|
|
Řízení o žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání
Sigmundová, Iva ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Kryska, David (oponent)
Cílem této práce je komplexní náhled na správní řízení o žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání, podané v režimu zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, v platném znění. Práce je rozdělena do čtyř částí. První část práce je věnována výkladu základních pojmů (cizinec, povolení k dlouhodobému pobytu a podnikání), které jsou určující pro zvolené pobytové oprávnění. Druhá část práce rozebírá podmínky pro podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání a náležitosti, které je cizinec povinen k této žádosti doložit. Třetí část se zabývá řízením po podání žádosti se zaměřením na specifika řízení o dané pobytové oprávnění. Čtvrtá část je věnována vydání konečného rozhodnutí.
|
|
|
Účel a smysl institutu zajištění cizince
Vítová, Šárka ; Kryska, David (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
Cílem práce bylo hledat odpověď na otázku, jaký je účel a smysl institutu zajištění cizince, konkretizovanou ve čtyřech dílčích otázkách. Vzhledem k tomu, že podstatou zajištění je omezení osobní svobody jakožto jednoho ze základních práv člověka, dostává se zajištění cizince do kolize s garancemi práva na osobní svobodu obsaženými v ústavním pořádku České republiky, Listině základních práv Evropské unie a několika mezinárodních lidskoprávních smlouvách. Nejprve proto byly zkoumány podmínky, za nichž je omezení osobní svobody cizince v rámci zajištění přípustné. Výsledkem byl seznam požadavků, ve kterém figuruje také účel omezení základního práva, k jehož dosažení musí být zvolený omezující prostředek způsobilý a jemuž nesmí omezení odporovat (nesmí být zneužito k jinému účelu, než pro který bylo stanoveno). Následně byly identifikovány účely, jejichž dosažení jednotlivé typy zajištění cizince upravené v Zákoně o Policii, zákoně o pobytu cizinců a zákoně o azylu slouží. Bezprostředním účelem zajištění je často zabránění maření určitého řízení či úkonu cizincem. Kromě účelů byla pozornost věnována také zájmům odůvodňující zajištění, které spočívají v hodnotách, jako je zachování veřejného pořádku nebo fungující spolupráce mezi členskými státy EU v oblasti přistěhovalectví a azylu. V další části práce pak...
|
|
|
Účastníci správního řízení s důrazem na účastenství v řízeních vedených dle stavebního zákona
Matysová, Jana ; Vedral, Josef (vedoucí práce) ; Kryska, David (oponent)
Účastníci správního řízení s důrazem na účastenství v řízeních vedených dle stavebního zákona Diplomová práce zpracovává téma účastníků správního řízení, přičemž velký důraz klade na účastenství v řízeních vedených dle stavebního zákona. Autorka si toto téma vybrala proto, že účastníci řízení jsou nezastupitelnými procesními subjekty každého správního řízení, bez jejichž existence by správní řízení nemohlo být vedeno, a jsou tak vedle správního orgánu jeho nedílnou součástí. Smyslem zákonné právní úpravy je zaručit účastníkům řízení vzájemně rovné postavení a práva dostačující k uplatnění jejich nároků ve správním řízení. Práce představuje současné interpretační a aplikační závěry spolu s jejich postupným vývojem a hodnotí, ve kterých směrech přinesly řešení, a kde naopak v jejich důsledku vystaly sporné otázky. Diplomová práce se skládá ze dvou základních částí zabývajících se vymezením okruhu účastníků řízení podle správního řádu a účastenstvím ve správních řízeních vedených podle stavebního zákona. První část se jakožto úvod do problematiky účastníků řízení věnuje obecnému vymezení účastníků řízení podle zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů. V této části je nastíněno rozdělení účastníků řízení do skupin dle vztahu k předmětu řízení a jejich procesní dělení podle...
|
|
|
Princip proporcionality a omezení osobní svobody cizince ve správním právu.
Holubkovová, Hana ; Kryska, David (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Princip proporcionality a omezení osobní svobody cizince ve správním právu Tato práce se zabývá otázkou přiměřenosti zásahů do osobní svobody cizince v České republice v režimu správního práva, přičemž zkoumá pouze zásahy, užívané výlučně vůči cizincům, a jejich přiměřeností se zabývá zejména ve vztahu k lidskému právu na osobní svobodu. V úvodní části práce v obecné rovině definuje pojmy osobní svobody a princip proporcionality. Druhá kapitola této práce pojednává o problematice z hlediska mezinárodního práva, zejména se věnuje článku 5 Úmluvy o lidských právech a základních svobodách, definuje jednotlivé parametry, jež musí zásah do osobní svobody cizince splňovat, a nabízí relevantní judikaturu Evropského soudu pro lidská práva. Třetí kapitola rozebírá zásahy do svobody cizince z hlediska návratové směrnice (č. 2008/115/ES), přijímací směrnice (č. 2013/33/EU) a dublinského nařízení (č. 604/2013) a judikatury Soudního dvora Evropské unie. Čtvrtá kapitola se pak zabývá českým vnitrostátním právem a rozebírá příslušná ustanovení tří českých zákonů, na jejichž základě lze do osobní svobody cizince zasáhnout - zákona o Policii České republiky č. 273/2008 Sb., zákona o azylu č. 325/1999 Sb. a zákona o pobytu cizinců na území České republiky č. 326/1999 Sb.; tato kapitola shrnuje relevantní judikaturu...
