|
|
Financování válečné ekonomiky Velké Británie v letech 1939-45
Čermák, David ; Fabianková, Klára (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Tato práce se zaměřuje na analýzu financování ekonomiky Velké Británie během druhé světové války. Cílem práce je poskytnout ucelený pohled na aspekty financování válečné ekonomiky obecně a jejich ilustrace na příkladu Velké Británie. První část se zabývá obdobím před válkou s důrazem na proces zbrojení a postupné překonávání finančních omezení. Druhá část práce obecně definuje obecně metody financování a následně analyzuje jejich využití ve Velké Británii. Věnuje se také dalším opatřením, která měla za cíl podpořit získávání finančních prostředků, a komparuje přístupy k financování válečné ekonomiky ve Velké Británii a Německu. Třetí část práce se týká specifické problematiky získávání amerických dolarů pro financování nákupů materiálu ve Spojených státech amerických v rámci doktríny Cash and Carry a dále analyzuje způsoby získávání amerických dolarů a hodnotí jejich význam pro britskou ekonomiku. Součástí této práce je i popis nastavení spolupráce v rámci zákona o půjčce a pronájmu. Na základě dostupných informací se mi podařilo zodpovědět hlavní kladené otázky týkající se použitých metod a struktury financování britské válečné ekonomiky. Polovinu výdajů vláda pokryla pomocí zvýšených daní, přičemž se spoléhala převážně na daň z příjmu. Druhá polovina prostředků pocházela z půjček. Zdrojem půjček byly největší míře úspory britských občanů. Aby vláda zabránila makroekonomické destabilizaci ekonomiky v důsledku vysoké inflace, zavedla přídělový systém a spotřební daně. Pomocí těchto kroků se jí úspěšně dařilo omezovat poptávkou taženou inflaci. Závěrečná analýza způsobů získávání amerických dolarů dochází k závěru, že použité metody nebyly dostatečné pro financování potřeb britského válečného úsilí a během prvního roku konfliktu byly dolarové a zlaté rezervy téměř vyčerpány. Zásadní význam proto měl americký zákon o půjčce a pronájmu, jenž Velkou Británii zbavil nutnosti za dovoz amerického zboží ihned platit.
|
|
|
Velká Británie a Evropa. Příspěvek k analýze přístupu ostrovního státu k evropskému integračnímu procesu -- zaměřeno na přístup Winstona Churchilla.
Blažková, Kristýna ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vývojem přístupu sira Winstona Churchilla k evropské integraci v letech 1945 až 1955. Snaží se zachytit změnu v Churchillových názorech a postojích od doby, kdy byl ministerským předsedou Clement Attlee, až do doby, kdy se do této funkce navrátil on sám. A to jak v otázkách integrace, tak ve vnitrostátních záležitostech. Z tohoto důvodu je v práci nastíněn vývoj několika významných integračních snah a organizací, od Rady Evropy až po Severoatlantickou alianci. Práce též rozebírá Churchillův vztah ke Spojeným státům americkým a Sovětskému svazu a jeho snahy o dosažení setkání na nejvyšší úrovni mezi těmito dvěma státy a Velkou Británií. Dosažení smíru a domluvy s Ruskem se stalo pro Churchilla po roce 1951, prioritou a proto je tématu věnována velká část v závěru této bakalářské práce.
|
|
|
Československo-britské obchodní vztahy v šedesátých letech 20. století
Janoštík, Tomáš ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Hlavním cílem předkládané bakalářské práce je popis a analýza československo-britských obchodních vztahů od meziválečného období až do brzkých 70. let dvacátého století s dominantním zaměřením na 60. léta. Problematika je zkoumaná v širším dějinném kontextu se zaměřením na změny obchodních vztahů během meziválečného období, období po únoru 1948 a během problematických 50. let, postupně se uvolňujících 60. let a během normalizačního procesu počátkem 70. let. Autor v závěru potvrzuje základní hypotézu, že 60. léta byla obdobím obnovování a zlepšování obchodních styků Československa s Velkou Británií. Pozdější obchodní vztahy byly velmi silně ovlivněny centrálně plánovanou ekonomikou a politikou ČSSR i členstvím Československa v RVHP.
