|
|
Válečné pravomoci amerického prezidenta ve válce proti terorismu - Případová studie vojenského rozkazu prezidenta Bushe z 13. listopadu 2001
Dobeš, Petr ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Předmětem bakalářské práce jsou válečné pravomoci amerického prezidenta v období po teroristických útocích 11. září 2001. Práce vychází z teorie, že od počátku 20. století existuje v americkém politickém systému trend posilování exekutivy, který vyvrcholil během prezidentství George W. Bushe po útocích 11. září. Tato teorie bude prokázána na případové studii vojenského rozkazu prezidenta Bushe s názvem "Detention, Treatment, and Trial of Certain Non-Citizens in the War Against Terrorism", vydaného 13. listopadu 2001 a na analýze vztahů uvnitř Bushovy administrativy. Práce si klade za cíl zodpovědět otázky, zda se americký systém brzd a rovnováh dokáže vypořádat s hrozbami globálního terorismu, nebo zda je nezbytné, aby Spojené státy revidovaly svou ústavu tak, aby reflektovala aktuální situaci. Dále práce zkoumá, v jakých ohledech překročil prezident Bush své ústavní pravomoci a jak na to zareagovaly další dvě složky amerického politického systému - Kongres a soudy. Poslední otázkou, na kterou práce odpovídá, je, zda-li je možné pokládat prezidentství George W. Bushe po 11. září za příklad tzv. imperiálního prezidentství, jak ho popsal americký historik Arthur Schlesinger ml.
|
|
|
Primární volby Demokratické strany v roce 2016
Laksarová, Veronika ; Kýrová, Lucie (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Prezidentské volby v USA v roce 2016 jsou velmi důležitou událostí nejen pro Ameriku samotnou, ale díky americkému vlivu se dá říci i pro celý svět. Práce se zaměřuje na proces nominace kandidátů do generálních voleb, tj. primární volby s fokusem na Demokratickou stranu. Americké primární volby jsou v českém prostředí omezeně reflektovány nejen odbornou literaturou, ale také médii. Děje se tak díky jejich časové náročnosti, složitosti a absenci podobnosti s českým systémem. Z těchto důvodů práce ve své první části představuje celý systém primárních voleb. Praktickou částí práce je pak provedení analýzy politických postojů a programů vybraných demokratických kandidátů v roce 2016 - Hillary Clintonové a Bernieho Sanderse. Kandidáti jsou porovnáváni celkem ve třech tematických okruzích, které voliči považovali v roce 2016 za ty nejdůležitější dle předvolebních průzkumů. Těmito okruhy jsou ekonomika a zaměstnanost, národní bezpečnost a zdravotnictví. Cílem práce je pak kromě objasnění systému primárních voleb a srovnání kandidátů také hypotetická otázka, zda mohl Bernie Sanders svým programem v případě výhry primárních voleb ovlivnit výsledek generálních voleb či nikoli. Díky tomu pak práce v konečném důsledku může prokázat důležitost primárních voleb a jejich vliv na generální prezidentskou volbu.
|
|
|
The Role of the US in NATO: How Did It Change after 9/11 under Bush Administration
Štverková, Iva ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce je analyzovat zahraniční politiku prezidenta G.W. Bushe po 11. září 2001 a její dopady pro Severoatlantickou alianci. Spojené státy po teroristických útocích prošly šokem, který způsobil přijetí tzv. "válečné mentality", jež se projevovala tlakem veřejnosti a médií na to, aby vláda rychle podnikla razantní kroky. To mělo za následek řadu ad hoc rozhodnutí přijatých bez řádné analýzy a zvážení následků. Bushova vláda používala po 11. září černobílou rétoriku a zjednodušovala válku proti terorismu na válku dobra proti zlu. Spojené státy za Bushovy vlády nepovažovaly mezinárodní instituce za důležité a místo nich preferovaly bilaterální spolupráci. Opomíjením Aliance ovšem Washington NATO podkopával. Evropa se Spojenými státy soucítila a od prvního dne USA podporovala, avšak evropští členové NATO a Washington vnímali hrozbu ze strany Iráku odlišně, a proto se nemohli shodnout na společném řešení. Kroky, které Američané podnikli v Afghánistánu a Iráku, v kombinaci se zdrženlivostí Evropy plně podpořit válku proti terorismu, měly za následek vyhrocení vztahů mezi členy Aliance. Čím více se Spojené státy blížily vojenskému zásahu v Iráku a tudíž vedení dvou velkých válek, tím více začaly oceňovat roli, kterou může NATO hrát. Evropané na druhou stranu nikdy nezapomněli na to, že...
