|
|
Posuzovatelné dimenze ve vnímání fotografií
Kubát, Petr ; Lukavský, Jiří (vedoucí práce) ; Smolík, Filip (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá otázkou vnímání fotografií. Vychází z práce R. Greena a A. Olivové (2008) a dále ji rozšiřuje. Tito autoři se zabývali tím, jaké globální vlastnosti lidé identifikují ve fotografiích krajin a jak konzistentní je hodnocení těchto vlastností. V této práci jsem použil fotografie obecné, bez tématického omezení. V první části výzkumu jsem určoval, jaké globální vlastnosti lidé určují při rychlém prohlížení obecných fotografií. Získané obecné vlastnosti (omezenost pohybu a zábavnost) byly doplněny vlastnostmi z práce R. Greena a A. Olivové (otevřenost, pohyblivost a přehlednost scény). V druhé části výzkumu jsem zjišťoval za pomoci počítačového programu (hierarchical grouping), jak moc jsou hodnocení těchto globálních vlastností při třídění fotografií konzistentní. Výsledkem je konzistence vyjádřená jako průměr ze všech korelací dané vlastnosti. Ukázalo se, že největší míra shody je u pohyblivosti scény (r=0,516), poté je omezení pohybu ve scéně (r=0,457), následuje otevřenost scény (r=0,450). Nejnižší míru shody vykazovaly vlastnosti zábavnost scény (r=0,283) a přehlednost (r=0,245). Ve srovnání výsledků mezi vlastnostmi posuzovaných u snímků krajin a obecných snímků je vždy vyšší míra shody u fotografií krajin. Nižší shoda u obecných fotografií je dle mého názoru...
|
|
| |
|
|
Integrace Explikační metody a Deskriptivní fenomenologicko-psychologické metody na teoretické a aplikační úrovni
Plachý, Jakub ; Vranka, Marek (vedoucí práce) ; Lukavský, Jiří (oponent)
V této diplomové práci jsou na teoretické úrovni představeny dvě kvalitativní metody založené na fenomenologii - Explikační metoda (EM) a Deskriptivní fenomenologicko-psychologická metoda (DFPM). EM napomáhá výzkumníkovi při získávání kvalitativních dat, zatímco DFPM je uzpůsobena k jejich zpracování. Integrace těchto metod se tak jeví jako způsob, jak překročit neúplnost a omezení izolované aplikace EM a DFPM. V další části je proto představena metoda Pozornost-popis-porozumění-aplikace (3PA), jejímž základem je právě integrace EM a DFPM. Za nejvýznamnější přínos nové metody 3PA lze považovat detailní praktický návod, podle kterého může výzkumník postupovat, když chce zkoumat svou vlastní přímou zkušenost se světem - výzkumník se tak může stát subjektem vlastního psychologického výzkumu. Nově vznikající metoda byla od samotného počátku využívána při zkoumání zkušenosti autora se základním vojenským výcvikem (ZVV), což vedlo k neustálému prověřování teoreticko- metodologických závěrů týkající se 3PA a zdokonalování její struktury. Samotné výsledky tohoto zkoumání jsou prezentovány na závěr této diplomové práce, která má tedy dvojí zaměření a potencionálně i dvojí přínos: na jedné straně nabízí relativně ucelenou metodu 3PA určenou pro výzkum přímé zkušenosti a zároveň poskytuje vhled do specifické...
