|
|
Počátky křesťanského mnišství
Lavický, Jan ; Halama, Ota (vedoucí práce) ; Kubín, Petr (oponent)
Mnišství je zvláštní způsob vedení života, který se prosadil ve všech světových náboženstvích. Jeho podoba se liší podle geografické, kulturní a časové situace, nicméně existuje několik aspektů, společných všem mnichům. Je to především přerušení kontaktu se svým okolím a odchod do ústraní, zřeknutí se osobního vlastnictví, dodržování celibátu a přísná askeze. V křesťanství je mnišství chápáno jako odpověď na Boží výzvu, jeho cílem je lépe následovat příklad Ježíše Krista, v čemž jiným křesťanům brání jejich světské starosti. Tato práce zkoumá křesťanské mnišství v jeho rané podobě před vznikem velkých řeholních řádů. Zvláštní pozornost je věnována osobnímu rozměru mnišství, tj. motivům, které přivedly Pouštní otce a jejich učedníky k mnišství, zvláštnostem a důrazům jejich spirituality, etiky i každodenního života. Dalším cílem práce je ukázat nadčasovost spirituality prvních mnichů, a v čem může být inspirací pro dnešního křesťana. To však není možné bez zevrubného seznámení s historickými reáliemi, což je třetí úkol této práce.
|
|
|
Dějiny cisterciáckého kláštera ve Žďáru nad Sázavou od poloviny 14. století do roku 1520
Severová, Klára ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce tematicky navazuje na moji bakalářskou práci "Počátky cisterciáckého kláštera ve Žďáru nad Sázavou" napsanou a obhájenou na zdejší fakultě v akademickém roce 2010/2011. Její náplní je dějinný vývoj žďárského cisterciáckého kláštera od poloviny 14. století do roku 1520. Dějiny žďárského kláštera i v tomto období v sobě pochopitelně odrážejí soudobou historicko-politickou situaci v českých zemích: nástupem dynastie Lucemburků na český trůn - především celkovým vzestupem a rozkvětem za vlády Karla IV. i úpadkem spojeným s vládou Václava IV., jenž vyústil v husitskou revoluci a z ní plynoucí nábožensko-politickou krizi a nestabilitu v Čechách, které výrazně poznamenaly také osud žďárského kláštera. Vnitřní poměry ve žďárském klášteře v daném období ovlivnilo především neustálé střídání ve výkonu zakladatelských práv. Po vymření pánů z Obřan v roce 1312 roli zakladatelů přebírají zpočátku Lichtenburkové a s nimi spřízněný rod Ronovců a pánů z Bítova. Kolem poloviny 14. století znatelně sílí obzvlášť vliv panovníka i moravského markrabství, pod něž klášter oficiálně spadal v letech 1363-1423. I přes toto podřízení zeměpánu nikdy formálně nedošlo k přerušení vazeb mezi klášterem a šlechtickým rodem Lichtenburků, Ronovců i pánů z Meziříčí, Tasova a Lomnice. Po přechodném rozpuštění...
|
|
| |
|
|
Příčiny a důsledky smrti Václava III., posledního přemyslovského krále
Břeň, Martin ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kubín, Petr (oponent)
Tato práce se věnuje zejména otázkám příčiny smrti posledního českého krále z dynastie Přemyslovců, Václava III. Zabývá se nejvýznamnějšími a nejstěžejnějšími milníky, vlády tohoto panovníka, které vražedný čin předcházely, a mohly být tak, možnými důvody olomouckého zavraždění, a ukončení čtyřsetleté vládnoucí přemyslovské tradice. Pozornost je též upřena na osobnost mladého krále, na jeho vztah s českou, polskou a také uherskou šlechtou a elitou, s jeho přívrženci a odpůrci. Dále poukazuje na postavy možných viníků, zapojených do údajného spiknutí proti poslednímu přemyslovskému králi. Následně se práce ubírá směrem k důsledkům olomoucké vraždy. Sporům o český trůn, které se rozpoutaly po králově smrti a následného nástupu rodu Lucemburků. Práce se opírá zejména o vztah mezi písemnými prameny a myšlenkami autorů, současné odborné literatury, vytváří si tak prostor pro svou vlastní interpretaci a sebereflexi jednoho z nejdůležitějších a nejvíce přelomových mezníků dějin českého království, který naprosto změnil podobu českého státu. Připravil tak cestu pro příchod, velkého panovníka a císaře Svaté říše římské, kterému kolovala v krvi přemyslovská krev, Karla IV.
