Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Fenotypicky řízená léčba pacientů s těžkým astma bronchiale v ČR
Vaník, Petr ; Teřl, Milan (vedoucí práce) ; Rozborilová, Eva (oponent) ; Pauk, Norbert (oponent)
ÚVOD V posledních letech existuje již mnoho důkazů, že astma je onemocnění, jehož zánětlivá podstata je etiopatogeneticky výrazně heterogenní. Současně s tímto poznáním se objevují nové léčebné možnosti těžkých forem astmatu, tzv. cílená biologická léčba. Předpokladem racionální indikace této léčby je bližší fenotypizace astmatu za použití dostupných biomarkerů. CÍL Cílem předkládané práce je: A) Podání aktuálního přehledu diagnostiky a léčby astmatu ve světě a v České Republice se zaměřením na sledování efektu cílené terapie těžkých forem astmatu vybraných na podkladě fenotypizace pomocí biomarkerů. B) Vlastní práce, která je rozdělena do 3 částí: 1. V první části jde o hodnocení efektu léčby anti IgE protilátkou omalizumabem v ČR od roku 2007. 2. V druhé části je podrobně zkoumán vztah konkrétního alergologického profilu pacientů k výsledkům léčby omalizumabem v celé ČR. 3. Třetí část se zabývá přínosem vyšetřování periostinu při výběru cílené terapie. METODY V první části vlastní práce jsme provedli retrospektivní post-hoc analýzu dat pacientů s těžkým refrakterním astmatem z 10 center v ČR z období 2007 až 2018 léčených omalizumabem, u kterých byl dostatek dat týkajících se výsledků léčby. Efekt léčby byl hodnocený pomocí skóre GETE (Global evaluation of treatment effectiveness), hlavní...
Rizikové faktory plicní rakoviny-Modulace hladiny protilátek proti polycyklickým uhlovodíkům (PAU) ve vztahu ke kouření, nádorovému a nenádorovému onemocnění plic a výzkum možnosti zvyšování odolnosti organismu vůči působení PAU imunizací
Klimešová, Šárka ; Pauk, Norbert (vedoucí práce) ; Marel, Miloslav (oponent) ; Pešek, Miloš (oponent)
Disertační práce je rozdělena do dvou částí, z nichž první se po úvodních statistikách ohledně výskytu rakoviny plic a nastínění její historie věnuje problematice rizikových faktorů vzniku této nemoci. Vzhledem k tomu, že samotná výzkumná práce je poté zaměřena na genotoxické účinky polycyklických aromatických uhlovodíků, je jim věnována větší pozornost. Začátkem druhé části jsou stručně probrána plicní onemocnění, chronická obstrukční plicní nemoc a rakovina plic, a úloha zánětu v patofyziologii obou nemocí. Zbytek disertační práce je věnován výzkumnému projektu Modulace hladiny protilátek proti polycyklickým uhlovodíkům (PAU) ve vztahu ke kouření, nádorovému a nenádorovému onemocnění plic a výzkum možnosti zvyšování odolnosti organismu vůči působení PAU imunizací. Hlavním cílem projektu bylo ověření přítomnosti, změny hladin a ochranného účinku protilátek proti PAU a PAU-DNA aduktům v séru organismů po působení čistých PAU a cigaretového kouře a epidemiologickou studií zjištění vlivu hladiny anti-PAU protilátek a dalších testovaných parametrů na riziko onemocnění plic. Mimo samotných výsledků potvrzujících nárůst genotoxického rizika expozice polycyklickým aromatickým uhlovodíkům s pobytem v zakouřeném a jinak PAU znečištěném prostředí byla prokázána nejen relevantnost dosud běžně užívaných...
Kondenzát vydechovaného vzduchu v diagnostice plicních nemocí.
Řihák, Vladimír ; Pauk, Norbert (vedoucí práce) ; Salajka, František (oponent) ; Musil, Jaromír (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, 3. lékařská fakulta Disertační práce MUDr. Vladimír Řihák Kondenzát vydechovaného vzduchu v diagnostice plicních nemocí Breath condensate in the diagnostics of lung diseases Školitel: doc. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D. SOUHRN Úvod: Vyšetření kondenzátu vydechovaného vzduchu se nabízí jako nová, neinvazivní metoda v diagnostice plicních onemocnění. Bylo popsáno již cca 200 markerů, které byly v kondenzátu verifikovány, některé jsou více, jiné méně rozpracovány. Zlatým standardem je vyšetření vydechovaného oxidu dusnatého a jeho metabolitů. Další markery jsou zkoumány v diagnostice CHOPN či plicních fibrotizujících procesech. Cílem je využít je nejen k diagnostice, ale i monitoringu onemocnění či k preventivním opatřením. Metody: V průběhu 3 let měsíců bylo na Klinice pneumologie a hrudní chirurgie v Praze Bulovce a na Plicním oddělení Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně vyšetřeno 124 pacientů. Z nich pak byly sestaveny jednotlivé podskupiny: a) zdraví nekuřáci, b) kuřáci bez jakýchkoliv projevů onemocnění dýchacích cest s normálními výsledky funkčního vyšetření plic, c) astmatici se známkami onemocnění nekontrolovaného léčbou, d) astmatici, kteří měli kontrolované onemocnění, e) pacienti s exacerbovanou CHOPN, f) pacienti s CHOPN bez známek exacerbace, g) pacienti s kryptogenní...
