Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 33 záznamů.  začátekpředchozí13 - 22dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Čajovnictví po česku aneb fenomén čajoven
Schröderová, Karolína ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Horák, Vít (oponent)
V této bakalářské práci se věnuji české čajové kultuře a čajovnické profesi napříč čajovnami. Zabývám se zde vlivy, pod kterými se čajovny vyvinuly do své momentální podoby. Mimoto se zabývám způsoby, kterými se čajová kultura po České republice šíří a co vede zakládání čajoven. Užívám pojem subkultury v souvislosti s čajovou kulturou, jejím významem a umístěním v české kultuře. Hlavním zdrojem dat byly polostrukturované rozhovory s majiteli čajoven, doplněné o zúčastněné pozorování.
Co znamená feminita: srovnání pohledu homosexuální a heterosexuální ženy
Neubertová, Adéla ; Horák, Vít (vedoucí práce) ; Kotík, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje tématu feminity. Jejím cílem je prozkoumat to, jak ženy nahlíží na pojetí feminity. Zároveň se snaží zjistit, zda existují rozdíly ve vnímání feminity homosexuálními a heterosexuálními ženami. Dílčím cílem je také najít faktory, které vnímání feminity ovlivňují. V teoretické části se tedy věnuje feminitě jako genderové kategorii a snaží se čtenáře uvést do problematiky genderu z hlediska pojetí ženství. Popisuje pak projevy ženství, které jsou považovány za typické. Uvádí také vymezení homosexuality, zejména z důvodů výběru dotazovaných žen.
Nositelé plátěné "hipster" tašky a jejich módní svět
Štěpánková, Tereza ; Horák, Vít (vedoucí práce) ; Kotík, Michal (oponent)
Tereza Štěpánková Nositelé plátěné "hipster" tašky a jejich módní svět Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá módním světem nositelů plátěné "hipster" tašky a rolí pojmů hipster a styl v jejich životě. Cílem práce je zjistit, zda nositelé této tašky odpovídají odborným definicím hipstera, či zda u nich existují jiné zvláštní pravidelnosti, které je možné popsat. Práce je rozdělená na čtyři části, teoretická část je úvodem do sociologie módy, stylu, sebeprezentace, citován je například Georg Simmel či Erving Goffman. Proto, že je hipster v některých definicích považován za subkulturu, je zde rozebrán termín subkultura a pojmy s ním související. V druhé kapitole je s oporou v současné literatuře diskutován samotný pojem hipster a jeho problematická definice. Metodologická část je popisem průběhu výzkumu a sběru dat. Obsahem analytické části je vztažení dat, získaných z rozhovorů, k vybraným tezím teoretické části. Na základě dat byly v analytické části vytvořeny tři podkapitoly, v jejichž rámci jsou prezentovány výsledky a odpovědi na výzkumné otázky. Jedná se o podkapitoly Společné znaky nositelů hipster tašky a její nenáhodnost, Příběh stylu u nositelů tašky a Konstrukce hranice mezi "já" a hipster. Závěr je pak shrnutím dílčích zjištění analýzy.
Návštěva metalového koncertu jako rituál
Kolátorová, Lucie ; Čížek, Tomáš (vedoucí práce) ; Horák, Vít (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá návštěvami metalových koncertů. Na tyto události je pohlíženo jako na ritualizované jevy, které se skládají z jednotlivých ritualizovaných prvků a mají určitý očekávaný průběh. Pozornost je soustředěna především na publikum koncertů a jeho projevy. V první části práce jsou přiblíženy související koncepty, kterými jsou (metalová) subkultura a rituály. Zásadními teoretickými východisky jsou v práci dramaturgický přístup Ervinga Goffmana a teorie interakčních rituálů Randalla Collinse. Na základě kvalitativního výzkumu je v druhé části práce rozebíráno a popisováno chování účastníků koncertů, kteří v dramaturgické perspektivě hrají určité role, jejichž náležitostmi jsou právě zažité specifické způsoby chování a jednání pomocí kterých definují situaci, ve které se nacházejí. Z pohledu interakčních rituálů jsou zkoumány jednotlivé složky a vliv jejich přítomnosti na míru úspěšnosti koncertů jakožto rituálů a motivace návštěvníků k účasti na těchto událostech.
Mikuláš Kusánský a objev vážení
Růžička, Jáchym ; Paulíček, Miroslav (vedoucí práce) ; Horák, Vít (oponent)
Hlavním cílem práce je vysvětlit perspektivou sociologie vědy příčiny neúspěchu objevu vážení Mikuláše Kusánského. Pomocí Mertonovy teorie zájmu je potvrzeno, že pro úspěch objevu vážení na poli přírodní filozofie existoval předpoklad. Platnost této teorie je demonstrována na případu Kusánovy kosmologie, s níž uspěl. Mertonova teorie je v další části rozšířena o Bourdieua charakteristiku vědeckého pole a dva teoretické limity, k nimž se každé vědecké pole blíží. Druhý typ pole, vyznačující se nízkým počtem vědeckých autorit, je srovnán s Kuhnovým pojmem paradigmatu. Obě tyto koncepce jsou porovnány s polem přírodní filozofie a je dokázána oprávněnost jejich aplikace. Na základě těchto koncepcí jsou dále představeny dvě možné vědecké strategie Pierra Bourdieua, strategie následovnictví a podvratu. Vzhledem k rozporu Kusánova pojetí vědy a převládajícímu esenciálnímu předmětu vědy je Kusánskému přiřazena strategie podvratu a jsou vysvětleny nízké šance na úspech, které z této strategie plynou. V závěru je pomocí Kuhna ukázáno, že strategie podvratu může být úspěšná, jen pokud předefinuje základní principy normální vědy a tento teoretický případ je srovnán s konkrétním případem objevu vážení. Na základě tohoto srovnání je ukázáno, co chybělo Kusánskému k většímu úspěchu jeho objevu a kterými kroky...