|
|
|
Zázraky českých středověkých světců
Slavíček, Petr ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Práce se zaměřuje na zázraky českých světců z období raného středověku. V úvodní části je vysvětlen koncept svatosti a jeho vývoj v historii, je představen pojem zázraku a podrobně je diskutován výběr světců zařazených do této studie. Pramenem práce je především legendistická literatura, ale zahrnuty jsou i kroniky a kanonizační akta. Hlavní částí práce je katalog zázraků českých středověkých světců, konkrétně sv. Ludmily, sv. Václava, sv. Vojtěcha, sv. Prokopa, sv. Anežky, sv. Vintíře a bl. Hroznaty. U jednotlivých světců je představen jejich život z pohledu legend i historie a stručným způsobem jsou diskutovány použité prameny. S využitím především kritických edic středověkých legend je pak pořízen výbor zázračných událostí. Zázraky připisované jednotlivým světcům jsou analyzovány v souvislosti analogických zázraků předchozích období, v evropském kontextu či z pohledu života ve středověké společnosti.
|
|
|
Jan Lucemburský - nástup a počátky vlády
Špaček, Filip ; Doležalová, Eva (vedoucí práce) ; Kubín, Petr (oponent)
v českém jazyce Bakalářská práce "Jan Lucemburský - nástup a počátky vlády" popisuje okolnosti nástupu JL na trůn zemí českých a přibližuje diplomatická jednání vedoucí k jeho zvolení a sňatku s Eliškou Přemyslovnou. Dále se zaměřím na vývoj vztahů Jana Lucemburského k české šlechtě až po jeho faktickou rezignaci na vládnutí českému království a obrat k zahraniční politice. Cílem práce je podat věrný portrét osoby toho kontroverzního panovníka, do kterého byly mnohými vkládány velké naděje, v období od jeho nástupu až po vzpouru českého městského patriciátu proti němu.
|
|
| |
|
|
Biskup a král. Vztahy posledních pražských biskupů a přemyslovských králů
Boušková, Eva ; Doležalová, Eva (vedoucí práce) ; Kubín, Petr (oponent)
Biskupové pražské diecéze nebyli jen nejvyššími představiteli církve v Čechách. Působili také na panovnickém dvoře českých knížat a králů, nejen jako duchovní, ale často i v diplomatických službách. Vztahy mezi českými knížaty či králi a biskupy měly významnou dynamiku a proměňovaly se v závislosti na vývoji domácích i mezinárodních událostí i osobních ambicí, sympatií či antipatií jejich aktérů. Práce bude sledovat vývoj vztahů pražských biskupů a českých králů v pozdním středověku v zrcadle jejich kariér, jejich politických a kulturních počinů a dalších zpráv o nich.
|
|
|
Dějiny kaple sv. Huberta na zámku Konopiště
Sedláčková, Jana ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
diplomové práce Dějiny kaple sv. Huberta na zámku Konopiště Cílem práce je snaha vyzdvihnout význam kaple na Konopišti v celé jeho historii, nastínit zásahy do její podoby jednotlivými majiteli zámku, popsat, jak se měnilo vnitřní vybavení a jak se utvářel, či probíhal duchovní život s ní spojený v průběhu staletí. Práce obsahuje šest částí. Začíná krátkým seznámením s historií Konopiště a významnými událostmi od jeho založení po současnou správu státem, druhá část se zaměřuje na architektonický vývoj kaple, která patří k nejstarším částem Konopiště, dále je popsáno vnitřní vybavení kaple, značná část práce je věnována rokokovému inventáři a sbírkám Františka Ferdinanda d'Este, které jsou z větší části v kapli dodnes. Čtvrtá kapitola popisuje církevní slavnosti v době, kdy Konopiště vlastnil František Ferdinand a které je možné popsat podle bohatého fotografického fondu, zvláště pak slavnost Božího těla. V současnosti se tyto tradice obnovují; to je téma kapitoly páté. Kaple je zároveň součástí turistické trasy a cílem badatelů a filmařů. Na závěr je shrnut předchozí text a vložen vlastní komentář a úvahy o významu zámecké kaple.
|
|
|
Počátky premonstrátů v Čechách
Zemanová, Hana ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Pátková, Hana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá počátkem vzniku premonstrátského řádu a jeho uvedením do Čech. První pozornost je věnována dějinám, kde je stručně charakterizována politická, hospodářská a církevní situace v Čechách v první polovině dvanáctého století. Další kapitola nás provede životem svatého Norberta, jeho obrácením, okolnostmi vzniku premonstrátského řádu a jeho prvopočátky. Menší pozornost je pak věnována způsobu organizace řádu, jeho charakteristice a denním zvyklostem. Příchod řádu do Čech je pak námětem čtvrté kapitoly. Dále jsou v práci zmíněny osobnosti, které se zasloužily o příchod premonstrátů do Čech. Byl to hlavně jejich největší obdivovatel Jindřich Zdík, dále biskup Daniel a také steinfeldský probošt Eberwin. Logickým vyústěním této práce je pak podrobnější popis zakládání prvních mužských i ženských klášterů v Čechách jako je Strahov, Doksany, Litomyšl, Želiv a Louňovice. V této kapitole jsou pak krátce zmíněni i první opati a probošti těchto klášterů. V závěru této práce je pak stručné shrnutí a zhodnocení přínosu premonstrátského řádu.
|
host ::
RSS.