|
|
Atmosféra v české a slovenské společnosti po rozpadu federace: pohled na událost v kontextu komentářů ve vysílání Českého a Slovenského rozhlasu (1.1.-31.12.1993)
Kobrlová, Eva ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Maršík, Josef (oponent)
Cílem této práce je zprostředkovat atmosféru v české a slovenské společnosti v době zániku České a Slovenské federativní republiky. Za tímto účelem byly analyzovány komentáře z pořadu Radiofórum Československého, respektive Českého rozhlasu, a z pořadu Vnútropolitický komentár týždňa, který vysílal Slovenský rozhlas. Autorka sledovala všechny takové příspěvky v období bylo od 1. července 1992 do 31. prosince 1993, které se k zániku federace vztahovaly, a to ať už jeho obhajobou, rozporováním, příčinami, následky nebo i prostým informováním o přípravách na něj. Ke zpracování komentářů byla zvolena metoda analytické indukce. Pro uvedení do širšího kontextu problematiky předchází samotné analýze stručný přehled událostí vztahujících se k zániku Československa ve sledovaném období. Zahrnuto je také zpětné zhodnocení problematiky perspektivou dvou hlavních aktérů rozdělení federace, tedy Vladimíra Mečiara a Václava Klause, a to prostřednictvím jejich publikací a veřejných výstupů. Pro uvedení nejen do kontextu atmosféry v české a slovenské společnosti, ale především v obou sledovaných médiích, je pak do práce také začleněn pohled tehdejších redaktorů Československého, Českého a Slovenského rozhlasu, Anny Sámelové a Jana Pokorného.
|
|
|
MUDr. Jan Paták - lékař z první linie
Klouda, Martin ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Němcová Tejkalová, Alice (oponent)
Bakalářskou práci tvoří dvě části. Část praktická, která je přiložena externě v podobě audia ve formátu mp3 a část teoretická, která ji doplňuje a rozšiřuje. Praktická část je koncipována jako rozhovor s doktorem Janem Patákem z jednotky intenzivní péče Pelhřimovské nemocnice. Cílem této části praktické je přiblížit posluchačům práci doktora z "první linie" boje proti covidu-19, její dopad na jeho osobní život a některé jeho názory týkající se pandemie. Teoretická část představuje žánr rozhlasového rozhovoru, jeho historii, typy rozhlasového rozhovoru, porovnává tento žánr s podcastem a upozorňuje na technickou stránku rozhovoru, jako jsou příprava hosta, vedení rozhovoru a jeho postprodukční úpravy. V její druhé části autor hodnotí dodržení zásad a reflektuje vlastní odvedenou práci.
|
|
|
Činnost vybraných médií veřejné služby v oblasti zvyšování digitální gramotnosti ve společnosti
Hána, Tomáš ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Lovaš, Karol (oponent)
Bakalářská práce se zabývá konceptem digitální gramotnosti ve vztahu k médiím veřejné služby. Teoretická část nejprve ujasňuje pojmosloví digitální gramotností, následně analyzuje vývoj tohoto termínu od prvních výskytů až po jeho současné chápání. Dále se zabývá relevancí digitální gramotnosti v evropské legislativní rovině, hlavně v kontextu dlouhodobých strategií, analyzuje současnou situaci s digitálními dovednostmi v Evropě a popisuje edukační rolí médií veřejné služby. V metodologické částí definuje výzkumné metody, teoretická východiska i vysvětlení jejich aplikace v návazné výzkumné části, operacionalizuje pojem digitální gramotnosti a vymezuje zkoumaný vzorek. Ve výzkumné části je komparativně zkoumána činnost veřejnoprávních médií BBC a České televize, nejdříve v programové nabídce, následně ve webových vzdělávacích portálech. Výzkumnou část uzavírá analýza obsahu na webových vzdělávacích portálech zaměřeného na rozvoj digitálních kompetencí, při které je aplikován rámec DigComp.
