|
|
Doktrína jedné hospodářské jednotky v soutěžním právu EU
Lepara, Samir ; Šmejkal, Václav (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Doktrína jedné hospodářské jednotky v soutěžním právu EU Se zaměřením na aplikaci jedné hospodářské jednotky na kontrolu koncentrací veřejných podniků Abstrakt Tato práce se zabývá aplikací doktríny jedné hospodářské jednotky na veřejné podniky (neboli SOEs - State Owned Enterprises), konkrétně důsledky odstavce 22 preambule Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 29. 1. 2004 o kontrole spojování podniků (EUMR), společně s Konsolidovaným sdělením Komise k otázkám příslušnosti podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 o kontrole spojování podniků. Tyto dokumenty stanovují jakožto pravidlo k výpočtu obratu a určení jurisdikce doktrínu jedné hospodářské jednotky s nezávislou rozhodovací pravomocí. Tato práce si klade za primární cíl sestavit z rozhodovací praxe kritéria, dle kterých je možné takovouto hospodářskou jednotku s nezávislou rozhodovací pravomocí detekovat. Tato kritéria vycházejí z rozhodovací praxe Komise, jejíž dlouhodobý vývoj autor studoval v kapitolách 3 a 4 práce. Autor sestavil pomocí syntézy poznatků z prostudovaných rozhodnutí přehled relevantních kritérií, jejichž výčet uvádí v závěru kapitoly 3. V kapitole 4 pak autor zkoumá, zdali je přistupováno nediskriminačně k veřejným podnikům ze třetích zemí. Tato kapitola je založená na analýze rozhodovací praxe týkající se veřejných podniků z Číny a...
|
|
|
Kupní síla a její zneužití v evropském právu
Musil, Aleš ; Šmejkal, Václav (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Tato rigorózní práce se pod názvem "Kupní síla a její zneužití v evropském právu" zabývá analýzou kupní síly v evropském právu z pohledu právní teorie (část první - teoretická) a analýzou právních úprav jejího zneužití (část druhá - praktická). Pozornost je věnována především pohledu evropského práva na problematiku kupní síly a jejího zneužití, a to jak z pohledu existenční ochrany hospodářské soutěže, tak z pohledu konceptu kupní síly, sledujícího především jiné cíle než ochranu hospodářské soutěže na trhu. Ve své práci se zabývám tržní kupní silou, kterou odlišuji jak od tržní síly na straně podávajícího, tak od ekonomického pojetí kupní síly, vyjadřujícího kupní sílu firem a spotřebitelů pomocí srovnání cen v národních měnách za stejné výrobky v tzv. spotřebním koši. Pojem tržní síly v sobě tedy zahrnuje jak tržní sílu na straně prodávajícího, tak tržní kupní sílu. Ve své rigorózní práci dokazuji, že (i) tyto tržní síly nemohou byt chápány jako zrcadlový odraz a (ii) kupní síla je zastřešující pojem pro monopsonii a vyjednávající sílu na straně odběratele. Kupní síla jako zastřešující pojem vyjadřuje odběratelovu schopnost ovlivňovat obchodní chování dodavatele s cílem dosáhnout snížení nákupní ceny a/nebo získání výhodnějších obchodních podmínek, a to ve dvou formách - ve formě monopsonie a ve...
