|
|
Protektorátní vlády a jejich legislativní činnost
Obermajer, Pavel ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Resumé Předkládaná diplomová práce na téma "Protektorátní vlády a jejich legislativní činnost" si klade za cíl seznámit čtenáře s činností jednotlivých protektorátních vlád v dobovém kontextu od 15. března 1939 do 5. května 1945 a s jejich legislativní činností. Práce je rozčleněna do tří částí. První část nese název "Od Mnichova k Protektorátu Čechy a Morava". Tato kapitola je rozdělena na dvě části. První část se zabývá koncem dvacetileté existence Československa na základě jednání čtyř evropských mocností na Mnichovské konferenci. Druhá potom popisuje pomnichovský vývoj a obrat v politice nové vlády s orientací na nacistické Německo. V druhé kapitole s názvem "Počátek protektorátu" se v její první části zaměřím na noční jednání státního prezidenta Emila Háchy v Berlíně a souběžnou schůzi vlády v ranních hodinách 15. března 1939. Vymezením hlavní problematiky druhé části této kapitoly je potom státoprávní status protektorátu a tedy zejména rozbor Hitlerova výnosu ze dne 16. března 1939 o zřízení Protektorátu Čechy a Morava. Samotné jádro diplomové práce pak tvoří třetí kapitola s názvem "Protektorátní vlády". Tato kapitola se dělí na čtyři části podle čtyř protektorátních předsedů vlád: Rudolfa Berana, Aloise Eliáše, Jaroslava Krejčího a Richarda Bienerta a pátou část, která statisticky shrnuje...
|
|
|
Činnost politické komise v době tzv. právnické dvouletky
Frantalová, Anna ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Diplomová práce "Činnost politické komise v době tzv. právnické dvouletky" se zaměřuje na činnost politické komise, specifického orgánu, který podléhal ministerstvu spravedlnosti, fungujícího v letech 1948-1950, tedy v období tzv. právnické dvouletky. Hlavním cílem činnosti politické komise bylo usměrňovat návrhy nových zákonů připravené jednotlivými odbornými komisemi, a po stránce ideologické upravovat jejich obsah. V první části práce představuje autorka období právnické dvouletky a popisuje proces přijímání nových zákonů a jejich přijetí v Národním shromádění. V této části se autorka zaměřuje rovněž na ustavení, pravomoc a úkoly politické komise a následně se věnuje také jejímu složení a organizaci práce. Jedním z výstupů této diplomové práce je přehledné zpracování jednotlivých zasedání, vč. jejich účastníků a bodů jednání. Druhá část práce je zaměřena na právní otázky diskutované v politické komisi, které jsou pro potřeby práce řazeny dle jednotlivých právních odvětví, a na vliv politické komise na znění jednotlivých zákonných ustanovení. V závěru autorka představuje rovněž některé z hlavních členů politické komise, které významným způsobem ovlivnili její činnost.
|
|
|
Politické procesy v 50. letech v Československu (případ Babice)
Jíša, Jan ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Resumé Politické procesy v 50. letech v Československu - případ Babice Účelem této práce je popsat politické procesy v širších souvislostech a detailně pojednat o jednom z největších monstrprocesů - o případu Babice. V předkládané práci je zmapován politickohistorický vývoj v poválečném Československu až do převratu v roce 1948, analýza klíčových právních norem přijatých po Únoru, na základě kterých bylo možné konat politické procesy, klasifikace politických procesů a podrobný rozbor babického případu. Práce je systematicky členěna do tří kapitol. První kapitola je rozdělena na dvě podkapitoly. V první podkapitole je pojednáno o politické situaci v poválečném Československu, utváření první poválečné vlády a postupném uchopení moci komunistickou stranou, což vyvrcholilo v únoru 1948 ve státní převrat. Druhá podkapitola se věnuje zásadním změnám v právním řádu a justici, z nichž nejpodstatnější byly ty normy, které se staly základem pro konání politických procesů. Druhá kapitola obsahuje charakteristiku politických procesů, popis mechanismu na jejich výrobu, včetně orgánů, které měly na jejich konání rozhodující vliv. Následuje dělení politických procesů podle okruhu osob, proti kterým byly namířeny. Nejobsáhlejší částí celé práce je kapitola třetí, ve které je analyzován konkrétní případ - Babický proces....
