|
|
Práce Vladimíra Párala z období takzvané normalizace
Galvoňová, Kristýna ; Peterka, Josef (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
V práci se snažíme podat ucelený výklad tvorby V. Párala z let 1969-1989 se z etelem k jejím širším kontext m literárn -historickým, genologickým i ideovým. V první ásti v nované specifik m autorova tv ího typu, logikou vývoje jeho díla a analytickému rozboru d l dospíváme k m o n o t e m a t i n o s t i jako konstitutivního rysu autorovy tvorby. Na základ toho se snažíme poukázat na ideovou kontinuitu a vnit ní koherenci celého Páralova díla a polemizovat tak se zjednodušujícími interpretacemi akcentujícími pouze politický rozm r autorova díla ze 70. let. V druhé ásti se díváme na Páralovo dílo na pozadí eské prózy poslední t etiny 20. stol.; autora pojímáme jako ideového protich dce M. Kundery (a kritika kunderovského racionáln -analytického postoje k životu) i B. Hrabalem reprezentovanou "postbeatnickou" vlnu literatury. Upozor ujeme na etickou dimenzi autorovy tvorby, všímajíce si i jejího zajímavého paradoxu stylov -ideové kontrárnosti (novátorský "technicistní" styl, postmoderní vlivy vs. obhajoba tradi ních hodnot a návratu ke ko en m lidské p irozenosti). Záv re ný oddíl je v nován úvaze nad tzv. normaliza ní (oficiální) prózou, jejím stylov -žánrovým i tematickým specifik m, z nichž vyvozujeme postuláty týkající se zákonitostí tvorby v ideologicky determinované spole nosti; rovn ž se snažíme...
|
|
| |
|
|
Boj o holou existenci v Lustigově zobrazení šoa
Zimová, Lucie ; Peterka, Josef (vedoucí práce) ; Kubíček, Tomáš (oponent)
Tato studie se zabývá problematikou Lustigových postav, které byly bez svého přičinění vystaveny blízkosti smrti. Pro pochopení výběru a klasifikace postav je nezbytná důsledná konfrontace s biografickými texty. Stručná autobiografie je naznačena v první kapitole a prostupuje pak všemi ostatními (biografické části jsou odlišeny kurzívou). Druhá kapitola se zabývá možností reprezentace šoa obecně a vymezuje Lustigovo stanovisko k této problematice. Bakalářská práce se zabývá postavami, jež se ocitly na prahu mezi bytím a nebytím a byly nuceny bojovat o svůj život. Každá z nich si zvolila jinou strategii, jak přistoupit k boji o holou existenci. Studie rozděluje postavy do čtyř typologických kategorií. Každé této kategorii je věnována jedna kapitola se stručným uvedením problematiky a je zastoupena několika postavami, jež dané typologii odpovídají. První z nich se zabývá postavami, které bojují proti smrti činem, ať už jde o tragický vzdor nebo pomstu. Do této kategorie byly zařazeny postavy z próz Modravé plameny, Dívka s jizvou, Nemilovaná, Tma nemá stín, Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou. Druhá kapitola pojednává o ženách, jež si zachraňují život tím, že prodávají své tělo. Všechny spojuje nesmírná krása a touha přežít. Patří sem postavy z románů Lea z Leeuwardenu, Colette. Dívka z Antverp, Tanga z...
|
|
| |
|
|
Přínos Ladislava Fikara pro českou kulturu
Petříková, Jana ; Křivánek, Vladimír (vedoucí práce) ; Peterka, Josef (oponent)
Diplomová práce celkově seznamuje s životem a dílem Ladislava Fikara. Hlavním cílem je proniknutí do Fikarova básnického díla, jež v sobě zahrnuje jednotlivé verše vydávané časopisecky, prvotinu Samotin a verše Kámen na hrob uspořádané z pozůstalosti. Práce podává jejich základní interpretaci, přičemž se zaměřuje na popis Fikarovy poetiky, zvláště pak na jeho ustálené motivy. Celou Fikarovu tvorbu zasazuje do kontextu české literatury a přesahuje i světové literatuře. S odkrytím autorské poetiky poukazuje na charakterické znaky Fikarova překladu, které odhaluje na základě komparace překladů veršů Rainera Maria Rilkeho a sovětského spisovatele Stěpana Ščipačova s jejich originálními texty. U druhého zmíněného překladu se zároveň zabývá jeho literárním a společenským významem pro českou poezii. Ve dvou životopisných kapitolách se práce zaměřuje na zachycení období působení Fikara ve funkci redaktora a ředitele v nakladatelství Československý spisovatel. Jeho osobní přínos postihuje i v oblasti kinematografie, kde působil jako hlavní dramaturg tvůrčí skupiny Šmída-Fikar.