|
|
|
Čichové testy v diagnostice Alzheimerovy nemoci a jejich kognitivní koreláty
Vaškovicová, Michaela ; Lukavský, Jiří (vedoucí práce) ; Krámská, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku využití čichových testů v neuropsychologické diagnostice Alzheimerovy nemoci a na kognitivní koreláty těchto testů. Literárně přehledová část stručně shrnuje aktuální poznatky z diagnostiky Alzheimerovy nemoci a její dynamicky se vyvíjející kritéria. Dále je věnována pozornost poruše čichu, která se objevuje u této nemoci, a také konkrétním psychofyzickým čichovým testům. Ve výzkumné části jsou shrnuty výsledky zkoumání v rámci grantového výzkumu GAČR 17- 05292S, 01. 01. 2017 - 31. 12. 2019 - Nové krevní biomarkery pro včasnou diagnostiku, prognózu a průběh Alzheimerovy nemoci realizovaného na Psychiatrické klinice 1. LF UK a VFN. V rámci explorační analýzy jsou zkoumány možné kognitivní koreláty čichového testu Sniffin' Sticks. V rámci diskuze jsou pak zhodnoceny i praktické zkušenosti s využitím čichového testu. Klíčová slova Alzheimerova nemoc, čichový deficit, čichové testy, Sniffin' Sticks, neuropsychologická diagnostika
|
|
|
Sledování očních pohybů ve virtuální realitě
Jirásek, Jozef ; Brom, Cyril (vedoucí práce) ; Lukavský, Jiří (oponent)
V tejto práci prezentujeme aplikáciu pre sledovanie a ukladanie dát o pohybe ľudského oka pri sledovaní obrazovky počítača. Používame dve komerčne dostupné zariadenia: I4Control od firmy Medicton Group s.r.o. a TrackIR 4 od firmy NaturalPoint. Náš software komunikuje so systémom SpaNav používaným na výskum priestorovej orientácie. Tiež poskytujeme možnosť náš software jednoducho rozšíriť a použiť pri vývoji iných aplikácií ktoré sledujú očné pohyby.
|
|
|
Aktivita v modelech V1 po prezentaci stimulů s širokou škálou tvarů: porovnání s experimentálními daty
Machálek, Jiří ; Brom, Cyril (vedoucí práce) ; Lukavský, Jiří (oponent)
Neurony ve visuálních kortikálních oblastech V1 a V2 jsou selektivní vči tvaru stimulu. Většina současných teorií a modelů předpokládá, že variabilita vůči tvaru stimulů, na které jsou neurony selektivní, je velmi malá - preferované tvary jsou v zásadě pouze hrany nebo rohy. Nedávná studie (Hegdé a Van Essen) nicméně ukázala, že to není pravda - jednotlivé neurony preferují širokou škálu tvarů. Práce replikuje tuto studii na aktuálních výpočetních modelech kortikálních oblastí V1 a V2 (např. LISSOM) a porovnává výsledky s experimentálními daty. Ukazuje, že zkoumané modely vytváří neurony preferující tyto složitější tvary pouze v malém zastoupení nebo jen pro část zkoumaných stimulů.
|
|
|
Sebekontrola: rozplétání inhibice a iniciace
Kucharský, Šimon ; Vranka, Marek (vedoucí práce) ; Lukavský, Jiří (oponent)
Sebekontrola je obvykle pojímána jako jednotka v procesu seberegulace. Jako taková má podobu potlačení aktuální touhy nebo impulzivní reakce na určitý podnět, může se ale projevit například i v iniciaci chování, jež je v daném okamžiku pro člověka nepřitažlivé. V současné době je nejvýznamnější tzv. silový model sebekontroly, jenž předpokládá jednotný a omezený energetický zdroj pro všechny akty sebekontroly. Dle zmíněného modelu při vyčerpání této energie dochází ke snížení schopnosti kontrolovat chování či myšlení, a to i v oblastech lidské činnosti přímo nesouvisejícími s původním zdrojem vyčerpání. V poslední době se objevují četné kritiky, které napadají model z různých stran - ať už v rámci teoretické nevěrohodnosti, obavy ze zkreslených či dokonce zmanipulovaných výsledků, a v neposlední řadě rostoucí počet empirických studií, které tento model nepodporují. Proto se v současné době objevují pokusy tento model nahradit či upravit. Jednou z možných úprav je rozlišení mezi dvěma doménami sebekontroly (inhibice a iniciace). Práce podává přehled aktuálních poznatků o problematice sebekontroly a navrhuje experimentální studii, jež by mohla ověřit hypotézu o existenci dvou samostatných zdrojů sebekontroly, a přispět tak k diskuzi o možných alternativách ke stávajícímu modelu. Limity experimentu a...
|
|
|
Konzervatismus a liberalismus jakožto přežitý koncept?