|
|
|
Historie a současnost pořadu Českého rozhlasu O Roma vakeren (Romové hovoří) - rozhlasová montáž
Hojný, Vojtěch ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
O Roma vakeren (v překladu z romštiny "Romové hovoří") je pořad Českého rozhlasu, který posluchače informuje o životě Romů v České republice i ve světě. Připravuje ho romská redakce, která vznikla nedlouho po vzniku samostatného Českého rozhlasu před necelými třiceti lety a rozhlas jeho vysíláním usiluje o naplňování své role média veřejné služby. Tato bakalářská práce se ve své praktické části formou rozhlasové montáže zabývá jak historií, tak současností tohoto pořadu. Výsledná montáž stojí na autorsky natočených výpovědích tvůrců pořadu i archivních zvukových záznamech z historie Českého rozhlasu. Teoretická část práce seznamuje čtenáře s romskou národnostní menšinou v České republice a představuje tuzemská romská média, která začala téměř bez výjimky vznikat až po změně režimu v Československu na konci osmdesátých let 20. století.
|
|
|
Hranice: Série rozhlasových rozhovorů mapujících osudy válečných uprchlíků z Ukrajiny
Sedláčková, Berta ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce přibližuje prostřednictvím série rozhlasových rozhovorů některé aspekty života a fungování válečných uprchlíků z Ukrajiny v Česku a částečně i na Slovensku. Rozhovory se dotýkají vzájemného vztahu válečných běženců a společnosti, státu nebo institucí v něm existujících. V teoretické části práce je nejprve představen rozhovor jako žánr, následně je pozornost věnována rozhovoru rozhlasovému, jenž tvoří ústřední část praktické části této bakalářské práce. Autorka dále popisuje specifika a podoby rozhlasového rozhovoru. V dalších kapitolách je stručně nastíněna motivace k výběru tématu a téma je zasazeno do aktuálního kontextu. Značná část teoretické části práce dále přibližuje konkrétní postupy a metodologii při tvorbě praktické části práce, kapitola mapuje i přípravu a postprodukci. Praktická část této bakalářské práce sestává z kompaktní série rozhlasových rozhovorů s názvem Hranice se spojovacími texty, doplněná o autentické ruchy a hudební vsuvky. První rozhovor autorka vedla s ředitelem slovenského migračního úřadu Jánem Orlovským. Druhým respondentem je Šárka Třísková, ředitelka Základní školy Pelhřimov, Osvobození 1881, na níž nyní studuje několik desítek ukrajinských dětí. Poslední rozhovor autorka vytvořila s Natálií Bas, která pochází z Ukrajiny a je majitelkou...
|
|
|
"Zájmové subkultury mezi námi aneb je to ještě koníček?" Rozhlasové reportáže o životě komunit, které spojuje způsob trávení volného času
Podjukl, Vojtěch ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Gulda, Jana (oponent)
Praktická bakalářská práce "Zájmové subkultury mezi námi aneb je to ještě koníček?" Rozhlasové reportáže o životě komunit, které spojuje způsob trávení volného času pojednává o dvou vybraných zájmových subkulturách. Jejich členové se od zbytku společnosti odlišují způsobem trávení volného času. Vybranými subkulturami jsou radioamatéři a fanoušci hromadné dopravy. V teoretické části popisuji žánr, který jsem pro referování o těchto subkulturách vybral, a tím je reportáž. Dále zmiňuji specifika rozhlasové tvorby, se zaměřením právě na reportáž, věnuji se formátu podcastu a vymezuji pojmy subkultura a komunita. Věnuji se i popisu zmíněných subkultur. V praktické části pak využívám poznatků z části teoretické k vytvoření základu rozhlasové série reportáží. Pro tuto bakalářskou práci jsem vyrobil první dva díly. Zaměřují se na detailní popis činností, které dané subkultury spojují, na vysvětlování jejich motivace, problémů, se kterými se potýkají, vnitřních vztahů mezi jejich členy a jejich vlastního pohledu na subkulturu.
|
|
|
"Žně" Rozhlasová reportáž ze žní na Vysočině
Máčala, Marek ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Gulda, Jana (oponent)
Podstatou této bakalářské práce je přiblížení žánru rozhlasové reportáže a její praktické zpracování během sklizně obilí zvané žně. první části práce teoreticky přibližuje reportážní žánr a současně se věnuje jeho rozvoji na domácí scéně až po jeho současnost. práci dále popsáno i téma sklizně obilí neboli žní, o kterých autor natočil patnáct minut dlouhou zvukovou reportáž. druhé polovině je definován způsob postupu při přípravě na natáčení, průběh natáčení a následná postprodukce. Během té byly zvukové stopy roztříděny a očištěny tak, aby se s mohlo pracovat při závěrečném střihu.
