|
|
Study of pharmacokinetic and pharmacodynamic mechanisms of drug resistance and their modulation in non-small cell lung cancer
Zhang, Yu ; Hofman, Jakub (vedoucí práce) ; Pešek, Miloš (oponent) ; Trejtnar, František (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Školicí pracoviště Katedra farmakologie a toxikologie Doktorský studijní program Farmakologie a toxikologie Kandidátka / kandidát Yu Zhang Školitelka / školitel Assoc. Prof. RNDr. Jakub Hofman, Ph.D. Konzultantka / konzultant Název disertační práce Studium farmakokinetických a farmakodynamických mechanizmů lékové rezistence a jejich modulace u nemalobuněčného plicního karcinomu Karcinom plic představuje jedno z nejnebezpečnějších zhoubných onemocnění, což se vysvětluje jeho nejvyšší morbiditou a mortalitou mezi všemi typy rakoviny. Farmakologické intervence sehrály v klinické léčbě nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC) působivou roli a výrazně zlepšily přežití pacientů. Nicméně nevyhnutelný vznik lékové rezistence jejich účinnost vážně snižuje. Tradiční chemoterapeutika byla do léčby NSCLC zavedena již před několika desetiletími. Nesčetné studie ukázaly, že vznik mnohočetné lékové rezistence (MDR) je hluboce spojen se dvěma farmakokinetickými faktory: (1) zvýšený eflux léčiv prostřednictvím transportérů ABC (ATP- binding cassette) a (2) zvýšená deaktivace léčiv biotransformačními enzymy, např. cytochromy P450 (CYPy). Již dříve jsme spolu s dalšími prokázali, že několik nových cílených léčiv může synergicky modulovat farmakokinetickou MDR...
|
|
|
Klinické využití stanovení genové exprese RNA u nemalobuněčného plicního karcinomu ( NSCLC )
Svatoň, Martin ; Pešek, Miloš (vedoucí práce) ; Salajka, František (oponent) ; Skřičková, Jana (oponent)
Klinické využití stanovení genové exprese RNA u nemalobuněčného plicního karcinomu (NSCLC) Abstrakt Úvod Nemalobuněčný plicní karcinom (NSCLC) patří k nejčastějším příčinám nádorových úmrtí celosvětově. Chemoterapie (CHT) je dosud (až na výjimku s pemetrexedem) dávána paušálně dle stadia nemoci a jejích komorbidit, bez užití dalších prediktivních markerů. To vede k pouze nízké objektivní léčebné odpovědi, která se liší pacient od pacienta, bez jasněji známých příčin. Cíle Cílem našeho výzkumu bylo nalézt možné prediktivní markery v podobě mRNA či miRNA, které by pomohly snížit recidivy NSCLC resp. zlepšit účinek CHT u vybraných skupin pacientů. Metody Ve třech souborech pacientů (42 pacientů s radikálně resekovanými adenokarcinomy stadia 1; 90 pacientů s NSCLC, kteří podstoupili chirurgickou resekci a 59 z nich pak i adjuvantní CHT; 81 pacientů paliativně léčenými CHT v kombinaci platinový derivát + paclitaxel/gemcitabin +/- sekvenční radioterapie s pokročilými dlaždicovými NSCLC stádií 3B, 4) jsme zkoumali vliv exprese vybraných mRNA a miRNA na dobu do recidivy onemocnění (DFI) resp. progrese onemocnění (PFS) a dobu celkového přežití (OS). Exprese byly stanovovány real-time PCR metodikou za užití UPL sond. Statistické analýzy využívaly Coxův regresní model a Kaplan-Meierovy distribuční funkce. Výsledky V...
|
|
|
Možnosti predikce efektu léčby EGFR tyrozinkinázovými inhibitory u pacientů s pokročilým nemalobuněčným karcinomem plic
Fiala, Ondřej ; Pešek, Miloš (vedoucí práce) ; Salajka, František (oponent) ; Skřičková, Jana (oponent)
Úvod: Cílená léčba nízkomolekulárními tyrozinkinázovými inhibitory (TKI), které blokují aktivaci receptoru pro epidermální růstový faktor (EGFR), představuje jednu z nových, efektivních možností systémové léčby lokoregionálně pokročilého nebo metastatického nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC). Nalezení biomarkerů, které predikují efekt této léčby může vést ke zvýšení efektu léčby a prodloužení přežití pacientů. Cíle práce: Zmapování výskytu aktivačních mutací genu EGFR a mutací genu KRAS a zjištění jejich významu pro predikci efektu léčby EGFR-TKI. Dále pak srovnání účinnosti a bezpečnosti EGFR-TKI a chemoterapie v první linii u pacientů s aktivační mutací genu EGFR. Metody: Celkem 613 pacientů s cytologicky nebo histologicky verifikovaným NSCLC bylo vyšetřeno na aktivační mutace genu EGFR, z toho 448 pacientů bylo rovněž vyšetřeno na mutace genu KRAS. Prvoliniová léčba byla hodnocena u 54 pacientů s aktivační mutací genu EGFR. Přítomnost mutací byla detekována užitím denaturační kapilární elektroforézy a následně ověřena přímým sekvenováním DNA. Přežití pacientů bylo hodnoceno metodikou podle Kaplana-Meiera, srovnání bylo provedeno log-rank testem. Výsledky: Aktivační mutace genu EGFR byly prokázány u 73 (11,9%) pacientů, častěji byly zjištěny u pacientů s adenokarcinomem (p=0,008), žen...