|
|
| |
|
|
Souboj v českém právu
Jindříšková, Eliška ; Starý, Marek (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Účelem této diplomové práce je podrobně rozebrat přístup práva k soubojům v českých právních dějinách a dále analýzou vybraných právních textů potvrdit předpoklad, že spíše než myšlenka společenského vývoje s ideály lidskosti je to fakt, že souboj ze samé své podstaty právu konkuruje, který je určující pro převažující přístup práva k soubojům a pro vývoj tohoto přístupu. Tento dynamicky se měnící přístup práva k soubojům je sledován zejména z pohledu zákonodárce. Tato práce je rozdělena do osmi kapitol včetně úvodní a závěrečné části. Kapitoly jsou členěny chronologicky s ohledem na převažující vztah právního řádu k soubojům (s výjimkou první a druhé kapitoly). Úvod obsahuje stručný seznam a zhodnocení prací, které se touto problematikou zabývají, a představuje metodologii použitou v této práci. První kapitola rozebírá význam, původ a vývoj významu slova souboj a jeho ekvivalentů. Druhá kapitola pojednává o původu soubojů. Je rozdělena do dvou částí. V první části jsou představeny hlavní přístupy současné literatury k problematice původu soubojů. Druhá část se zaměřuje na jeden z nejdůležitějších předchůdců soubojů - odvetný boj (soukromou mstu). Třetí kapitola je věnována souboji, který byl součástí soudního řízení - soudnímu souboji. V této kapitole jsou analyzovány nejvýznamnější písemné právní...
|
|
|
Znárodnění a konfiskace v letech 1945 - 1948
Holfeld, Christian ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Diplomová práce se primárně zabývá tzv. první etapou znárodňovacího procesu v Československu, který probíhal v letech 1945-1948 a současně poválečnými konfiskacemi ze stejného období. Cílem práce je nejprve popis a analýza dobových relevantních právních předpisů a jejich přiměřené zasazení do historického kontextu. Tomuto námětu je obsahově přizpůsobeno pět tematických kapitol. Nejprve se pokouší vymezit základní pojmy, kterými jsou znárodnění, zestátnění, socializace, vyvlastnění a konfiskace. Následně zkoumá základní historické kořeny pojmu znárodnění. Činí tak zejména porovnáním přístupů k vlastnickému právu prizmatem dvou dominantních ideologií, a to liberalismu a socialismu. Jádro práce pak obsahově tvoří samotné znárodňovací a konfiskační dekrety a otázky související. K této problematice měl úzký vztah i institut národní správy. Z pohledu zákonodárce bylo třeba také odlišit, které majetkové podstaty se stanou předmětem konfiskace a které naopak předmětem znárodnění. Znárodnění podlehl nejprve filmový průmysl, následně doly a velké průmyslové podniky, potravinářský průmysl, bankovnictví a pojišťovny. Bezprostředně navazující část velmi stručně mapuje další osud majetku znárodněného v první etapě, jakož i majetku, který dosud znárodněný nebyl. Činí tak zejména prezentací souvisejících právních...
|
|
|
Ústavní vývoj vybraných států střední Evropy v letech 1945 - 1990
Sehnal, Ondřej ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Ústavní vývoj vybraných států střední Evropy v letech 1945 - 1990 Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá ústavněprávním vývojem vybraných zemí střední Evropy, konkrétně vývojem v Německé demokratické republice, Spolkové republice Německo a v Polsku, a to od roku 1945 do roku 1990. Práce zachycuje významné změny na poli ústavního práva v uvedených státech a snaží se je zasadit do pozadí společenských událostí a nálad dané doby. Po úvodním nastínění společenské situace po konci druhé světové války se práce zabývá situací v poválečném Německu, rozdělení jeho okupačních zón včetně okolností, které rozdělení předcházeli, a dále pak vzniku politických stran v jednotlivých zónách. Třetí kapitola se věnuje vývoji ve Spolkové republice Německo. Rozebírá vznik základního zákona jakož i samotné republiky a podrobně popisuje ústavní rámec tvořený základním zákonem, přičemž neopomíjí ani okupační statut a generální smlouvu. Závěr této kapitoly patří změnám základního zákona do roku 1990. Vývojem v Německé demokratické republice se zabývá kapitola čtvrtá. Dopodrobna analyzuje ústavu z roku 1949, jakož i její změny a podobnost se základním zákonem. V další části práce zachycuje vývoj od přijetí nové ústavy v roce 1968, její postupné novelizaci, a nakonec vykresluje právní i společenské okolnosti znovusjednocení obou...