|
|
|
Racionalizace amerického sociálního státu v 80. a 90. letech 20. století
Dusil, Jakub ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Práce se zabývá změnami přístupu k sociálnímu státu USA v 80. a 90. letech 20. století, kdy bylo jeho klasické (liberální) pojetí zastíněno racionálnějším přístupem konzervatismu. Prezident Reagan chtěl skrz snížení počtu příjemců dávek ukončit trend růstu nákladů sociálního zabezpečení. Svými ustanoveními však zapříčinil snížení pracovních pobídek příjemců sociálních dávek a značný pokles příjmů těchto lidí. Prezident Clinton spolu s opatřeními pozitivně motivujícími k práci omezil způsobilost k pobírání sociálních dávek a zapříčinil výrazné změny v chování skupin obyvatel na těchto příjmech nejvíce závislých. Dopady těchto opatření na americkou společnost a změnami blahobytu různých skupin obyvatel se zabývá analýza v závěrečné části práce. Z jejích závěrů vyplývá, že Clinton dokázal dobrých hospodářských podmínek konce 20. století využít lépe než Reagan. Svou sociální reformou totiž zapříčinil významnější pokles v počtu příjemců pobírajících sociální dávky, který byl zároveň doprovázen zlepšením životních podmínek amerických občanů -- zvýšením soběstačnosti díky větší pracovní participaci a poklesu chudoby.
|
|
|
Komparace vývoje britského a československého sociálního státu v letech 1945/48-1951/53
Nádvorníková, Iva ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na komparaci vzniku sociálních států ve Velké Británii v období vlády labouristů v letech 1945-1951 a v Československé republice v období první pětiletky za vlády komunistické strany v letech 1948-1953. Postupně jsou zkoumány jednotlivé prvky oblastí sociálního zabezpečení, zdravotní služby, vzdělávání a bytové politiky. Ve všech těchto oblastech se obě srovnávané země potýkaly s podobnými problémy a k jejich řešení volily prostředky státní intervence, přesto lze mezi zvolenými řešeními nalézt významné odlišnosti, které jsou v práci analyzovány. Tato analýza se zaměřuje především na dopady na jednotlivce, ale znázorňuje i náročnost aplikace reforem z pohledu státu.
|
|
|
Irsko a Marshallův plán
Pušová, Tereza ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Práce se zabývá významem Programu evropské obnovy (Marshallova plánu) pro irské hospodářství. Hlavním cílem je analyzovat, zda poskytnutí poválečné pomoci Irsku bylo spíše politickým rozhodnutím či hospodářskou nutností. Hospodářský i politický vývoj země byl v první polovině 20. století nedílně spjat s Velkou Británií, přestože se z jejího vlivu Irsko od vzniku vlastního samostatného státu snažilo vymanit. Neutralita během druhé světové války a rozdílné hodnocení poválečného stavu irské ekonomiky ze strany Irska a Spojených států zapříčinily trpké vztahy mezi oběma státy, a tudíž i ztížení dohody o poskytnutí pomoci v rámci Marshallova plánu. Převažující a historicky zakořeněný irský izolacionismus a nacionalismus, obchodní orientace téměř výhradně na Velkou Británii, zaostalá struktura hospodářství a nedůvěra k roli Spojených států v poválečném světě a hospodářské integraci Evropy vedly v důsledku k tomu, že bylo Irsko na počátku 60. let jedním z nejméně rozvinutých států v západní Evropě, a to i přesto, že Marshallův plán přijalo.
