Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 68 záznamů.  začátekpředchozí16 - 25dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Možnosti ovlivnění vývoje motoriky laboratorního potkana opakovaným podáváním specifického antagonisty NMDA receptoru
Kozlová, Lucie ; Mareš, Pavel (vedoucí práce) ; Valeš, Karel (oponent)
Antagonisté NMDA receptoru vyvolávají u laboratorních potkanů hyperlokomoci. Cílem této práce je zjistit, jestli tento účinek nespecifických antagonistů vykazuje i antagonista NMDA receptoru specifický pro NR2 podjednotku. Tato podjednotka převládá v mozku v časném postnatálním období. V rešeršní části práce jsou shrnuty poznatky o NMDA receptorech a o vývoji laboratorního potkana. Experimentální část se věnuje působení specifického antagonisty NMDA receptoru Ro 25-6981 na motoriku zvířat. Látku jsme opakovaně podávali mláďatům laboratorního potkana od 7. do 11. postnatálního dne. Tato zvířata byla do dospělosti opakovaně testována baterií testů vhodných pro určitý věk na spontánní a reflexní motoriku a srovnávána s kontrolní skupinou zvířat. Náš výzkum ukázal, že látka nemá na hrubou motoriku laboratorního potkana významný účinek a zůstává vážným kandidátem na věkově vázané antiepileptikum.
Vliv neuroaktivních steroidů inhibujících NMDA receptory na chování
Chvojková, Markéta ; Valeš, Karel (vedoucí práce) ; Mareš, Pavel (oponent)
Neuroaktivní steroid pregnanolon glutamát (Pg glu), syntetický analog přirozeně se vyskytujícího pregnanolon sulfátu (3alfa5betaS), má neuroprotektivní vlastnosti a minimum nežádoucích účinků. Předmětem mé práce je vliv zvolených strukturálních modifikací molekuly Pg glu na biologické účinky. První modifikací je zvýšení lipofility, druhou pak připojení kladně nabité skupiny na C3. Všechny tyto neuroaktivní steroidy jsou use-dependentními inhibitory NMDA receptorů. Prvním cílem práce bylo zjistit neuroprotektivní účinnost zvolených neuroaktivních steroidů. Druhým cílem bylo prozkoumat vliv vybraných neuroaktivních steroidů na motorickou koordinaci, reflexy, anxietu, lokomoční aktivitu a také účinky jejich vysokých dávek. Třetí cíl představovalo sestavení baterie behaviorálních testů pro screening biologických účinků analogů Pg glu u laboratorních hlodavců. Neuroprotektivní účinky byly hodnoceny v modelu excitotoxického poškození hipokampu u potkana na základě jeho behaviorálních důsledků. Neuroprotektivní účinnost byla prokázána u androstan glutamátu (And glu) a Pg glu. U kladně nabitých molekul neuroprotektivní účinnost prokázána nebyla. V neuroprotektivních dávkách (1 mg/kg) neměl And glu ani Pg glu nežádoucí vliv na motoriku, reflexy ani lokomoční aktivitu. Tyto poznatky svědčí pro význam výzkumu a vývoje...
Vliv stárnutí a stresu na autofagocytózu
Čechová, Kateřina ; Vrajová, Monika (vedoucí práce) ; Valeš, Karel (oponent)
Autofagocytóza je nespecifický katabolický mechanismus udržující buněčnou homeostázu. V případě zvýšeného stresu dokáže zvýšit svou aktivitu, a tím udržet buňku při životě. Je známo, že v průběhu přirozeného stárnutí dochází ke zpomalování její aktivity, a naopak experimentální indukce vede k prodloužení života modelových organismů. Zpomalování může být facilitováno dalšími faktory, jedním z nich může být chronický stres. Vzhledem k tomu, že věk a chronický stres jsou dva faktory podílející se na vzniku mnoha neléčitelných neurodegenerativních onemocnění, v souvislosti se kterými je nyní mechanismus autofagocytózy aktivně zkoumán, zajímalo nás, zda dochází při jejich kombinaci ke změnám v aktivitě autofagocytózy. V naší práci jsme studovali vliv dlouhodobého stresu navozeného sociální izolací u potkanů kmene Wistar ve věku 6 měsíců (N=16) a 12 měsíců (N=16). Zvířata v experimentální skupině byla umístěna do separátních klecí a sociálně izolována po dobu 4 týdnů. Zvířata v kontrolní skupině byla chována ve skupině po dvou. Expresi markerů autofagocytózy (Beclin-1, LC3-II, mTOR) jsme měřili v mozku sociálně izolovaných a kontrolních zvířat v oblasti hipokampu a striata. Dále jsme měřili expresi podjednotek NMDA receptoru (NR1, NR2A, NR2B) v oblasti hipokampu. Výsledky ukázaly, že starší zvířata v kontrolní...
