|
|
Bretton-woodský měnový systém
Erlichová, Linda ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Tato diplomová práce analyzuje jeden z historicky nejvýznamnějších měnových systémů - Bretton-woodský měnový systém, který ovlivńoval mezinárodní měnové vztahy mezi lety 1944-1971. Tento systém byl výsledkem spolupráce především mezi Spojenými státy a Velkou Británií, přesto že se jednání účastnilo velké množství dalších zemí, ve skutečnosti se zde však projevila naprostá mocenská a ekonomická převaha Spojených států. Výsledkem konference v Bretton Woods bylo také založení Mezinárodního měnového fondu a Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj. Bretton-woodský systém byl systémem zlaté devizy a systémem vázaných měnových kurzů s centrální měnou - americkým dolarem, jehož hodnota byla odvozena od jeho zlatého podílu. Systém fungoval v zásadě bez problémů do konce 50. let, kdy začala centrální zamě systému - Spojené státy - vykazovat dlouhodobé deficity. V následujícím období se důvěra v udržitelnost systému stále snižovala a útoky spekulantů neustále rostly. Problémy systému narůstaly a proto se na začátku 70. let spojené státy rozhodly od něj ustoupit. Práci jsem rozdělila na dvě části. V první, teoretické, která zahrnuje druhou kapitolu, se věnuji základním teoretickým pojmům a charakteristikám systému. Pokusím se nastínit základní charakteristiky pevných a plovoucích měnových kurzů a a historických systémů založených na přítomnosti zlata v oběhu. Ve druhé, praktické části analyzuji Bretton-woodský systém v praxi historického vývoje. Praktická část je rozdělena na 3 logické podkapitoly: faktory a historické okolnosti předcházející jeho vzniku, dále kapitola zabývající se jeho vývojem v období, kdy byl relativně úspěšný, a kapitola zabývající se zánikem systému a hledání příčin tohoto zániku. V závěru se pak pokusím o syntézu nejdůležitějších poznatků vyplývajících z této práce.
|
|
|
Sir Robert Peel a zrušení obilných zákonů
Bartas, Jan ; Zajíček, Miroslav (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent)
Téma mé bakalářské práce je Sir Robert Peel a zrušení obilných zákonů. Ve své práci se zabývám Robertem Peelem a historií zrušení obilných zákonů. Práce je rozdělena do osmi kapitol. První se zabývá historickým úvodem do období. Druhá kapitola se zabývá životem Roberta Peela. Následující kapitola popisuje události, které vedli k jejich zrušení. Ve čtvrté kapitole popisuji ekonomický spor o obilné zákony, který se v té době vedl. Po shrnutí vývoje cel na dovoz obilí, se v závěrečné části zabývám dopadem zrušení obilných zákonů na hospodářství Británie a na hospodářství britského impéria. Samotný závěr shrnuje poznatky, které jsem si z psaní bakalářské práce odnesl.
|
|
|
Cesta k novému státu Izrael 1945-1948
Kankrlík, Tomáš ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zabývá jedním z nejdéle trvajících konfliktů v novodobé historii - sporem Arabsko-Izraelským. Antisemitismus převládající v Evropě od 2. poloviny 19. století znamenal počátky židovské snahy o ustanovení nového suverénního státu na území Blízkého východu. Pro Židy i pro Araby je území Blízkého východu, přesněji Palestiny, jediným správným místem pro život. Po konci druhé světové války mířili židovští uprchlíci v tisícových počtech do Palestiny, kde se zákonitě museli střetnout s arabským nacionalismem. Významné role zde hrály - Velká Británie, která v Palestině vykonávala mandátní správu, později Spojené státy americké a Organizace spojených národů. Zabývám se událostmi v letech 1945 až 1948, jež vedly k vytvoření židovského státu. Analyzuji problémy, které s sebou vznik nového státu nesl, a jejich řešení. Ve své práci se opírám o vydané prameny a nejnovější odbornou literaturu.
|
|
|
Historie rybníkářství v českých zemích s přihlédnutím k současnosti
Foltín, Tomáš ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent)
V práci se zabývám vývojem jednoho z nejstarších oborů lidské činnosti ? rybníkářstvím. Obdobím jeho prvního rozmachu, zejména však zakládáním rybníků v dobách ?zlatého rybníkářského věku? v 16. století. Zmiňuji historické události, které vývoj rybníkářství v dalších obdobích zastavily, i ty, které vedly k opětovnému oživení rybníkářské tradice ve druhé polovině 19. století. Pokusím se porovnat význam rybníkářství v minulosti a v současnosti, zhodnotit podíl ryb na domácím trhu potravin i na exportu. Snažím se najít a pochopit vzájemné vazby mezi vývojem rybníkářství a vývojem společnosti i vyvolat hrdost na tradici oboru a umění našich předků.
|
|
|
Válka Jom-Kippur a její důsledky pro hospodářský,politický a společenský vývoj Izraele.
Vágnerová, Jitka ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent)
V bakalářské práci se zaměřím nejen na analýzu příčin,průběhu a důsledků jom-kippurské války,ale zejména jejích dopadů pro izraelskou, společnost,politiku a hospodářství, Jedním z důsledků vzniku státu Izrael v roce 1948 bylo zostření napětí v regionu Blízkého a Středního východu, jehož důsledky lze pozorovat do současnosti.Rozbor politického,hospodářského a. společenského vývoje Izraele krátce po skončení jom-kippurské války, jež de facto potvrdila výsledky šestidenní války z roku 1967 považuji za velmi důležitý, protože právě v této době se velmi výrazně začalo zostřovat napětí vůči arabskému světu i vůči Palestincům, uvnitř Izraele (například v souvislosti s osidlovací politikou Izraele v okupovaných územích).Důsledky konfliktu a politiky Izraele po další vyhrané válce s arabskou koalicí měly významný dopad i pro další politický,společenský i hospodářský vývoj blízkovýchodního regionu.
|
|
|
Vývoj ruské ekonomiky za Petra I.
