|
| |
|
|
Odraz osobnosti a života Ingmara Bergman a v jeho vybraných dílech mezi snem a realitou
Krsová, Lenka ; VINAŘ, Josef (vedoucí práce) ; SÍLOVÁ, Zuzana (oponent)
Tato práce se zaměřuje na hlavní inspirační zdroje švédského režiséra Ingmara Bergmana, které pramení z jeho osobního života, a na způsob, jakým se odrážejí v jeho divadelní a filmové tvorbě.
Při bližším zkoumání filmů jsem zjistila, že v nich lze najít silné opakující se autobiografické prvky. Zajímalo mne, zda pro ně můžeme najít společný výchozí bod v jeho osobním životě. Po důkladném zkoumání především literárních pramenů jsem zjistila, že zásadní pro konstituování režisérovy osobnosti bylo jeho dětství, výchova a komplikované rodinné zázemí. Z něj také pramenily sny, představy a jeho "démoni", kteří jsou v této práci kolektivně představeni jako důležité inspirační zdroje a prostředky, skrz které by se mělo na Bergmanovu tvorbu komplexněji nahlížet.
Důraz je také kladen na osobu Augusta Strindberga v Bergmanově životě a jeho Hru snů, která spojuje život a filmovou i divadelní tvorbu švédského režiséra. Tato práce se snaží postihnout, jak se vliv Strindberga na Bergmana projevil v jeho vybraných filmech a divadelní kariéře, která je podrobněji rozvedena. Společné motivy a témata snů, představ a "démonů" obou tvůrců a velký vliv Hry snů na Bergmanovu tvorbu jsou doloženy na jeho dvou bilančních filmech Lesní jahody a Po zkoušce.
Vytyčené téma není možné v rozsahu této práce uchopit v celé jeho šíři, proto tato práce poskytuje pouze odrazový můstek pro další hlubší zkoumání. Konkrétně divadelní působení Ingmara Bergmana by si vzhledem k jeho celosvětovému významu zasloužilo podrobněji zmapovat.
|
|
|
Herecká technika Michaila Čechova
Vavroch, Jaromír ; VINAŘ, Josef (vedoucí práce) ; KORČÁK, Jakub (oponent)
Tato práce se zabývá hereckou technikou Michaila Čechova. Vyzdvihuje svobodnou tvorbu umělce založenou na rozvíjení představivosti, cítění atmosféry a práci s osobním nevědomím.Tvorba je zde postavena proti analýze a rozumu. Inspirován Jungem a Nietzschem docházím k závěru, že teritoriem tvorby je oblast mytologie.
|
|
|
Myth: Socialist Realism
Brederová, Tatiana ; Vinař, Josef (vedoucí práce) ; Boková, Marie (oponent)
V svojej práci sa zameriavam na drámu socialistického reailzmu v Československu, a to v podobe, ktorá sa ustanovila v období 1948-1956 (dramatici ako Vojtěch Cach, Václav Káňa, Peter Karvaš, Štefan Králik, Ján Skalka...). Cieľom mojej práce je definovať jednotné znaky týchto drám, ktoré deklaroval Andrej Ždanov, a analyzovať v nich prostriedky masovej manipulácie.
Hlavnou časťou mojej práce je analýza mytologických koncepcií v dráme socialistického realizmu. To sa snažím ukázať na základe porovnaní socialistickej spoločnosti s antickou či kresťanskou. Používam tu predovšetkým dielo Carla Gustava Junga a Karla Kerényiho Veda o mytológii, no aj interpretáciu dnešných mýtov Rolanda Barthesa v diele Mytológie.
V kapitole o socialistickej mytológii hľadám konkrétne analógie s antickou a kresťanskou mytológiou. Definujem tu hlavné znaky mytológií, ako napríklad ich psychologický pôvod, mýtus prvotného chaosu, ikony a rituály, etiku a sociálnu stratifikáciu. Skúmaním týchto znakov nachádzam analógie so socialistickou percepciou a interpretáciou sveta.
Tratia kapitola je venovaná analýze ?ideojazyka? a ?ideologiky?, termínov definovaných Mikhailom Epsteinom. Analyzujem tu špecifický slovník komunizmu a jeho sémantickú štruktúru.
V poslednej kapitole analyzujem konkrétne dramatické diela na základe predchádzajúceho skúmania mýtu ako takého. Používam tu termíny Rolanda Barthesa ako naturalizácia či inflexia. Tieto termíny sú podľa Barthesa pre mýty typické a ja ich považujem za relevantné aj pre štúdium socialistického realizmu. Takto sa snažím charakterizovať zámer komunistickej garnitúry ?konštruovať ľudské duše?.
|
|
|
Proměna obrazu člověka na divadle
Hanušková, Petra ; Císař, Jan (vedoucí práce) ; Vinař, Josef (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám sociologickou proměnou obrazu člověka v divadle na základě vybraných inscenací Hamleta. Takto vymezil jeden ze sociologických aspektů zkoumání divadla francouzský teatrolog a sociolog Jean Duvignaud ve své studii Sociologie du thêàtre, Les ombres collectives (Sociologie divadla, kolektivní stíny). Prostředkem k tomuto zkoumání mi jsou tři inscenace Hamleta, které znamenají v historii českého divadla určitý mezník. Hamlet z počátku dvacátého století, kterého ztvárnil Eduard Vojan v režii Jaroslava Kvapila, ilustruje nový nástup herectví a tím i vnímání člověka ve společnosti. Hamlet v pojetí Radovana Lukavského z konce padesátých let je zase silně ovlivněn komunistickou érou, kdy veškeré hrdinství bylo tvrdě trestáno. Hamlet Jaroslava Plesla zase reaguje na aktuální těžko definovatelnou dobu, která v sobě stále nese rysy doznívající postmoderny a na kterou nelze odpovědět jinak, než absolutním nihilismem. Na základě srovnání těchto odlišných pojetí, stejně jako na základě samotného Shakespearova textu, se snažím definovat, jaké byly v různých epochách naší společnosti odpovědi na základní Hamletovské dilema "Být či nebýt".