Využití tryptofanové deplece ve studiu mechanismu účinku psychofarmak
Jirásková, Markéta ; Valeš, Karel (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Tryptofanová deplece je široce využívaná nefarmakologická neinvazivní metoda, která se uplatňuje především při zkoumání úlohy serotoninu (5-hydroxytryptaminu, 5-HT) u lidí i zvířat. Metoda využívá možnosti manipulovat biologickou dostupnost esenciální aminokyseliny L- Tryptofanu (L-TRP, tryptofanu), který se, jakožto prekurzor serotoninu, účastní v regulaci mnoha fyziologických procesů organismu a, inter alia, i v patologii a patofyziologii různých neuropsychiatrických poruch a onemocnění. Přestože je metoda tryptofanové deplece notně využívána, přesný mechanismus stojící za výslednými behaviorálními změnami není dosud zcela objasněn. Rovněž není dostatečně prozkoumána využitelnost této metody při koaplikaci farmak. Tato práce se zabývá nejčastěji diskutovanými mechanismy tryptofanové deplece. Dále zkoumá biochemický a behaviorální dopad koadministrace nízkých dávek (0,1 mg/kg a 0,15 mg/kg) dizocilpinu (MK-801) při tryptofanové depleci. V neposlední řadě ověřuje účinek aplikace allopregnanolonu a takrinu na tuto koaplikaci. Výsledky této práce ukazují, že akutní tryptofanová deplece s předchozím hladověním, na rozdíl od chronické, způsobila hypolokomoční a anxiózní chování. A to i navzdory nezměněným hladinám serotoninu v hipokampu. Také bylo reflektováno, že v závislosti na dávce MK-801 jsou...
Účinky multipotentních sloučenin ovlivňujících neurotransmisi ve farmakologických animálních modelech kognitivního deficitu
Chvojková, Markéta ; Valeš, Karel (vedoucí práce) ; Kuchař, Martin (oponent) ; Rudá, Jana (oponent)
V rámci preklinického výzkumu farmakoterapie Alzheimerovy nemoci je v současnosti věnována pozornost multipotentním sloučeninám, umožňujícím intenzifikaci účinku zasažením více patofyziologických mechanismů. Práce se proto zabývala posouzením účinnosti multipotentních sloučenin a kombinované aplikace v modelech kognitivního deficitu u potkana. Společným mechanismem účinku testovaných látek byla modulace neurotransmiterových systémů. Cílem první části práce bylo porovnání účinku experimentální monoterapie a kombinované terapie antagonistou N-methyl-D-aspartátových (NMDA) receptorů a pozitivním modulátorem receptorů pro kyselinu γ-aminomáselnou typu A (GABAA) v modelu vyvolaném trimethylcínem. Superiorita kombinované terapie byla prokázána histologickou analýzou hipokampální neurodegenerace, ale v kognitivním testu nedosáhla statistické signifikance. Předmětem zbývající části práce byly multipotentní deriváty takrinu. Prokázali jsme pozitivní efekt dimeru 6-chlorotakrinu a 6-nitrobenzothiazolu a dále dimeru 6- chlorotakrinu a L-tryptofanu, působících také jako inhibitory acetylcholinesterázy, v modelu kognitivního deficitu vyvolaném skopolaminem. V případě jiných takrinových derivátů působících také jako antagonisté NMDA receptorů jsme prokázali nízké riziko závažných nežádoucích účinků, což...