Pour, Marek ; Vranka, Marek (vedoucí práce) ; Lukavský, Jiří (oponent)
Konzervatismus a liberalismus je v americkém psychologickém výzkumu dominantně zkoumán jako unidimenzionální škála jednoznačně určující dva protichůdné póly ideologické orientace. Výsledky současných relevantních studií však čím dál častěji ukazují, že jednoduchý unidimenzionální přístup k ideologii je příliš zjednodušující. Propojení ideologické orientace s vlastnostmi osobnosti přináší rozporné výsledky. Z podrobnější analýzy relevantních nástrojů měřících konzervatismus zase vyplývá, že existují dva na sobě relativně nezávislé aspekty konzervatismu. Zejména z velkých populačních výzkumů je však patrné, že ideologická orientace v populaci má mnohem komplexnější strukturu, než se může na první pohled zdát, a že konkrétní agendy jednotlivých ideologických směrů jsou relativně nezávislé na obecné ideologické sebeidentifikaci jedinců. Multidimenzionální modely konzervatismu a liberalismu tak při použití přinejmenším sociální a ekonomické agendy dokáží přesněji vysvětlit ideologickou orientaci mnohem větší části populace. V empirické části práce je navržena částečná replikace dvou amerických studií, která umožňuje ověřit tezi o obdobné multidimenzionalitě levopravého ideologického dělení v českém prostředí, a zároveň může poskytnout relevantní americko-české ideologické srovnání.
|
|
|
Živá příroda ve 3. ročníku
Pokorná, Daniela ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Lukavský, Jiří (oponent)
Práce se na základě výzkumu a s přihlédnutím k literatuře zabývá tím, jak je ve třetí třídě základní školy dětem prezentováno učivo o živé přírodě, jak je procvičováno a zkoušeno a jakých chyb se děti při tomto zkoušení dopouštějí. Vychází z pozorování, rozhovorů a analýzy artefaktů, na které je nahlíženo s využitím Piagetovy teorie kognitivního vývoje a závěrů jeho výzkumu o dětském pojetí života. V první části se snaží hledat odpovědi na otázky: Jak je pojem "živá příroda" ve výuce strukturován z hlediska logických a infralogických struktur? Co je vlastně pro děti při procvičování a zkoušení tohoto pojmu pracné? S jakými jednotlivými pojmy, náležejícími do obsahu pojmu "živá příroda", se v hodinách děti setkávají? Výzkum ukazuje, že látka o živé přírodě je s dětmi probírána a procvičována prostřednictvím některých logických (vyjmenovávání, seskupování a třídění) i infralogických operací (vztahy v čase a prostoru). Děti o něco více děti chybují tam, kde mají vyjmenovávat a seskupovat pojmy. Do obtížnosti může vstupovat to, že prostřednictvím těchto myšlenkových operací se děti učí uspořádat to, co mnohdy znají z vlastní zkušenosti. A právě rozdílná zkušenost může být dětem pomocí, ale také bariérou v osvojení učiva. Posledním důvodem chybování dětí mohou být i samotné pojmy, se kterými se při...
|
|
|
Osobnostní prediktory konzervatismu, liberalismu a autoritářství
Pour, Marek ; Lukavský, Jiří (vedoucí práce) ; Bahbouh, Radvan (oponent)
Obecně definovaná politická ideologie: liberalismus, konzervatismus a za něj často zaměňované pravicové autoritářství jsou koncepty dominantně popisovány jako nástroje spolehlivě odlišující dvě skupiny lidí. Tyto závěry přitom vyplývají z přílišného zobecnění výsledků výzkumu politické ideologie: Empiricky definovanou sociální a ekonomickou ideologii lépe popisují dva vzájemně negativně korelující faktory sociálního a ekonomického konzervatismu. Sociální konzervatismus, ekonomický konzervatismus a autoritářství měřené názory na výchovu dětí mají rozdílné osobnostní a demografické koreláty. Sociální dimenzi ideologie, ekonomickou dimenzi ideologie a autoritářství v rozporu s některými očekáváními rozdílně predikuje zejména Otevřenost vůči zkušenosti, Extraverze a Emoční stabilita. Ekonomický konzervatismus se jak od sociálního konzervatismu, tak od autoritářství liší zejména prediktory příjmu a vzdělání. Sociální konzervatismus se od autoritářství liší zejména prediktorem věku. Od autoritářství obě dimenze ideologie odlišuje interakce příjmu a Otevřenosti vůči zkušenosti, která u ekonomického i sociálního konzervatismu vede k přesně opačným výsledkům. Klíčová slova Sociální a ekonomická dimenze ideologie, autoritářství, osobnostní prediktory
|
host ::
RSS.