|
|
Aplikace klamu rozbitého okna na teroristické útoky z 11. září 2001 ve Spojených státech amerických
Weiss, Daniel ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Fabianková, Klára (oponent)
Práce se zabývá tématikou teroristických útoků z 11. září 2001 ve Spojených státech amerických. Cílem této práce je analýza vybraných ekonomických dopadů těchto teroristických útoků a aplikace klamu rozbitého okna na tuto událost. Metodou této práce je komparace a analýza makroekonomických dopadů. Výzkum potvrzuje mezičtvrtletní pokles HDP, zvýšenou míru nezaměstnanosti a vyšší deficit federálního rozpočtu. Je zde dokázán vztah mezi těmito útoky a následnou hypoteční krizí. V neposlední řadě jsou potvrzeny negativní dopady na leteckou dopravu, dále na finanční trhy, což vedlo k propadu v investování, na pojišťovnictví a na celkový cestovní ruch v zemi, zejména na pokles turistů přijíždějících do USA. Jelikož tyto útoky měly celkový negativní dopad na ekonomiku Spojených států amerických, tak je potvrzena stanovená hypotéza, která tvrdí, že v tomto případě lze hovořit o klamu rozbitého okna.
|
|
|
Vývoj bankovního systému v Československu v letech 1945 – 1958
Hrubý, Vít ; Chalupecký, Petr (vedoucí práce) ; Johnson, Zdenka (oponent)
Bakalářská práce popisuje vývoj bankovního systému v Československu, v letech 1945 - 1958. Jako první jsou v práci vymezena teoretická východiska bankovnictví v tržní ekonomice a v modelu centrálně plánované ekonomiky. Dále je v práci nastíněn historický vývoj bankovnictví, a to mezi lety 1918 až 1945. V analytické části se práce nejdříve zabývá situací, ve které se nacházelo bankovnictví bezprostředně po druhé světové válce. Dále je zkoumáno znárodnění bank v rámci Benešových dekretů v roce 1945 a následnou koncentraci bankovnictví. Po komunistickém převratu v roce 1948 byla zestátněna Národní banka Československá a nastala rychlá transformace smíšené ekonomiky na centrálně plánovaný systém. V roce 1950 byla založena Státní banka československá, jež převzala funkci centrální banky a bank komerčních. Převzetím funkce Investiční banky v roce 1958 se SBČS stala plnohodnotnou monobankou.
|
|
|
Vybraná opatření hospodářské politiky prezidentů Forda a Cartera v kontextu ropných šoků
Košut, Jaroslav ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Období 70. let minulého století je známo především událostmi kolem ropných šoků, které poznamenaly hospodářský vývoj v USA a ve světě na dlouhou dobu dopředu. V teoretické části se práce věnuje situaci před a během ropných šoků - poukazuje na okolnosti jejich vzniku, politický vývoj v jejich průběhu a dopady na trh s ropou. V praktické části již přistupuje k analýze hospodářské politiky prezidentů Spojených států amerických Geralda Forda a Jamese Cartera a poukazuje na úspěchy či neúspěchy různých jimi navržených opatření. Popisuje vývoj hospodářského růstu, inflace a nezaměstnanosti ve sledovaném období a řeší, co je příčinou jejich vývoje v jednotlivých letech. V závěru srovnává vývoj těchto makroekonomických ukazatelů a přináší názor, že hospodářská politika prezidenta Cartera se s následky ropného šoku vyrovnala s větším úspěchem, než hospodářská politika prezidenta Forda.
|
|
|
Monetary Policy of the United States 1933 - 1940
Belan, Tomáš ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o měnové politice Federálního rezervního systému a amerického ministerstva financí v letech 1933 - 1940. Zkoumá vliv měnové politiky na hospodářství USA a pokouší se zodpovědět otázku, zda je možné vinit měnovou politiku za pomalé zotavování hospodářství z Velké hospodářské krize. Hlavní část práce je rozdělená na tři období - období New Dealu, v kterém je kladen důraz na legislativní změny dopadající na politiku Fedu, dále období recese v letech 1937 a 1938 a nakonec období před vstupem do války po roce 1938. Výsledky práce naznačují, že měnová politika nepatřila mezi proticyklické faktory zpomalující zotavování hospodářství po krizi a zejména díky politice ministerstva financí měla spíše procyklický charakter.
|
|
|
Komparace životní úrovně obyvatelstva na vesnici a ve městě v Libereckém kraji mezi lety 1945-1989
Kopecká, Pavlína ; Chalupecký, Petr (vedoucí práce) ; Johnson, Zdenka (oponent)
Práce se zabývá zmapováním rozdílného vývoje životní úrovně mezi lety 1945 - 1989 v severočeském pohraničí, ve městě Liberci a ve městě Hejnice. Zachycuje sociální, ekonomickou a politickou proměnu pohraničí od odsunu Němců, přes nastolení komunistického a socialistického režimu, invazi vojsk Varšavské smlouvy, období normalizace, až po revoluci. Dle pravidel komparativní metody jsou u obou měst nejdříve analyzovány a následně srovnány vybrané body životní úrovně. Na základě zjištěných informací práce konstatuje, že životní úroveň obyvatel Liberce byla spíše vyšší, než obyvatel Hejnic, ale uvedené rozdíly nebyly natolik výrazné.
|
|
|
Dot-com bubble - faktor hospodářského úspěchu USA v 90. letech 20. století?
