|
|
Estetická zkušenost ruin
Pechoušková, Klára ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Práce se věnuje základnímu vymezení ruin, chátrajících objektů jako specifických estetických objektů. Taková místa lákají návštěvníky z mnoha důvodů a jedním z již tradičních je právě vyhledávání specifického estetického prožitku. Cílem této práce je identifikace povahy tohoto prožitku prostřednictvím srovnání s dvěma základními typy estetických objektů: uměleckými díly a přírodními estetickými objekty. Příroda a kultura jsou dvě oblasti, které jsou od sebe často důsledně oddělovány. Ruina je objektem, který nenáleží již zcela do říše artefaktů, ale zároveň není ani zcela přírodním elementem. Primární literatura vychází převážně z oblasti současné environmentální estetiky, doplněna je o některé základní tituly tzv. "estetiky ruin" či "estetiky zpustlosti". Závěr práce se věnuje využití dosažených zjištění pro průzkum estetické specifičnosti novodobých ruin, jako jsou opuštěné továrny, nemocnice, školy, hotely a další. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Estetika dramatického umění Otakara Zicha a problematika vnitřně hmatového vnímání
Bezděk, Ester ; Kaplický, Martin (vedoucí práce) ; Dykast, Roman (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena především na teorii dramatického umění Otakara Zicha. První část, která je těžištěm celé práce, se zabývá Zichovým přístupem k dramatickému umění obecně, následně lokalizuje myšlenku takzvaného vnitřního hmatu a tou se dále zabývá. Vnitřní hmat je zde ukázán jako významný prvek Zichovy teorie. Podílí se jak na procesu tvorby dramatického umění, tak na jeho vnímání. Druhá část práce je dodatkem k teorii Otakara Zicha. Tato část reaguje na Zichovu myšlenku vnitřního hmatu v rámci současných estetických teorií o propriocepci. V kontextu několika teorií je zde popsáno, co to propriocepce je, jakou roli hraje v estetickém prožitku a jak se Zichův vnitřní hmat k těmto teoriím vztahuje. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Pojetí neo-avantgardy v Teorii avantgardy Petera Bürgera a navazující kritická reakce B. Buchloha a H. Fostera
Jonášová, Markéta ; Stejskal, Jakub (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Předložená práce se věnuje otázce uchopení vztahu mezi historickou avantgardou a opakováním jejích ústředních strategií v tzv. neo-avantgardě po druhé světové válce. K dané otázce je primárně přistupováno na základě koncepce Petera Bürgera, jehož Teorie avantgardy představuje jeden z prvních a zároveň nejvlivnějších pokusů o komplexní uchopení vztahu mezi oběma avantgardami. Bürgerovo příkré odsouzení opakování avantgardních strategií vzhledem k jím ustanovenému modelu záměru a významu historických hnutí je kritizováno zejména dvěma americkými teoretiky poválečného umění, a to Benjaminem Buchlohem a Halem Fosterem. Práce si klade za cíl na základě této kritiky ukázat plodnost Bürgerova konceptu při teoretizaci neo-avantgardních fenoménů a jejich vztahu k historické avantgardě.
|
|
|
Estetická zkušenost přírody u Yi-Fu Tuana a Ronalda W. Hepburna
Vostatková, Michaela ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Tématem této diplomové práce je estetická zkušenost přírodního prostředí, vycházející z pojetí Yi Fu Tuana a Ronalda Williama Hepburna. Skrze komparaci jednotlivých přístupů poukazuje na to, jak se oba autoři snaží svým osobitým způsobem zdůvodnit specifičnost estetické zkušenosti přírody a podtrhnout tak její důležitou a nezastupitelnou roli, kterou v našem životě bezesporu hraje. Práce nejprve nastiňuje základní myšlenkové pole environmentální estetiky vznikající v druhé polovině dvacátého století, v rámci které oba autoři předkládají širokou paletu názorů, které se vzájemně prolínají. Yi-Fu Tuan vyzdvihuje především čistý, ničím neohraničený prožitek přírodní krásy, zatímco podle Hepburna bychom měli v našem estetickém oceňování přírody uznat smyslové i myšlenkové komponenty. Přestože jsme přírodu sami nevytvořili, máme o ní mnohé poznatky, které se podle Hepburna mohou, a dokonce by měly promítat do našeho hodnocení přírodního prostředí. Dokud si toto neuvědomíme, nemůžeme náležitě hodnotit a oceňovat přírodní prostředí, a odlišit jej tak od oblasti umění. KLÍČOVÁ SLOVA Přírodní prostředí, umění, topofílie, estetická zkušenost, oceňování přírody, krajina, scenérie, Yi-Fu Tuan, Ronald W. Hepburn.