|
|
|
Rizikové faktory plicní rakoviny-Modulace hladiny protilátek proti polycyklickým uhlovodíkům (PAU) ve vztahu ke kouření, nádorovému a nenádorovému onemocnění plic a výzkum možnosti zvyšování odolnosti organismu vůči působení PAU imunizací
Klimešová, Šárka ; Pauk, Norbert (vedoucí práce) ; Marel, Miloslav (oponent) ; Pešek, Miloš (oponent)
Disertační práce je rozdělena do dvou částí, z nichž první se po úvodních statistikách ohledně výskytu rakoviny plic a nastínění její historie věnuje problematice rizikových faktorů vzniku této nemoci. Vzhledem k tomu, že samotná výzkumná práce je poté zaměřena na genotoxické účinky polycyklických aromatických uhlovodíků, je jim věnována větší pozornost. Začátkem druhé části jsou stručně probrána plicní onemocnění, chronická obstrukční plicní nemoc a rakovina plic, a úloha zánětu v patofyziologii obou nemocí. Zbytek disertační práce je věnován výzkumnému projektu Modulace hladiny protilátek proti polycyklickým uhlovodíkům (PAU) ve vztahu ke kouření, nádorovému a nenádorovému onemocnění plic a výzkum možnosti zvyšování odolnosti organismu vůči působení PAU imunizací. Hlavním cílem projektu bylo ověření přítomnosti, změny hladin a ochranného účinku protilátek proti PAU a PAU-DNA aduktům v séru organismů po působení čistých PAU a cigaretového kouře a epidemiologickou studií zjištění vlivu hladiny anti-PAU protilátek a dalších testovaných parametrů na riziko onemocnění plic. Mimo samotných výsledků potvrzujících nárůst genotoxického rizika expozice polycyklickým aromatickým uhlovodíkům s pobytem v zakouřeném a jinak PAU znečištěném prostředí byla prokázána nejen relevantnost dosud běžně užívaných...
|
|
|
Sledování biologické aktivity kolorektálního karcinomu metodou real-time PCR
Pešta, Martin ; Topolčan, Ondřej (vedoucí práce) ; Pešek, Miloš (oponent) ; Pecen, Ladislav (oponent)
Autor ve své dizertační práci navrhl primery a optimalizoval podmínky provedení kvantitativní PCR pro stanovení exprese genů MMP-7, TIMP-1, MMP-2 a TIMP-2. Prokázal přítomnost exprese genů GAPDH, TIMP-1 a TIMP-2 u nádorových linii HT-29, SW480 a SW620. Zaznamenal vysokou hladinu exprese MMP-7 u linie HT-29. Exprese je o 2-3 řády vyšší než u linií SW480 a SW620. Expresi mRNA MMP-2 u linie HT-29 nezaznamenal. Expresi mRNA MMP-2 detekoval u linií SW480 a SW620. Zjistil, že stanovení exprese absolutně a relativně je u nádorových linií ekvivalentní.Prokázal signifikantně vyšší expresi mRNA MMP-7, TIMP-1, MMP-2 a TIMP-2 v nádorové tkáni oproti normální tkáni. Lze využít při terapii. Nezaznamenal korelaci přítomnosti exprese genů MMP-7, TIMP-1, MMP-2 a TIMP-2 s celkovým přežitím a DFI. Prokázal, že vyšší stadium nádorového onemocnění odpovídá vyššímu mediánu hodnot moměru MMP-2/TIMP-2. 7, Nezaznamenal rozdíl mezi expresí genů TS, TP a DPD v kontrolní a nádorové tkáni. Zaznamenal hraničně signifikantní zvýšení exprese TS u nádorů kolon ve srovnání s tumory rektosigmoidea a rekta. Toto zjištění lze využít při volbě terapie. Zaznamenal hraničně signifikantní korelaci mezi expresí TS a DPD. Toto zjištění lze využít při volbě terapie. Nezaznamenal korelaci hladiny exprese mRNA TS, TP a DPD s celkovým přežitím a DFI.
