|
|
Karel I. z Anjou a projekt církevní unie
Průšová, Tereza ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent)
Hlavním tématem práce je projekt církevní unie mezi řeckou ortodoxní a latinskou západní církví, tedy pokus o jejich spojení ukončující více než dvě století trvající schizma, realizovaný na Druhém lyonském koncilu v roce 1274. Cílem práce je rozbor a analýza geopolitické a náboženské situace, ze které projekt unie vycházel a postižení příčin jeho vzniku, dále pak vystižení kontextu unionistické myšlenky na koncilu v Lyonu a její přijetí v západní i východní církvi. Zvláštní důraz je kladen na osobnost Karla I. z Anjou jako vládce, jehož mocenské ambice zahrnující vypravení křížové výpravy proti schizmatickému byzantskému císaři Michaelu Palaiologovi a otevřeně deklarované plány na ovládnutí Konstantinopole měly zásadní vliv na jednání o ustavení církevní unie. Ta vedl císař Michael Palaiologos od samého počátku své vlády a bylo to právě vážné ohrožení Byzantské říše ze strany Karla z Anjou, které ho donutilo přistoupit na unionistické podmínky papežů, které následně vyvolaly silné otřesy v byzantské společnosti.
|
|
|
Stigmata a stigmatizovaní ve středověku
Janatová, Nikola ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
(česky) Magisterská diplomová práce se zabývá fenoménem stigmat a stigmatizovaných osob ve středověku. Skládá se tří na sebe navazujících částí. Cílem první části je zmapování symboliky Ukřižování od počátku křesťanství až po první stigmata Františka z Assisi roku 1224. Hlavní část se zabývá samotným fenoménem stigmat: jejich definicí, podstatou a přijetím v církevním, i odborném prostředí. Závěrečná část se zaměřuje na významné středověké nositele stigmat a analýzou jejich hagiografie. Klíčová slova (česky) Stigmata, Ježíš Kristus, kříž, ukřižování, krvavý pot, krvavé slzy, trnová koruna, mystika, sebe ztotožnění.
|
|
|
Korunovační obřad byzantských císařů v pozdně antickém a raně středověkém období
Havlík, Tomáš ; Picková, Dana (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
- 5 - Abstrakt: Diplomová práce "Korunovační obřad byzantských císařů v pozdně antickém a raně středověkém období" se zabývá postupnými proměnami obřadů spojených s nástupem císaře na trůn. Za pomoci narativních, právních, uměleckých a numismatických pramenů se pokouší zjistit, jaké byly základní složky korunovačního obřadu, zda se v průběhu doby měnila jejich důležitost a zda se během zkoumaného období objevovaly zcela nové prvky, které dále legitimizovaly nástup císařů na trůn. Práce rovněž věnuje pozornost císařským insigniím, které se používaly jak během korunovace, tak při dalších dvorských obřadech.
|
|
|
Filip II. August v pohledu dobových pramenů
Katzer, Jan ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
Vláda Filipa II. Augusta představuje přelom ve vývoji francouzské monarchie směrem k mocnému království a silné panovnické vládě. Poté, co roku 1179 nastoupil patnáctiletý Filip II. August na francouzský trůn, byl nucen svést boj o moc se svými příbuznými, především s flanderským hrabětem Filipem Alsaským. Královo vítězství v bitvě u Boves roku 1185 znamenalo počátek jeho samostatné vlády. V následujících letech podporoval v zájmu posílení svého postavení spory v plantagenetském rodě a po smrti Jindřicha II. se s jeho nástupcem Richardem I. vydal na třetí křížovou výpravu. Z té se však předčasně navrátil a zahájil boj o plantagenetská kontinentální léna, který vyvrcholil za Richardova nástupce Jana Filipovým vítězstvím v bitvě u Bouvines. Práce sleduje pohled dochovaných narativních pramenů a přináší popis králova života a panování se zaměřením na klíčové okamžiky jeho vlády.
|
|
|
Politické působení Anselma z Canterbury
Kalina, Jan ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Předkládaná práce se zaměřuje na politické působení sv. Anselma a analyzuje období strávené v úřadech převora a opata v Bec a arcibiskupa v Canterbury. Během let prožitých v normandském klášteře převzal úlohu učitele a misionáře a nasbíral značné množství vědomostí a zkušeností, jež jej připravily na budoucí dráhu metropolity. Soustředil jsem se především na teorie a tradice, které přijal za své a jež později sám obohatil, ale též v krátkosti představuji některé z jeho nejvýznamnějších původních teologicko-filozofických textů. Zmiňuji důležitou roli Lanfranca z Pavie v jeho životě, na jehož církevní reformu se v Anglii snažil Anselm navázat. Zastával pontifikát v období vlády dvou králů, Viléma II. Ryšavého a Jindřicha I. Studium pramenů potvrzuje, že oba muži se značně politicky i povahově lišili. Za panování Viléma II. se coby arcibiskup pokoušel uplatnit své teorie v praxi, především pak učení o spoluvládě. Setkával se ovšem s neutuchajícím odporem dvora. Po jeho předčasné smrti se metropolitova situace dramaticky změnila, neboť Jindřich I. se ukázal být mužem kompromisu. Na konci života nalézáme Anselma na vrcholu politické kariéry, kdy se mu podařilo dosáhnout jednoty a spolupráce s králem.