|
|
|
Řízení o přestupcích v prvním stupni
Nováková, Hana ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Kryska, David (oponent)
Tématem této diplomové práce je řízení o přestupcích v prvním stupni, přičemž hlavní důraz je kladen na postavení obviněného. Jelikož je v řízení o přestupku rozhodováno především o vině obviněného z přestupku, není myslitelné, aby probíhalo bez jeho účastenství. Je klíčovým subjektem, o jehož právech a povinnostech rozhoduje správní orgán obligatorně. Zvláštní právní úprava přestupkového řízení je obsažena v části třetí zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, subsidiárně se použije zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. Tyto právní předpisy poskytují základní zákonný rámec pro správné konání přestupkového řízení. Je však nutné uplatnit i celou řadu právních principů, jejichž právní úprava je obsažena v předpisech ústavní úrovně či v předpisech mezinárodního práva veřejného. Klíčovou roli zaujímá Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod poskytující obviněnému z přestupku garance spravedlivého procesu, jehož nedílnou součástí je i nutnost respektování principu presumpce neviny a poskytnutí možnosti obviněnému využít soubor práv označovaných jako právo na obhajobu. Předložená práce podrobně analyzuje jednotlivá procesní práva obviněného společně s jejich zařazením do příslušné fáze přestupkového řízení, poukazuje na povinnosti správních orgánů vůči obviněnému, poskytuje praktické příklady...
|
|
|
Místní referendum
Jedličková, Tereza ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Kryska, David (oponent)
Shrnutí Tato diplomová práce se zabývá místním referendem, nejlépe fungujícím institutem přímé demokracie v České republice, který je dnes již standardní součástí politického života obcí. Cílem práce je poskytnout ucelenou analýzu právní úpravy zaměřenou především na judikaturu, včetně té nejnovější z podzimu roku 2014. Práce se sestává z úvodu, devíti kapitol a závěru. Pořadí kapitol z větší části sleduje systematiku zákona o místním referendu. První kapitola se zabývá úpravou tohoto institutu na ústavní a mezinárodní úrovni. Druhá kapitola je zaměřena na otázky přípustnosti, tedy vymezení okruhu otázek, o nichž lze místní referendum konat, a to obecně i ve vybraných oblastech, které v praxi opakovaně předmětem referend jsou - územní plány, smluvní závazky obcí a obecně závazné vyhlášky. Třetí kapitola se věnuje přípravnému výboru, který vyhlášení referenda navrhuje, jeho složení, vnitřnímu fungování, procesu sběru podpisů a náležitostí návrhu na konání místního referenda. Čtvrtá a pátá kapitola popisuje proces přezkumu návrhu přípravného výboru, a to ze strany obecního úřadu a zastupitelstva obce, které tento proces završuje samotným vyhlášením. Šestá kapitola se zabývá platností a závazností místního referenda, jejich předpoklady, trváním závaznosti z hlediska časového i mechanismy dozoru. Sedmá kapitola...
|
|
|
Obecní policie a její oprávnění v oblasti dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích
Pauch, Tomáš ; Vedral, Josef (vedoucí práce) ; Kryska, David (oponent)
Resumé Tato práce si klade za cíl věnovat se základnímu přehledu oprávnění obecní policie při jedné z jejích zákonem vymezených činností, tedy dohledu nad bezpečností a plynulostí silničního provozu, aniž by se však pokoušela vyčerpat všechny sporné (a zejména praktické) aspekty této činnosti, či snad přinést jednoznačná řešení na vyvstalé aplikační otázky, popř. šedá místa v právních předpisech. V první části tato práce představuje krátký historický vývoj postavení obecní policie v České republice včetně některých prvotních problémů s tímto spojených. Rovněž je první část věnována vymezení zřízení a řízení obecní policie jako orgánu obce a nastiňuje limity vymezení vykonávané působnosti včetně některých praktických dopadů a souvislostí s dalšími předpisy právního řádu. Druhá část se věnuje nosnému tématu této práce, a to jednotlivým oprávněním strážníků obecní policie při podílení se na dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích. V úvodu vyčerpává relevantní oprávnění strážníka vyplývajících přímo ze zákona o obecní policii, kterým je zejména přiložení technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla a dále specifický institut zajištění vozidla jako forma donucovacího prostředku. Následně se tato část práce věnuje popisu vybraných oprávnění delegovaných na strážníky zákonem o...
