|
| |
|
|
Nedělní a všednodenní liturgický život v současných městských farnostech
Ramajzlová, Anna ; Kotas, Jan (vedoucí práce) ; Dřímal, Ludvík (oponent)
Bakalářská práce Nedělní a všednodenní liturgický život v současných městských farnostech obsahuje dvě části - teoretickou a praktickou. V teoretické části se zaměřuje na základní rozdíly mezi liturgickým životem v neděli a ve všední den a v průběhu liturgického roku. Začíná tím, jak vypadal náboženský život u Židů, nastíní historii slavení liturgie na Západě a Východě, s poukázáním na rozdíly panující dodnes, v historii nemůže opomenout vliv II. vatikánského koncilu s jeho konstitucí Sacrosanctum Concilium na slavení liturgie, všimne si i rozdílů mezi projevy liturgickými a lidovou zbožností. Jádrem práce je rozbor liturgického života v průběhu celého týdne. Ve vybraných farnostech zkoumá liturgický život a všímá si rozdílů. Klíčová slova liturgie; slavení; neděle; farnost Počet znaků (včetně mezer): 97 439
|
|
|
Formy lidové zbožnosti ve vybraných farnostech Prahy 9
Priharová, Veronika ; Kotas, Jan (vedoucí práce) ; Kuźniar, Mariusz (oponent)
První část práce se zabývá vymezením pojmu lidové zbožnosti, formami lidové zbožnosti, lidovými tradicemi a obyčeji a jejich vývojem v průběhu staletí. Další kapitola je věnována lidové zbožnosti v církevních dokumentech a jejími podobami v rámci liturgického roku. V praktické části práce zkoumá konkrétní formy lidové zbožnosti ve třech farnostech Prahy 9. Vychází ze záznamů farních kronik, rozhovorů s pamětníky, článků v časopisech a z dalších dostupných zdrojů. Na závěr práce srovnává podoby, vývoj a význam lidové zbožnosti v těchto farnostech a zkoumá tak význam lidové zbožnosti v současné společnosti.
|
|
|
Diskuse o liturgickém prostoru v českém jazykovém prostředí - historie a současnost (II. část - Od II. vatikánského koncilu po současnost)
Jirsa, Prokop ; Kotas, Jan (vedoucí práce) ; Dřímal, Ludvík (oponent)
Výsledky Druhého vatikánského koncilu vnesly do liturgie zásadní změny, které se dotkly rovněž liturgického prostoru. Totalitní komunistický režim vládnoucí v té době v českých zemích však umožnil aplikaci koncilních usnesení do praxe jen ve velmi omezené míře a tak je pokoncilní dění na poli liturgie v Čechách poněkud specifické. Po revoluci nastává bouřlivý vývoj, který kromě všech pozitiv přináší také jistá negativa pramenící z rychle se uvolňujících kleští nesvobody. Cílem této práce je zmapovat stav diskuse o liturgickém prostoru právě v tomto období, tedy od Druhého vatikánského koncilu po současnost. Teoretická část nejprve nabízí souhrn stavu diskuse v našich zemích v období před Druhým vatikánským koncilem, následně předkládá čtenáři stručnou zmínku o koncilním pojetí sakrálního prostoru a uzavírá ji pojednání o předkoncilním a pokoncilním evropském kontextu. Výzkumná (praktická) část obsahuje vlastní posouzení materiálů vyhledaných na základě rešerše. Hodnocení podkladů je děleno podle třech hlavních kritérií. Prvním je historické hledisko řadící materiály dle doby jejich vzniku. Druhé, kvalitativní hledisko, dělí materiály podle jejich druhu a určení cílového uživatele. Hlavním hodnotícím kritériem třetího, tematického hlediska, je téma diskuse v rámci látky liturgického prostoru. V...
