Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 23 záznamů.  předchozí11 - 20další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv životních událostí na vznik a léčbu depresivní poruchy a generalizované úzkostné poruchy v psychiatrické ambulanci
Herman, Erik ; Klein, Otakar (vedoucí práce) ; Praško Pavlov, Ján (oponent) ; Zvolský, Petr (oponent)
Závér Uvedenéná|ezypřinášejíinformaceo vlivu negativníchŽivotníchudálostína vznik a průběhléčbydepresivníporuchy a genera|izovanéúzkostnéporuchy,kterépatří mezi nejčastějšív klientele ambulantníhopsychiatra. Poukazujírovněžna lepšíprognózu léčbytěchpacientů,kteřísek léčbědostavili co nejdřívepo záŽitkunegativníživotní události,kteráměla nepřímivý vliv najejich následnýpsychiclqýstav. V tomto smyslu má co nejvčasnějšízahájeníléčbypsychicképoruchy následujícípo záŽitkunegativní Životníudálostípreventivnívliv na rozvoj a případnouchronifikaci depresivníchnebo úzkostnýchporuch. 12
Disociace v období dospívání. Validizace české verze dotazníku Adolescent Dissociative Experiences Scale (A-DES) v klinickém a neklinickém souboru adolescentů
Soukup, Jan ; Papežová, Hana (vedoucí práce) ; Hrdlička, Michal (oponent) ; Praško, Ján (oponent)
Cílem předkládané studie je zjistit psychometrické charakteristiky české verze dotazníku Adolescent dissociative experiences scale (A-DES, česky Škála disociativních zážitků pro adolescenty; Armstrong et al., 1997). 653 účastníků v neklinickém souboru a 162 účastníků klinického souboru ve věku 12 - 20 let vyplnilo české verze dotazníků A-DES a SDQ-20 (Somatoform dissociative questionnaire; Nijenhuis et al., 1996) a poskytlo další informace týkající se základních demografických charakteristik a v klinickém vzorku informace o sebepoškozování. Z propouštěcích zpráv pacientů pak byly shromážděny údaje o diagnózách, zážitcích násilí v anamnéze a o výskytu možných disociativních symptomů. Česká verze dotazníku má velmi dobrou vnitřní konzistenci, test-retestovou stabilitu a dobrou validitu, ačkoli jeho predikční síla je omezená. Skór dotazníku signifikantně koreluje s dotazníkem na měření somatoformní disociace, je signifikantně vyšší ve skupinách s výskytem sebepoškozování, zážitkem násilí, tam, kde byly zaznamenány disociativní symptomy, a ve skupině pacientů s polysymptomatickým obrazem (tři komorbidní diagnózy, výskyt diferenciální diagnózy). Skór A-DES byl signifikantně vyšší ve skupině pacientů s diagnózou ADHD, ale ne ve skupině s diagnostikovanou disociativní poruchou. Výsledky výzkumu podporují...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 23 záznamů.   předchozí11 - 20další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.