|
|
|
Jazyková politika v USA: debata o úředním jazyku
Mertová, Viktorie ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Zukerstein, Jaroslav (oponent)
Spojené státy americké nemají úřední jazyk, ačkoli jsou zemí s největším počtem anglicky mluvících obyvatel a angličtina je v USA zdaleka nejrozšířenějším jazykem. V osmdesátých letech 20. století vznikla snaha ustavit angličtinu úředním jazykem USA, tato snaha však dosud nebyla úspěšná. Diplomová práce Jazyková politika v USA: debata o úředním jazyku se pokouší objasnit, proč se uzákonění angličtiny jako úředního jazyka nikdy nepodařilo. Nejprve jsou prozkoumány debaty o jazykové politice od vzniku USA a role, kterou v nich hrál úřední jazyk. Poté jsou v práci představeni aktéři debat o úředním jazyku, je vysvětlena jejich motivace a argumenty pro a proti. Nakonec je na základě komparace pěti návrhů zákona o úředním jazyku zvážen potenciální dopad tohoto opatření. Práce tak nejenže poskytuje přehled dosavadních debat o úředním jazyku, ale také zdůvodňuje, proč toto opatření v americkém Kongresu nikdy nebylo schváleno.
|
|
|
Development of relations between United States and Israel during Obama's presidency
Vodňanský, Martin ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Diplomová práce Development of Relations Between United States and Israel During Obama's Presidency se zabývá vztahy mezi Spojenými státy a Izrealem během dvou prezidentských období Baracka Obamy. Práce analyzuje vývoj ve vzájemných vztazích v závislosti na zahraniční politice Baracka Obamy a jeho administrativy. Hlavním cílem potom bylo zodpovědět otázku, zda Obama splnil své předvolební sliby z kampaně 2008, že bude udržovat nadstandardní vztahy s Izraelem a vzájemné vazby nadále posílí. Autor práci rozdělil do třech hlavních částí, kde zkoumá vztahy Spojených států a Izraele v době, kdy byl Obama ještě senátor, během jeho prvního prezidentského období a po jeho znovuzvolení až do dubna 2015, kdy byl podepsán tzv. Iran deal. Autor si v práci všímá stěžejních bodů, jako byla Obamova řeč "The New Beginning" v Káhiře 2009, kde Obama, jako první americký prezident vůbec, oslovil arabský svět s výzvou o sblížení arabských států a USA. Pozornost byla také věnována Obamově návštěvě Izraele v roce 2013, kde autor analyzuje zlepšení Izraelského veřejného mínění vůči Obamovi a Spojeným státům. V závěru práce autor dochází k odpovědi na svoji otázku a to, že Obama skutečně uspěl v udržení zvláštních vztahů mezi Spojenými státy a Izraelem, navzdory častému názoru, že během jeho úřadu vzájemné vztahy ochladly.
|
|
|
Role jazzové diplomacie v americké kulturní politice během studené války
Komrsová, Anna ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá rolí jazzové diplomacie v rámci americké kulturní politiky v období studené války. Představuje využití jazzové hudby jakožto nástroje k vytváření pozitivního obrazu Spojených států ve světě. Práce je stavěna na teoretickém konceptu kulturní diplomacie jakožto podskupiny veřejné diplomacie a tzv. měkké síly státu. Zabývá se vývojem jazzové diplomacie a jejími proměnami v souvislosti s klíčovými momenty studené války a se společenskou situací ve Spojených státech. Věnuje se otázce, do jaké míry byla jazzová diplomacie úspěšná ve vytváření kladného obrazu USA v zahraničí. Práce dále analyzuje roli Afroameričanů v rámci americké kulturní politiky a jejich úlohu tzv. jazzových vyslanců. Demonstruje také význam samotných jazzových hudebníků. V souvislosti s vlivem amerického jazzu v zahraničí upozorňuje zejména na vliv rozhlasového vysíláni americké stanice Hlas Ameriky. Důraz je kladen také na psychologickou funkci jazzové hudby a její symbolický význam svobody. Autorka zde dochází k závěru, že jazzová diplomacie a americká jazzová hudba měla podstatný vliv ve státech východního bloku a potvrzuje také význam využití kultury jakožto součásti veřejné diplomacie.
