|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Židovská komunita ve Čkyni
Smilová, Jana ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Práce se zabývá zaniklou židovskou komunitou ve Čkyni, a to hlavně osudy jejích posledních příslušníků. Je založena převážně na studiu archivních dokumentů v příslušných archivech, a dále pak na článcích v regionálních sbornících. V první části práce jsou představeny dějiny dané židovské obce od konce 16. století až po dobu Druhé světové války. Ty jsou doplněny základními informacemi o dějinách Židů v Čechách, bez nichž by nebylo možno uvést dějiny tohoto relativně malého společenství do širšího kontextu. Jádrem této práce je zpracování osudů posledních příslušníků této židovské obce, jež se opírá převážně o prameny archivní povahy. Zde již popisuji osudy konkrétních osob, které do této židovské obce patřily, či s ní byly v kontaktu. Tyto příběhy činí z obecného výkladu o dějinách židovské obce záležitost velmi osobní a přístupnou. Tato část je zakončena popisem událostí týkajících se holocaustu, jež pro danou židovskou obec znamenal zánik. Samostatná kapitola je vyhrazena židovskému hřbitovu a synagoze, které jsou jedinou viditelnou připomínkou zdejšího židovského osídlení.
|
|
|
Proces se Závišem Kalandrou a jeho ohlas v tisku
Vítek, Matouš ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Čurda, Vojtěch (oponent)
Bakalářská práce pojednává o procesu se Závišem Kalandrou, který byl součástí politického procesu s dr. Miladou Horákovou a spol. z roku 1950, a tiskovému ohlasu na Kalandrův proces. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části je představen život Záviše Kalandry, jeho vztahy s KSČ, novinářská činnost a příčiny jeho zatčení. Tato část je věnována i politickému procesu se Závišem Kalandrou, okolnostem, které předcházely jeho vzniku, přípravě procesu, jeho průběhu a konečným verdiktům, které v procesu padly. Poslední kapitola této části se zabývá propagandistickou kampaní, jejím vznikem a způsoby šíření. V praktické části práce zkoumá jednotlivé články z československých denních periodik, hodnotí jejich význam a na základě těchto článků porovnává, jak o procesu v době jeho trvání jednotlivá periodika psala. KLÍČOVÁ SLOVA: Československo, politický proces, Kalandra, tisk
|
|
|
Pelhřimovsko v květnu 1945 - svědectví kronik
Baranová, Simona ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
Bakalářská práce je určitou mikrosondou do života lidí na Pelhřimovsku během posledních dnů druhé světové války a během krátkého květnového období po jejím konci. Práce přibližuje reakci lidí na vypuknutí Pražského povstání, a popisuje, zda se také zapojili. Dále práce popisuje způsob, jakým se případná revolta obyvatel vyvíjela a zdali skončila úspěchem či neúspěchem. Především jsou v práci použité události zaznamenané v kronikách měst a obcí. V záměru práce je zhodnocena věrohodnost používaných kronik a další literatury. V případě kronik jsem dospěla k názoru, že všechny mnou použité kroniky nevykazovaly žádné hrubé faktické nedostatky, a proto je mohu případně použít i pro mou další práci. Jednou z obcí na Pelhřimovsku, která je v práci zmíněna jsou Leskovice. Ve dnech 5. a 6. května zde došlo k vyvraždění části obyvatel a vypálení obce posádkou SS z Pelhřimova. Kromě leskovické kroniky a odborné literatury zmiňující tyto události, jsem hovořila s pamětníky z Leskovic a měla jsem tak možnost ověřit věrohodnost zmíněných pramenů dle autentických výpovědí.
|
|
| |
|
|
Bedřich Mendl (1892-1940). V obraze své rodinné korespondence
Rajzlová, Eva ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
Bakalářská práce se zabývá životem prof. Bedřicha Mendla a jeho korespondencí s manželkou Eleonorou Mendlovou. Na základě rozboru této korespondence hledá každodennost českého badatele na služebních cestách po domácích i zahraničních archivech. Bedřich Mendl byl český historik a první profesor hospodářských a sociálních dějin na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Vyrůstal a studoval v Praze, kde se také seznámil se svou manželkou Eleonorou Mendlovou. V letech 1916 až 1920 působil jako středoškolský profesor v Hořicích. Po návratu do Prahy pracoval pro Státní historický ústav a vyučoval na Karlově Univerzitě. Kvůli svému židovskému původu musel po začátku druhé světové války odejít do penze. Nedlouho poté, v září roku 1940, spáchal sebevraždu.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.