andersona. Jedná se o analýzu tohoto současného auteur režiséra, jejíž cílem je načrtnout a podrobně popsat atmosféru a cítění Andersonova díla. Andersonovo cítění zahrnuje znovuinterpretaci ztracených hodnot a vytváří specifické smýšlení, díky kterému se díla dají popsat jako meditace nad vlastní filmovou ‚filozofií'. Základním kamenem teoretické struktury je filozofie, primárně postmodernismus a metamodernismus. Technika meta-filmu, pastiš a nostalgie jsou tři hlavní postmoderní elementy v Andersonově díle. Jeho unikátní užití těchto prvků přesahuje anticipovaný postmoderní tón a vytváří novou strukturu cítění charakterizovaného metamoderní nadějí. Upřímnost vyvěrá z postmoderních prostředků, jež Anderson užívá k vytvoření metamoderní senzibilitu. Práce se soustředí na tři zmíněné atributy Andersonovy filmografie, které v jak postmoderním tak metamoderním kontextu pomáhají rozložit tematické vzorce a významnou vizualitu jeho filmografie. Práce se zaměřuje na osm Andersonových filmů: Grázlové, Jak jsem balil učitelku, Taková zvláštní rodinka, Život pod vodou, Darjeeling s ručením omezeným, Fantastický pan Lišák, Až vyjde měsíc, Grandhotel Budapešť. Analýzou těchto děl se dobereme k základním stylistickým a obsahovým prvkům, stejně jako k unikátnímu...
|
|
|
Neither Old, Nor New: The Southern Belle Archetype in Lillian Hellman's Birdie from The Little Foxes and Tennessee Williams's Blanche from A Streetcar Named Desire
Soukupová, Markéta ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analýza původu ženského ideálu jižanského archetypu a jeho vývoje v průběhu času. V následujících kapitolách se pokusím názorně vysvětlit, jak jižanská elita vnímala, (re)definovala a zachovala osobitou roli jižanské krásky, zatímco jiní její klíčové prvky zaměnili, upravili či zcela zatratili. Práce bude koncipována interdisciplinárně. Z literární teorie se opře především o relevantní definice archetypu, které pak bude ztotožňovat na postavě jižanské krásky. Dále pak bude čerpat zejména z historie, sociologie a kulturních studií. Závěrem přistoupí k oběma zvoleným hrám z pohledu feministických a genderových teorií, na kterých dokáže, jak byl koncept jižanské krásky použit jako společenský konstrukt, sloužící k prosazení mužské authority. Po úvodní kapitole, která představí Americký Jih a jeho obyvatele jako jedinečné entity, kapitola dva okomentuje a zdůvodní základní metodologii a cíle práce společně s klíčovou terminologií, která se v souvislosti s jižanskou kráskou jeví jako nepostradatelná. Kapitola tři se bude zabývat krátkým popisem společensko-historických kontextů, do kterých Tramvaj do Stanice Touha Tennesseeho Williamse a Lištičky Lillian Hellmanové spadají v rámci jejich specifických jižanských krásek. Poté se v kapitole čtyři přistoupí k samotné analýze...
|
|
|
Bernard Malamud's Selected Fiction in the Context of Black-Jewish Literary Relations
Simonová, Anna ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Ačkoliv je tvorba Bernarda Malamuda často interpretována v alegorické a symbolické rovině, Malamud se ve svých dílech nevyhýbal společenským problémům doby, jako například rasové otázce a vztahu mezi Židy a černochy v Americe. Cílem této práce je rozebrat Malamudovy prózy, ve kterých se zabývá černošsko-židovskými vztahy - jmenovitě povídky Anděl Levine ("Angel Levine,"1955), Černá je moje oblíbená barva ("Black Is My Favorite Color,"1963) a román Nájemníci (The Tenants, 1971) - a umístit je do kontextu černošsko-židovských vztahů ve Spojených státech a do kontextu literárních dialogů mezi afroamerickými a židovskými kritiky a spisovateli. Záměrem této studie je tedy zhodnotit Malamudovu roli v diskursu černošsko-židovských vztahů v Americe. Teoretický rámec, popsaný v druhé kapitole, vychází z filozofických a sociologických poznatků, jak je formulovali Judith Butler, John Searle a sociologové Michael Omi a Howard Winant. Práce zkoumá roli jazyka a literatury v konstruování sebe sama (the Self) a toho druhého, jiného (the Other), přičemž těmito kategoriemi se rozumí jak individuální, tak i kolektivní identita, a tedy i identita rasová a etnická. Literární díla, včetně vybraných Malamudových próz, jsou tudíž součástí diskursu, v rámci něhož a proti němuž američtí Židé a černoši konstruují své...
