|
|
Dramaturg jako člen tvůrčího týmu
Čepková, Kristýna ; Kudláčková, Jana (vedoucí práce) ; Vedral, Jan (oponent)
Práce se zaměřuje zejména na praktickou stránku dramaturgické spolupráce na inscenaci. Kristýna Čepková zmiňuje v úvodu svou dosavadní zkušenost v oboru a cíl této práce. První kapitola se zabývá teoretickou přípravou na zkoušení bakalářské inscenace hry Ann Jellicoe, Bezva finta. Tato část zahrnuje faktografické údaje, komentář k inscenační úpravě a rozbor hry. Ve druhé kapitole autorka popisuje jednotlivé fáze zkoušení a zabývá se některými problémy, které vyplývají ze specifičnosti zvoleného textu. Třetí část je vlastní reflexí spolupráce na inscenaci a jejího výsledného tvaru, který byl prezentován na klauzurách. Závěr obsahuje úvahu o osobním přístupu a předpokladech ke zvolenému oboru.
|
|
| |
|
|
Mýtus, řecké tragédie a jejich současná interpretace
Mikeska, Petr ; Vedral, Jan (vedoucí práce) ; Císař, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá antickým divadlem, resp. řeckou tragédií, starořeckou mythologií, mýty, mystérii. Snažil jsem se vystihnout a pojmenovat fungování a postavení divadla
a náboženství v životě občana starořecké polis. Především ale chci na konkrétním příkladu své absolventské inscenace Euripidova Oresta názorně demonstrovat obtížnosti
a úskalí, se kterými se střetává současný inscenátor starořecké tragédie. Nezanedbatelnými zdroji mého bádání byly i mé praktické zkušenosti z cest po Řecku, především shlédnutá představení v originálním prostředí. Na závěr této práce, jako názornou ukázku, jakým způsobem ze starořeckých tragédií konkrétně vycházejí následující kulturní epochy Evropy, resp. jak zpracovávají jejich témata, jsem zařadil srovnání tří odlišných zpracování tragédie Médea (Médeia).
|
|
| |
|
|
Normalizační dramaturgie činohry Národního divadla v Praze
Dominik, Šimon ; Vedral, Jan (vedoucí práce) ; Hančil, Jan (oponent)
Bakalářská práce Normalizační dramaturgie činohry Národního divadla. Původní československá hra v sezónách 1969/1970 ? 1980/1981 se věnuje tématu pronikání normalizační ideologie do 11 původních her (tj. her napsaných po roce 1945) uvedených v daném období Národním divadlem. Časové vymezení je určeno začátkem, resp. koncem funkčních období dvou hlavních zástupců normalizační stranické linie v Národním divadle, a to ředitele Přemysla Kočího (1969 ? 1978) a uměleckého šéfa činohry Václava Švorce (1973 ? 1981). Práce se soustřeďuje se na prvky, které plní propagandistickou funkci, a analyzuje jejich význam. Dále si všímá i zamýšlených, ale nakonec neuvedených textů se stejným posláním. Na základě dostupných pramenů dochází k závěru, že vedení ND mělo v 70. letech o ideologicky zatížené hry značný zájem, ale kvůli nízké návštěvnosti těch, které divadlo uvedlo, od podobných plánů upustilo.
|
|
|
Postmoderní divadelnost v tvorbě Viliama Klimáčka
Páleníková, Zuzana ; Král, Karel (vedoucí práce) ; Vedral, Jan (oponent)
Viliam Klimáček je považovaný za najznámejšieho a najúspešnejšieho súčasného slovenského dramatika, nazývaného aj "slovenský Čechov". Jeho tvorba je úzko spätá s bratislavským divadlom GUnaGU, ktorého je spoluzakladateľom. Od roku 1985 tu pôsobil ako amatérsky herec, muzikant, režisér, autor a spoluautor. Klimáčkova poetika a inscenačný štýl GUnaGU, ktoré sa od začiatku vzájomne ovplyvňovali, nesú určité známky postmodernej estetiky. Chcela by som v tejto práci preskúmať klimáčkovskú divadelnosť, jej špecifické črty ako aj vlastnosti, ktoré ju zaraďujú do širších umeleckých súvislostí. Moja anlýza bude založená nielen na teoretickom výskume, ale aj na praktickej skúsenosti z inscenovania jednej z jeho hier - Márie Sabíny.