|
|
|
Nové diagnostické metody v bronchologii
Votruba, Jiří ; Daneš, Jan (vedoucí práce) ; Marel, Miloslav (oponent) ; Pešek, Miloš (oponent)
Tato práce se zabývá vývojem a optimalizací moderních metod umožňujících časnou diagnostiku plicní rakoviny a prekancerózních lézí s ohledem na jejich přínos a začlenění do rutinní klinické praxe. V rámci práce jsme vyvinuli zařízení pro kontaktní měření endobronchiální teploty (termobronchoskopie) a v pilotní studii jsme prokázali statisticky významný rozdíl teploty na endoluminálním povrchu bronchu jak v oblasti nádoru, tak i nad nádorově infiltrovanými uzlinami v porovnání se zdravou sliznicí jak ipsilaterálně, tak i kontralaterálně. Dále jsme zkonstruovali zařízení pro spektroskopii bronchiální sliznice v blízkém infračerveném pásmu, identifikovali charakteristiky pro lokalizaci solitárního plicního uzle a prokázali, že použití tohoto systému zvyšuje počet pozitivních bioptických nálezů v porovnání s endobronchiálním ultrazvukem. V následující části popisujeme další techniky časné diagnostiky bronchogenního karcinomu, jako je endobronchiální ultrasonografie, optická koherenční tomografie, konfokální fluorescenční mikroendoskopie, reflektanční spektroskopie, autofluorescenční bronchoskopie, fluorescenční bronchoskopie a zobrazení v úzkém pásmu (narrow band imaging), a stručně uvádíme naše zkušenosti s některými z nich v rámci provedených pilotních projektů. V další části jsme ukázali, že...
|
|
|
Klinické využití stanovení genové exprese RNA u nemalobuněčného plicního karcinomu ( NSCLC )
Svatoň, Martin ; Pešek, Miloš (vedoucí práce) ; Salajka, František (oponent) ; Skřičková, Jana (oponent)
Klinické využití stanovení genové exprese RNA u nemalobuněčného plicního karcinomu (NSCLC) Abstrakt Úvod Nemalobuněčný plicní karcinom (NSCLC) patří k nejčastějším příčinám nádorových úmrtí celosvětově. Chemoterapie (CHT) je dosud (až na výjimku s pemetrexedem) dávána paušálně dle stadia nemoci a jejích komorbidit, bez užití dalších prediktivních markerů. To vede k pouze nízké objektivní léčebné odpovědi, která se liší pacient od pacienta, bez jasněji známých příčin. Cíle Cílem našeho výzkumu bylo nalézt možné prediktivní markery v podobě mRNA či miRNA, které by pomohly snížit recidivy NSCLC resp. zlepšit účinek CHT u vybraných skupin pacientů. Metody Ve třech souborech pacientů (42 pacientů s radikálně resekovanými adenokarcinomy stadia 1; 90 pacientů s NSCLC, kteří podstoupili chirurgickou resekci a 59 z nich pak i adjuvantní CHT; 81 pacientů paliativně léčenými CHT v kombinaci platinový derivát + paclitaxel/gemcitabin +/- sekvenční radioterapie s pokročilými dlaždicovými NSCLC stádií 3B, 4) jsme zkoumali vliv exprese vybraných mRNA a miRNA na dobu do recidivy onemocnění (DFI) resp. progrese onemocnění (PFS) a dobu celkového přežití (OS). Exprese byly stanovovány real-time PCR metodikou za užití UPL sond. Statistické analýzy využívaly Coxův regresní model a Kaplan-Meierovy distribuční funkce. Výsledky V...
|
|
|
Nové diagnostické metody v bronchologii
Votruba, Jiří ; Daneš, Jan (vedoucí práce) ; Marel, Miloslav (oponent) ; Pešek, Miloš (oponent)
Tato práce se zabývá vývojem a optimalizací moderních metod umožňujících časnou diagnostiku plicní rakoviny a prekancerózních lézí s ohledem na jejich přínos a začlenění do rutinní klinické praxe. V rámci práce jsme vyvinuli zařízení pro kontaktní měření endobronchiální teploty (termobronchoskopie) a v pilotní studii jsme prokázali statisticky významný rozdíl teploty na endoluminálním povrchu bronchu jak v oblasti nádoru, tak i nad nádorově infiltrovanými uzlinami v porovnání se zdravou sliznicí jak ipsilaterálně, tak i kontralaterálně. Dále jsme zkonstruovali zařízení pro spektroskopii bronchiální sliznice v blízkém infračerveném pásmu, identifikovali charakteristiky pro lokalizaci solitárního plicního uzle a prokázali, že použití tohoto systému zvyšuje počet pozitivních bioptických nálezů v porovnání s endobronchiálním ultrazvukem. V následující části popisujeme další techniky časné diagnostiky bronchogenního karcinomu, jako je endobronchiální ultrasonografie, optická koherenční tomografie, konfokální fluorescenční mikroendoskopie, reflektanční spektroskopie, autofluorescenční bronchoskopie, fluorescenční bronchoskopie a zobrazení v úzkém pásmu (narrow band imaging), a stručně uvádíme naše zkušenosti s některými z nich v rámci provedených pilotních projektů. V další části jsme ukázali, že...
