|
|
Tepelné vlastnosti vysokohodnotného betonu s vláknovou výztuží
Pecháčková, Kateřina ; Krouská, Jitka (oponent) ; Zmeškal, Oldřich (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na studium tepelných vlastností vysokohodnotných betonů s vláknovou výztuží HPFRC (High Performance Fiber Reinforced Concrete). Dané kompozity jsou založeny na kombinaci ocelových a polymerních vláken. Mezi typické vlastnosti těchto materiálů patří vysoká mechanická pevnost, odolnost vůči vodě a pronikání solí. HPFRC jsou využívány ve stavebnictví především ke konstrukci výškových budov. Ke studiu termofyzikálních veličin byla využita diferenciální tranzientní metoda. V teoretické části práce byly popsány druhy betonů, jejich výroba a vlastnosti. Dále byly v práci definovány termofyzikální veličiny a metody jejich stanovení (stacionární a tranzientní metody, termická analýza). Cílem práce bylo stanovit tepelné vlastnosti, konkrétně tepelnou a teplotní vodivost a měrnou tepelnou kapacitu. Výsledky diplomové práce mohou odhalit změny ve složení studovaných materiálů a rovněž kritické teploty pro poškození daných materiálů.
|
|
|
Hodnocení stability kosmetických disperzí pomocí odstředivého analyzátoru
Procházková, Michaela ; Krouská, Jitka (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
V této bakalářské práci byla hodnocena stabilita laboratorně vytvořených kosmetických emulzí z běžně dostupných surovin, a byla srovnávána se stabilitou komerčních tělových mlék. Teoretická část práce je zaměřena na popis kosmetických emulzí a metody hodnocení jejich stability. Experimentální část práce se na začátku zaměřuje na přípravu emulzí. Následně byl na porovnání jejich stabilit s komerčně dostupnými emulzemi použit odstředivý analyzátor LUMiSizer. Testováním za pomocí tohoto analyzátoru bylo zjištěno, že komerční vzorky a dva laboratorně připravené vzorky nejevily žádné známky nestability.
|
|
|
Solubilizace v systémech kataniontových tenzidů
Konečná, Anna ; Krouská, Jitka (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá solubilizací hydrofobních barviv v systémech kladně nabitých kataniontových vezikul. Cílem práce bylo stanovení jejich solubilizační kapacity. Vezikulární systémy byly připraveny z opačně nabitých povrchově aktivních látek CTAB a SDS. Pro zvýšení stability vezikul byl do jejich struktury přidán cholesterol a kladně nabitý dvouřetězcový tenzid DODAC, díky kterému systém získal kladný náboj. Pro stanovení solubilizační kapacity byla použita barviva 1-Naftol, Sudan Red G a Oil Red O a byly použity dva způsoby přípravy vzorků, tzv. spontánní a přímá solubilizace. Měření bylo provedeno po 1, 2, 3 a 7 dnech od přípravy vzorků pomocí UV-VIS spektrofotometrie, kdy byla měřena absorbance, ze které byla následně výpočtem z kalibračních křivek stanovena solubilizační kapacita. Výsledky ukazují, že přímá solubilizace je mírně účinnější než solubilizace spontánní. Ze zvolených barviv se nejlépe solubilizoval 1-Naftol, tedy látka s nejmenší molekulou, kdy pravděpodobně došlo k jeho 100% solubilizaci do systému vezikul.
|
|
|
Gelace hydroxyethylcelulózy a hyaluronanu kyselinou citronovou
Martinková, Martina ; Krouská, Jitka (oponent) ; Hurčíková, Andrea (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednává o gelaci hydroxyethylcelulózy a hyaluronanu netoxickým síťovacím činidlem – kyselinou citronovou. Nejprve byl optimalizován postup gelace samotné hydroxyethylcelulózy s kyselinou citronovou. Po získání produktů splňujících především nerozpustnost v ultračisté deionizované vodě byly připraveny roztoky obsahující směs hyaluronanu a hydroxyethylcelulózy ve dvou různých poměrech. Dále byl připraven roztok obsahující jako polymerní složku pouze hyaluronan. Kyselina citronová byla využita v koncentracích 5 %, 10 % a 20 % (w/w polymeru). Tyto roztoky polymerů a kyseliny citronové byly gelovány za stejných podmínek a následně srovnávány využitím analytických metod diferenční kompenzační kalorimetrie, termogravimetrické analýzy a infračervené spektrometrie s Fourierovou transformací. Za zesítěné hydrogely s požadovanými vlastnostmi byly považovány ty, obsahující ve své struktuře hydroxyethylcelulózu, dále pak hyaluronan a hydroxyethylcelulózu v hmotnostním poměru 3 : 7.
