|
| |
|
|
Využití JavaScriptových MVC frameworků při tvorbě webových aplikací
KOLÁŘ, David
Cílem bakalářské práce je zpracovat a popsat problematiku týkající se JavaScritpových MVC frameworků, které pomohou zefektivnit práci při tvorbě kódu webových aplikací z hlediska skriptování na straně klienta. Zaměřím se na porovnání nejfrekventovanějších frameworků, jejich výhod, nevýhod, kdy a proč se vyplatí používat. Do mého výběru jsem zařadil AngularJS, React, Knockout a zmíním i další knihovny a frameworky. Praktická část se bude skládat z konkrétních ukázek využití jednotlivých frameworků při řešení reálných problémů. Pro tento účel vytvořím webovou aplikaci, která bude obsahovat přehled jejich vlastností, komparaci a výše zmiňované příklady.
|
|
|
Trestněprávní odpovědnost ve farmacii
Kolář, David ; Sovová, Olga (vedoucí práce) ; Císařová, Dagmar (oponent)
Hlavním cílem této práce je zmapování možností aplikace nástrojů trestní odpovědnosti v oblasti farmacie. První kapitola obsahuje vymezení základních aspektů a procesů zkoumané problematiky, interpretaci základních pojmů a krátký exkurz do životního cyklu inovativního léčivého přípravku, se zaměřením na oblast klinického hodnocení. Následuje kapitola zaměřená na vymezení pojmu právní odpovědnost v obecné rovině. Dále jsou vymezeny a porovnány jednotlivé druhy právní odpovědnosti, relevantní k aplikaci ve farmacii (např. občanskoprávní, pracovněprávní, disciplinární nebo správní). Cílem tohoto porovnání je určení rozdílností mezi jednotlivými druhy právní odpovědnosti, a potvrzení jejich vzájemné aplikovatelnosti. Výše uvedené je následně demonstrováno na případu tzv. "heparinového vraha". Třetí kapitola je věnována trestní odpovědnosti, s vymezením základních pojmů, zejména trestný čin, protiprávnost, pachatel nebo okolnosti vylučující protiprávnost. Dále je značná část práce věnována trestní odpovědnosti fyzických osob. Po obecném úvodu k této problematice následuje výčet trestných činů, které lze reálně aplikovat v oblasti farmacie. Kapitola pátá je zaměřena na trestní odpovědnost právnických osob, se zaměřením na historii tohoto relativně nově zakotveného právního institutu, vymezení základních...
|
|
|
Transport purinergního P2X receptoru v eukaryotní buňce
Pražák, Šimon ; Tvrdoňová, Vendula (vedoucí práce) ; Kolář, David (oponent)
P2X receptory jsou membránové iontové kanály, aktivované extracelulárním ATP. U obratlovců bylo identifikováno sedm genů pro podjednotky P2X receptorů. Tyto podjednotky jsou označované jako P2X1 - 7. Každá podjednotka P2X receptoru se skládá ze dvou transmembránových domén, extracelulární domény a intracelulárního N- a C- konce. P2X receptory se ve tkáních vyskytují jako homo- nebo heterotrimery. V organismu mají širokou distribuci, funkční receptory byly nalezeny v nervové tkáni, ve svalových buňkách i v neexcitabilních tkáních, jako jsou epitely, endotely a hemopoietické tkáně. Purinergní signalizace má významnou úlohu v endokrinních regulacích, v přenosu bolesti, při poranění CNS a v imunitních procesech. P2X receptory jsou syntetizovány na hrubém endoplazmatickém retikulu a po postranslačních modifikacích v Golgiho aparátu jsou transportovány do plazmatické membrány. Distribuce a transport P2X receptorů se liší podle jednotlivých podjednotek a buněčného typu, ve kterém jsou exprimovány. P2X receptory můžeme podle způsobu jejich pohybu v buňce rozdělit do tří skupin, které se liší rychlostí transportu, rychlostí akumulace v plazmatické membráně a mírou jejich internalizace.
|
|
|
Role mikroRNA v hypoxické plicní hypertenzi
Tichý, Václav ; Hampl, Václav (vedoucí práce) ; Kolář, David (oponent)
Plicní arteriální hypertenze (PAH) je devastující progresivní choroba, která výrazně zhoršuje kvalitu života a má průměrnou dobu dožití jen několik let. Jedním z důležitých iniciátorů PAH je chronická hypoxie. Po více než šesti desetiletích výzkumu, započatém v roce 1946 von Eulerem a Liljestrandem, byla pro tuto patologii identifikována nová skupina potenciálních regulátorů, která začala být během posledních pěti let intenzivně studována. Jedná se o vysoce konzervované molekuly patřící k nekódujícím RNA. Tyto cca 22 nukleotidů dlouhé mikroRNA (miRNA) fungují jako negativní regulátory exprese různých proteinů. Mnoho z nich reguluje tradiční signální dráhy hypoxické PAH (HIF-1, BMPR2) a miRNA jsou naopak regulovány dalšími signalizacemi. To dohromady vytváří spletitou síť přímých i nepřímých interakcí a zpětnovazebných smyček, kterou je třeba pro porozumění hypoxické PAH studovat. Tato práce shrnuje poznatky o důležitých miRNA molekulách z posledních let a osvětluje část těchto regulačních mechanismů na jednotlivých miRNA molekulách (miR-17-92, miR-21, miR-210, miR-204 a miR143/145).
