|
|
Místo ctnosti v Plótínově filosofii
Polák, Ján ; Svoboda, David (vedoucí práce) ; Sousedík, Prokop (oponent)
Místo ctnosti v Plótínově filozofii Anotace Práce si klade za cíl objasnit některé aspekty Plótínova pojetí ctnosti. Na základě referátu o článku J. M. Dillona Etika pro pozdně antického mudrce, a následné komparace s esejem P. Hadota Plótínos, čili prostota pohledu, je v Plótínově etické reflexi charakterizován dualismus smyslového a duchovního světa, protipól těla a duše, stejně jako vztah nižších a vyšších ctností. Na tomto základě je pak zkoumán vztah Plótínovského mudrce k druhému. Práce ústí v závěr, že Dillonova interpretace radikálního rozlišení zmíněných vztahů je přehnaná a jeho prohlášení absence elementu vztahu k druhému v Plótínově etické reflexi je v zásadě mylné. Klíčová slova Plótínos, etika, ctnost, novoplatonismus, J. M. Dillon, P. Hadot, vyšší a nižší ctnosti, vztah k druhému, tělo a duše, smyslový a duchovní svět, pozdně antická filozofie.
|
|
|
Myšlení a víra Otakara A. Fundy
Kovářová, Zdenka ; Sousedík, Prokop (vedoucí práce) ; Svoboda, David (oponent)
1 UNIVERZITA KARLOVA KATOLICKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA Katedra teologické etiky a spirituální teologie Zdenka Kovářová Myšlení a víra Otakara A. Fundy Diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Ing. Prokop Sousedík, PhD. Praha 2018 2 Anotace Diplomová práce je kritickou analýzou myšlení profesora O. A. Fundy, jehož dílo je přínosem k problematice sekularizace společnosti a mravní obrody. Práce je rozdělena do tří částí. První prezentuje celkový obraz Fundova života a myšlenkového směřování, seznamujeme se zde s badateli, v jejichž dílech Funda nalezl myšlenkové souznění i výzvy. V druhé části představujeme Fundovo myšlení skrze těžiště jeho tvorby témata víra a racionalita. Přestože profesor své myšlenkové směřování dělí na dvě období (teologické a filosoficko-religionistické), tomuto dělení se záměrně vyhýbáme, abychom apriorně nevytvářeli hranice. Témata víra a racionalita jsou v jeho díle přítomny od prvopočátku, jsou to pilíře Fundova myšlení, které ho vždy provokovaly a stále motivují k dalšímu dotazovaní. Třetí část je kritická analýza, kde je hlavním cílem zhodnocení Fundovy práce, zdali se Fundovi podařilo překlenout do jisté míry uměle vytvořené schéma racionalita/transcendence svým klíčem: skutečnost = komplexita komplementarity komponent v korelacích, kontinuitě a kontextu. Klíčová slova etika, kultura,...
|
|
|
Descartovo pojetí prvních principů
Křížek, Pavel ; Svoboda, David (vedoucí práce) ; Sousedík, Prokop (oponent)
Descartovo pojetí prvních principů RNDr. Bc. Pavel KŘÍŽEK Diplomová magisterská práce, Praha, červen 2017 Resumé V předložené magisterské práci je probráno sedm interpretací Descartova Cogito. Přípravná první kapitola podává stručné vysvětlení původu a vývoje Descartových názorů na roli prvních filosofických principů a vůbec principů jistého vědění, tedy principů chápaných Descartem jako nezbytné a nepostradatelné východisko pro položení základů veškeré vědy. Na úplném začátku, jak snad lze považovat za přirozené, jsou reprodukovány rozdílné Descartovy formulace Cogito. Poté jsou na textovém základě systematicky ve svém širším kontextu vysvětleny všechny potřebné Descartovy pojmy a termíny týkající se Cogito. Druhá kapitola obsahuje hlavní část celé práce, tj. krátký přehled sedmi interpretací Cogito, jak jsou podávány v některých zavedených akademických publika- cích i novějších časopiseckých pracích. Po podání přehledu každé interpretace následuje náš vlastní komentář. Autoři těchto sedmi interpretací byli vybráni s úmyslem ukázat rozdíly mezi interpretacemi Descartova prvního principu, jak se ustálily na evropském kontinentě pod vlivem filosofické tradice zemí, kde se mluví německy, započaté Hegelovým postojem k Descartovi, a stanovisky zastávanými v novějších pracích, které se začaly objevovat v...