Kondenzát vydechovaného vzduchu v diagnostice plicních nemocí.
Řihák, Vladimír ; Pauk, Norbert (vedoucí práce) ; Salajka, František (oponent) ; Musil, Jaromír (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, 3. lékařská fakulta Disertační práce MUDr. Vladimír Řihák Kondenzát vydechovaného vzduchu v diagnostice plicních nemocí Breath condensate in the diagnostics of lung diseases Školitel: doc. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D. SOUHRN Úvod: Vyšetření kondenzátu vydechovaného vzduchu se nabízí jako nová, neinvazivní metoda v diagnostice plicních onemocnění. Bylo popsáno již cca 200 markerů, které byly v kondenzátu verifikovány, některé jsou více, jiné méně rozpracovány. Zlatým standardem je vyšetření vydechovaného oxidu dusnatého a jeho metabolitů. Další markery jsou zkoumány v diagnostice CHOPN či plicních fibrotizujících procesech. Cílem je využít je nejen k diagnostice, ale i monitoringu onemocnění či k preventivním opatřením. Metody: V průběhu 3 let měsíců bylo na Klinice pneumologie a hrudní chirurgie v Praze Bulovce a na Plicním oddělení Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně vyšetřeno 124 pacientů. Z nich pak byly sestaveny jednotlivé podskupiny: a) zdraví nekuřáci, b) kuřáci bez jakýchkoliv projevů onemocnění dýchacích cest s normálními výsledky funkčního vyšetření plic, c) astmatici se známkami onemocnění nekontrolovaného léčbou, d) astmatici, kteří měli kontrolované onemocnění, e) pacienti s exacerbovanou CHOPN, f) pacienti s CHOPN bez známek exacerbace, g) pacienti s kryptogenní...
Rizikové faktory plicní rakoviny-Modulace hladiny protilátek proti polycyklickým uhlovodíkům (PAU) ve vztahu ke kouření, nádorovému a nenádorovému onemocnění plic a výzkum možnosti zvyšování odolnosti organismu vůči působení PAU imunizací
Klimešová, Šárka ; Pauk, Norbert (vedoucí práce) ; Marel, Miloslav (oponent) ; Pešek, Miloš (oponent)
Disertační práce je rozdělena do dvou částí, z nichž první se po úvodních statistikách ohledně výskytu rakoviny plic a nastínění její historie věnuje problematice rizikových faktorů vzniku této nemoci. Vzhledem k tomu, že samotná výzkumná práce je poté zaměřena na genotoxické účinky polycyklických aromatických uhlovodíků, je jim věnována větší pozornost. Začátkem druhé části jsou stručně probrána plicní onemocnění, chronická obstrukční plicní nemoc a rakovina plic, a úloha zánětu v patofyziologii obou nemocí. Zbytek disertační práce je věnován výzkumnému projektu Modulace hladiny protilátek proti polycyklickým uhlovodíkům (PAU) ve vztahu ke kouření, nádorovému a nenádorovému onemocnění plic a výzkum možnosti zvyšování odolnosti organismu vůči působení PAU imunizací. Hlavním cílem projektu bylo ověření přítomnosti, změny hladin a ochranného účinku protilátek proti PAU a PAU-DNA aduktům v séru organismů po působení čistých PAU a cigaretového kouře a epidemiologickou studií zjištění vlivu hladiny anti-PAU protilátek a dalších testovaných parametrů na riziko onemocnění plic. Mimo samotných výsledků potvrzujících nárůst genotoxického rizika expozice polycyklickým aromatickým uhlovodíkům s pobytem v zakouřeném a jinak PAU znečištěném prostředí byla prokázána nejen relevantnost dosud běžně užívaných...
Rizikové faktory karcinomu plic
Pauk, Norbert ; Zatloukal, Petr (vedoucí práce) ; Králíková, Eva (oponent) ; Malý, Marek (oponent) ; Molnár, Vladimír (oponent)
V první části disertační práce bylo cílem zhodnocení rizikových a protektivních faktorů plicní rakoviny u žen se zaměřením na účinky stravy a fyzické aktivity (a to jak u kuřaček, tak nekuřaček) a zjištění vzájemného působení rizik s ohledem na kuřáckou anamnézu. Šlo o studii případů a kontrol provedenou v nemocnici, data byla získána pomocí dotazníků od 569 žen s plicní rakovinou a od 2120 kontrol. Získaná data byla dále hodnocena pomocí nepodmíněné logistické regrese. Druhou částí disertační práce je studie případů a kontrol u českých žen, studující roli kouření a jiných známých nebo podezřelých faktorů ovlivňujících riziko vzniku adenokarcinomu plic s porovnáním s ostatními buněčnými typy plicní rakoviny (dlaždicobuněčný, malobuněčný a velkobuněčný karcinom). Údaje byly získávány pomocí dotazníků, vyšetřeno bylo tímto způsobem 145 žen s adenokarcinomem plic, 221 žen s ostatními typy plicní rakoviny a 1624 kontrol, data byla analyzována nepodmíněnou logistickou regresí.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.