|
|
|
Inkorporace malých organických hydrofilních látek do vezikulárních systémů
Janoušková, Vendula ; Krouská, Jitka (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem enkapsulační účinnosti hydrofilní látky a jejím uvolňováním z vodného středu v závislosti na odlišném složení komponent jednotlivých lipozomálních systémů. Jako modelové léčivo byla vybrána hydrofilní fluorescenční sonda zvaná pyranin. Cílem bylo připravit lipozomy, které by byly z hlediska jejich vlastností vhodné pro inhalační podávání a které by zajistily pasivní cílení s prodlouženou dobou uvolňování bez vyvolání vedlejších účinků na organismus. Podařilo se nám vytvořit standardní operační postup pro inkorporaci hydrofilních látek. Byly připraveny lipozomální systémy skládající se z přídavků různých komponent, jako je cholesterol, kyselina fosfatidová, polyethylenglykol navázaný na fosfatidylethanolamin a trimethylchitosan. Dále se nám podařilo charakterizovat jednotlivé lipozomální systémy z hlediska velikosti, stability a enkapsulační účinnosti, což jsou důležité fyzikálně-chemické vlastnosti pro další aplikační potenciál.
|
|
|
Příprava a charakterizace magnetoreologických suspenzí s vysokou sedimentační stabilitou
Oharek, Lukáš ; Krouská, Jitka (oponent) ; Smilek, Jiří (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zaměřuje na přípravu magnetoreologických suspenzí s vysokou sedimentační stabilitou. Teoretická část obecně popisuje tyto suspenze a jejich vlastnosti, zaměřuje se také na možnosti zlepšení sedimentační stability například modifikací povrchu částic či přídavkem aditiv. Rovněž byla vypracována rešerše na téma přípravy sedimentačně stabilních magnetoreologických suspenzí. V experimentální části byly připraveny dva druhy magnetoreologických suspenzí. První druh suspenze byl složen z emulze typu „voda v oleji“ a částicemi karbonylového železa, které byly modifikovány chemisorpcí tenzidu Tween 80. Další typ suspenze obsahoval tixotropní organojíl spolu s neupravenými železnými částicemi. U obou těchto typů magnetoreologických suspenzí byl optimalizován postup jejich přípravy, spolu se složením nosných kapalin pro přípravu sedimentačně nejstabilnější magnetoreologické suspenze. Z měření sedimentační stability disperzním analyzátorem byl potvrzen pozitivní vliv modifikace částic i přídavku tixotropního činidla na sedimentační stabilitu suspenzí.
|
|
|
Charakterizace medicínských biopolymerů ultrazvukovou spektroskopií
Jugl, Adam ; Krouská, Jitka (oponent) ; Hurčíková, Andrea (vedoucí práce)
Pomocí ultrazvukové spektroskopie s vysokým rozlišením byly zkoumány vlastnosti roztoků hyaluronanu o různé molekulové hmotnosti v závislosti na koncentraci a teplotě roztoku. Dále byl zkoumán vliv iontové síly na vlastnosti roztoků pomocí rozpouštění hyaluronanu v 0,15 M vodném roztoku chloridu sodného. Pro vyhodnocení vlastností roztoků byly výsledky porovnávány s vodnými roztoky karagenanu. Bylo zjištěno, že hyaluronan se v roztocích chová stále stejně a nedochází u něho k žádným změnám, nezávisle na hmotnosti, teplotě či koncentraci.
