|
|
Dobrodružství na vlnách aneb plavba radioamatérské posádky v neklidném proudu historie v letech 1945-1995
Tobiška, Roman ; Krátká, Lenka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Jiří (oponent)
Práce si klade za cíl pomocí tematické analýzy orálněhistorických rozhovorů otevřít pomyslné okno do světa specifické činnosti radioamatérských nadšenců v intervalu let 1945-1995 z pozice vnímání tohoto hobby jejími aktéry - radioamatéry, a touto optikou přiblížit některé aspekty metamorfické vývojové proměny na pozadí dějinného vývoje. Sledováním působení souběžného pestrého spektra různých vlivů na vývoj tohoto společenství pomocí interpretce narátorsky akcentovaných témat poodhalí v dějinné reflexi proces změn v radioamatérské komunitě. Primární snahou je tedy především nahlédnout do proměny komunity prostřednictvím interpretací narátorsky akcentovaných dynamických témat a tímto sekundárně nepřímo v některých detailech poukázat na dopady politické činnosti tehdejších hegemonních sil jakožto její tehdejší definiční platformy. V jejím rámci budou nástinem poodhaleny nejen politicko- historické souvislosti ve smyslu specifického zájmového i profesního podílu radioamatérského fenoménu na historických událostech, ale i další vrstvy vlivového spektra. Sledováním jejich vzájemné interakce s vlivy politickými se pokusí poodhalit i zákulisní pestrost a mnoho vrstevnatost tohoto hobby individuálním pohledem vybraných narátorů širšímu publiku. Dalšími rozměry práce jsou rámcové pohledy na životní cesty a vlivy,...
|
|
|
Obnova československého woodcrafterského hnutí po roce 1989
Faů, Roman ; Krátká, Lenka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce mapuje události a procesy, které jsou spojeny s obnovou Ligy lesní moudrosti po pádu komunismu v Československu v roce 1989. Zabývá se společenstvími woodcrafterů a jim blízkými skupinami, které v posledních letech tzv. normalizace zintenzivnily své aktivity a vytvořily tak širokou platformu obdobně smýšlejících jednotlivců a uskupení, která se stala základnou pro znovuobnovení woodcrafterské organizace po sametové revoluci. Dále práce popisuje jednotlivé události bezprostředně spojené s touto obnovou, představuje přední aktéry tohoto procesu a pokouší se vysvětlit stěžejní kroky, které v těchto souvislostech činili. Nevyhýbá se kontroverzním událostem a ideovým rozepřím, které sebou tato obroda, více než čtyřicet let umlčované organizace, přinesla. V neposlední řadě předkládaná práce akcentuje následný vývoj v prvním, novodobém období organizace a to, jak se toto hnutí dokázalo etablovat v rámci československé společnosti v kontextu znovuzískané svobody a s tím spojené nekritické euforie a následného vystřízlivění. Práce jakožto základní pramenný zdroj využívá poznatků získaných metodou orální historie, konkrétně rozhovorů s klíčovými aktéry těchto událostí. Takto získané informace jsou dále komparovány s dalšími písemnými prameny a zasazovány do dobového...