|
|
|
Beta-adrenergic receptors and their desensitization
Biriczová, Lilla ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Kolář, David (oponent)
β-Adrenergné receptory (β-AR) sú s G-proteínmi asociované receptory (GPCR), široko prítomné v živočíšnom organizme a sprostredkujú katecholamínovú dráhu, ktorá vedie k najrôznejším fyziologickým odpovediam. Do rodiny β-AR patrí β1-AR, β2-AR a β3-AR, ktoré sa líšia podľa afinity k adrenalínu a noradrenalínu. Typický model β-AR signalizácie zahrňuje väzbu ligandu, spriahnutie s G-proteínom, aktiváciu adenylylcyklázy (AC), vedúci k produkcii sekundárneho posla cAMP a následne k aktivácii proteínkinázy A (PKA), ktorá fosforyluje proteíny po smeru regulácie, čím vyvolá fyziologickú odpoveď. Nadmerné vyplavenie katecholamínov môže viesť k nežiadúcim dôsledkom, a preto sa vyvinul mechanizmus, ktorý spôsobí umlčanie β-AR napriek ďalšej stimulácie, desenzitizácia. Klasická desenzitizácia zahrňuje charakteristické kroky ako fosforylácia receptoru, pripojenie β-arrestinu a oddelenie G-proteínu od receptoru. Obnova signalizačnej schopnosti je možná resenzitizáciou β-AR, kedy dôjde k sekvestrácii a defosforylácii receptoru. Vzhľadom k tomu, že podtypy β-AR sú štruktúrne i geneticky odlišné, je nutné brať do úvahy, že aj jednotlivé kroky desenzitizačného procesu sa môžu líšiť medzi jednotlivými podtypmi β-AR. Kľúčové slová β-Adrenergný receptor, G-proteín, β-arrestin, adenylylcykláza, desenzitizácia
|
|
|
Energetický metabolismus mozku a jeho patologie
Nová, Jana ; Telenský, Petr (vedoucí práce) ; Kolář, David (oponent)
Mozek patří mezi metabolicky nejaktivnější orgány a poruchy energetického metabolismu mozku jsou stále častěji citovány jako významný faktor přispívající k rozvoji neurodegenerativních onemocnění. Metabolické substráty využívané CNS musí být přísně regulovány v čase i prostoru tak, aby byla zajištěna energetická homeostáza mozku. Výzkum energetického metabolismu mozku stanovil několik modelů odhalujících vzájemnou provázanost metabolických pochodů v CNS. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vápníková signalizace u astrocytů ve fyziologických a patologických podmínkách
Svatoňová, Petra ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Kolář, David (oponent)
Vápníková signalizace představuje klíčovou komponentu, která umožňuje astrocytům zajišťovat fyziologické fungování neuronů. Změny v signalizaci Ca2+ a následné zvýšení intracelulárních hladin vápníku provází celou řadu patologických stavů centrálního nervového systému, jako jsou traumatická či ischemická poškození mozku a míchy, epilepsie či neurodegenerativní onemocnění, například Alzheimerova choroba, a psychiatrická onemocnění, například schizofrenie. Výzkum zaměřený na objasnění mechanismů vápníkové signalizace u astrocytů, molekulárních komponent, které se jí účastní a na možnosti regulace vápníkové signalizace tak může přinést nové poznatky významné z terapeutického hlediska. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Kardioprotektivní úloha epoxyeicosatrienových kyselin v ischemicko-reperfuzním poškození srdce.
Veselá, Barbora ; Neckář, Jan (vedoucí práce) ; Kolář, David (oponent)
Epoxyeikosantrienové kyseliny (EETs), metabolity kyseliny arachidonové, se významným způsobem podílí na funkci kardiovaskulárního systému za fyziologických i patofyziologických stavů. Současný výzkum v oblasti EETs ukazuje, že tyto molekuly mohou významným způsobem snižovat míru akutního ischemicko-reperfuzního poškození srdce. Mohou se však také významně podílet na zotavení srdečního svalu po infarktu myokardu a omezit tak rozvoj postischemického srdečního selhání. Cílem této práce bylo souhrnně představit kardioprotektivní úlohu EETs v ischemicko-reperfuzním poškození srdce a jejich možné mechanismy. Klíčová slova: srdce, ischémie-reperfuze, epoxyeikosantrienové kyseliny
|
|
|
Úloha PGC1 v kardioprotektivních mechanismech
Jeřábková, Adéla ; Horníková, Daniela (vedoucí práce) ; Kolář, David (oponent)
Jednou z hlavních příčin úmrtí na světě jsou kardiovaskulární choroby. Vědci se proto zabývají mechanismy, které navozují kardioprotekci. Kardioprotekce je všeobecný patofyziologický pojem, pod kterým rozumíme ochranu myocytů před poškozením ischemií a následným reperfuzním postižením, zánětem, hypertenzí a toxickými a degenerativními změnami včetně některých typů apoptózy. Jedním z méně rozšířených způsobů kardioprotekce je i chladová adaptace. Adaptivní termogeneze je důležitou součástí energetické homeostázy a obrany proti obezitě, metabolické poruše ohrožující srdce. V adaptivní termogenezi hraje velmi důležitou roli rodina PGC proteinů. Tato práce shrnuje současný stav literatury v problematice chladové adaptace, zejména pak roli PGC-1 α a jeho působení na buněčné i tkáňové úrovni. Exprese mRNA PGC-1α je silně zvyšovaná v hnědém tuku a příčně pruhovaném svalstvu myší vystavených chladu. PGC-1α rovněž zvyšuje transkripční aktivitu PPAR-γ a thyroidního hormonálního receptoru na rozpřahujícím proteinu UCP-1 (uncoupling protein). UCPs (uncoupling proteins) jsou malé proteiny lokalizované na vnitřní straně mitochondriální membrány, které usnadňují transport protonů, propouštějí je po koncentračním gradientu bez syntézy ATP a tak generují teplo.
|
host ::
RSS.