|
|
Poškozený v trestním řízení a jeho ochrana
Valíčková, Martina ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Poškozený v trestním řízení a jeho ochrana - abstrakt Martina Valíčková Předmětem mé práce je především upozornit na některé skutečnosti, které se týkají poškozeného a jeho postavení v trestním řízení, shrnout jednotlivé názory a úvahy některých odborníků, nastínit možná řešení některých problémů, aby poškozený nestál na okraji pozornosti v trestním řízení, ale aby byl jeho plnohodnotným účastníkem, k jehož zájmům se v trestním řízení skutečně přihlíží. V úvodu mé práce se nejprve zabývám obecnými otázkami. Je zde vymezen pojem poškozeného, škody, jsou zde nastíněny některé specifické případy, kdy je účast poškozeného na trestním řízení vyloučena nebo omezena. V neposlední řadě je krátký exkurz věnován některým jeho oprávněním a je také poukázáno na určité nedostatky právní úpravy. Na toto více méně obecné pojednání o poškozeném navazuje kapitola, která se zaobírá stavem literárního zpracování. V pořadí třetí kapitola pojednává o adhezním řízení. Pro poškozeného v souvislosti s jeho účastí v trestním řízení hraje náhrada škody mnohdy stěžejní roli, jistě ale nelze smysl účasti poškozeného na trestním řízení zužovat jen na tuto problematiku. Jednotlivé podkapitoly jsou věnovány významu adhezního řízení a porovnání uplatnění nároku na náhradu škody v trestním a civilním řízení, dále poučení poškozeného, které...
|
|
|
Trestný čin opilství podle § 360 tr. zák.
Vlásenková, Jana ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Závěr Ze statistických přehledů vyplývá, že trestný čin opilství není příliš rozšířený. Přesto se při jeho řešení mohou vyskytnout zajímavé otázky. Obecně je nepříčetnost pachatele považována za důvod k vyloučení jeho trestní odpovědnosti. V některých případech to ale neplatí. Společnost vnímá situace, kdy je pachatel nepříčetný bez svého přičinění, a situace, kdy se do stavu nepříčetnosti přivede například užíváním návykových látek, jako rozdílné. Je možné konstatovat, že užívání návykových látek je vnímáno jako činnost nepřijatelná. Proto se jeví rozlišení zaviněného a nezaviněného stavu nepříčetnosti jako oprávněné. Na závěr je tak třeba znovu upozornit na rozlišení nepříčetnosti způsobené návykovými látkami ve smyslu § 130 trestního zákona od nepříčetnosti zapříčiněné duševní nemocí. Abychom mohli tyto dvě situace rozlišit, musíme konstatovat, že přivedení se do stavu nepříčetnosti (ať již intoxikací nebo dlouhodobým zneužíváním těchto látek) je společensky nepřijatelné, naproti tomu, osoby trpící, nutno podotknout, že nezaviněnou duševní poruchou, zpravidla společnost pro jejich stav neodsuzuje. Vzniká tak otázka, jak vyřešit otázku střetu principu odpovědnosti za zavinění a rozdílu mezi obecnou a zaviněnou nepříčetností. K tomu se navíc přidává skutečnost, že byť ve stavu nepříčetnosti, porušil...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.