|
|
|
The African-American Slave Narrative in Context: Frederick Douglass and Harriet Ann Jacobs
Chýlková, Jana ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Robbins, David Lee (oponent)
in Czech Cílem této práce je snaha odkrýt nové perspektivy v pohledu na žánr nazývaný vyprávění afroamerických otroků. Proto je žánr prezentován v širších historických, sociopolitických a genderových souvislostech a okolnosti vztahující se k jeho vývoji a k jeho současné literární kritice jsou stručně nastíněny. Výchozím bodem je stručné pojednání o definicích, které kritici, v závislosti na zvolených kritériích, stanovují různým způsobem. Různorodost textů a jejich hlasů je diskutována v souvislosti s Mosesem Grandym a jeho Vyprávěním o životě Mosese Grandyho donedávna zotročeného ve Spojených státech amerických. Grandyho vyprávění, popis života otroka na moři, je podrobeno rozboru. Tradiční, uniformní narativní struktury jsou porovnávány s úryvky díla, kde je možné nalézt některé aspekty jeho maskulinní identity problematizované institucionalizovaným otroctvím. Tato práce se zejména snaží ukázat, že zatímco konvenční struktura příběhů předem definující jejich osnovu a témata je popsána Jamesem Olneym, žádná obecně uznávaná definice žánru neexistuje. V důsledku dosaženého závěru je žánr definován pro účely této práce. Poté, co jsou hlavní příznačné rysy žánru projednány a definice žánru vyprávění afroamerických otroků je ustanovena, následují kapitoly věnující se podrobnějšímu rozboru dvou...
|
|
|
The New York School Poets and Visual Arts: The Poetry of John Ashbery and Frank O'Hara
Žůrková, Michaela ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Robbins, David Lee (oponent)
Básníci Newyorské školy a vizuální umění: Poezie Johna Ashberyho a Franka O'Hary Dílo básníků Newyorkské školy je velmi ovlivněno vizuálním uměním. Básníci, jako jsou například Frank O'Hara, John Ashbery, Kenneth Koch a John Schuyler, se nechali inspirovat zejména abstraktním expresionismem, surrealismem, kubismem a dadaismem. Vizuální umění mělo tak silný dopad na poezii, protože malíři Newyorkské školy dominovali tehdejšímu světu umění, udávali trendy a básníci a hudebníci je následovali. Vizuální umění také hrálo důležitou roli v životech básníků, jelikož mnoho z nich bylo kritiky umění a navíc se často podíleli na spolupráci s malíři. Tato bakalářská práce se zaměřuje na dva básníky Newyorkské školy, O'Haru a Ashberyho, protože jejich poezie vykazuje vliv vizuálního umění v porovnání s jinými básníky Newyorkské školy nejvýrazněji. O'Hara používá zejména techniky abstraktního expresionismu a je nejvíce ovlivněn uměním Jacksona Pollocka. O'Harovy básně jsou bezprostřední a jsou založeny na vyjádření současného momentu, co se děje teď v tuto chvíli. Zaměření na současnost je spojeno s technikami akční malby, která vyjadřuje umělcovo "já" a jeho emoce. Použití technik, jako například "push" a "pull" a práce s povrchem a perspektivou, se projevuje v experimentování s formou básní a dále zdůrazňuje důležitost...
|
|
|
African-American Mothers in Harriet Beecher Stowe's Uncle Tom's Cabin and Toni Morrison's Beloved
Piňosová, Michaela ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
Práce se zaměřuje na pojetí afroamerické matky jakožto klíčové postavy v boji za svobodu ztvárněné v románech Chaloupka Strýčka Toma od Harriet Beecher Stowe a v Milovaná od Toni Morrison. Chaloupka Strýčka Toma popisuje idealizovanou představu mateřství, jíž autorka ilustruje na postavách jako je Eliza Harris, Teta Chloe, Mary Bird a Rachel Halliday. Tyto postavy reprezentují ideologii mateřství, podle níž matka představuje prostřednici při předávání morálních a náboženských zásad ve své rodině a komunitě. Stowe použila osobitou metodu charakterizace, aby umožnila svým bílým středostavovským čtenářkám ztotožnit se s afroamerickými ženami v románu. Jednou z hlavních charakteristik ženských postav je mateřská láska, která je zobrazována jako univerzální vlastnost společná bílým i afroamerickým matkám, a která je přirovnávána k lásce Kristově. Mateřství založené na křesťanských hodnotách mohlo podle Stowe napomoct k osvobození Spojených států od otroctví a obnovení pořádku ve společnosti. Z těchto důvodů podporovala bílé středostavovské manželky a matky v prezentaci názorů na zrušení otroctví v jejich rodinách, zejména před jejich manžely, jejichž názory mohly výrazně ovlivnit politický vývoj ve Spojených státech. Tato zpolitizovaná představa mateřství a s ní spojená metoda charakterizace, jež...
|
host ::
RSS.