|
|
|
Hyaluronanové hydrogely pro medicínské aplikace
Janča, David ; Krouská, Jitka (oponent) ; Venerová, Tereza (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá studiem vlastností hydrogelů připravených pomocí interakce polyelektrolytu hyaluronanu s kationaktivním tenzidem cetyltrimetylamonium bromidem (CTAB) v modelu fyziologického roztoku 0,15 M NaCl. Byly studovány vlivy různých pH a výsledné pH různých vzorků hydrogelů. Dále byla sledována stabilita hydrogelů pomocí fluorescenční spektroskopie, kde byl použit pyren jako fluorescenční sonda, a izotermní mikrokalorimetrie. Bylo zjištěno, že nízké teploty narušují integritu gelů a nedoporučuje se vystavení hydrogelů jinému, než neutrálnímu pH.
|
|
|
Studium interakce huminových látek s povrchově aktivními látkami
Bělušová, Anna ; Krouská, Jitka (oponent) ; Smilek, Jiří (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá studiem interakcí mezi huminovými kyselinami (HK), coby hlavní komponentou půdní organické hmoty, a modelovými polutanty v podobě povrchově aktivních látek (tenzidů) prostřednictvím nekonvenčního a originálního spojení dialyzačních a difúzních technik. Protože dialyzační techniky jsou z hlediska studia interakce huminových látek s tenzidy zřídka používány, bylo nutné před vlastními experimenty optimalizovat metody stanovení ionických tenzidů (jako zástupci vybráni kationický Septonex a anionický Dodecylsíran sodný), k čemuž byla použita metoda založená na principu vytvoření barevného iontového páru mezi tenzidem a opačně nabitým barvivem a následná extrakce tohoto páru do organického rozpouštědla. Dialyzační experimenty v difúzních celách byly prováděny s kationaktivním tenzidem Septonexem, u něhož byla očekávána pozitivní interakce s huminovými kyselinami vzhledem k jeho náboji. Jako zástupci huminových kyselin byly vybrány standardy těchto látek poskytnuté od Mezinárodní společnosti pro huminové látky (IHSS), konkrétně se jednalo o huminové kyseliny (IHSS HK) izolované z Leonarditu (1S104H). Jedním z dílčích cílů předložené bakalářské práce bylo ověření vlivu karboxylových funkčních kyselin na reaktivitu a bariérové schopnosti huminových kyselin. Z tohoto důvodu byly zmíněné standardy modifikovány selektivní methylací karboxylových skupin, které se již nadále nemohou podílet na interakci s tenzidy. Již z prvních experimentů byl patrný pokles koncentrace Septonexu v čase – tedy jeho přechod přes dialyzační membránu za huminovými kyselinami, což svědčí o pozitivní afinitě huminových kyselin vůči Septonexu. Míra těchto interakcí byla posuzována skrze zdánlivý parametr interakcí app, jehož prostřednictvím byl ověřen předpoklad, že IHSS HK reagují se Septonexem více než jejich methylovaná forma MIHSS HK.
|
|
|
Příprava a charakterizace tvorby polyelektrolytových komplexů v systému dextran-tenzid
Klímová, Eliška ; Krouská, Jitka (oponent) ; Kalina, Michal (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem přípravy a charakterizace tvorby polyelektrolytového komplexu v systému dextran-tenzid. V rámci této práce byly studovány interakce s přihlédnutím na vliv iontové síly ve zkoumaném systému. K těmto účelům byly zvoleny komponenty nesoucí opačný náboj, a to DEAE-dextran hydrochlorid a anionaktivní dodecylsulfát sodný. Pro jednotlivá měření byly využity hlavně metody rozptylu světla, zejména dynamický a elektroforetický rozptyl světla. Taktéž byly studovány interakce a agregační koncentrace jednotlivých komponent, při kterých výše uvedené polyelektrolytové komplexy vznikají. Měřením intenzity rozptýleného světla a Z-průměru velikosti částic byl u všech vzorků ověřen a pozorován značný nárůst ve velikostech částic způsobený vznikem těchto komplexů. V práci byl rovněž studován vliv tvorby polyelektrolytového komplexu na hodnotu pH a konduktivity systému. Tyto charakteristiky jsou důležité pro poskytnutí uceleného pohledu na tvorbu polyelektrolytového komplexu, což je podstatné zejména pro účely dalšího využití těchto systémů např. v medicínských aplikacích.
|
host ::
RSS.