|
|
Paralely ve vývoji logického myšlení žáka a v dějinách logiky
Zavřel, Karel ; Kvasz, Ladislav (vedoucí práce) ; Zhouf, Jaroslav (oponent)
4 Abstrakt Diplomová práce Paralely ve vývoji logického myšlení žáka a v dějinách logiky se zabývá aplikací metody genetické paralely v oblasti logiky. Na vybraných logických zákonitostech ukazuje a srovnává jejich fylogenetický (historický) a ontogenetický vývoj. V historické části práce je pojednávána zejména implikace, jejíž rozvoj probíhal převážně v období megarsko-stoické logiky. Následuje kapitola o tzv. alternativní fylo- genezi, tj. o etnografickém zkoumání. V přehledové části je předložena sumarizace několika výzkumů, článků a monografií, které se problematikou zkoumání logického vývoje dětí zabývaly v minulých deseti- letích. Je zmíněn přínos J. Piageta. Následuje krátká kapitola o vymezení učiva z oblasti logiky na základní i střední škole (RVP) a o dostupných učebních podporách (zejména učebnicích). Poslední kapitola pak pojednává o vlastním výzkumu autora.
|
|
|
Historie logiky jako inspirace pro vyučování matematiky
Zavřel, Karel ; Kvasz, Ladislav (vedoucí práce) ; Zhouf, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce Historie logiky jako inspirace pro vyučování matematiky se snaží nějakým způsobem integrovat poznatky a příklady z historie logiky do celku matematiky, především s ohledem k vyučování. Úvodní exkurzní kapitola ilustruje vývoj procesu usuzování, zároveň naznačuje, jaké postavení v panteonu vědních odvětví logika v té které době zaujímala. Druhá kapitola se zabývá několika odlišnými způsoby formalizace logiky. Je to především Aristotelův konstrukt formální logiky a na něj navazující sylogistika. Ta je dále rozebírána z hlediska vývoje klasifikace platnosti sylogismů, od memorovacích formulí přes různé druhy diagramových metod pro znázornění sylogismů. Následují dva oddíly, které se věnují přínosu George Boolea a Gottloba Frega. Je zde částečně srovnáván jejich přístup k logice jako takové a zmiňují se nejdůležitější principy a akcenty, které jsou obsaženy v jejich dílech. Třetí kapitola je ryze praktická, začíná krátkým přehledem situací, kdy je logika implicitně obsažena ve vyučování, aniž bychom si to nutně uvědomovali. Další tři oddíly se postupně zabývají sofismaty, pravdivostními tabulkami a fenoménem autoreference. Jsou zde zmíněny příklady typových úloh, které tuto problematiku ilustrují, zároveň jsou tyto tři oddíly vnitřně spojeny s předcházejícími kapitolami, totiž s...
|
|
|
Aristotelovo pojetí logiky
Zavřel, Karel ; Sousedík, Prokop (vedoucí práce) ; Svoboda, David (oponent)
Bibliografická citace ZAVŘEL, Karel. Aristotelovo pojetí logiky. Bakalářská práce. Praha: Univerzita Karlova - Katolická teologická fakulta, 2014. Anotace Předkládaná bakalářská práce Aristotelovo pojetí logiky popisuje postupně Aristotelův život, předcházející dialektickou tradici i konkrétní východiska jeho logického systému. Podrobně jsou pak popsány jednotlivé části Aristotelova Organonu. Největší důraz je kladen - a velký prostor je věnován - zejména Aristotelově nauce o úsudcích, sylogistice. Aristotelův pohled na tuto problematiku a jím předkládaná řešení jsou pak doplněna dalšími pohledy, které přinesla bohatá historická tradice aristotelské logiky: jedná se zejména o sémantický pohled realizovaný pomocí různých diagramových metod. V poslední kapitole je stručně popsána aristotelská logika tak, jak ji reflektuje zejména tradice scholastická. Klíčová slova: Aristoteles, logika, Organon, sylogistika Počet znaků (včetně mezer): 76 250
|
|
|
Paralely ve vývoji logického myšlení žáka a v dějinách logiky
Zavřel, Karel ; Kvasz, Ladislav (vedoucí práce) ; Zhouf, Jaroslav (oponent)
4 Abstrakt Diplomová práce Paralely ve vývoji logického myšlení žáka a v dějinách logiky se zabývá aplikací metody genetické paralely v oblasti logiky. Na vybraných logických zákonitostech ukazuje a srovnává jejich fylogenetický (historický) a ontogenetický vývoj. V historické části práce je pojednávána zejména implikace, jejíž rozvoj probíhal převážně v období megarsko-stoické logiky. Následuje kapitola o tzv. alternativní fylo- genezi, tj. o etnografickém zkoumání. V přehledové části je předložena sumarizace několika výzkumů, článků a monografií, které se problematikou zkoumání logického vývoje dětí zabývaly v minulých deseti- letích. Je zmíněn přínos J. Piageta. Následuje krátká kapitola o vymezení učiva z oblasti logiky na základní i střední škole (RVP) a o dostupných učebních podporách (zejména učebnicích). Poslední kapitola pak pojednává o vlastním výzkumu autora.
|
|
|
Historie logiky jako inspirace pro vyučování matematiky
Zavřel, Karel ; Kvasz, Ladislav (vedoucí práce) ; Zhouf, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce Historie logiky jako inspirace pro vyučování matematiky se snaží nějakým způsobem integrovat poznatky a příklady z historie logiky do celku matematiky, především s ohledem k vyučování. Úvodní exkurzní kapitola ilustruje vývoj procesu usuzování, zároveň naznačuje, jaké postavení v panteonu vědních odvětví logika v té které době zaujímala. Druhá kapitola se zabývá několika odlišnými způsoby formalizace logiky. Je to především Aristotelův konstrukt formální logiky a na něj navazující sylogistika. Ta je dále rozebírána z hlediska vývoje klasifikace platnosti sylogismů, od memorovacích formulí přes různé druhy diagramových metod pro znázornění sylogismů. Následují dva oddíly, které se věnují přínosu George Boolea a Gottloba Frega. Je zde částečně srovnáván jejich přístup k logice jako takové a zmiňují se nejdůležitější principy a akcenty, které jsou obsaženy v jejich dílech. Třetí kapitola je ryze praktická, začíná krátkým přehledem situací, kdy je logika implicitně obsažena ve vyučování, aniž bychom si to nutně uvědomovali. Další tři oddíly se postupně zabývají sofismaty, pravdivostními tabulkami a fenoménem autoreference. Jsou zde zmíněny příklady typových úloh, které tuto problematiku ilustrují, zároveň jsou tyto tři oddíly vnitřně spojeny s předcházejícími kapitolami, totiž s...
|
host ::
RSS.