|
|
|
Právo být zapomenut v kontextu moderního pojetí ochrany osobních údajů
Denemark, Jaroslav ; Svobodová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Scheu, Harald Christian (oponent)
Název rigorózní práce Právo být zapomenut v kontextu moderního pojetí ochrany osobních údajů Abstrakt Ústředním tématem rigorózní práce je problematika práva být zapomenut a jeho místa v dnešním digitálním světě a informační společnosti. Autor především rozebírá rozdílný přístup k ochraně osobních údajů v Evropě, Spojených státech amerických a Argentině v kontextu střetávání se toho práva s právem na svobodu projevu a na svobodný přístup k informacím. Autor popisuje na jednotlivých případech řešených vrcholnými soudy odlišné pojetí významnosti těchto práv a jiný hodnotový žebříček při jejich vzájemném posuzování. Na základě nastínění přístupů k těmto právům se autor zabývá tím, jaké místo má v těchto právních kulturách právo být zapomenut a jaké jsou jeho podoby. Jsou představeny některé formy práva být zapomenut v Evropské unii, tak jak se právo vyvíjelo v různých etapách právních předpisů upravující ochranu osobních údajů. Podrobně se zabývá judikaturou Soudního dvora Evropské unie, jejímž předmětem je právo být zapomenut. Pozornost je též věnována reálnému zavedení do praxe práva být zapomenut dle rozsudku Soudního dvora Evropské unie ve věci Google v. Spain. Nadále autor analyzuje současnou úpravu práva být zapomenut v článku 17 obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) a popisuje, jak je možné...
|
|
|
Právo být zapomenut v právním řádu EU
Bolková, Edita ; Šmejkal, Václav (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Právo být zapomenut v právním řádu EU Abstrakt Cílem této práce bylo prozkoumat a analyzovat právní institut práva být zapomenut a najít ideální formu pro jeho hmotněprávní zakotvení v rámci právního řádu Evropské unie (či mimo něj). Práce vysvětluje pojem "právo být zapomenut" a zasazuje jej do historického a mezinárodně-právního kontextu. V rámci výzkumu bylo nutné se podrobněji věnovat také vymezení pojmů jako je "soukromí" a jeho konfliktu s právem na svobodu projevu a informace. Z tohoto pohledu představuje zásadní průlom rozsudek Soudního dvora Evropské unie z roku 2014 ve věci Google Spain, který v sobě zahrnuje argumentaci ohledně vyvažování těchto práv a také první oficiální "přiznání" práva být zapomenut unijním soudem. Rozsudek Google Spain, který tato práce podrobně analyzuje, předznamenal koncepční změny v právním řádu EU týkající se práva být zapomenut obsaženého v nově přijatém GDPR účinném od roku 2018. Lavina kritiky, která ambici Komise zakotvit právo být zapomenut v GDPR provázela, dokládá kontroverzi, kterou tento institut vyvolává. Přesný název článku 17 GDPR zní: "Právo na výmaz ("právo být zapomenut")" a je jedním z nejproblematičtějších ustanovení celé nové koncepce ochrany osobních údajů, o čemž svědčí i kompromisní název tohoto ustanovení. Mnozí odborníci se domnívají, že právo být...
|
|
|
Právo být zapomenut v kontextu moderního pojetí ochrany osobních údajů v EU a USA
Denemark, Jaroslav ; Svobodová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Scheu, Harald Christian (oponent)
Název diplomové práce Právo být zapomenut v kontextu moderního pojetí ochrany osobních údajů v EU a USA Abstrakt Ústředním tématem diplomové práce je problematika práva být zapomenut a jeho místa v dnešním digitálním světě a informační společnosti. Autor především rozebírá rozdílný přístup k ochraně osobních údajů v Evropě a Spojených státech amerických v kontextu střetávání se toho práva s právem na svobodu projevu a na svobodný přístup k informacím. Autor popisuje na jednotlivých případech řešených vrcholnými soudy na obou kontinentech odlišné pojetí významnosti těchto práv a jiný hodnotový žebříček při jejich vzájemném posuzování. Na základě nastínění přístupů k těmto právům se autor zabývá tím, jaké místo má v těchto právních kulturách právo být zapomenut a jaké jsou jeho podoby. Jsou představeny některé formy práva být zapomenut v Evropské unii, tak jak se právo vyvíjelo v různých etapách právních předpisů upravující ochranu osobních údajů. Podrobně se zabývá judikaturou Soudního dvora Evropské unie, jejímž předmětem je právo být zapomenut. Pozornost je též věnována reálnému zavedení do praxe práva být zapomenut dle rozsudku Soudního dvora Evropské unie ve věci Google v. Spain. Nadále autor analyzuje současnou úpravu práva být zapomenut v článku 17 obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) a...