Urbánková, Renata ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá vývojem ruské ekonomiky za vlády Petra Velikého. Práce je rozdělena do tří částí. První se věnuje reformě daňové soustavy, její charakteristice, daňovým poplatníkům, novým daním, dopadům daně z duše apod. Druhá část je zaměřena na budování manufaktur, jejich produktivitu, vlastníky manufaktur, odbyt jejich výrobků a pracovní sílu. Poslední část je soustředěna na problematiku obchodu, věnuje se specifickým podmínkám, které ovlivňovaly jeho rozvoj, výstavbě nového přístavního města Petrohradu a jeho postavení v baltském obchodě, úspěchům a neúspěchům v obchodování s Orientem. Pomocí odpovědí na otázky v těchto kapitolách se práce snaží nalézt odpověď na hlavní otázku, a to zda byl Petr Veliký úspěšný ve své hospodářské politice.
|
|
|
Zahraničně-politické souvislosti vývoje ekonomiky USA v sedmdesátých letech
Hudos, Jan ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent)
Sedmdesátá léta byla pro Spojené státy obdobím velkých změn, jak na straně vnitřní hospodářské politiky, tak i v rámci mezinárodního obchodu a zahraničně-politických vztahů.Monetární politika ustupovala do pozadí a cílem hospodářských politik vyspělých zemí se stal ekonomický rozvoj a dosažení plné zaměstnanosti. Hlavním nástrojem k dosažení těchto cílů byla fiskální politika, která povolovala používání státních deficitů v době recese.V druhé polovině šedesátých let ve Spojených státech nabírala inflace již na svém tempu, které ještě zrychlilo v následujícím období. Významně ekonomikou Spojených států a také celosvětovým hospodářstvím otřásla první ropná krize v roce 1973, která měla za následek růst cen energetických zdrojů a potravin.V zahraniční politice Spojených států došlo také k výrazným změnám, hlavně prostřednictvím diplomacie Henryho Kissingera. Zahraniční politika sedmdesátých let byla směrována do více oblastí, a potřebovala pevnou základnu v podobě silné vnitřní ekonomiky. Hospodářství Spojených států se však ale dostalo do hluboké recese ? objevil se problém stagflace. Nastupující restriktivní fiskální politika však situaci nezlepšovala, neboť stále docházelo k růstu vládních výdajů.Od poloviny sedmdesátých let se také měnil teoretický základ hospodářských politik západních ekonomik. Ve Spojených státech se postupně zájem hospodářské politiky přesouval ze strany poptávky na stranu nabídky a na konci období se již plně rozvinuly neokonzervativní principy hospodářské politiky. Spojené státy vstoupily do osmdesátých let s hospodářským oživením ekonomiky a následným hospodářským růstem v podobě reaganomiky a v zahraniční politice s rázným přístupem k Sovětskému svazu.
|
|
|
Východoindická obchodní společnost v letech 1765-1858
Krulová, Jana ; Horáková, Antonie (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na působení britské Východoindické obchodní společnosti v Indii. První kapitola shrnuje okolnosti vzniku a působení Společnosti na indickém území před rokem 1756. Následná kapitola popisuje přerod Společnosti jako monopolní firmy v suveréna na indickém subkontinentu. Teoretická část práce se věnuje přístupu předních britských ekonomů té doby k otázce kolonií a Společnosti samotné. Hlavní část práce analyzuje nositele, nástroje a financování hospodářské politiky Indie v době vlády Východoindické společnosti. Zabývá se vztahy britských politiků k indické otázce a jejich vlivem na formulaci hospodářské politiky. Analyzuje hlavní nástroje politiky Společnosti v Indii jako jsou obchodní monopol a armáda. Podrobněji sleduje financování, příjmy a výdaje Společnosti v době její vlády. V závěru nastiňuje některé okolnosti konce vlády Východoindické společnosti na subkontinentu.
|
|
| |
|
|
Velká hospodářská krize v USA ve 20. letech dvacátého století a pokusy o obnovu bankovního systému
Dubíková, Lucia ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent)
Má diplomová práce by měla mít ve větší míře analytický charakter. Rozdělila jsem ji na dvě hlavní kapitoly: hospodářský vývoj USA ve 20. letech 20. století a pokusy o obnovu bankovního systému. V první kapitole se věnuji analýze situace, v jaké se Spojené státy nacházely ve dvacátých letech, kdy můžeme pozorovat známky nastupující recese. Spojené státy změnily své postavení a staly se světovou mocností a hlavním vítězem první světové války. Hospodářskou politiku výrazně ovlivňovala válečná zkušenost tohoto konfliktu. S tím však přicházely i nové hospodářské, sociální a politické důsledky. Ze světového dlužníka se staly světovým věřitelem. Narůstala investiční aktivita, lidé si zvykli žít svůj ,,život na půjčku? a stále více se zadlužovali. Měnila se také politická situace, kde vládu demokratů vyměnila na dlouhé období vláda republikánů. V hospodářské politice to znamenalo zejména nižší daně, vyšší cla, omezení přímé regulace a decentralizace rozhodování. Rozpočtová politika se přizpůsobila zejména splácení válečných půjček, což znamenalo po celé období dvacátých let přebytkové rozpočty.
|
host ::
RSS.