|
|
Geometrie 2+1 dimenzionálních černých děr
Klozová, Eliška ; Krtouš, Pavel (vedoucí práce) ; Svítek, Otakar (oponent)
V 2+1 dimenzionálním anti-de Sitterově vesmíru uvažujeme Killingův vektor boostu a s ním spojenou izometrii. Identifikací dvou izometrických ploch ve vhod- né oblasti prostoročasu získáme objekt lokálně izometrický s anti-de Sitterovým vesmírem, ale s globálně odlišnou topologií - BTZ černou díru. Abychom ukázali, že se jedná opravdu o černou díru, zavádíme přizpůsobené souřadnice a zkoumá- me prostoročasovou strukturu tohoto objektu. Ukazuje se, že jde o prostoročas s vnitřními a vnějšími oblastmi oddělenými horizontem (nulovými plochami). Dále ukazujeme přímočarý vztah mezi parametrem identifikace a hmotností černé díry. Nakonec diskutujeme limitní přechody k dalším fyzikálně zajímavým objektům, kterými odůvodníme stanovení nulové hladiny hmoty-energie. Pro lepší pochopení a názornost trojrozměrně vykreslujeme všechny nadplochy, konformní diagramy BTZ černé díry a její prostorovou strukturu. 1
|
|
|
Interakce gravitačního záření s látkou
Tintěra, Tomáš ; Svítek, Otakar (vedoucí práce) ; Žofka, Martin (oponent)
V předložené práci studujeme gravitační vlny ve vysokofrekvenční aproxi- maci a jejich interakci s látkovými vlnami srovnatelné frekvence. Zobecníme forma- lismus R. A. Isaacsona na případ nevakuových prostoročasů. Formulujeme a studu- jeme techniku takzvaného středování, pomocí níž filtrujeme pomalé změny tenzoro- vých polí od vysokofrekvenčních fluktuací. Popsaných metod použijeme na příkla- dech s danou konkrétní středovanou metrikou, takzvanou pozaďovou metrikou. Zkou- máme tak vzájemné působení vysokofrekvenčních gravitačních vln na Robinsonově- -Trautmanově pozadí a vysokofrekvenčních elektromagnetických vln. Dále hledáme ide- ální tekutinu s vysokofrekvenčním tenzorem energie a hybnosti, která by mohla existo- vat na plochém Friedmannově-Lemaˆıtreově-Robertsonově-Walkerově pozadí spolu s vy- sokofrekvenčními gravitačními vlnami, a opět zkoumáme vztah případných gravitačních a látkových vln.
|
|
|
Symetrie anti-de Sitterova vesmíru a prostory získané identifikací podél těchto symetrií
Irinkov, Pavel ; Krtouš, Pavel (vedoucí práce) ; Svítek, Otakar (oponent)
Problematika topologických černých děr v 2+1 dimenzionálním AdS prostoročasu se v průběhu posledních 20 let stala jedním z vhodných jednoduchých modelů pro zkoumání koncepčních otázek kvantové gravitace. V této práci jsou roztříděny izometrie 2 + 1-dimenzionálního anti-de Sitterova prostoročasu a klasifikována řešení Einsteinových rovnic vzniklá identifikací podél souřadnic, přizpůsobených k jednotlivým izometriím. Důraz je při tom kladen na Poincarého souřadnice a extrémní černé díry. Podrobněji je popsán fázový přechod kónických singularit k černým dírám. 1
|
|
|
Klasická limita relativistických dynamických polí
Hruška, Ondřej ; Podolský, Jiří (vedoucí práce) ; Svítek, Otakar (oponent)
V práci shrnujeme dosavadní výsledky týkající se nepřítomnosti "gra- vitační aberace v Einsteinově obecné teorii relativity, to jest faktu, že gravitační "síla míří k okamžité poloze hmotných objektů, i když se pole šíří rychlostí světla. Podobně tomu je i u elektromagnetické interakce. Díky tomu je klasická limita s nekonečnou rychlostí šíření elektřiny i gravitace dobrou aproximací relati- vistických polí. Využíváme Liénardových-Wiechertových potenciálů ke stanovení příslušné elektrické intenzity a Christoffelových symbolů určených z metriky tzv. fotonové rakety ke spočtení gravitačního zrychlení. V obou případech analyzujeme velikost i směr, kterým interakce míří. Vlastním přínosem je snaha interpretovat směr působení gravitační interakce v kontextu de Sitterova vesmíru s nenulovou kosmologickou konstantou.