|
|
|
Přicházíme žít. Proměna městysu Nehvizdy po roce 1990
Máčal, Tomáš ; Hlaváček, Jiří (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Máčal Tomáš - DP. Přicházíme žít. Proměna městysu Nehvizdy po roce 1990 Abstrakt Diplomová práce se věnuje prostředí městysu Nehvizdy a jeho suburbanizačním změnám po roce 1990. Současnou podobu obce formuje pokračující výstavba bytů a rodinných domů a s tím související rozvoj služeb. Geografická poloha nedaleko Prahy dává Nehvizdům potenciál pokračovat ve výstavbě a navyšovat tak příliv obyvatel hledajících dostupné bydlení dle dnešních trendů. Vesnický ráz se mění na tzv. satelitní město v blízkosti metropole. Práce si klade za cíl zjistit, jaký byl obraz obce v letech po sametové revoluci a jaké změny ji ovlivnily. Důležitým sociologicko-historickým jevem je také to, jak starousedlíci nahlížejí na nově příchozí obyvatele a naopak, jak novousedlíci vnímají aspekty života původních občanů. Nehvizdy zažily v porevolučních letech proměnu z původně zemědělské obce na místo s rozvíjející se občanskou vybaveností. Změnila se kvalita pohostinství, dopravní obslužnost i možnosti trávení volného času v městysu. Tématem jsou také změny v úrovni školství či funkce Sokola. Tato komparace je výsledkem autorova terénního výzkumu založeného na metodě interview, ve kterém zkoumá výpovědi narátorů. Teoretická část textu vychází z uvedených zdrojů, mezi něž se řadí tematická literatura, denní tisk a místní zpravodaj...
|
|
|
Alternativní ekonomický přístup k fenoménu altruismus
Štika, Pavel ; Hlaváček, Jiří (vedoucí práce)
V této práci překládám nástin možného řešení, jakým se může ekonomie vypořádat s fenoménem nereciprokého altruismu, altruismu ryzího, motivovaného čistě zájmem o blahobyt druhého. Ve druhé kapitole předkládám metodologická východiska, která nám uchopení problému umožní. Inspirován postklasickými směry ekonomie vycházím z metodologického realismu vedoucího k organistickému chápání člověka. Jako reakci procedurálně racionálního jedince na prostředí fundamentální nejistoty identifikuji zvykové chování. Ve třetí kapitole dále rozšiřuji pojetí člověka o poznatky z Jungovy psychologie osobnosti a teorie kognitivní disonance. Zkreslující vliv nevědomé složky člověka a vnímání reality skrze subjektivní koncepty umocňují význam zvyků na chování jedince. Pojetí zvyků rozšiřuji vedle behaviorálních i o zvyky percepční. Ve čtvrté kapitole předkládám stručný přehled dvou teorií motivace - motivace vycházející z Maslowova přístupu hierarchizace potřeb a motivace vycházející ze zvyků v podobě teorie posilování. V páté kapitole navrhuji model, který výše uvedené postřehy odráží. Jako optimální chování v modelovém prostředí identifikuji formu altruismu charakterizovanou sledováním pravidla maximalizace součtu užitků. Srovnáním modelu a reality v šesté kapitole docházím k problematice vlivu společenství na institucionální,...
|
|
|
Vývoj a proměny Československé a České televize v 80. a 90. letech 20. století očima zaměstnanců
Zemanová, Tereza ; Krátká, Lenka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Jiří (oponent)
Cílem práce je pomocí metody orální historie popsat vývoj a některé proměny Československé a později České televize v 80. a 90. letech 20. století, jak je vnímali běžní zaměstnanci a zaměstnankyně této instituce. Práce se zaměřuje na každodenní život technických a administrativních pracovníků, přičemž je časově vymezena rokem 1980 a rokem 1998, kdy skončilo funkční období prvnímu generálnímu řediteli ČT Ivu Mathé. Předmětem zájmu jsou základní pracovní podmínky jako například mzdy, pracovní doba a péče o pracující vyplývající z kolektivní smlouvy. Dále se práce zabývá atmosférou a vztahy na pracovišti a loajalitou zaměstnanců vůči instituci. Kromě popsání dílčích tematických otázek si práce klade za cíl postihnout proměny každodennosti v souvislosti s tzv. transformací společnosti, potažmo porovnat 80. léta s obdobím po listopadu 1989.