Význam NMDA antagonistů v animálních modelech ischemického poškození mozku a deprese
Kletečková, Lenka ; Valeš, Karel (vedoucí práce) ; Zach, Petr (oponent) ; Ježek, Karel (oponent)
Glutamátergní systém je hlavním excitačním systémem a glutamátové receptory jsou hojně exprimovány v celé nervové soustavě. Jejich nejrozšířenější typ N-methyl-D-aspartátové (NMDA) receptory jsou esenciální pro fyziologický vývoj nervové tkáně, synaptickou plasticitu a kognitivní procesy. Na druhou stranu nadměrná aktivace těchto receptorů vede k excitotoxickému poškození nervové tkáně a pozdějším velmi vážným neurologickým následkům na budoucí kvalitu života pacienta. Narušení glutamátergního systému je společným rysem pro hypoxicko-ischemické poškození, traumatické poranění, neurodegenerativní onemocnění i neuropsychiatrické choroby. Proto jsou glutamátergní systém a potažmo NMDA receptory atraktivním cílem současného neurofarmakologického výzkumu. Předložená práce se zabývá různými typy molekul modulačně inhibujících NMDA receptor. Výzkum je zaměřen zejména aplikovaným směrem s cílem ohodnotit možný terapeutický potenciál studovaných látek. První skupinu látek představují neuroaktivní steroidy pregnanolon glutamát a pregnanolon hemipimelát inhibičně alostericky modulující NMDA receptor. U těchto molekul jsme s pomocí histologických a behaviorálních metod prokázali jejich neuroprotektivní efekt v hypoxicko-ischemickém a excitotoxickém poškození nervové tkáně. Druhou skupinou látek jsou takrin a...
Vliv střevní mikrobioty na rozvoj neurodegenerativních chorob
Hakenová, Kristina ; Valeš, Karel (vedoucí práce) ; Vodička, Martin (oponent)
Během stárnutí dochází přirozeně k biologickým změnám, v jejichž důsledku dochází ke snížení funkční kapacity organismu, což je doprovázeno i zvýšeným rizikem zánětlivých procesů, které se podílejí na rozvoji neurodegenerativních onemocnění. Střevní mikrobiota a její interakce se střevem a centrálním nervovým systémem hraje klíčovou roli v udržení funkcí biologických homeostatických systémů ve vyšším věku. To otevírá možnost ovlivnění, popřípadě modifikace lidské mikrobioty pro terapeutické účely. Na základě analýzy vzorků stolice pomocí HPLC MS/MS studie potvrdila vliv vybraných probiotik na úpravu metabolických drah a správné fungování mikrobioty per se. Největší vliv byl zaznamenán na tyrozinový metabolismus, tryptofanový metabolismus, metabolismus kyseliny arachidonové a metabolismus biosyntézy žlučových kyselin. U vybraných probiotických bakterií byl nalezen pozitivní vliv na paměťové složky kognitivních funkcí. Signifikantní zlepšení bylo pozorováno u verbálního učení a verbální paměti, u jedinců s mírnou kognitivní poruchou došlo ke zpomalení progrese kognitivního deficitu. Signifikantní zlepšení bylo pozorováno i u exekutivních funkcí. Tyto nálezy nebyly následovány subjektivním pocitem zlepšení zdraví, paměti či zažívání. Klíčová slova: mikrobiota, stárnutí, neurodegenerace, probiotika,...
Optical Signals of Brain
Konopková, Renata ; Otáhal, Jakub (vedoucí práce) ; Kittnar, Otomar (oponent) ; Valeš, Karel (oponent)
Opticke singaly jsou signaly ktere detekujeme pomoci světla odraženeho nebo prochazejicicho biologickymi tkaněmi. Detekce takovych změn může byt použita pro stanoveni fyziologickych i patofyziologickych procesů probihajicich v biologickych tkanich (in vitro) nebo i v tkani živeho organismu (in vivo). Cilem teto disertačni prace bylo představeni detekce optickych signalů jako zobrazovaci metody a navrženi zařizeni pro registraci těchto signalů in vivo. Disertace obsahuje navrhy experimentalniho detekčniho zařizeni a to jak pro zdroj světla, tak pro upevněni opticke soustavy na experimentalni zviře. Vlastni prakticka čast studie zahrnuje detekci transmitance živych hipokampalnich řezu potkana při různych nami nastavenych podminkach na urovni iontovych kanalů, glutamatergni synapticke aktivity, signalu z glie a mitochondrialniho signalu. V neposledni řade se v disertaci věnuji zdroji šumu, ktery detekujeme a musime odlišovat od vlastnich změn optickych vlastnosti ve tkani způsobenych vlastnimi fyziologickymi procesy. Pro synchronni registraci electricke a opticke aktivity byl navržen software VisionBrain. Klíčová slova: vnitřní optické signaly, hipokampus, zobrazovací metody, biomechanika

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 68 záznamů.   začátekpředchozí16 - 25dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.