|
|
|
Pojetí jistoty u Ludwiga Wittgensteina
Enderle, Tomáš ; Sousedík, Prokop (vedoucí práce) ; Svoboda, David (oponent)
Práce se snaží analyzovat pojetí jistoty ve spisu Ludwiga Wittgensteina "O jistotě" a zhodnotit, zda odpovídá kritériím Jana Pavla II vyjádřeným v encyklice "Fides et Ratio". V první kapitole je vysvětlen původ knihy a zasazen do kontextu novověkého a moderního pojetí jistoty a skepticismu s důrazem na myšlení G.E. Moora, na kterého Wittgenstein především reaguje. Druhá kapitola se zabývá obsahem knihy a snaží se odpovědět na řadu otázek ohledně Wittgensteinovy filosofické metody. Třetí kapitola nejprve destiluje z encykliky Fides et Ratio požadavky, které někdejší papež kladl na zdravou filosofii, a poté se snaží dopátrat, zda tyto požadavky splňuje. Práce končí popisem několika prvků filosofie Ludwiga Wittgensteina, které mohou sloužit jako inspirace pro přemýšlení a argumentaci i v případě, že bychom nebyli schopni přijmout celek jeho myšlení. Klíčová slova Ludwig Wittgenstein, epistemologie, Fides et Ratio, jistota
|
|
|
Wittgensteinovy pojmy Sprachspiel a Lebensform a jejich relevance pro současnou teologii
Regner, Jan ; Sousedík, Prokop (oponent)
Práce se zabývá analýzou dvou pojmů pozdního Wittgensteinova myšlení, "jazyková hra" (Sprachspiel) a "životní forma" (Lebensform) a jejich relevancí pro metodu v teologii. Jsou představeny v širším kontextu Wittgensteinova díla a religiozity. Na příkladech konkrétních teologů je ukázáno, nakolik tyto termíny ovlivnily křesťanskou teologii. Nechybí ani kritický pohled, který varuje před úskalím jednostranné a prvoplánové recepce Wittgensteinových pojmů a před pokušením jejich nekritického "posvěcení" v rámci teologické reflexe. Adaptace jakýchkoli filozofických pojmů v dějinách církve a teologie vyžadovala vždy kreativní věrnost, neboť teolog je postaven před nelehký úkol odpovědné rekontextualizace v rámci měnícího se společensko-kulturního prostředí. Na jedné straně nesmí ignorovat, k jakým interpretačním soudům Božího sebe-vyslovení křesťanské společenství dospělo, na straně druhé se musí vyhnout pouhému otrockému opakování toho, co v minulosti posloužilo k reflexi zkušeností víry, ale co bylo koneckonců podmíněné jiným společensko- kulturním kontextem.
|
|
|
Aristotelovo pojetí logiky
Zavřel, Karel ; Sousedík, Prokop (vedoucí práce) ; Svoboda, David (oponent)
Bibliografická citace ZAVŘEL, Karel. Aristotelovo pojetí logiky. Bakalářská práce. Praha: Univerzita Karlova - Katolická teologická fakulta, 2014. Anotace Předkládaná bakalářská práce Aristotelovo pojetí logiky popisuje postupně Aristotelův život, předcházející dialektickou tradici i konkrétní východiska jeho logického systému. Podrobně jsou pak popsány jednotlivé části Aristotelova Organonu. Největší důraz je kladen - a velký prostor je věnován - zejména Aristotelově nauce o úsudcích, sylogistice. Aristotelův pohled na tuto problematiku a jím předkládaná řešení jsou pak doplněna dalšími pohledy, které přinesla bohatá historická tradice aristotelské logiky: jedná se zejména o sémantický pohled realizovaný pomocí různých diagramových metod. V poslední kapitole je stručně popsána aristotelská logika tak, jak ji reflektuje zejména tradice scholastická. Klíčová slova: Aristoteles, logika, Organon, sylogistika Počet znaků (včetně mezer): 76 250
|
|
|
Ateisms and his Outcome in the French Revolution
Haratíková, Alexandra ; Svoboda, David (vedoucí práce) ; Sousedík, Prokop (oponent)
Anotácia Ateizmus a jeho vyústenie vo Francúzskej revolúcii Bakalárska práca charakterizuje ateizmus a jeho postupné vyústenie vo Francúzskej revolúcii. Na svojom začiatku opisuje význam tohto pojmu a vývoj ateizmu v Európe pred Veľkou francúzskou revolúciou, konkrétne sa zameriava na obdobie antiky, stredoveku, renesancie a osvietenectva, uvádza aj konkrétne príklady jeho prejavov v týchto obdobiach. Dôraz kladie na hlavnú tému, postupnú dechristianizáciu a jej dôvody v osvieteneckom Francúzsku 18.storočia, zameriava sa hlavne konkrétne na revolučné obdobie na jeho konci rovnako ako na Kult rozumu, vrámci ktorého opisuje nariadenia vznikajúce už od začiatku revolúcie oslabujúce alebo zakazujúce vplyv katolíckej cirkvi, filozofiu Kultu rozumu, slávnosti na jeho počesť a jeho zánik po nástupe Robespierra a jeho Kultu Najvyššej bytosti. Kľúčové slová ateizmus, Kult Rozumu, Veľká francúzska revolúcia, osvietenstvo, dechristianizácia
|
|
|
Lidská práva a důstojnost člověka. Některé právní, filosofické a křesťanské zdroje Listiny základních práv a svobod.