|
|
|
Divadlo a šílenství (Blázen jako dramatický obraz a jako sociální role)
Bárta, Vojtěch ; Vinař, Josef (vedoucí práce) ; Pilátová, Jana (oponent)
Magisterská diplomová práce Divadlo a šílenství ? Blázen jako dramatický obraz a sociální role zkoumá proměnlivé podoby obrazu Blázna v divadle a dramatu západní kultury, od antiky až po moderní dobu ve vztahu k širšímu společenskému a kulturnímu kontextu. Neklade si za cíl úplnost výzkumu, spíše se zajímá o vybrané kapitoly z divadelní tradice, jež částečně souvisejí i s dosavadní tvůrčí činností, především s dramaturgií inscenace hry Johna Webstera Vévodkyně z Amalfi ve školním divadle Disk. Práce se snaží o hledání a uvědomění kořenů archetypálního obrazu, jenž stojí na počátku divadelní tvorby a může představovat její zdroj i ohrožení. Popsáním tohoto obrazu se jej snaží naplnit a přesáhnout.
|
|
|
Sociálně divadelní projekty
Zemanová, Marie ; Vinař, Josef (vedoucí práce) ; Sulženko, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývám sociálně diavdelními projekty, jako nositeli
pozitivní informace o společensky vyloučených menšinách.
První část je věnována rozboru tohoto multidisciplinárního tématu, užívaným
pojmům a vlivu, jaký má jednak na aktéry, kteří se ho účastní a jednak na okolní majoritní
společnst. Další část je letmým exkurzem do historie podobných aktivit na území ČR.
Následují kapitoly se zabývají produkčními specifiky s důrazem na zdroje
financování a další druhy podpory aktivit toho druhu.
Pro představu, jaké subjekty se v České republice sociálním divadlem zabývají,
je v další pasáži uvedeno základní srovnání vybraných divadelních souborů
a jednorázových aktivit. Výběr je koncipován tak, aby demonstroval různorodost, kterou
lze v organizačním přístupu k sociálně divadelním projektům sledovat.
Poslední oddíl se věnuje rozboru českých sociálně kulturních center . Je na nich
demnostrován vliv na rozvoj kultury a společenských vztahů v sociálně problematických
lokalitách, kde působí.
|
|
|
Jedna a jedna rovná se dvě .. a nebo jedna?
Kovalčíková, Jana ; Šiktancová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Vinař, Josef (oponent)
Hledat anebo nalézt?
Ptát se anebo odpovídat?
Zkoušet anebo hrát představení?
Co tvoří důležitější rovinu bytí, přístupu?
Jedno s druhým by mělo nerozlučně souviset. Jedna částečka složená z desítek dalších.
Individualita jedince v ilustraci za pomoci obrazu zrcadla. V první části jako roztříštěné zrcadlo, v druhé jeden zdvihnutý kousek rozbitého zrcadla a v třetí jako slepené zrcadlo, které není ani lepší ani horší - je zkrátka jiné.
|
|
|
Obraz ženy v dramatice 20. století
Musilová, Veronika ; Šavlíková, Kateřina (vedoucí práce) ; Vinař, Josef (oponent)
V této práci sleduji proměny a varianty obrazu ženské postavy ve dvou divadelních inscenacích, několika dramatických textech a jednom románu autorů 20. století. Pozornost věnuji postavám žen, které chtějí obstát v silném konfliktu mezi představami o sobě a svém životě a omezenými možnostmi jejich uskutečnění. Úhel mého pohledu určuje téma ženského osvobozování, jež na uvedených příkladech rozebírám a pojmenovávám. Nacházím podobné i rozdílné cesty k vlastnímu osvobození a různé stupně jeho naplnění. Závěrem si uvědomuji podstatu, která je základem každého, nejen ženského, osvobození: poznat, že nemusím chtít víc, než mohu, porozumět tomu, co mohu, smířit se s tím a nalézt lásku sama k sobě.
|
|
|
Časová témata a jejich jevištní reflexe
Ferenzová, Lucie ; Vinař, Josef (vedoucí práce) ; Vedral, Jan (oponent)
V této práci se věnuji časovým tématům a jejich jevištní realizaci. Pod pojmem ?časová témata? chápu témata, která jsou aktuální teď a tady, týkají se současného života. Nejprve píšu o textech a inscenacích, které mě ovlivnily a na kterých jsem v minulosti spolupracovala; po té rozebírám svou bakalářskou inscenaci. Snažím se nacházet styčné body mezi texty (M. Bambušek, E. Jelinek, J. W. Goethe, J. Zeh) a jejich jevištní realizací. Nakonec se pokouším najít, co je v těchto inscenacích nadčasové, co nás přesahuje.
|
host ::
RSS.