|
|
|
Možnosti predikce efektu léčby EGFR tyrozinkinázovými inhibitory u pacientů s pokročilým nemalobuněčným karcinomem plic
Fiala, Ondřej ; Pešek, Miloš (vedoucí práce) ; Salajka, František (oponent) ; Skřičková, Jana (oponent)
Úvod: Cílená léčba nízkomolekulárními tyrozinkinázovými inhibitory (TKI), které blokují aktivaci receptoru pro epidermální růstový faktor (EGFR), představuje jednu z nových, efektivních možností systémové léčby lokoregionálně pokročilého nebo metastatického nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC). Nalezení biomarkerů, které predikují efekt této léčby může vést ke zvýšení efektu léčby a prodloužení přežití pacientů. Cíle práce: Zmapování výskytu aktivačních mutací genu EGFR a mutací genu KRAS a zjištění jejich významu pro predikci efektu léčby EGFR-TKI. Dále pak srovnání účinnosti a bezpečnosti EGFR-TKI a chemoterapie v první linii u pacientů s aktivační mutací genu EGFR. Metody: Celkem 613 pacientů s cytologicky nebo histologicky verifikovaným NSCLC bylo vyšetřeno na aktivační mutace genu EGFR, z toho 448 pacientů bylo rovněž vyšetřeno na mutace genu KRAS. Prvoliniová léčba byla hodnocena u 54 pacientů s aktivační mutací genu EGFR. Přítomnost mutací byla detekována užitím denaturační kapilární elektroforézy a následně ověřena přímým sekvenováním DNA. Přežití pacientů bylo hodnoceno metodikou podle Kaplana-Meiera, srovnání bylo provedeno log-rank testem. Výsledky: Aktivační mutace genu EGFR byly prokázány u 73 (11,9%) pacientů, častěji byly zjištěny u pacientů s adenokarcinomem (p=0,008), žen...
|
|
|
Rizikové faktory plicní rakoviny-Modulace hladiny protilátek proti polycyklickým uhlovodíkům (PAU) ve vztahu ke kouření, nádorovému a nenádorovému onemocnění plic a výzkum možnosti zvyšování odolnosti organismu vůči působení PAU imunizací
Klimešová, Šárka ; Pauk, Norbert (vedoucí práce) ; Marel, Miloslav (oponent) ; Pešek, Miloš (oponent)
Disertační práce je rozdělena do dvou částí, z nichž první se po úvodních statistikách ohledně výskytu rakoviny plic a nastínění její historie věnuje problematice rizikových faktorů vzniku této nemoci. Vzhledem k tomu, že samotná výzkumná práce je poté zaměřena na genotoxické účinky polycyklických aromatických uhlovodíků, je jim věnována větší pozornost. Začátkem druhé části jsou stručně probrána plicní onemocnění, chronická obstrukční plicní nemoc a rakovina plic, a úloha zánětu v patofyziologii obou nemocí. Zbytek disertační práce je věnován výzkumnému projektu Modulace hladiny protilátek proti polycyklickým uhlovodíkům (PAU) ve vztahu ke kouření, nádorovému a nenádorovému onemocnění plic a výzkum možnosti zvyšování odolnosti organismu vůči působení PAU imunizací. Hlavním cílem projektu bylo ověření přítomnosti, změny hladin a ochranného účinku protilátek proti PAU a PAU-DNA aduktům v séru organismů po působení čistých PAU a cigaretového kouře a epidemiologickou studií zjištění vlivu hladiny anti-PAU protilátek a dalších testovaných parametrů na riziko onemocnění plic. Mimo samotných výsledků potvrzujících nárůst genotoxického rizika expozice polycyklickým aromatickým uhlovodíkům s pobytem v zakouřeném a jinak PAU znečištěném prostředí byla prokázána nejen relevantnost dosud běžně užívaných...
|
host ::
RSS.