|
|
|
Ochrana dítěte jako subjektu lidských práv v rámci mezinárodní a unijní úpravy mezinárodních únosů
Kozáková, Jana ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Diplomová práce nese název: "Ochrana dítěte jako subjektu lidských práv v rámci mezinárodní a unijní úpravy mezinárodních únosů" a zabývá se postavením dítěte v rámci právních norem upravujících lidská práva, práva dětí a mezinárodní únosy dětí. Práce zkoumá, jakým způsobem je na dítě nahlíženo, zdali jako na objekt nebo jako na subjekt práv. Práce je rozdělena do tří kapitol, kdy je postupně přecházeno od obecného vysvětlení základních pojmů až ke konkrétní úpravě postavení dítěte v rámci mezinárodních únosů. První kapitola definuje základní pojmy objekt a subjekt lidských práv, analyzuje obecně postavení člověka jako subjektu mezinárodní úpravy lidských práv a následně postavení dítěte jako specifické kategorie ochrany lidských práv. První kapitola závěrem odpovídá na otázku, v čem se liší pojmy objekt a subjekt lidských práv. Druhá kapitola se zabývá právními normami upravujícími ochranu lidských práv s důrazem na ochranu dítěte jako subjektu lidských práv. Představené právní normy jsou analyzovány z pohledu úpravy práv dětí a mezinárodních únosů. Dále jsou v druhé kapitole představeny dvě základní právní normy upravující mezinárodní únosy dětí. Druhá kapitola závěrem odpovídá na další otázku a sice jaké unijní a mezinárodní normy se zabývají ochranou dítěte jako subjektu lidských práv a jak je...
|
|
|
Access to big data under the "refusal to supply" case-law of the Court of Justice of the EU
Ochodek, Tomáš ; Šmejkal, Václav (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Přístup k big data na základě "refusal to supply" judikatury Soudního dvora EU Abstrakt Tato diplomová práce se věnuje tématu přístupu k tzv. big data z pohledu soutěžního práva EU. Práce se zabývá tím, zda a do jaké míry je možné využít tzv. "refusal to supply" judikaturu vytvořenou Soudním dvorem EU k tomu, aby bylo možno získat přístup k big data, která jsou v dispozici dominantního podniku. Práce shledává, že za určitých podmínek je možné, aby byly naplněny všechny nezbytné kroky k tomu, aby mohl podnik od dominantního podniku žádat přístup k big data pod kontrolou tohoto podniku. Tato práce se proto nejprve zabývá tím, jaké faktory působí na tzv. online platformy, které se v postavení dominantních podniků z hlediska přístupu k big data mohou ocitnout velmi často. Práce analyzuje působení tzv. síťových efektů, vlivu analýzy dat na jejich efektivitu a problematiku tzv. vícestranných trhů v souvislosti s postavením online platforem. Následně je předmětem práce posouzení jednotlivých kroků, které v souhrnu vedou ke klasifikaci chování dominantního podniku jako zneužití jeho dominantního postavení skrze odepření přístupu k big data. Z hlediska definice relevantních trhů v soutěžním právu je zásadní rozdělení na tzv. downstream a upstream trhy, jelikož v případech "refusal to supply" posuzovaných Soudním...