Stašová, Jarmila ; Svoboda, David (vedoucí práce) ; Sousedík, Prokop (oponent)
Téma lidských práv a svobod vzešlo v evropských křesťanských státech hlavně z ideových zdrojů v novověku. V dějinách je frekventováno ve stále dalších oblastech a také v mnohých státních a mezinárodních právních pramenech. Nikoli bez mnohých nejasností, rozporů a rizik. V České republice je velmi významným právním předpisem Listina základních práv a svobod (LISTINA). Ovlivňuje mnoho dalších právních předpisů - musí být s LISTINOU v souladu. Rizikem pro výklad, aplikaci a existenci lidských práv v LISTINĚ, a to znamená také pro právní ochranu lidské důstojnosti (kteréhokoli člověka, na kterého se LISTINA vztahuje), mohou mimo jiné být nejasnosti týkající se historických východisek a základních ideových zdrojů LISTINY. Z těchto důvodů se stalo mými cíli: - Na základě vyhledaných právních předpisů a dalších odborných literárních pramenů, čerpaných hlavně z automatizovaného systému právních informací ASPI a knižních publikací, zjistit a na základě zejména parafrází a citací těchto pramenů stručně popsat základní informace o LISTINĚ a jejich důležitých kontextech včetně určení základních ideových zdrojů LISTINY; - Z tradičních ideových zdrojů LISTINY (právních, filozofických a křesťanských) stručně popsat bližší charakteristiku a způsob některé argumentace ve prospěch ochrany důstojnosti člověka a...
|
|
|
Aristotelovo pojetí etiky
Vitošková, Markéta ; Sousedík, Prokop (vedoucí práce) ; Svoboda, David (oponent)
Diplomová práce se věnuje Aristotelovým pojetím etiky. Její náplní je přiblížení a přehledné zpracování této disciplíny. Nejprve přibližuje všeobecnou charakteristiku doby, Aristotelův život a postavení etiky v systému Aristotelovy filosofie. Dále práce objasňuje obecnou povahu Aristotelovy etiky. Zabývá se jejím předmětem, cílem, dobrem a blažeností, ctnostmi a mravním jednáním. Poté jsou zmíněny rozumové ctnosti, které jsou reprezentovány věděním, uměním, moudrostí a rozumností. Následuje kapitola o mravních ctnostech, mezi které patří statečnost, uměřenost, štědrost, velkorysost, velkomyslnost, zdravá ctižádost, klidnost a pravdivost. Dalším tématem je pojetí spravedlnosti a její dělení na spravedlnost obecnou a částečnou. Poslední kapitola diplomové práce je pak věnována přátelství a jeho druhy. Klíčová slova: Aristoteles, etika, ctnost, spravedlnost, přátelství
|
|
|
Propedeutika logiky v rámci výuky základů společenských věd
Grulich, Tomáš ; Bendová, Kamila (vedoucí práce) ; Jirků, Petr (oponent) ; Sousedík, Prokop (oponent)
NÁZEV: Propedeutika logiky v rámci výuky základů společenských věd AUTOR: Tomáš Grulich KATEDRA (ÚSTAV) Katedra občanské výchovy a filosofie Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze ŠKOLITELKA: RNDr. Kamila Bendová, CSc. ABSTRAKT: Práce na pomezí filosofie a logiky, zabývající se smyslem, účelem a možným pojetím výuky elementární logiky v rámci předmětu základů společenských věd. V počátečním dialogickém založení logiky, pozdější disputační technice a v současné podobě teorie argumentace a moderní formální logiky hledá momenty, které by byly sto založit takový způsob její propedeutiky, který by jednak splňoval očekávání, jež jsou na ni kladena ze strany běžné argumentace v občanských i odborných záležitostech, jednak zajistil její otevřenost k dalšímu případnému rozvoji a speciálnímu využití v jednotlivých vědních oborech. Záměrem je naplňování étosu logiky dialogu: poskytnout oporu pro vytváření dobře odůvodněných názorů a přání. Klade otázku jak zůstat v prostředí přirozeného jazyka a současně využít ideje a nástroje, které formální logika racionálnímu usuzování poskytuje. Odpověď nalézá v pojmu sémantického závazku, na němž buduje výklad tradičního i moderního logického aparátu. Doplňuje ji návrhem tzv. exempel, příkladů určených k ukotvení stěžejních tezí a sehrávajících úlohu uzlových bodů v síti...
|
host ::
RSS.