|
|
Využití automatického měření výšky sněhu a vodní hodnoty sněhu ke zpřesnění úhrnu zimních srážek
Peňáz, Štěpán ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Měření zimních srážek představuje jednu z největších nejistot ve výpočtu hydrologické bilance. Manuální měření zimních srážek je časově, personálně a finančně nákladné, a z toho důvodu nebývá realizováno příliš často. Měření zimních srážek pomocí vyhřívaného srážkoměru je zase ovlivněno větrem a částečně i zvýšeným výparem, který je způsoben vyhříváním. Proto se čím dál častěji využívá automatického měření výšky sněhu, které se postupem času stává cenově dostupnější. Tato práce se zabývá analýzou automaticky měřených dat z vyhřívaného člunkového srážkoměru, z ultrazvukových či laserových čidel pro měření výšky sněhu a ze senzorů pro měření vodní hodnoty sněhu za účelem nalezení závislosti hustoty nového sněhu na teplotě vzduchu a na vlhkosti vzduchu. Následně byla odvozena vícenásobná lineární regresní rovnice pro výpočet hustoty nového sněhu, která byla společně s přírůstky nového sněhu použita pro výpočet úhrnu sněhových srážek. Dále byly vypočteny alternativní zimní srážky, které byly naměřeny sensory pro výpočet vodní hodnoty sněhu a také referenční zimní srážky měřeny pomocí srážkoměru ze stanice s obsluhou. U těchto tří srážkových variant byla posuzována přesnost pomocí výsledků kalibrace hydrologického modelu HBV. V návaznosti na to proběhla simulace modelu na období od roku 2016 do roku...
|
|
|
Modelování změn odtoku vlivem lesních disturbancí v šumavských povodích
Švejdová, Klára ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Šípek, Václav (oponent)
Vegetační pokryv je důležitým prvkem ovlivňujícím odtokové poměry povodí. Změny pokryvu v povodí po lesních disturbancích mohou významně ovlivňovat vodní bilanci povodí. Hydrologické modely jsou účinným nástrojem, jak tyto změny kvantifikovat. Cílem této práce je zjištění změn zapříčiněnými lesními disturbancemi způsobenými lýkožroutem smrkovým a vichřicemi ve třech šumavských povodích. Pomocí koncepčního srážko-odtokového modelu HBV byly simulovány tři modelové experimenty pro povodí Roklanského potoka, Ptačího potoka a Rokytky, které prošly významným poškozením lesů po disturbancích. První modelový experiment využil metodu split sample testu. Kalibrace byly provedeny zvlášť na období před a po disturbanci, a následně simulovány na celé období. Výsledky ukazují vzájemné rozdíly obou simulací, které však mohou být způsobeny nejen odlesněním, ale i vlivy klimatu a vlastnostmi jednotlivých povodí, které jejich odtokovou odezvu také ovlivňují. Druhý modelový experiment byl založen na změnách parametrů závislých na vegetaci (faktoru tání a koeficientu korekce sněhových srážek) a analýze jejich vlivu na simulovaný odtok. Výsledky neodhalily významné změny ve sledovaných odtokových charakteristikách. Nicméně to nemusí být nutně způsobeno tím, že změny v povodí nemají na odtok vliv, ale nemusely se...
|
|
|
Vliv klimatické změny na hydrologické extrémy v horských povodích
Čermák, Daniel ; Langhammer, Jakub (vedoucí práce) ; Jeníček, Michal (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem nízkých průtoků v horských povodích Česka v kontextu s předpokládanou klimatickou změnou. K analýze jsou vybrána povodí Zdobnice, Vydry a Mumlavy. V první části jsou vyhodnocena historická meteorologická a hydrologická data od roku 1961 do roku 2019 získaná od ČHMU. Práce se dále soustředí na odhad možné změny hodnot průtoků ve vzdálené budoucnosti (do roku 2100) v důsledku změny klimatu. K těmto účelům je použit konceptuální model HBV, který je pro svoji robustnost pro tyto typy analýz široce využívaný. Pro vyhodnocení dopadů možných změn bylo definováno dvanáct alternativních scénářů, které byly vytvořeny na základě výsledků globálních a regionálních klimatických modelů vztažených přímo ke každému povodí. Kalibrace modelu byla provedena pomocí automatické funkce GAP optimization. Na základě nejlepších výsledků je kalibrační období nastaveno pro roky 1980 - 1998. Výsledky práce ukazují, že předpokladem pro klimatickou změnu je přibližný nárůst teploty o 1,5 řC - 4,5 řC. Zároveň je podle klimatických modelů předpovídána změna srážkových úhrnů o -10% až +10%. V důsledku těchto klimatických změn nastává v povodích posun sezonality odtoku. Tento posun je nejvíce patrný v povodí Zdobnice. Z hlediska nedostatkových objemů, které jsou v práci použity pro vyhodnocení...