|
|
|
Posílená spolupráce v EU
Černý, Filip ; Svobodová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Král, Richard (oponent)
Posílená spolupráce v EU Abstrakt Posílená spolupráce je hojně diskutovaným pojmem v souvislosti s dalším možným vývojem a směřováním evropské integrace. Jedná se o mechanismus, který přináší do unijního práva prvky flexibilní integrace. Tato diplomová práce si klade za cíl poskytnout kompletní pohled na posílenou spolupráci. V první části se zaměřuje na definici flexibility a její jednotlivé teoretické koncepty. Následující části práce jsou již pak plně zaměřeny na posílenou spolupráci jako na konkrétní právní instrument upravený Smlouvami. V prvé řadě je zde zmíněn její historický vývoj od Amsterodamské smlouvy po Lisabonskou smlouvu a změny, kterých doznala její právní úprava. Poté přichází na řadu analýza samotných právních ustanovení o posílené spolupráci. Je zde rozebrán celý postup navázání posílené spolupráce a podmínky k tomu potřebné. Jsou zde také zmíněny zvláštní úpravy postupů navázání posílené spolupráce v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky a v oblasti policejní a justiční spolupráce v trestních věcech. Dále je podstatná část práce věnována uplatnění posílené spolupráce v praxi. Je zde rozebráno pět případů dosud navázaných posílených spoluprací. V každém případě je rozebrán vývoj vedoucí k rozhodnutí, že bude aplikována posílena spolupráce, a posléze následný proces povolení...
|
|
|
Relokace jako nástroj řešení migrační krize EU
Škapová, Lucie ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
1 Relokace jako nástroj řešení migrační krize EU Abstrakt Azylová politika byla tradičně považována za citlivou součást státní politiky, dlouho proto stála mimo větší zájem evropské integrace. Rozvoj vnitřního trhu a odstranění vnitřních hranic mezi členskými státy si však postupně vyžádaly učinit opatření k harmonizaci v oblasti azylu a migrace. Pravomoc EU v oblasti azylu se z toho důvodu od 90. let rozšiřovala, což postupně vedlo ke vzniku společného evropského azylového systému (SEAS). Roky trvající politická nevůle provést hlubší reformu SEAS a dát větší prostor zásadě solidarity nicméně vedla k systémovým nedostatkům SEAS. Tyto nedostatky, zejména pokud jde o nerovnoměrné rozdělení odpovědnosti mezi členskými státy, se naplno projevily během migrační krize EU. Výsledkem byla sada ad hoc opatření, zahrnující kromě jiného aktivaci mimořádné pravomoci přijímat dočasná opatření podle čl. 78(3) SFEU (bývalý čl. 64(2) SES), jež do té doby nebyla nikdy využita. Přijetí dvou relokačních opatření Radou v září 2015 vyvolalo řadu právních otázek a dvě žaloby na neplatnost před Soudním dvorem EU (Slovensko proti Radě, C-643/15 a Maďarsko proti Radě, C-647/15). Dlouho očekávané stanovisko generálního advokáta a rozhodnutí Soudního dvora EU přinesla překvapivou shodu, byť celkově překvapila spíše málo. Jak...
|
|
|
Proměny redakčních rutin v online médiích v důsledku rozšiřujícího se videoobsahu
Svobodová, Lucie Magdalena ; Géla, František (vedoucí práce) ; Němcová Tejkalová, Alice (oponent)
Cílem diplomové práce je zmapovat videoobsah na třech českých online médiích a popsat, jak se z důvodu videotvorby změnily redakční rutiny. Kvůli narůstajícímu videoobsahu na zpravodajských serverech si totiž novináři často musí osvojit schopnosti, které dříve nebyly nutné, a jejich náplň práce se tak postupně proměňuje. V redakcích produkujících videoobsah panuje vyšší míra multiskillingu, kdy její pracovníci často musí dělat více úkolů najednou. Autorka se v práci kromě zmíněných změn zaměřila i na to, jak se na proměny redakčních rutin dívají sami novináři a zda jim to vyhovuje. Mezi zkoumanými online médii byly Seznam Zprávy, Deník.cz a Blesk.cz. Metodami výzkumu byla obsahová analýza videoobsahu a polostrukturované rozhovory se žurnalisty vybraných redakcí. Výsledky ukázaly, že novinářské praktiky z důvodu rozšiřujícího se videoobsahu prošly opravdu mnoha změnami, na které si ale novináři zvykají, a některým dokonce vysoká míra multiskillingu vyhovuje.
|
host ::
RSS.