|
|
|
Adalbert III. a jeho doba
Strnadová, Kristýna ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Tato práce pojednává o osobnosti českého prince Adalberta z rodu Přemyslovců. Jejím cílem je analýza jeho života a jednání v kontextu nábožensko-politické situace ve Svaté říši římské a českých zemích. Zaměřuje se na tři tematické okruhy, z nichž první je vymezen vazbami Adalberta na české prostředí. Druhý okruh se zabývá jeho postavením jako salcburského arcibiskupa vůči císaři na pozadí císařsko-papežských vztahů. Poslední oblastí zájmu je Adalbertovo působení v salcburské arcidiecézi. Při řešení dané problematiky bylo čerpáno z dostupných relevantních pramenů a literatury a použito metody biografické, komparativní a empiricko-analytické. Výsledkem práce je vytvoření uceleného pohledu na jeho osobu v souvislosti s dobovými událostmi, v čemž také spočívá její hlavní přínos.
|
|
|
Svět Eleonory Akvitánské v její korespondenci a listinách
Karlíková, Valentina ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se soustředí na analýzu dochované korespondence a listin Eleanory Akvitánské. V první části práce jsou stručně nastíněny její životní osudy od dětství na akvitánském vévodském dvoře, přes manželství s francouzským králem Ludvíkem VII. až po nový sňatek s mladým Jindřichem Plantagenetem a její působení na anglickém královském trůnu. Rovněž je v práci zmíněn i vztah Eleanory k jejím synům, především k Richardovi Lví Srdce. Zde byly vedle monografií použity v hojné míře dochované prameny, především kroniky. Také je zmíněn pohled současné historiografie na královniny vazby ke kultuře, mecenášství a problematice její moci a pravomocí v průběhu jejího života. Druhá část práce je již tématická typologie Eleanořiných dopisů a listin. Na základě jejich rozboru a současného stavu bádání se následně práce pokouší rekonstruovat způsob vnímání dobového dění a jeho hodnotovou hierarchii na významnou příslušnici dobové elity. Rovněž je předmětem analýzy také rozbor královniny titulatury. Klíčová slova: Eleanora Akvitánská, Kapetovci, Jindřich II., Plantageneti, Richard Lví Srdce, Jan Bezzemek, anjouovské impérium, korespondence, listiny
|
|
|
Arthur Bretaňský a jeho nároky na anglický trůn
Malý, Jan ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
Smrt krále Richarda Lví Srdce v roce 1199 způsobila anjouovskému impériu nemalé potíže, když znovu vyvstala v anglických středověkých dějinách velice palčivá otázka - kdo je legitimním následníkem trůnu? Existovali dva možní pretendenti, oba měli zhruba srovnatelný nárok na korunu. Prvním byl Richardův bratr Jan, druhým pak jeho synovec, tehdy dvanáctiletý bretaňský vévoda Arthur. Právní zvyklosti té doby teoreticky umožňovaly následnictví obou mužů, jelikož neexistoval jednotný nástupnický úzus a každá jednotlivá součást anjouovské říše nahlížela na tento problém odlišně. Zatímco Jan byl relativně bez problémů přijat v Normandii a byl také korunován anglickým králem, největší boj se rozhořel o Anjou, Maine a Touraine, které vyjádřily svojí podporu Arthurovi. Ten měl navíc i podporu francouzského krále Filipa Augusta, který dobře pochopil, že Arthur je vhodným prostředníkem pro jeho záměry na eliminaci a ovládnutí anjouovského impéria. Celý dlouhý spor mezi synovcem a strýcem skončil Arthurovým uvězněním v létě roku 1202 a jeho následnou smrtí v roce 1203. Jan přesto nedokázal zabránit rozpadu plantagenetské říše, která byla v prvních letech 13. století redukována na vévodství Akvitánie.
|
|
|
Postoj katolické církve k režimu ve Vichy
Jägerová, Julie ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Předkládaná práce se zabývá vztahem katolické církve a režimu, který se etabloval na části území dnešní Francie během druhé světové války. Cílem práce je postihnout hlavní příčiny postoje katolické církve k vichystické Francii, který obecně bývá hodnocen jako velice kladný. Rovinou, ve které bude tento problém zkoumán, je sféra episkopátu. Ostatní rozměry bádání, jako je vztah kněží, řeholních řádů či věřících k Francouzskému státu, jsou vynechány vzhledem k nedostatku prostoru. V práci je kladen důraz na tři základní problémy. Nejprve je rozebráno sbližování režimu a církve, které je vzápětí dáno do kontrastu s momenty, kdy církev s režimem nebyla v jednomyslné shodě. Závěr práce tvoří kapitola, která se věnuje poválečnému doznění událostí, tedy očistě francouzské katolické hierarchie. Klíčová slova katolická církev, Francie, Vichy, druhá světová válka, odboj, kolaborace, antisemitismus, holocaust, Alfred Baudrillart, Pierre-Marie Gerlier
|
|
|
Poslání a cíle řádu Maltézských rytířů
Pánek, Robin ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá posláním, cíli a úkoly rytířského a špitálního řádu Maltézských rytířů od dob jeho založení až po dobytí Malty v roce 1798. Zkoumá vývoj hlavních řádových úkolů a jejich proměnu v závislosti na aktuální mezinárodní situaci a poloze řádového sídla. Práce se zabývá jak podobou těchto úkolů v každém z řádových sídel (ve Svaté zemi, na Rhodu a na Maltě), tak jejich proměnou a vývojem v prostředí řádových komend na evropském kontinentě. Hlavní důraz je kladen na vývoj dvou hlavních větví řádového poslání, úkolů špitální povahy a úkolů vojenských. Primárním cílem práce je prozkoumání celkového vývoje těchto cílů a úkolů a porovnání jejich vývoje v řádových sídlech a evropských komendách.
|
host ::
RSS.