|
|
The National Constituent Assembly in the period of 1946 - 1948
Tkadlec, Jaroslav ; Gronský, Ján (advisor) ; Pavlíček, Václav (referee)
THE NATIONAL CONSTITUENT ASSEMBLY ABSTRACT The diploma thesis deals with the activity of The National Constituent Assembly in the period of 1946-1948. It is aimed at the creation of this constitutional body, particularly from the perspective of legal principles which served as the basis for establishing the second post-war parliament. This diploma thesis looks at the activity of the National Constituent Assembly from two angles: contextual and chronological. According to the contextual angle the thesis differentiates between legislative function and constitutional one. From the chronological angle, the decisive moment is the political crisis escalating in February 1948.The crucial part of the thesis is concerned with, so called Struggle for Constitution, which in a wider historical context could be considered a struggle for the country's future. KEY TERMS the National Constituent Assembly , Struggle for Constitution, February 1948, the 9th May Charter
|
|
|
The constitutional National Assembly in 1946-1948
Tkadlec, Jaroslav ; Gronský, Ján (advisor) ; Kudrna, Jan (referee)
99 ZÁVĚR Předkládaná práce si v úvodu položila několik otázek, na které měly být v jednotlivých kapitolách nalezeny odpovědi. Na hlavní z nich, sice na otázku, zda Ústavodárné Národní shromáždění splnilo zadání k vypracování a přijetí nové ústavy, je třeba odpovědět záporně. Formálně ÚNS svůj hlavní úkol splnilo, nicméně Ústava 9.května z výše popsaných důvodů nemůže být považována za ústavu demokratického právního státu, obsahující ve svých ustanoveních garanci základních lidských práv a svobod, nezávislou justici, dělbu moci a další instituty právního státu. Na druhou stranu se dá souhlasit s názorem, že i přes únorové události zakotvovala spíše poměry předúnorové, což by se s jistou dávkou zjednodušení dalo považovat za splnění zadání spočívající v ústavním zakotvení poválečných změn. Následující léta však tento částečný úspěch poněkud mění. Přebíráním sovětských vzorů je ústavní listina opakovaně měněna a doplňována a také v masovém měřítku porušována, obcházena a široce a svévolně interpretována. Na druhou stranu je třeba poukázat na fakt, že vina za nesplnění hlavního úkolu neleží v převážné části na samotném zákonodárném sboru. Ten již od počátku své činnosti znamenal určité zrcadlení sporů a následující krize odehrávající se ve vládě a na půdě Národní fronty, čemuž odpovídala i jeho nečinnost při...
|
|
|
The National Constituent Assembly in the period of 1946 - 1948
Tkadlec, Jaroslav ; Gronský, Ján (advisor) ; Pavlíček, Václav (referee)
THE NATIONAL CONSTITUENT ASSEMBLY ABSTRACT The diploma thesis deals with the activity of The National Constituent Assembly in the period of 1946-1948. It is aimed at the creation of this constitutional body, particularly from the perspective of legal principles which served as the basis for establishing the second post-war parliament. This diploma thesis looks at the activity of the National Constituent Assembly from two angles: contextual and chronological. According to the contextual angle the thesis differentiates between legislative function and constitutional one. From the chronological angle, the decisive moment is the political crisis escalating in February 1948.The crucial part of the thesis is concerned with, so called Struggle for Constitution, which in a wider historical context could be considered a struggle for the country's future. KEY TERMS the National Constituent Assembly , Struggle for Constitution, February 1948, the 9th May Charter
|
|
|
The constitutional National Assembly in 1946-1948
Tkadlec, Jaroslav ; Gronský, Ján (advisor) ; Kudrna, Jan (referee)
99 ZÁVĚR Předkládaná práce si v úvodu položila několik otázek, na které měly být v jednotlivých kapitolách nalezeny odpovědi. Na hlavní z nich, sice na otázku, zda Ústavodárné Národní shromáždění splnilo zadání k vypracování a přijetí nové ústavy, je třeba odpovědět záporně. Formálně ÚNS svůj hlavní úkol splnilo, nicméně Ústava 9.května z výše popsaných důvodů nemůže být považována za ústavu demokratického právního státu, obsahující ve svých ustanoveních garanci základních lidských práv a svobod, nezávislou justici, dělbu moci a další instituty právního státu. Na druhou stranu se dá souhlasit s názorem, že i přes únorové události zakotvovala spíše poměry předúnorové, což by se s jistou dávkou zjednodušení dalo považovat za splnění zadání spočívající v ústavním zakotvení poválečných změn. Následující léta však tento částečný úspěch poněkud mění. Přebíráním sovětských vzorů je ústavní listina opakovaně měněna a doplňována a také v masovém měřítku porušována, obcházena a široce a svévolně interpretována. Na druhou stranu je třeba poukázat na fakt, že vina za nesplnění hlavního úkolu neleží v převážné části na samotném zákonodárném sboru. Ten již od počátku své činnosti znamenal určité zrcadlení sporů a následující krize odehrávající se ve vládě a na půdě Národní fronty, čemuž odpovídala i jeho nečinnost při...
|
guest ::
RSS feed.