|
|
|
Časová témata a jejich jevištní reflexe
Ferenzová, Lucie ; Vinař, Josef (vedoucí práce) ; Vedral, Jan (oponent)
V této práci se věnuji časovým tématům a jejich jevištní realizaci. Pod pojmem ?časová témata? chápu témata, která jsou aktuální teď a tady, týkají se současného života. Nejprve píšu o textech a inscenacích, které mě ovlivnily a na kterých jsem v minulosti spolupracovala; po té rozebírám svou bakalářskou inscenaci. Snažím se nacházet styčné body mezi texty (M. Bambušek, E. Jelinek, J. W. Goethe, J. Zeh) a jejich jevištní realizací. Nakonec se pokouším najít, co je v těchto inscenacích nadčasové, co nás přesahuje.
|
|
|
Auditivní komponenty v loutkovém divadle
Lešková Dolenská, Kateřina ; Dubská, Alica (vedoucí práce) ; Vedral, Jan (oponent) ; Malíková, Nina (oponent)
Disertační práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. První se zabývá terminologickým zařazením zkoumané oblasti a definováním základních pojmů. Následuje historický exkurz, který se zaměřuje na pouţití zvuku, hudby a hlasu v dějinách loutkového divadla a zabývá se proměnami hlasové interpretace v závislosti na dobových proměnách inscenačního stylu. V části věnované 20. století je věnována pozornost třem českým fenoménům ? dvojici S+H, voicebandu a poetice Divadla DRAK. Třetí kapitola se zaměřuje na autorčinu vlastní diváckou zkušenost a charakterizuje jak tvorbu na domácí scéně, tak pojmenovává tvůrčí postupy i ve vybraných zahraničních inscenacích, a to včetně typologie moţností ne zcela běţného inscenačního zacházení s auditivními komponenty.
|
|
|
Slovo v dramatickém textu Josefa Topola (Konec Masopustu ) a Jáchyma Topola (Cesta do Bugulmy)
Frydrychová, Magdalena ; Vedral, Jan (vedoucí práce) ; Kudláčková, Jana (oponent)
Začátek práce vymezuje hledisko zkoumání her Josefa Topola Konec masopustu a Jáchyma Topola Cesta do Bugulmy, které je určeno především specifickým postavením dramaturga, který je situován mezi text jako součást literatury a jeviště. Stěžejní část práce tvoří rozbor jednotlivých obrazů obou her z hlediska děje (času, prostoru a faktických údajů) a pojmenování všech jejich primárních témat a motivů. Zvláštní kapitola je věnována dvěma jazykovým a významovým rovinám hry Konec masopustu, hledání tematické rovnice mezi oběma dramatickými texty a srovnání jejich odlišných jazykových struktur. V závěru nabízí práce krátké nahlédnutí do problematiky krize slova, kterou oba texty svébytným uměleckým způsobem reflektují.
|
|
|
Dramatik Woody Allen
Šotek, Milan ; Vedral, Jan (vedoucí práce) ; Kudláčková, Jana (oponent)
V první kapitole autor seznamuje s podstatou a historií americké stand-up comedy, jejímž významným představitelem byl v 60. letech právě Woody Allen. Modifikací klubových výstupů do dramatického textu se zabývá druhá kapitola, a to na příkladu Allenova broadwayského hitu Nepijte vodu. Také na další úspěšné hře, Zahraj to znovu, Same, autor vysvětluje, proč v Allenově dramatice přikládá větší význam minulosti stand-up komika než zkušenosti filmového režiséra. Třetí kapitola patří střetu americké a evropské kultury v díle Woodyho Allena. Autor ho dokládá na kafkovské travestii Smrt. V závěrečné kapitole nejprve zasazuje aktovku Central Park West do kontextu Allenovy tvorby 90. let, aby se poté věnoval reflexi vlastní dramaturgické spolupráce na její jevištní realizaci.
|
host ::
RSS.