|
|
|
Srovnání českého a polského správního soudnictví
Kryska, David ; Mikule, Leoš (vedoucí práce) ; Sládeček, Vladimír (oponent) ; Filip, Jan (oponent)
1 Resumé Tato práce srovnávací metodou zkoumá institut správního soudnictví v České republice a Polské republice. Jejím účelem je prokázat tradiční shodnost modelů správního soudnictví v obou státech, která potenciálně umožňuje v rozdílných oblastech vzájemné ovlivňování v legislativě, aplikační praxi i právní vědě. Práce je členěna do devíti základních částí. V první části se autor zaměřuje na vymezení pojmu správního soudnictví, jak je chápán v obou státech, jeho účel a funkci. V této části je odlišováno správní soudnictví od jiných forem soudních kontrol veřejné správy a je zde ukázáno, které tyto formy za správní soudnictví není možné považovat. Správní soudnictví je v základních rysech vymezeno ve formálním pojetí jako činnost soudů v technickém smyslu, jejímž účelem je kontrola veřejné správy a ochrana subjektivních práv jednotlivce, které jsou zřizovány výhradně za tímto účelem. V druhé části práce autor popisuje vývoj správního soudnictví v obou státech. Zvláštní význam má v tomto pohledu rakouská tradice správního soudnictví, když Československo a Polsko vznikly na počátku 20. století na území bývalé rakousko- uherské monarchie a po vzniku samostatných států se zde tento model udržel. První odklon polského správního soudnictví byl způsoben vlivy pruskými a francouzskými. Po druhé světové válce v...
|
|
|
Postavení prezidenta republiky v polském ústavním systému
Kryska, David ; Kudrna, Jan (oponent) ; Jirásková, Věra (vedoucí práce)
Lze tedy shrnout, že současná Ústava vykročila důmyslněji směrem k racionalizaci parlamentarismu, než tak učinila Malá ústava z roku 1992. Odstranila totiž třecí plochy, které často vedly ke konfliktům na linii prezident republiky-předseda Rady ministrů, prezident republiky-parlament (byť ne úplně), a to zejména cestou oslabení pozice prezidenta republiky a posílením postavení Rady ministrů a jejího předsedy. Výkonnou moc tak v Polské republice drží výhradně Rada ministrů (srov. čl. 146 Ústavy), kterou reprezentuje a jejíž práce řídí předseda Rady ministrů (srov. čl. 148 Ústavy). Prezident republiky by tak měl v rámci výkonu svých pravomocí plnit výhradně svou funkci hlavy státu, politického arbitra, pouvoir neutre a v souladu se svými ústavními úkoly jako nejvyšší představitel Polské republiky a garant kontinuity státní moci bdít nad dodržováním Ústavy, střežit suverenitu a bezpečnost státu, jakož i nedotknutelnost a nedílnost jeho území. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Povinné očkování
Falusová, Tereza ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Kryska, David (oponent)
- Povinné očkování Tato diplomová práce se zabývá právní úpravou povinného očkování v České republice. Předmětem práce je zejména problematika zásahu povinného očkování do základních lidských práv a svobod z důvodu ochrany veřejného zdraví, otázka možnosti odmítnutí povinného očkování, následky s odmítnutím spojené a dále absence právní úpravy odpovědnosti za újmu na zdraví způsobenou povinným očkováním. První kapitola je úvodem do problematiky povinného očkování a představuje seznámení s pojmy souvisejícími s povinným očkováním a jeho jednotlivými druhy. Druhá kapitola popisuje právní úpravu povinného očkování s jejími základy na mezinárodní úrovni. Zabývá se problematikou postavení mezinárodních smluv v českém právním řádu a také kritikou povinného očkování z hlediska jeho tvrzené protiústavnosti. Součástí této kapitoly je také představení veřejné diskuze ohledně povinného očkování a jednotlivých argumentů pro a proti. Třetí kapitola seznamuje na jedné straně s možností odmítnutí povinného očkování a se sankcemi na straně druhé. Předmětem zkoumání je judikatura Ústavního soudu z hlediska odmítnutí povinného očkování pro náboženskou či sekulární výhradu svědomí. Sankční systém je rozdělen na přímé a nepřímé sankce a je představena jeho právní úprava s uvedením změn, které přinese nová právní...
|
host ::
RSS.