|
|
|
Místní lidové soudy na Jablonecku
Beerová, Zuzana ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Místní lidové soudy na Jablonecku Abstrakt Práce Místní lidové soudy na Jablonecku sestává ze dvou základních částí. V obecné části práce pojednává o instituci místních lidových soudech obecně, o jejich ideových východiscích, zákoně o místních lidových soudech a jeho výkladu, o problematice vybraných institutů souvisejících se zákonem o místních lidových soudech a činností těchto soudů. Ve zvláštní části tvořené částmi 2 - 4 se práce zaměřuje na aplikaci a srovnání poznatků obecné části na praxi konkrétních místních lidových soudů na Jablonecku, resp. v okrese Jablonec nad Nisou. Pro obecnou část byly jako zdroje využity zejména dobové monografie o tématu místních lidových soudů a dobové články v odborných časopisech Právník a Socialistická zákonnost. Práce rovněž vychází i ze současných textů, zejména stati L. Soukupa. Ve zvláštní části práce zpracovává dostupné archivní fondy o jednotlivých místních lidových soudech uložené ve Státních okresních archivech v Jablonci nad Nisou a Mostě. Místní lidové soudy byly experimentem socialistické justice, stojící na rozhraní mezi soudní a výkonnou mocí, charakterově podobné dnešním okresním soudům a přestupkovým komisím. Vznikly v roce 1961 na základě zákona č. 38/1961 Sb. Projednávaly šest typů provinění nižší společenské nebezpečnosti, za něž mohly ukládat...
|
|
|
Constitutio Criminalis Josephina a jeho vliv na rozhodovací praxi Apelačního soudu: Sexuální delikty v letech 1687-1727
Vacek, Josef ; Starý, Marek (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Název práce v češtině Constitutio Criminalis Josephina a jeho vliv na rozhodovací praxi Apelačního soudu: Sexuální delikty v letech 1687-1727 Abstrakt Tato práce zachycuje vývoj v trestní praxi pražského apelačního soudu mezi lety 1687-1727 a zjišťuje, jaký vliv na ni mělo Constitutio Criminalis Josephina z roku 1707/8. Výzkum se zaměřil na trestání sexuálních deliktů, tedy cizoložství, bigamie, smilstvo, incest, znásilnění a sodomie. Základním pramenem výzkumu byly dobové zákoníky, zejména Koldínova Práva městská Království českého (1579) a "Josephina", vedle nich byly využívány i říšské Constitutio Criminalis Carolina (1532), dolnorakouské Constitutio Criminalis Ferdinandea (1656) a rovněž Brikcího Práva městská (1536). Samotná praxe apelačního soudu byla zkoumána z ortelových knih, které obsahují rozhodnutí tohoto soudu. Pro každý delikt byla nejprve popsána relevantní právní úprava pro období raného novověku a následně bylo přikročeno ke zkoumání soudní praxe. Zvolenou metodou k dosažení cílů práce byla kvantitativně-kvalitativní komparační analýza, díky které je možné zachytit změny, ke kterým se zavedením "Josephiny" došlo. Mezi hlavní zjištění práce patří skutečnost, že "Josephina" znamenala důležitý předěl v trestním soudnictví. Zatímco v období před jejím zavedením byly na jedné straně hojně...
|
|
|
Vývoj systému a správy berních povinností v českých zemích
Jecha, Martin ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
NÁZEV DIPLOMOVÉ PRÁCE V ČESKÉM JAZYCE Vývoj systému a správy berních povinností v českých zemích ABSTRAKT Diplomová práce se zabývá vývojem správy daní, stejně jako vývojem právní úpravy regulující daně a poplatky. Popisuje vybrané nejdůležitější povinnosti, jež bylo obyvatelstvo nuceno plnit ve prospěch vládnoucí vrstvy. Vývoj daní je mapován od počátků státních útvarů na českém území, tedy asi od 11. století, přičemž některé zmínky sahají i dále do minulosti, a sahá až do doby probíhající první světové války, končí tedy spolu s habsburskou monarchií. Předmětem zkoumání je soustava daní, jakožto soubor jednotlivých daní ukládaných obyvatelstvu na daném území, přičemž pozornost je soustředěna jen na ty nejdůležitější. Důležitost spočívá v několika vlastnostech dané povinnosti. V první řadě je rozhodující důležitost, přikládaná stanovené dani v době jejího vzniku či trvání. Ta nejčastěji spočívá v množství příjmů, jež byla daň schopna přinést do panovnického rozpočtu. V dalších případech může zájem o konkrétní daň pramenit z jejího významu pro vývoj celé soustavy. Typicky jde o případy, kdy byla stanovena určitá daňová povinnost a ta se stala natolik používanou, že v pozměněné podobě přetrvala období, jemuž se práce věnuje nebo až do dnešních dní. Bez zájmu nezůstává ani vytváření právních předpisů a jejich...
|
host ::
RSS.