|
|
|
Tanec jako náboženský projev, jeho historie a uplatnění v křesťanské liturgii
Zídková, Veronika ; Kotas, Jan (vedoucí práce) ; Bravená, Noemi (oponent)
Diplomová práce "Tanec jako náboženský projev, jeho historie a uplatnění v křesťanské liturgii" představuje pojednání o tanci v rámci křesťanské kultury. Nastiňuje vývoj náboženského tance v dějinách lidstva, jeho formy a způsoby vnímání v různých kulturách a náboženstvích. Práce se zabývá také tancem jakožto projevem víry v židovské kultuře, ze které křesťanský liturgický tanec často čerpal a navazoval tak na své původní kořeny. Snaží se prozkoumat pozitivní přístupy věřících k tanci, ale také nedůvěru, která jej provázela po celou historii křesťanství. Nakonec práce mapuje situaci tance v rámci současné křesťanské kultury na různých kontinentech (Evropa, Amerika, Afrika), a poté se obrací k tanci jako náboženskému projevu v České republice. Na základě shromážděného materiálu se práce snaží postihnout hluboký potenciál tance, který prostřednictvím gest a pohybů dokáže vyjádřit úctu věřících k Bohu, jejich radost i úzkost, žal i naději a jako takový je, po boku hudby a zpěvu, pro liturgii cennou hodnotou. Klíčová slova Tanec, gesto, liturgie, modlitba, vyjádření.
|
|
|
Obřady křesťanské iniciace v byzantské a římské tradici. Nástin srovnání
Penyuk, Yuliya ; Kotas, Jan (vedoucí práce) ; Kuźniar, Mariusz (oponent)
Obřady křesťanské iniciace v byzantské a římské tradici. Nástin srovnání. Bakalářská práce se zabývá obřady křesťanské iniciace ve dvou tradicích: slovansko- byzantské a západní římské. Autorka vychází z historického náhledu na formování slavení iniciačních svátostí od novozákonní praxe přes praxi starověké a středověké církve až k vývoji v posledních staletích. Všímá si změn ve slavení křesťanské iniciace přicházejících v souvislosti s historickým vývojem i obřadových specifik souvisejících s odlišným kulturním prostředím. Ve druhé části se pokouší o nástin srovnání současných obřadů iniciace v uvedených dvou tradicích, jak v případě iniciace dětí tak dospělých. Dnešní praxi studuje na základě liturgických knih a dostupných poznatků z prostředí římskokatolické církve a církví řeckokatolických a pravoslavných ve východní Evropě. Klíčová slova Křesťanská iniciace, iniciační svátosti, křest, biřmování, myron, eucharistie, liturgie, byzantská tradice, západní tradice.
|
|
|
Kolegiátní kapitula sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi
Saláková, Leona ; Opatrný, Aleš (vedoucí práce) ; Kotas, Jan (oponent)
Diplomová práce "Kolegiátní kapitula sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi" se věnuje historii nejstarší kapituly svého typu v Čechách. Jádru práce předchází obecné pojednání o instituci kapituly. V hlavní části je sledován vývoj staroboleslavské kapituly od založení knížetem Břetislavem do současnosti. Zvláštní důraz je kladen na meziválečné období v letech 1919−1938. Tato etapa je detailně zpracována na základě dostupných pramenů a literatury. Práce zkoumá dobovou politickou a náboženskou situaci v zemi, respektive ve Staré Boleslavi, zabývá se personálními otázkami v kapitule, analyzuje její sociální poměry a pastorační činnost. Na závěr jsou představeny osobnosti čtyř významných staroboleslavských kanovníků.
|
|
|
Apologie josefínských náboženských reforem po nástupu Leopolda II.
