|
|
Decentralizované řízení jeřábu pomocí PLC SIMATIC
Ribka, Jan ; Sobotka, Milan (oponent) ; Pásek, Jan (vedoucí práce)
Tato diplomová práce, nazvaná „Decentralizované řízení jeřábu pomocí PLC SIMATIC“, pojednává o celkovém návrhu decentralizovaného řídicího systému průmyslového procesu pomocí PLC SIMATIC. Koncepce tohoto systému je uvedena na modelu portálového jeřábu v úvodní kapitole. Druhá kapitola je zaměřena na problematiku sítě PROFIBUS. Jsou zde popsány jednotlivé typy této sítě a způsob komunikace po nich. Třetí kapitola se věnuje problematice sítě PROFINET (Industrial Ethernet), jednotlivými typy této sítě a způsobu komunikace. Čtvrtá kapitola pojednává o komponentech firmy SIEMENS, které jsou zapotřebí k vytvoření požadovaného řídicího systému. Pátá kapitola popisuje programové prostředí STEP 7 Simatic Manager, STEP 7 - Micro/WIN a WinCC flexible. Obsahuje také tvorbu projektu a komunikace po sítích. V závěru práce je hodnoceno dosažení cílů práce, klady a zápory celkového řešení.
|
|
| |
|
|
HMI pro potravinářskou linku plnění lahví
Mládek, Ondřej ; Sobotka, Milan (oponent) ; Pásek, Jan (vedoucí práce)
Bakalářská práce má za úkol vytvořit aplikaci pro ovládání a vizualizaci nápojové linky. Jsou zde uvedeny výhody, které přináší automatizace výroby. Je zde popis celosvětově využívaných vizualizačních programů InTouch, WinCC, Reliance 4 a Control Web. Pro úplnost jsou zde popsány vizualizační panely Siemens. K jednotlivým strojům linky byly vytvořeny nové objekty typu Faceplate v prostředí WinCC flexible 2008 Standard. Faceplaty jsou použity ve vizualizaci linky pro 19“ dotykový panel. Simulace linky je vytvořena v programu STEP 7. Data jsou z linky sbírána pomocí .csv souborů. Ty jsou dále pro snazší vyhodnocení upraveny pomocí VBA makra.
|
|
|
Přenos a využití procesních dat (PLC) v systému řízení výroby
Kupčík, Michal ; Michal, Novotný (oponent) ; Pásek, Jan (vedoucí práce)
Tato práce objasní čtenářovi komplikovanost plánování výroby a proč je pro tuto činnost výhodnější využít k tomuto určený systém. Dále se zde dočte o složitosti řízení výroby a o nutnosti provázanosti elektronických komunikací na všech úrovních systémů v podniku. Použijeme tři různé přístupy k datům v řídicích systémech Siemens a pro dva z nich popíšeme obecný postup, jak s jejich pomocí získáme soubor, jenž půjde otevřít v klasickém tabulkovém procesoru, jako je například MS Excel a který bude obsahovat uživatelem vybrané proměnné včetně jejich aktuálních hodnot. V poslední řadě bude čtenář seznámen s návrhem a samotným programem SimRead, který slouží k vyčítání hodnot proměnných v kombinaci se standardními komunikačními bloky.
|
|
| |
|
| |
|
|
Simulátor výrobních linek
Viták, Jan ; Kaczmarczyk, Václav (oponent) ; Pásek, Jan (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce Simulátor výrobních linek je navrhnout koncept simulátoru dopravníkových výrobních linek se zaměřením na testování řídicího programu PLC a tento simulátor realizovat. V práci je uveden popis hotových řešení dostupných na trhu, popis testovaného řídicího algoritmu PLC, navrhovaný koncept simulátoru, popis vytvořeného programu, ukázka jeho použití na konkrétní aplikaci a zhodnocení jeho možností.
|
|
| |
|
|
HMI aplikace ve standardu S88 pro čistící stanici v potravinářském průmyslu
Adamec, David ; Slezák, Petr (oponent) ; Pásek, Jan (vedoucí práce)
Hlavním tématem této diplomové práce je vytvoření HMI aplikace pro program napsáný v normě S88 s odzkoušením funkce řídicího systému. Úvodní část je věnována struktuře normy S88 s uvedením základních pojmů a popisem návrhu řídicího systému. Další části jsou věnovány popisu technologie CIP stanice, programovému popisu a požadavkům na HMI aplikaci a představení HMI aplikace. Poslední část se zabývá testováním funkce řídicího systému v simulaci.
|
|
|
HMI aplikace pro PLC
Kořínek, Josef ; Pásek, Jan (oponent) ; Arm, Jakub (vedoucí práce)
Cílem této práce je vytvořit rozhraní člověk-stroj. V teoretické části se práce zabývá pravidly a doporučeními pro návrh vysoce výkonného HMI. Dále vyhledáním vhodných hardwarových prostředků v podobě jednodeskových počítačů a dotykových obrazovek. Následně vyhledáním softwarových prostředků v podobě knihoven pro komunikaci s PLC a knihoven pro tvorbu a zobrazení grafického prostředí. Na konci teoretické části je navržen koncept řešení pro realizaci rozhraní člověk-stroj. V praktické části se práce zabývá připojením PLC PFC200 od firmy Wago k laboratornímu modelu Kmeny. Dále vytvořením programu v prostředí Codesys pro řízení modelu Kmeny. Následně vytvořením HMI aplikace v jazyce C++ s použitím vybraného frameworku GLG Toolkit a knihovny Libmodbus a její implementací do vybraného jednodeskového počítače Raspberry Pi 2. Nakonec jsou zhodnoceny vlastnosti vytvořeného HMI.
|
host ::
RSS.