|
|
|
Historie ukrytá v kusu kamene
Ševčík, Tomáš ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Hlaváček, Jiří (oponent)
Hlavním cílem práce je rekonstrukce události, která se stala dne 1. června 1942 na střelnici v Kladně - Krnčí za použití metody orální historie. Krátce po válce byl na místě popravy postaven pomník připomínající tuto tragédii, a jež byl brzy zapomenut. Hlavní slovo zde mají nahrané rozhovory s pamětníky události a rodinnými pozůstalými. Vedle toho se práce opírá o informace poskytnuté z různých fondů Národního archivu, státních okresních archivů a Archivu bezpečnostních složek, popřípadě o zdroje přístupné na internetu a tištěných podobách. V textu autor popisuje svůj první kontakt s metodou orální historie a poukazuje na situace, do kterých se tazatelé mohou dostat. Autor se zaměřil na nahrávání rozhovorů s pamětníky událostí, v jednom případě i syna popravené. Největší část textu je věnována pohledu narátorů na událost v roce 1942 tak, jak ji měli možné slyšet, zažít. Porovnáním archivních pramenů a interpretací narátorů se pak rekonstrukce příběhu stává uceleným přehledem, co předcházelo popravě v roce 1942. Autor se kromě hlavní teze, o použitelnosti metody při rekonstrukci minulosti, zamýšlí i nad praktickými zkušenostmi použití metody orální historie. Klíčová slova: Kladno - Krnčí, poprava 1. června 1942, metoda orální historie, druhá světová válka.
|
|
|
Vojenský újezd Ralsko
Janků, Dagmar ; Wohlmuth, Petr (vedoucí práce) ; Hlaváček, Jiří (oponent)
Diplomová práce posuzuje, zda měl příchod sovětských vojsk vliv na každodennost občanů, žijících ve VÚ Ralsko. Za pomoci metody natočení orálně historických rozhovorů a jejich zanalyzování pomocí symbolické antropologie je v této práci rozebírána každodennost v bývalém vojenském újezdu Ralsko. Autorka došla k závěru, že přítomnost sovětských vojsk měla vliv na každodennost v několika bodech. Po příchodu sovětských vojsk museli opustit domov vojáci ČSLA a jejich rodiny. Přišli tak o svůj domov, přátele a zaměstnání. Otázka bezpečnosti je problematickým tématem. Např. ještě dnes obyvatelé VÚ Ralsko spekulují nad přítomností jaderných zbraní. Dalším problémem byly zahraniční cesty nebo zákazy vstupů do lesů ve VVP. Společné soužití Sovětů a běžných občanů existovalo na dvou místech - sídliště Letná a Hradčany. Poklidnějším místem byly Hradčany. Sovětští vojáci neměli pevnou vojenskou morálku a dokázali znepříjemnit život občanům VÚ Ralsko. Na druhou stranu na základě jejich přítomnosti se občanům dostalo možnosti přísunu rozmanitého sortimentu. I tak však docházelo ke konfliktům v obchodech, kdy se manželky důstojníků hádaly o zboží. V červnu 1991 opustili sovětští vojáci definitivně naší zemi a v bývalém VÚ Ralsko začalo rabování. Klíčová slova: Ralsko, každodennost, vojenský újezd, sovětští vojáci,...
|
|
| |
|
| |
|
|
Čeští kaskadéři - od těžkých začátků až ke světové špičce
Kolářová, Denisa ; Krátká, Lenka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Jiří (oponent)
Cílem práce je rozšířit dosud povrchní poznatky o historii a vývoji povolání českých filmových kaskadérů, a to v období od šedesátých let 20. století až do porevolučního období s přesahy do současnosti. Prostřednictvím metody orální historie (v kombinaci s dostupnými prameny) se práce zaměří na profesní vývoj. Pozornost bude věnována vzniku profese jako takové, klíčovým filmům či kontaktům se zahraničními produkcemi. Mezi další dílčí témata spadá trénink kaskadérů, kaskadérské vybavení nebo pohled z pozice ženy na toto převážně mužské povolání.. Témata budou reflektována v předrevolučních a porevolučních letech. Následně budou zhodnoceny očima kaskadérů největší profesní rozdíly, které se v průběhu let udály. Klíčová slova: kaskadéři, koně, filmování, orální historie, nebezpečí
|
host ::
RSS.