|
|
|
Properties of near-horizon geometry of spacetimes
Daněk, Jiří ; Žofka, Martin (vedoucí práce) ; Svítek, Otakar (oponent)
Oblasti poblíž horizontů černých děr se v poslední době těší velké oblibě nejen pro svou roli v AdS/CFT korespondenci, ale také díky své geometrii vhodné pro formulaci teorému o jed- noznačnosti řešení ve vyšších dimenzích. V blízkosti horizontů černých děr dochází k mnoha zajímavým jevům i čistě z pohledu obecné teorie relativity. Tato práce zkoumá, jak multiplicita ho- rizontu ovlivňuje blízkohorizontovou geometrii, geodetickou vzdálenost, radiální pohyby nulových a hmotných nabitých částic či možnosti kolizních procesů vedoucích k neomezené kolizní energii v blízkosti horizontu. My jsme si zvolili Reissnerovu-Nordströmovu-de Sitterovu metriku, která je na jedné straně jednoduchá díky své statičnosti a sférické symetrii, ale na druhé straně je dostatečně bohatá a umozňuje existenci až dvojnásobně degenerovaného ultra-extrémního horizontu. Po dis- kuzi fyzikálnosti blízkohorizontové limity studujeme blízkohorizontovou geometrii jednoduchého, dvojného i trojného horizontu, jejich podobnosti a odlišnosti. Nalezli jsme souřadnicové systémy pokrývající všechny typy horizontů a analytické řešení pohybů radiálních nulových, speciálních nebo kritických částic nejenom v jejich blízkosti. Zabývali jsme se...
|
|
|
Vlastnosti extrémní nabité černé díry v blízkosti horizontu
Hejda, Filip ; Krtouš, Pavel (vedoucí práce) ; Svítek, Otakar (oponent)
Je známo, že existuje limitní korespondence mezi určitou oblastí (obsahující horizont) extrémního případu Reissnerova-Nordströmova prostoročasu a Robinsonovým-Bertottiho prostoročasem. Jsou možná i různá zobecnění této blízkohorizontové limity. Cílem předkládané práce je rozebrat některé vlastnosti takových limitních přechodů. Zdůrazněno je jednak, jak se v limitě odráží globální struktura řešení, a za druhé, jaké vlastnosti prostoročasu umožňují, že se v limitě zachovávají fyzikální vzdálenosti. Kromě extrémního případu je studováno i zobecnění na subextrémní a hyperextrémní případ. Jako doplňující úloha je zformulována globální extrémní limita, což je přechod zobecněného (nesymetrického) konformního diagramu subextrémního případu na konformní diagram extrémního případu Reissnerova-Nordströmova řešení.
|
|
|
Geometrie uvnitř deformovaných černých děr
Basovník, Marek ; Semerák, Oldřich (vedoucí práce) ; Svítek, Otakar (oponent)
V této práci studujeme přesné obecně relativistické prostoročasy buzené černou dírou a dalším zdrojem gravitace, přičemž se omezujeme na dvě třídy statických a axiálně symetrických řešení: Majumdarovo-Papapetrouovo řešení pro dvojici (v obecnosti vícenásobný systém) extrémně nabitých černých děr a "superpozici" Schwarzschildovy černé díry s Bachovým-Weylovým tenkým prstencem. Vliv dodatečného zdroje na geometrii prostoročasu černé díry sledujeme na průbězích významných invariantů, zejména nejjednodušších skalárů získaných z Riemannova, případně Ricciho tenzoru. Průběhy jsme vykreslili v oblasti vně i uvnitř černé díry; v případě Schwarzschildovy černé díry s prstencem jsme za tím účelem nalezli prodloužení metriky pod horizont. Ukazuje se, že vnější zdroj může výrazně ovlivnit i geometrii uvnitř černé díry, dokonce i v blízkosti singularity, ačkoli singularita samotná zůstává v obou studovaných řešeních bodová.
|
|
| |
|
| |
|
|
Gravitational field of gyratons on various background spacetimes
Kadlecová, Hedvika ; Krtouš, Pavel (vedoucí práce) ; Svítek, Otakar (oponent) ; Pravdová, Alena (oponent)
V této práci jsme nalezli a analyzovali několik různých gyratonových řešení na různých netriviálních pozadích z široké třídě Kundtových prostoročasů: gyratonová řešení na prostoročasech tvořených přímým součinem prostoročasů, gyratonová řešení na Melvinově vesmíru a jeho zobecnění připouštějící nenulovou kosmologickou konstantu. Tato řešení jsou algebraického typu II. Také jsme zkoumali řešení typu III v rámci Kundtovy třídy prostoročasů a našli jsme gyratony na de Sitterově prosotoročase. Zobecnili jsme gyratonová řešení na prostoročasech tvořených přímým součinem prostoročasů do vyšších dimenzí.
|
host ::
RSS.