|
|
|
MUDr. Jan Paták - lékař z první linie
Klouda, Martin ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Němcová Tejkalová, Alice (oponent)
Bakalářskou práci tvoří dvě části. Část praktická, která je přiložena externě v podobě audia ve formátu mp3 a část teoretická, která ji doplňuje a rozšiřuje. Praktická část je koncipována jako rozhovor s doktorem Janem Patákem z jednotky intenzivní péče Pelhřimovské nemocnice. Cílem této části praktické je přiblížit posluchačům práci doktora z "první linie" boje proti covidu-19, její dopad na jeho osobní život a některé jeho názory týkající se pandemie. Kromě rozhovoru autora s Janem Patákem obsahuje nahrávka také krátký vstup z pomyslného rádiového studia se zkrácenou verzí písničky. Teoretická část představuje žánr rozhlasového rozhovoru, jeho historii, typy rozhlasového rozhovoru, porovnává tento žánr s podcastem a upozorňuje na technickou stránku rozhovoru, jako jsou příprava hosta, vedení rozhovoru a jeho postprodukční úpravy. V její druhé části autor hodnotí dodržení zásad a reflektuje vlastní odvedenou práci.
|
|
|
Podcastový pořad o proměnách české hudební scény během dob covidových
Kulhavý, Tomáš ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Němcová Tejkalová, Alice (oponent)
Praktická bakalářská práce reflektuje českou hudební scénu očima hudebníků, podnikatelů v hudebním průmyslu, producentů i techniků a zvukařů během světové pandemie viru Covid-19. Práce se skládá ze dvou částí - teoretické a praktické. Praktická část, s názvem Tóny v temných časech, je stěžejní a má podobu přibližně patnáctiminutové podcastové epizody. Popularizačně-naučná nahrávka je složena primárně z rozhovorů s osobnostmi napříč hudebním průmyslem, které vznikaly během roku 2021. Snaží se přiblížit posluchači proměny tohoto odvětví a situaci, ve které se ocitli jeho účastníci. Současně je práce proložena autorovými promluvami, které spojují rozhovory v komplexní nahrávku a dodávají faktuální informace a také autorovi postřehy. Žánrově tak práce čerpá z některých prvků rozhlasové reportáže. Teoretická část vychází z nastudované literatury a dalších zdrojů. Slouží zejména pro kontextuální usazení tématu a popisuje realizaci praktické části práce. V první řadě definuje nezbytné pojmy jako "podcast" a "podcasting". Ve stručnosti se zabývá také historií fenoménu. Dále analyzuje zásadní kulturní restrikce, které zapříčinily "zamrznutí" hudebního průmyslu v České republice. Nakonec podrobně popisuje tvorbu podcastové epizody od původní ideje, přes tvorbu scénáře a průběh rozhovorů, až po postprodukční...
|
|
|
Pohřebák - rozhlasový podcast o nevšedním povolání
Riedlová, Lucie ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Němcová Tejkalová, Alice (oponent)
Tato bakalářská práce přibližuje pomocí rozhlasového podcastu povolání pohřebáků. Pokouší se zachytit prostředí, ve kterém pracují a jak oni samotní svou práci vnímají. V teoretické části práce autorka vytváří základní teoretický rámec definováním termínů ‚rozhlas' a ‚podcast' a zasazuje je do celkového kontextu. Dále zde představuje téma českého pohřebnictví, objasňuje svou motivaci k tématu a zmiňuje aspekty důležité pro tvorbu praktické části. Přiložen je také její závěrečný přepis. Praktická část bakalářské práce je zpracována formou rozhlasového podcastu. Zde je posluchači pomocí rozhovorů, autentických ruchů, archivních zvuků i hudby umožněn náhled do profesního života pracovníků pohřebních služeb.
|
host ::
RSS.