Zajíc, Jiří ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Diplomová práce se věnuje dopadům výrazného nárůstu investic do informačních a komunikačních technologií v 90. letech 20. století na hospodářský růst USA. Rapidní rozvoj těchto technologií vedl mimo jiné také ke vzniku spekulativní bubliny na akciovém trhu, která ovlivnila expanzivní fázi hospodářského cyklu. Její prasknutí v letech 2000 až 2001 znamenalo zpomalení ekonomiky a ukončení vůbec nejdelší zaznamenané hospodářské expanze v amerických dějinách. Hlavní část práce se zabývá přínosem informačních technologií pro ekonomiku a dále hodnotí roli spekulativní bubliny pro vývoj spotřebních a investičních výdajů. Ze závěrů práce vyplývá, že zvýšení kapitálové intenzity a strmý růst cen na akciovém trhu, výrazně akcelerovaly dynamiku hospodářského růstu ve druhé polovině sledovaného období.
|
|
|
Role amerického dolaru jako světové měny ve druhé polovině dvacátého století
Pavelec, Boris ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Tato diplomová práce popisuje roli amerického dolaru jako světové měny především ve druhé polovině 20. století. Práce sleduje období od konce druhé světové války až po předvečer globální finanční krize z let 2007/08. Práce popisuje, jak se během období Brettonwoodského systému stal dolar hlavní světovou měnou. I přestože vnitřní rozpory způsobily rozpad tohoto systém, dolar zůstal nejdůležitější světovou měnou. Mnohé pozdější snahy o reformu mezinárodního měnového systému nebyly úspěšné. Nekoordinovaná měnová politika Spojených Států následně vedla k růstu nerovnováh ve světovém hospodářství a ke globální finanční krizi. V práci je ukázáno, že úspěšnou reformu světového měnového systému je možno postavit na plánu Johna. M. Keynese připraveného pro Brettonwoodskou konferenci.
|
|
|
Chudoba během Great Society - americká výhra ve válce na domácím poli?
Peterka, Šimon ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Fabianková, Klára (oponent)
Bakalářská práce se zabývá programem Války proti chudobě, který prezident Lyndon Baines Johnson vyhlásil v rámci své koncepce Velké společnosti v šedesátých letech 20. století v USA. Hlavním cílem práce je analyzovat zavedené programy na boj proti chudobě a zhodnotit jejich dopad na chudou i nechudou část americké společnosti. Během Johnsonovy vlády absolutní chudoba ve Spojených státech prokazatelně klesla, relativní chudoba však zůstala téměř nezměněna. Ukazatele absolutní chudoby také mohl z velké části ovlivnit hospodářský růst. Několik demografických skupin však z Johnsonovy snahy bezesporu profitovalo a řada zavedených programů zůstává populární dodnes.
|
|
|
Spojené státy americké a Mnichovská dohoda
Lukeš, Jakub ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Ve své diplomové práci přináším analýzu Mnichovské dohody a československé krize z perspektivy Spojených států amerických. Mou snahou je vytvořit ucelený obraz bilaterálních vztahů Československa a Spojených států amerických před a po podpisu Mnichovské dohody. V diplomové práci se zabývám diplomatickými a ekonomickými vztahy Československa a Spojených států amerických v období mezi lety 1936-1938/1939. Úvodní část diplomové práce je věnována fenoménu izolacionismu a jeho vlivu na formování zahraniční politiky Spojených států amerických. Hlavním bodem analýzy je postoj americké veřejnosti k československé krizi a k Mnichovské dohodě samotné. Hlavní hypotézou mé práce je tvrzení, že Spojené státy hrály zásadní roli v československé krizi, která předcházela podpisu Mnichovské dohody. Hledám odpovědi na otázky: Jak se stavěla většinová společnost k československé krizi? Jaká byla reakce vlády Spojených států na československou krizi a následně na mnichovskou dohodu? Jaký zastával F. D Roosevelt názor vůči Československu v souvislosti s čs. krizí? Odpovědi na své otázky nalézám na základě zkoumání vydaných a nevydaných pramenů, odborné literatury a především na základě dobového tisku. Práce dokázala, že Spojené státy americké se účastnili událostí, které předcházeli podpisu Mnichovské dohody.
|
|
|
Úloha centrální banky v průběhu transformace v Československu resp. České republice a dopady její činnosti na ekonomiku
Bělíková, Lucie ; Chalupecký, Petr (vedoucí práce) ; Johnson, Zdenka (oponent)
Práce analyzuje vývoj makroekonomických ukazatelů a měnových nástrojů centrální banky. V úvodu stručně popisuji vývoj ekonomiky socialistických zemí do roku 1989, samotnou transformaci, a vysvětluji změny s ní související. Stěžejní částí práce je analýza příčiny a povahy hospodářské recese a také příčiny bankovní krize na konci 90. let v České republice Hypotézu, že v případě ČNB nebyla uskutečněna správná rozhodnutí týkající se bankovního dohledu či měnové politiky centrální banky, jsem v průběhu práce částečně potvrdila. Za hlavní příčiny poklesu ekonomiky považuji příliš restriktivní měnovou politiku centrální banky a nedostatečnou přizpůsobivost nabídky vůči domácí poptávce. Krize bankovního sektoru byla naopak zapříčiněna nedostatečnou kontrolou bank při provádění finanční liberalizace.
|
host ::
RSS.