|
|
|
Ekonomický a politický vývoj Velké Británie za vlády Harolda Macmillana (1957-1963)
Myšák, Lukáš ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na analýzu politického a ekonomického vývoje Velké Británie v období 1957 -- 1964, kdy vládli britští konzervativci, nejprve H. Macmillan, a poté A. Home. Po nástupu Macmillana na post premiéra v důsledku Suezské krize je analyzována britská domácí ekonomika, jejíž dobrý stav vedl k obhájení vítězství konzervativců v roce 1959. Následně práce analyzuje příklon Británie k dekolonizaci Afriky, a rovněž rozhodnutí Británie k pokusu o vstup do EHS (a předcházející integrační pokus skrz ESVO). Dále jsou objasněny příčiny resignace H. Macmillana z postu premiéra (které byly především zdravotního rázu). Třetí část práce je věnována vládě A. Homa, jeho působením na pozici premiéra a vývojem ekonomiky v 60. letech. Práce je zakončena volbami z roku 1964, kdy Labour Party těsně zvítězila nad konzervativci, a poté sestavila vlastní vládu.
|
|
|
K proměně politického prostředí ve Velké Británii v důsledku nástupu masových médií (60.-70. léta 20. století)
Koštel, Jakub ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Ústředním tématem diplomové práce je fungování vztahu médií a politiky ve Velké Británii a to zejména ve dvacátém století. Výzkum vychází ze skutečnosti, že dynamický poválečný růst v ekonomické a technologické oblasti umožnil nástup a masové rozšíření nových médií, především rozhlasového a televizního vysílání. Hlavním cílem práce je analyzovat proměnu politického prostředí ve Velké Británii a ověřit stanovenou hypotézu, dle níž byla tato transformace zapříčiněna primárně rozvojem nových médií. Změny, které se v britské politice ve dvacátém století udály, jsou demonstrovány zejména na předvolebních kampaních a způsobech politické komunikace jednotlivých politiků. Součástí práce je také stručná analýza vývoje masových médií (tisku, rozhlasu a televize) na území Velké Británie, jež poskytuje důležitý kontext pro dosažení vytyčených cílů. Výzkum se metodologicky opírá o odborné práce z oblasti mediálních a politických dějin a také o sociologické práce zabývající se politickou komunikací.
|
|
|
Bankovnictví v USA na pozadí Velké hospodářské krize
Jiráň, Michal ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Ve své diplomové se budu věnovat problematice bankovního systému Spojených států amerických na pozadí Velké hospodářské krize. Úvodem zhodnotím monetární politiku Federálního rezervního systému, která měla po většinu 20. let expanzivní charakter. V další části textu budu hledat souvislosti mezi vývojem amerického bankovnictví a kontrakcí ekonomiky na přelomu 20. a 30. let. Klíčovou částí mé práce bude analýza zásadních vládních opatření směřujících k řešení problémů bankovního sektoru v letech 1930 -- 1933. Budu se tedy věnovat jednak krokům Herberta Hoovera, který byl prezidentem od roku 1929 do 1933, jednak prvnímu roku vlády F. D. Roosevelta. Ten se ujal vlády v březnu 1933, kdy se americké bankovnictví, podle všeobecně přijímaných názorů, nacházelo ve stádiu faktického krachu. Budu zkoumat, zda je platná hypotéza, že za klíčovými bankovními reformami Hoverovy i Rooseveltovi administrativy stálo úzké propojení politických a bankovních kruhů. Zároveň se pokusím dokázat, že veřejně deklarované cíle byly často v rozporu se skutečným obsahem zákonů přijímaných v letech 1930 -- 1933.
|
|
|
"Dospívání pod dozorem?" Volný čas mládeže v sedmdesátých letech 20. století v Československu
Labská, Helena ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou trávení volného času mládeže v sedmdesátých letech 20. století v Československu. Téma je nejprve uvedeno historickými souvislostmi, které volný čas mladých ovlivnily. Ve své hlavní části se zabývá srovnáním dvou forem trávení volného času. Jedná se o oficiální aktivity, které byly organizovány Komunistickou stranou Československa prostřednictvím Socialistického svazu mládeže a neoficiální alternativy, které se ideově stavěly proti komunismu. Cílem práce bylo přispět k analýze volného času mládeže v sedmdesátých letech 20. století, jak mladá generace sedmdesátých let 20. století v Československu trávila svůj volný čas a jaké možnosti se jim nabízely. Závěry diplomové práce by pak měly přispět k rozvoji dalšího výzkumu v oblasti volného času socialistické společnosti.
|
host ::
RSS.