|
|
|
Estetika Virginie Woolfové
Bláhová, Šárka ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Tato práce se věnuje postihnutí estetických názorů Virginie Woolfové, jež se formovaly na základě dobových estetických teorií. Nejprve je v textu představen významný zlom mezi viktoriánským a nastupujícím modernistickým obdobím, který zasáhl do všech oblastí lidské činnosti. V návaznosti na tento zlom se práce zabývá transformací lidského smýšlení a jeho reflexí na poli produkce a prožívání umělecké tvorby. Následně je rozebráno umělecké hnutí skupiny Bloomsbury, její filosofie a estetika. V práci jsou nastíněny hlavní teze estetických teorií Rogera Frye a Cliva Bella, kteří patřili mezi členy skupiny a formovali její estetické smýšlení. Dále se práce věnuje samotné Virginii Woolfové a jejím estetickým názorům, které vycházely především z inspirace estetickými názory Rogera Frye. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Estetické oceňování přírody z hlediska současné environmentální estetiky
Čechová, Veronika ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Tato práce je věnována současné environmentální estetice. Hlavní část práce tvoří přehled a srovnání moderních teorií této relativně nedávno vzniklé disciplíny. Výchozím bodem je dílo zakladatele současného přístupu k estetickému oceňování přírody v rámci anglo-americké estetické teorie, Ronalda W. Hepburna. Následně jsou představeny teorie hlavních dvou postav současné angloamerické environmentální estetiky: Allena Carlsona a Malcolma Budda. Hlavním cílem práce je vysledovat základní myšlenkové linie vycházející z Hepburnova díla, rozpracovávané v díle dalších environmentálních estetiků (komparace hodnocení uměleckých děl a přírodních estetických objektů; povrchní a hluboké hodnocení přírodní krásy, možnost kritiky přírodní krásy, aj.). V potřebné míře jsou v práci reflektovány i klasické estetické teorie přírodní krásy, neboť tyto tvoří pozadí současného vývoje environmentální estetiky. Klíčová slova Hepburn, Carlson, Budd, environmentální estetika, komparace, kognitivismus, estetické oceňování, environmentální estetický model, příroda
|
|
|
Motiv psychické distance v koncepci dramatického umění Otakara Zicha
Pátek, Filip ; Kaplický, Martin (vedoucí práce) ; Zuska, Vlastimil (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na komparaci koncepce psychické distance Edwarda Bullougha s koncepcí dramatického umění Otakara Zicha. Bullough na klíčových místech své eseje o psychické distanci odkazuje k dramatickému umění, ale jednotnou koncepci tohoto umění nepředkládá. Zich ve své práci, která se snaží jednotnou koncepci dramatického umění představit, k Bulloughovu pojmu distance přímo neodkazuje, ale přesto je možné nalézt v dílech obou autorů analogické momenty. Cílem této bakalářské práce je tyto momenty najít a systematizovat je. První část této práce se zabývá představením Bulloughovy koncepce psychické distance, druhá část se zabývá představením Zichovy koncepce dramatického umění a třetí část je věnována komparaci Bulloughových názorů s vybranými motivy Zichovy estetiky dramatického umění. Klíčová slova psychická distance * estetický postoj * dramatické umění * divadlo * významová představa
|
|
|
Otakar Hostinský a jeho přínos k českému myšlení o tanci
Pivodová, Klarisa ; Dykast, Roman (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Diplomová práce "Otakar Hostinský a jeho přínos k českému myšlení o tanci" se zabývá estetikou českého myslitele Otakara Hostinského - její specifickou částí zaměřenou na umění lidského pohybu - konkrétně tanec a také pantomimu. Tento profesor estetiky na pražské univerzitě sice nezanechal žádný spis, v němž by uceleně formuloval své estetické teorie věnované tanci, přesto byl tanec zahrnut v jeho úvahách. Tato práce si klade za cíl nastínit Hostinského estetické názory týkající se problematiky umění lidského pohybu specifikovaného a vymezeného jako tanec. Práce se zejména soustředí na abstrahování Hostinského názorů na umění lidského pohybu s konkrétním zaměřením na tanec a pokouší se je představit jako ucelený systém uměleckého druhu.
|
|
|
Pojem estetické zkušenosti v americké filozofii po Johnu Deweym
Špryňarová, Denisa ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
John Dewey je filozofem, jenž chtěl obnovit kontinuitu mezi námi jako lidskými bytostmi a přírodou, do které jsme vsazeni. Vše, co v našem světě zažíváme, je založeno na interakci nás a prostředí a na naší zkušenosti, která z ní plyne. I k umění se vztahuje v termínech zkušenosti a bojuje za navrácení umění a tedy i estetické zkušenosti zpět do oblasti běžného života. Tato práce v první polovině věnuje pozornost Deweyho myšlení a to od jeho obecného nazírání na fungování světa k rozboru běžné zkušenosti a následně ke zkušenosti estetické. V druhé části komparuje Deweyho názory s estetickou teorií Jeroma Stolnitze, která je také spojena s pojmem estetická zkušenost, ale vychází z jiné teoretické tradice. Základní otázkou, která je zde položena, je, zda i přes tuto rozdílnost v teoriích a východiscích lze najít určitý bod, ve kterém se ve svém uvažování potkávají, určité shodné charakteristiky estetické zkušenosti, anebo zda je tento rozdíl natolik určující, že zde o shodě nelze hovořit. Klíčová slova Estetická zkušenost Americká estetika, první polovina 20. století John Dewey Jerome Stolnitz
|
|
|
Estetická výchova v pojetí Bohumila Markalouse
Čeledová, Irena ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Resumé v českém jazyce Estetická výchova v pojetí Bohumila Markalouse Práce je věnována dílu Bohumila Markalouse. Autor se celý život věnoval problematice estetické výchovy, která prostupuje celým jeho dílem. Tato problematika nebyla nikdy vydána souhrnně. Byla zveřejněna pouze jako jednotlivé články, statě a přednášky v novinách, časopisech. Práce je založena na textech o estetické výchově nejen Markalouse, ale vedle něj se snažíme představit i pojetí estetické výchovy dalších autorů. Mezi nejvýznamnější patří Otakar Hostinský, Josef Patočka a Otakar Zich. V první části práce se věnujeme formování názorů Bohumila Markalouse na vývoj estetické výchovy. Druhá část je věnována vlastní Markalousově koncepci estetické výchovy. Třetí část se zabývá aktuálním stavem školství v návaznosti na rozvoj estetické výchovy. Vedle estetiky se zabýváme termínem eidika, kterým autor označuje kultivaci smyslů, zejména zraku.
|
host ::
RSS.