|
|
|
Domácí terorismus ve Spojených státech v letech 2001-2015
Zelinka, Ondřej ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Divišová, Kristýna (oponent)
Práce se věnuje tématu domácího terorismu (homegrown terrorism) ve Spojených stá- tech v období od roku 2001 do roku 2015. Práce nejprve věnuje rozdílu mezi pojmy domestic a homegrown terrorism, které se v českém a anglickém jazyce obsahově liší, a následnému stanovení definice domácího terorismu. Práce se dále věnuje dvěma nejvýznamnějším odvět- vím domácího terorismu v USA - tedy pravicovému a džihádistickému. Každý ze směrů je roze- brán z hlediska ideologie, přičemž v případě pravicového extremismu se práce věnuje také jeho nejdůležitějším odnožím. Práce se následně stručně věnuje historickému kontextu a dále pak aktivitám, ke kterým se jednotlivé ideologické směry ve zkoumaném období uchýlily, jako jsou například jednotlivé teroristické útoky a incidenty, ke kterým došlo mezi lety 2001 až 2015. Dále se tato práce věnuje zevrubné analýze trendů v domácím terorismu, porovnání nebez- pečnosti jednotlivých teroristických ideologických směrů, vytvoření profilu typického pachatele teroristických činů na základě statistických údajů a analýze smrtících útoků, ke kterým v daném období došlo. Klíčová slova domácí terorismus, USA, pravicový extremismus, muslimský extremismus, džihádis- mus, trendy v domácím terorismu
|
|
|
Staronové spojenectví: Analýza americko-filipínské bezpečnostní spolupráce za Bushovy a Obamovy administrativy
Kryl, Šimon ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Tématem této bakalářské práce je bezpečnostní spolupráce mezi Spojenými státy americkými a Filipínskou republikou v letech 2001 až 2016, která během zkoumaného období prošla výraznými proměnami. Americko-filipínské spojenectví stalo základním stavebním kamenem pro stabilizaci turbulentního regionu jihovýchodní Asie. Hlavním cílem této práce je analyzovat, v čem vzájemná americko-filipínská spolupráce spočívala, jaké byly důvody sbližování obou zemí a také jaký vliv měla na formování tohoto vztahu Čínská lidová republika. První kapitola práce popisuje historický kontext spolupráce, který je nutný k hlubšímu porozumění tématu. Druhá část práce zkoumá bezpečnostní hrozby, které se výraznou měrou podílely na formování bezpečnostní spolupráce mezi Washingtonem a Manilou. Třetí kapitola se soustřeďuje na vývoj americko-filipínských bezpečnostních vztahů během vlády prezidenta GeorgeW. Bushe. Vyhlášení války teroru Bushovou administrativou mělo výrazný dopad na zlepšení americko-filipínských vztahů. Poslední kapitola zkoumá, jak se Obamovo "návrat do Asie" tzv. "pivot" a narůstající čínská vojenská aktivita v Jihočínském moři promítly do vztahů mezi Washingtonem a Manilou. Práce dochází k závěru, že Bushova i Obamova administrativa se zasloužily o prohloubení americko-filipínské bezpečnostní spolupráce a...
|
|
|
Japonsko-čínské spory o souostroví Senkaku a potenciál vzniku ozbrojeného konfliktu
Martinek, David ; Kucer, Maxim (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje potenciál konfliktu okolo sporných ostrovů Senkaku/ Diaoyu, které se nachází ve Východočínském moři. Mezi aktéry v této oblasti jsou považovány Japonsko, Čína a Spojené státy americké. Práce zkoumá jejich bezpečnostní politiku, vojenské síly a aktivitu ve sporné oblasti ostrovů. Z práce je patrné, že mezi Japonskem a Čínou existuje konflikt okolo sporných ostrovů, avšak současný konflikt není v ozbrojené fázi a ani v následujících letech ozbrojený konflikt není pravděpodobný. Ovšem ozbrojený incident mezi vojenskými silami Japonska a Číny okolo sporných ostrovů je možný. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Impact of the National Ocean Policy in the United States
Ouředníková, Petra ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Tato diplomová práce analyzuje názory na nově ustanovenou politiku oceánu ve Spojených státech amerických. Pomocí obsahové analýzy potvrzuje nebo vyvrací hlavní stanovenou hypotézu, která předpokládá, že Republikáni budou danou politiku kritizovat ze zřejmých ideologických důvodů, a naopak Demokraté danou politiku podpoří, neboť politika pramení z jejich administrativy a navazuje na jejich pozitivní přístup k environmentálním otázkám. Oceán je nejen pro USA, ale rovněž pro celý svět výrazným zdrojem potravin a potřebných minerálů, ovlivňuje klima, produkuje výrazné množství kyslíku a pohlcuje velké množství škodlivin z ovzduší. Jeho ekonomický potenciál je v USA velmi zřejmý a zhoršující se stav oceánu by mohl mít významný dopad na prosperitu státu v budoucnu. Nejen z toho důvodu prezident Barack Obama podpořil novou politiku oceánu, která by měla reagovat na zhoršující se stav oceánu, zaměřit se na zlepšení jeho využití a současně utužit ochranu jeho ekosystémů. Tato politika začala vznikat v roce 2010 a její teorie byla dokončena v roce 2013. Její implementace je záležitostí dlouhých let, během kterých by tento politický rámec měl směřovat ke zlepšení managementu oceánu a současně podpořit ekonomické aktivity, které s oceánem souvisí. Na adresu této politiky se ozvalo množství názorů od...
|
host ::
RSS.