|
|
|
Fenomén Cimrman
Krejčí, Jan ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Peterka, Josef (oponent)
V úvodu práce shrnujeme dosavadní tvorbu Divadla Járy Cimrmana a rozdělujeme fenomén Járy Cimrmana do dvou deklarovaných autorských rovin. První rovinou je tvorba připisovaná fiktivní postavě Járy Cimrmana jako autorovi. Druhou rovinu tvoří tak zvané rekonstrukce Cimrmanovy tvorby, za jejíž autory jsou označováni cimrmanologové. Zmiňujeme zde důležitou roli rozhlasového pořadu jako Cimrmanova pretextu. Snažíme se také vystihnout různé aspekty fiktivní postavy Járy Cimrmana a jeho mystifikační povahu. Hlavním tématem práce je analýza Cimrmana a jeho vztahu k českému snu. Zamýšlíme se nad podobou českého snu a jeho proměnami. Ve druhé kapitole práce zkoumáme Cimrmanův vztah k české historii a národnímu mýtu rozborem hry DJC . Na úvod kapitoly jsme zařadili i krátký přehled o původu blanické pověsti. Dále se zabýváme Cimrmanovou hrou, přičemž klademe důraz na neobvyklou političnost hry. Ve třetí kapitole rozebíráme prostřednictvím Cimrmanovy hry souvislost Járy Cimrmana, resp. jeho autorů, s češstvím, národním povědomím a Cimrmanovým vztahem k české kultuře. Hru uvádíme v kontextu Kainarovy básně , filmu V. Klusáka a F. Remundy , Macurovy studie Český svět a Kašparovy knihy České nebe.
|
|
|
Peklo Beneš Josefa Nesvadby jako kontrafaktuální fikce. Narativní a tematická analýza
Kulhánková, Anna ; Kubíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Peterka, Josef (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na narativní a tematickou analýzu knihy Josefa Nesvadby Peklo Beneš (2002). Bakalářská práce obsahuje úvod, tři kapitoly a závěr. První kapitola se zabývá teorií kontrafaktuální historiografie a kontrafaktuální fikce, druhá kapitola je zaměřena na narativní analýzu Pekla Beneš (příběh, událost, vypravěč, postavy, čas a prostor) a třetí kapitola je zaměřena na tematickou analýzu knihy, a to na hlavní a vedlejší témata, vytvořené protifakty v dějinách Československa v letech 1938-1989 a na vědecko-fantastický vynález Indinet. Tato práce vychází z odborné literatury Lubomíra Doležela, Nialla Fergusona a článku Erika Gilka, která se zabývá kontrafaktuální historiografií a fikcí, a z publikace Naratologie kolektivu Kubíček, Hrabal, Bílek.
|
|
|
K pojetí postav v díle Karla Čapka
Šimůnek, Antonín ; Peterka, Josef (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Práce se snaží přispět к interpretaci díla Karla Čapka ze specifického hlediska postav. Vychází přitom ze všech autorových děl (bez ohledu к žánru) včetně těch, které podepsal spolu s Josefem Čapkem. Cílem je odhalit hlubší systémové vztahy mezi jednotlivými typy postav. Práce se snaží vysledovat, jaké postavy jsou pro Čapka příznačné, jaké postavy jsou důležité pro smysl díla, jaké jsou postavy autorem privilegované, do jakých postav autor nejsilněji projektuje své já a jaký je vůbec vztah práce s postavou ke smyslu díla. První kapitola se pokouší stručně zmapovat dosavadní reflexi Čapkových postav v sekundární literatuře. Dalších pět kapitol pojednává o nej výraznějších okruzích postav: o postavách obyčejného člověka, o postavách žen, o postavách hrdinů, o postavách Jiného a o záporných postavách. V jejich rámci jsou vyčleněny jednotlivé typy a případně i podtypy postav. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Kobold jako čtenářská zkušenost
Danielková, Pavla ; Peterka, Josef (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Resumé Hlavním cílem této bakalářské práce je interpretace a komplexní literární analýza dvojrománu Kobold, jehož autorkou je jedna ze současných nejuznávanějších českých spisovatelek, Radka Denemarková. V kapitole Autorka jsou shrnuta její důležitá životopisná data, která mají souvislost s románem nebo jsou důležitá pro pochopení významu a spisovatelských kvalit Denemarkové. Další kapitola, Kontext vzniku díla, se zaměřuje na popis prostředí, v němž román Kobold vznikal, a zachycení směrů, kterými mohl být ovlivněn. Především je zde řešena otázka ženské literatury a feminismu. Následují části věnované žánru díla a charakteristice jeho titulu a podtitulů. Poté jsou zařazeny dvě kapitoly se stejnou strukturou, věnující se rozboru jednotlivých částí dvojrománu. První z nich nese název Přebytky něhy. (O vodě.), druhá Přebytky lidí. (O ohni.). V každé z nich je naše pozornost zaměřena na vypravěče, vystupující postavy, naznačení linie příběhu a analýzu časoprostoru. Kapitola nesoucí název Kompoziční a jazyková rovina románu se věnuje členění textu románu, tedy jeho vnější kompozici, zhodnocení vyprávěcí situace a použitých kompozičních prostředků. V neposlední řadě také zachycuje a popisuje autorský styl Radky Denemarkové, pro nějž je typické použití biblických symbolů a odkazů na existenciálního filosofa Karla...
|
|
| |
host ::
RSS.