Krejčová, Markéta ; Opatrný, Aleš (vedoucí práce) ; Kotas, Jan (oponent)
Diplomová práce vychází ze spisu Kontrast zwischen den Grundsätzen des Prälatenstandes in Böhmen und jenen der auf Veranlassung Kaisers Leopold II. als Großherzog von Toskana im Jahre 1786 gehaltenen Diözesansynode zu Pistoja, který byl vydán v roce 1791 jako odpověď českému prelátskému stavu na jeho požadavky, které po smrti Josefa II. přednesl na zemském sněmu. Představuje význam a okolnosti prelátského vystoupení a jeho výsledky a detailněji se zaměřuje na několik kontroverzních témat, v nichž se střetli představitelé církve s nároky osvícenského státu na proměnu náboženského života. Pokouší zachytit nejen podobu náboženských reforem Josefa II. a jeho bratra Leopolda, ale i postihnout stěžejní myšlenkové proudy, které formují utváření vztahu mezi státem a církví v raném novověku.
|
|
|
Liturgie a lidová zbožnost na mariánském poutním místě. Svatá Hora, Litmanová
Vrabec, Pavel ; Kotas, Jan (vedoucí práce) ; Kuźniar, Mariusz (oponent)
V předložené práci se zabývám liturgií a lidovou zbožností, jak se realizuje na mariánském poutním místě. Na základě zmapování liturgického života hledám odpověď, zda vztah mezi liturgií a lidovou zbožností je přínosný a v souladu s doporučeními obsaženými v Direktáři o lidové zbožnosti a liturgii z roku 2007. O mariánské úctě v církvi svědčí množství mariánských svátků, které se slaví v průběhu liturgického roku a obliba poutí. V úvodu práce je pojednáno všeobecně o fenoménu putování, spiritualitě a významu poutí. Je zmíněna úloha Panny Marie a její zvláštní postavení v dějinách spásy. Dále se zabývám liturgickým životem a lidovou zbožností na poutním místě. Jsou představena dvě významná poutní místa - Svatá Hora u Příbrami latinského obřadu a novodobé poutní místo na Slovensku v Litmanové byzantského obřadu se zřetelem k jejich dějinám a tradici. Práce se podrobně zabývá liturgickým programem jak ve všední den tak zejména o hlavních poutních slavnostech na obou místech. Kromě liturgie si všímám také projevů lidové zbožnosti, které se vážou ke konkrétnímu poutnímu místu. Na základě analýzy liturgického programu a projevů lidové zbožnosti z hlediska liturgické vědy i porovnání liturgie na obou poutních místech s ohledem na doporučení Direktáře o lidové zbožnosti a liturgii z roku 2007 docházím k...
|
|
|
Tridentská reforma diecézního kléru a její vybrané vnější projevy. Kněžský oděv jako odraz požadavků kladených na diecézní kněžstvo po Tridentském koncilu.
Sklenář, Michal ; Kotas, Jan (vedoucí práce) ; Kuźniar, Mariusz (oponent)
Diplomová práce představuje historicko-liturgickou sondou diecézní klérus reformovaný Tridentským koncilem: požadavky kladené na sekulární kněžstvo a vnější vyjádření těchto nároků kněžským oděvem - klerikou. Práce vědomě zachovává historickou i teologickou rovinu: přinese nejprve základní body k ustanovení svátosti kněžství (levitské kněžství Starého zákona, kněžství Nové smlouvy a jeho následné promýšlení), dále pak kontextuální ukotvení Tridentského koncilu (svolání, průběh, projednávaná témata, následná recepce koncilních ustanovení) a jeho výsledky zejména ve vztahu ke kněžstvu (teologické uchopení kléru). Následně práce nastíní postavení kléru jakožto stavu, na nějž klade určité jasně definované nároky společnost a stát. Vlastní stať pak představí jednotlivé nároky na kněžstvo vznášené ze strany církve reformované Tridentinem (formace v seminářích, sebepojímání kněžstva). Všechny tyto specifické požadavky se odrážejí ve striktně určené podobě kněžského oděvu určeného pro běžné každodenní nošení. V této souvislosti práce přinese jak inspirace pro vznik stavovského oděvu kněží, tak jeho vliv na podobu řeholních oděvů a konečně srovnání s jinými tradicemi. Autor souběžně studuje obor historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Klíčová slova Tridentský koncil, kněžství, dějiny...
|
host ::
RSS.