|
|
Studium prostoročasu dvou statických černých děr
Zámyslický, Dominik ; Krtouš, Pavel (vedoucí práce) ; Švarc, Robert (oponent)
Cílem této práce je nalezení souřadnic vhodných pro znázornění Weylova řešení re- prezentujícího dvě černé díry udržované ve vzájemné rovnováze. V nových souřadnicích by měly být horizonty černých děr, degenerované ve Weylově souřadnicích na dva tyčové objekty, zobrazeny jako dvě zdeformované sféry. Konstrukce těchto nových souřadnic je založena na porovnání potenciálu řešícího Poissonovu úlohu dvou bodových zdrojů s potenciálem dvou úseček. Konstrukce zahrnuje nalezení a popsání další souřadnice, kom- plementární k potenciálové souřadnici a úhlové souřadnici charakterizující symetrii úlohy. V práci zkoumáme vlastnosti takto zkonstruovaných souřadnic a diskutujeme význačné body a čáry souřadnic. Při tom uvažujeme mimo jiné i multipólový rozvoj uvedených zdrojů. 1
|
|
|
Properties and interpretation of black hole spacetimes
Polášková, Eliška ; Krtouš, Pavel (vedoucí práce) ; Houri, Tsuyoshi (oponent) ; Kubizňák, David (oponent)
V této práci studujeme limitu Kerr-(A)dS prostoročasu v obecné dimenzi, kdy se li- bovolný počet jeho rotačních parametrů shoduje. Výsledná metrika po limitě se formálně rozpadá na dvě části: první část má tvar Kerr-NUT-(A)dS metriky, která je analogická metrice celého prostoročasu, ale zahrnuje pouze směry, na které nebyla limita apliko- vána, zatímco druhou část můžeme interpretovat jako Kählerovy metriky. Nicméně tato separace platí pouze pro tečné prostory a není integrovatelná, nezískáme tedy nezávislé variety. Dále rekonstruujeme původní počet explicitních i skrytých symetrií prostoročasu, které jsou spojeny s Killingovy vektory a Killingovy tenzory. Výsledný prostoročas je tedy speciální případ zobecněné Kerr-NUT-(A)dS metriky, studované již dříve, která si ovšem v našem případě zachovává plnou strukturu symetrií. V případě D = 6 také přinášíme důkaz zvětšené symetrie prostoročasu po limitě. Konkrétně nacházíme dodatečné Killin- govy vektory a ukazujeme, že se jeden z Killingových tenzorů stane reducibilní a lze jej rozložit na Killingovy vektory. 1
|
|
|
Prostoročasy s fotonovými raketami
Kolář, Ivan ; Podolský, Jiří (vedoucí práce) ; Krtouš, Pavel (oponent)
V této práci studujeme přesné prostoročasy reprezentující gravitační pole lo- kalizovaného objektu urychlovaného směrovou emisí fotonů - fotonové rakety. Nejprve popisujeme obecné vlastnosti Kinnersleyho a Bonnorovy rakety, které ná- leží do Robinsonovy-Trautmanovy třídy prostoročasů. Poté shrnujeme dva hlavní přístupy ke studiu asymptoticky plochých prostoročasů: Bondiho-Sachsův a Pe- nroseův přístup, spojené a upravené Tafelem a Pukasem v nedávných článcích. Srovnáváme hmotnostní aspekt Robinsonova-Trautmanova prostoročasu získaný oběma metodami a zobecňujeme tak axiálně symetrický vztah nalezený von der Gönnou a Kramerem. Dále počítáme vektor energie-hybnosti, klidovou Bondiho hmotnost a "news tensor libovolně manévrující Kinnersleyho rakety. S využitím toho přirozeně definujeme vektor rychlosti rakety vzhledem k "pozaďovému Min- kowského prostoročasu. Na závěr se zabýváme fyzikální interpretací Kinnersleyho rakety v různých vztažných soustavách.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Black holes in string theory
Kudrna, Matěj ; Schnabl, Martin (vedoucí práce) ; Krtouš, Pavel (oponent)
M. Guica, T. Hartman, W. Song a A. Strominger nedávno ukázali, že entropii extrémní Kerrovy černé díry lze vypočítat pomocí duality mezi kvantovou gravitací na pozadí černé díry a konformní teorií pole poblíž horizontu. V naší diplomové práci jsme nalezli zobecnění této procedury: opouštíme "near horizon" geometrii a definujeme okrajové podmínky a povrchové náboje v plném prostoročase na horizontu černé díry, kde takž "žije" duální konformní teorie pole. Pomocí této procedury znovu odvozujeme entropii extrémních černých děr a poté počítáme entropii obecných rotujících černých děr.
|
|
| |
|
|
Konformně plochá řešení Einsteinových rovnic
Prikryl, Ondřej ; Podolský, Jiří (vedoucí práce) ; Krtouš, Pavel (oponent)
Cílem práce je vyjasnit souvislost mezi některými třídami přesných řešení Einsteinových rovnic gravitačního pole, zejména konformně plochými prostoročasy s čistým zářením (případně analogickými řešeními algebraického typu N) a s kosmologickou konstantou. Konkrétním úkolem je najít explicitní transformace mezi řešeními, které nedávno nalezli Edgar s Ramosovou, a již od 80. let známými řešeními tohoto typu, která nalezla Ozsváth, Robinson a Rózga. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Gravitational field of gyratons on various background spacetimes
Kadlecová, Hedvika ; Krtouš, Pavel (vedoucí práce) ; Svítek, Otakar (oponent) ; Pravdová, Alena (oponent)
V této práci jsme nalezli a analyzovali několik různých gyratonových řešení na různých netriviálních pozadích z široké třídě Kundtových prostoročasů: gyratonová řešení na prostoročasech tvořených přímým součinem prostoročasů, gyratonová řešení na Melvinově vesmíru a jeho zobecnění připouštějící nenulovou kosmologickou konstantu. Tato řešení jsou algebraického typu II. Také jsme zkoumali řešení typu III v rámci Kundtovy třídy prostoročasů a našli jsme gyratony na de Sitterově prosotoročase. Zobecnili jsme gyratonová řešení na prostoročasech tvořených přímým součinem prostoročasů do vyšších dimenzí.
|
host ::
RSS.