Tetování a netetování jako odlišné světy
Horáková, Lucie ; Kandert, Josef (vedoucí práce) ; Horák, Vít (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá rozdíly mezi světem tetovaných a netetovaných očima tetovaných jedinců. Text je rozdělen do tří hlavních částí, v teoretické části autorka vysvětluje pojem tetování, poté představuje jeho stručnou historii, a další pojmy a teorie, které se poté vztahují k empirické části. Druhou částí je metodologie, která popisuje kvalitativní výzkum, který v rámci zkoumání problematiky proběhl, ve třetí části pak probíhá samotná analýza dat doplněna o úryvky z rozhovorů. Autorka v této části zkoumá zvlášť pohled jedinců na sebe samotné a jejich pohled na společnost a porovnává je s odbornou literaturou.
Čajová kultura a její podoby napříč českými čajovnami
Schröderová, Karolína ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Horák, Vít (oponent)
V této bakalářské práci se věnuji české čajové kultuře napříč čajovnami. Popisuji zde, čím jsou české čajovny a čajová kultura specifické. Mimoto se zabývám způsoby, kterými se čajová kultura po České republice šíří a jaký je proces zakládání čajoven. Užívám pojem subkultury v souvislosti s čajovou kulturou, jejím významem a umístěním v české kultuře. Hlavním zdrojem dat byly polostrukturované rozhovory s majiteli čajoven, doplněné o zúčastněné pozorování.
Liminalita workcampu, aneb cesta tam a zase zpátky (a všechny ty nevšední zážitky mezi tím)
Sedláčková, Tereza ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Horák, Vít (oponent)
Bakalářská práce "Liminalita workcampu, aneb cesta tam a zase zpátky (a všechny nevšední zážitky mezi tím)", se věnuje iniciaci v současné společnosti na případu jednoho konkrétního workcampu. Konkrétní iniciací, kterou se tato práce zabývá, je přechod mezi dětstvím a dospělostí, která je v naší společnosti umožňována prostřednictvím sekulárních přechodových rituálů. Pro jejich rozbor je zde využita tří-fázová koncepce rites de passage Arnolda van Gennepa se zaměřením na prostřední, liminální, fázi a její průběh, jak ji popisoval Victor Turner. Cílem této práce je nastínit některé příklady cestování, které mohou nabýt podoby rites de passage, a pomocí výzkumu na jednom konkrétním workcampu také ukázat, že je možné se zde setkat s liminálním a iniciačním charakterem cestování. V souladu s teoriemi Victora Turnera je jako nejprůkaznější projev liminálního stádia (respektive rite de passage a iniciace) chápán vznik skupiny typu communitas. Právě Turnerově communitas byla především v empirické části tohoto textu věnována zvláštní pozornost. Metodologicky je práce ukotvena v zúčastněném pozorování terénu a polostrukturovaných rozhovorech s účastníky workcampu, které se uskutečňovaly v rámci zkoumaného workcampu. Tato práce dokazuje, že za specifických okolností může workcamp prostřednictvím vzniku...
Jak společnosti rozumět? Hermeneutický pohled na sociologii a její poznávání
Horák, Vít ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Ďurďovič, Martin (oponent) ; Hroch, Jaroslav (oponent)
Práce představuje filosofickou hermeneutiku a teorii humanitních věd Hanse-Georga Gadamera jako možnou alternativu pro sociologickou metateorii. Využívá k tomu Gadamerovu řečovou ontologii, koncept hermeneutického kruhu i dialektiku otázky a odpovědi. Je-li současná sociologii v postmoderních podmínkách charakterizována epistemologickou otevřeností a pluralitou, pak filosofická hermeneutika tento stav uchopuje už na úrovni ontologické. Nabízí chápat sociologický předmět zájmu nikoliv jako realitu, nýbrž jako bytostně otevřenou otázku. Sociologií se pak rozumí tradice, která na tuto otázku odpovídá. Tento přístup umožňuje pluralizaci sociologických směrů, aniž by jejím důsledkem musela být roztříštěnost oboru.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 33 záznamů.   začátekpředchozí13 - 22dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
4 Horák, V.
1 Horák, Vladimír
6 Horák, Vojtěch
3 Horák, Vratislav
13 Horák, Václav
5 Horák, Vítězslav
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.