|
|
| |
|
| |
|
|
Vliv vybraných fyzickogeografických faktorů na průběh akumulace a tání sněhové pokrývky
Pevná, Hana ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Langhammer, Jakub (oponent)
Vliv vybraných fyzickogeografických faktorů na průběh akumulace a tání sněhové pokrývky Abstrakt: Diplomová práce se zabývá problematikou vlivu fyzickogeografických faktorů na prostorové rozložení vodní hodnoty sněhu a její vývoj. V práci je kladen důraz na popis vlivu vegetace, expozice a nadmořské výšky. Měření proběhla v experimentálních povodích Zlatý potok a Bystřice v západní části Krušných hor v zimách 2008/2009, 2009/2010, 2010/2011 a 2011/2012. K hodnocení vlivu fyzickogeografických faktorů na vodní hodnotu sněhu byla použita metoda vícerozměrných statistických analýz - shluková analýza. Z výsledků výzkumu vyplývá, že největší vliv na rozložení a vývoj vodní hodnoty sněhu v experimentálních povodích má vegetace a jistá závislost se prokázala i mezi body jižní expozice. Výsledky měření prokázaly vhodnost použití shlukové analýzy pro analýzu bodových dat vodní hodnoty sněhu. Výsledky ale ukázaly také na hlavní limity této metody, především potřebu velkého počtu bodů s různými charakteristikami. Výsledky měření a statistické analýzy jsou porovnávány s výsledky publikovanými v odborné literatuře. Klíčová slova: sněhová pokrývka, vodní hodnota sněhu, shluková analýza, vegetace, expozice, Krušné hory
|
|
| |
|
|
Změny krajinného pokryvu v Krušných horách a jejich možný vliv na srážko-odtokový proces
Kratochvílová, Petra ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Královec, Václav (oponent)
Změny krajinného pokryvu v Krušných horách a jejich možný vliv na srážko-odtokový proces Abstrakt Ke změnám krajinného pokryvu dochází již od vzniku Země, ale stále více představují tyto změny, hlavně antropogenního charakteru, velký problém v řadě míst po celém světě. Je proto nezbytné sledovat, jak krajinný pokryv a jeho změny ovlivňují jednotlivé přírodní procesy a výsledky studií využít při prevenci, popř. nápravě možných důsledků těchto změn. Stále více vědních oborů se proto také zabývá zkoumáním této problematiky. Tato práce se zabývá hodnocením změn krajinného pokryvu a jeho vlivem na srážko- odtokový proces se zaměřením převážně na horská povodí, kde se tento vliv projevuje nejvýrazněji, jednak při ovlivnění vodní bilance povodí, tak také ovlivnění reakce na extrémní hydrologické jevy. Zjištěné poznatky jsou aplikovány na povodí horní Chomutovky v Krušných horách, kde se v rámci práce hodnotí změny krajinného pokryvu na podkladě ortofotomap z let 1975, 1987 a ze současnosti (2010). Změny jsou vizualizovány pomocí digitální vektorizace a barevného odlišení ploch jednotlivých typů krajinného pokryvu, dále zpracovány do podoby mapového díla a následně kvantifikovány. Podle výsledků jsou stanovení možní hlavní činitelé ovlivňující srážko-odtokové procesy v povodí Chomutovky. Z rešerše odborné...
|
|
|
Modelování vlivu malých vodních nádrží na povodňové události
Taufmannová, Alice ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Daňhelka, Jan (oponent)
Práce se zabývá hodnocením vlivu systému malých vodních nádrží na povodňové události. Systém malých vodních nádrží v podobě suchých poldrů představuje účinné protipovodňové opatření, které nevyžaduje drastický zásah do krajiny. Systém integrované protipovodňové ochrany má své opodstatnění v horských území, kde je možné zachytit začátek povodňové vlny. Čtyři nádrže byly teoreticky implementovány do horní části povodí Rolavy v Krušných horách. Povodí Rolavy tvoří heterogenní povodí s plochým reliéfem v pramenné oblasti a sevřeným údolím ve střední části. Rozliv vody během povodní je možný pouze v dolní části povodí. Modelování srážko-odtokového procesu probíhalo v modelu HEC-HMS (Hydrologic Engineering Center - Hydrologic Modeling System). HEC-HMS patří v současnosti k nejpoužívanějším celistvým srážko-odtokovým modelům. Jeho výhodami jsou jeho freeware dostupnost, přehlednost a propojení s prostředím GIS. Model byl nakalibrován na známé srážkové události září 2007 a verifikován na epizodě srpen 2006. Míry shody simulovaných a pozorovaných hydrogramů byly 0,86 a 0,89, což značí uspokojivou shodu. Návrhové simulace probíhaly na denních srážkových epizodách s dobou opakování 10, 20, 50 a 100 let. Kladný vliv protipovodňového opatření systému malých vodních nádrží v povodí byl prokázán. Výsledky simulací ukázaly...
|
|
|
Analýza hustoty sněhu v horských povodích v Krušných horách a na Šumavě
Blšťák, Adam ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Vlček, Lukáš (oponent)
Analýza hustoty sněhu v horských povodích v Krušných horách a na Šumavě Abstrakt: Horská povodí jsou velmi důležitou zásobárnou sladké vody. Právě tyto oblasti jsou místem, kde se delší dobu v roce vyskytuje sněhová pokrývka. Tato práce se zabývá analýzou hustoty sněhu v horských povodích, hlavně pak faktory a procesy, které ji ovlivňují. Výsledky z dat naměřených v experimentálních povodích v Krušných horách a na Šumavě v letech 2010- 2014 jsou porovnány s výsledky z odborných článků a studií. V práci je zkoumán vliv několika faktorů na hustotu sněhu. Je to především vliv výšky sněhu, vliv vegetace, vývoj hustoty v čase a vývoj hustoty s vodní hodnotou sněhu. Z výzkumu vyplývá, že hustota sněhu s výškou sněhu postupně narůstá. Nejvyšší hustoty sněhu jsou na otevřených plochách a v poškozeném lese. S postupem času hustota také narůstá. Nejvyšší hustotu sněhu můžeme pozorovat na konci zimy, v měsících březen a duben. Klíčová slova: hustota sněhu, výška sněhu, sněhová pokrývka, horská povodí
|
host ::
RSS.