|
|
Ukládání trestů při souběhu trestných činů
Válová, Petra ; Heranová, Simona (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
Diplomová práce se věnuje institutu souběhu trestných činů, kdy na počátku vymezuje základní pojmy jako je skutek, mnohost trestné činnosti a samotný pojem souběhu. Zároveň se snaží o odlišení souběhu trestných činů od recidivy a pokračování v trestném činu. Dále se práce zaměřuje na dopad souběhu trestných činů na vinu pachatele a uložení trestu. V práci jsou rozebrány jednotlivé zásady trestání souběhu trestných činů včetně pojednání o úhrnném a souhrnném trestu, a opět jsou vymezeny odlišnosti od trestání recidivy a pokračování v trestném činu. Součástí práce je také vymezení důvodů vyloučení souběhu trestných činů. Významná část práce se věnuje porovnání české úpravy se zahraniční, konkrétně s úpravou na Slovensku a v Rusku. Závěrem je pak předestřen názor de lege ferenda. Klíčová slova Souběh trestných činů, skutek, úhrnný trest, souhrnný trest
|
|
|
Zavinění v trestním právu
Zimmerová, Petra ; Pelc, Vladimír (vedoucí práce) ; Heranová, Simona (oponent)
Zavinění v trestním právu Abstrakt Tématem diplomové práce je zavinění v trestním právu, kterým se rozumí psychický vztah pachatele k okolnostem zakládajícím trestný čin. Zavinění je základním institutem trestního práva, neboť bez zavinění není trestný čin. Diplomová práce je rozdělena do osmi částí včetně úvodu a závěru. Zavinění je obligatorním znakem subjektivní stránky trestného činu, která spolu s dalšími znaky tvoří skutkovou podstatu trestného činu. V první části diplomové práce jsou tak vymezeny další podmínky nezbytné pro vznik trestní odpovědnosti a dále jsou představeny další znaky subjektivní stránky trestného činu, kterými jsou pohnutka a cíl. Druhá část diplomové práce je věnována samotnému institutu zavinění včetně zásady nullum crimen sine culpa, a to složkám zavinění, jeho obsahu a míře a rovněž konstrukci zavinění z hlediska skutkových podstat, a zároveň jsou nastíněny i koncepty zavinění odlišné od konceptu bipartice, který se uplatňuje v České republice. Kapitoly o úmyslu jako o nezbytném předpokladu nepřímého pachatelství, spolupachatelství a účastenství a o dokazování zavinění tvoří závěr této části. Předmětem výkladu části třetí diplomové práce je zvláštní odpovědnost právnické osoby za zavinění, která byla vytvořena zákonem o trestní odpovědnosti právnických osob. Část čtvrtá...
|
|
|
Poskytování informací o probíhajícím trestním řízení
Bendová, Kristýna ; Heranová, Simona (oponent)
Diplomová práce se zabývá poskytováním informací o probíhajícím trestním řízení směrem od orgánů činných v trestním řízení k jednotlivcům účastnícím se na procesu i k široké veřejnosti. Text práce je vystavěn na východiscích, kterými jsou mj. právo na informace, právo na soukromí a veřejný zájem na řádném, spravedlivém průběhu trestního řízení. Samotné jádro spočívá v kritické analýze české právní úpravy, konkrétně ustanovení § 8a až 8d trestního řádu s odbočkami do zvláštních předpisů. Na závěr jsou shrnuty problematické oblasti a nabídnuto jejich řešení i s návrhem de lege ferenda.
|
|
|
Trestní odpovědnost právnických osob - srovnání právní úpravy v České republice a Polsku
Sýkora, Petr ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Heranová, Simona (oponent)
Trestní odpovědnost právnických osob - srovnání právní úpravy v České republice a Polsku Abstrakt Trestní odpovědnost právnických osob stále vzbuzuje emoce a stále je předmětem jak odborných diskuzí, tak i laických komentářů. Nadto aplikace zákona o trestní odpovědnosti právnických osob v praxi je stále problematická a orgány činné v trestním řízení, nejenže nemají jistotu, jak aplikovat jednotlivé instituty a kdy případně uvažovat o sdělení obvinění právnické osobě, ale mnohdy stále nezahajuji řízení proti právnickým osobám, neboť takový postup považuji za komplikaci v řízení vedeném proti fyzické osobě. Největší aplikační problémy se tak týkají předně samotného posouzení, zda jsou splněný zákonné podmínky pro zahájení trestního stíhání proti právnické osobě a pak otázka tzv. vyvinění a problém případného přenesení důkazní povinnosti na právnickou osobu. V neposlední řadě z pohledu aplikační praxe je pak omezování oprávnění právnické osoby zvolit si obhájce. I přesto, jak kriticky je možné pohlížet na úpravu trestní odpovědnosti právnických osob, nelze přehlédnout, že jeden z nejbližších sousedů tedy Polsko má se stíháním právnických osob a jejích trestáním ještě větší problémy. Rigorózní práce ve svém úvodu poskytuje stručný přehled dosud známých a realizovaných modelů trestní odpovědnosti právnických...
|
|
|
Podmíněné odsouzení
Břeská, Aneta ; Heranová, Simona (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu podmíněného odsouzení jakožto samostatnému druhu trestu, nepovažuje jej za pouhou modifikaci nepodmíněného trestu odnětí svobody. Rozebírá jednotlivé prvky tohoto institutu, jeho historii a vývoj, podmínky jeho ukládání i způsoby ukončování. Zahrnuje i komparaci se zahraničními právními úpravami, která by měla přinést návrhy na lepší a efektivnější výkon podmíněného odsouzení. Práce je rozčleněna do osmi kapitol. První kapitola se věnuje obecným poznatkům o podmíněném odsouzení jakožto alternativním trestu a jeho právní povaze. Ve druhé kapitole je nastíněn historický vývoj institutu jak ve světě, tak na území Československa, respektive České republiky. Třetí kapitola je hlavní částí práce a popisuje podmínky, za nichž lze podmíněné odsouzení uložit, přičemž rozebírá i zkušební dobu, přiměřená omezení a přiměřené povinnosti či náhradu škody nebo újmy, která byla trestným činem způsobena, případně vydání bezdůvodného obohacení získaného trestnou činností. Navazující kapitola se týká rozhodování o podmíněném odsouzení, způsobů ukončení tohoto trestu i podmínek, které rozhodnutí soudu ovlivňují. V pořadí pátá kapitola vymezuje podmíněné odsouzení s dohledem, tedy přísnější variantu prostého podmíněného odsouzení. Zejména s tímto institutem velmi úzce souvisí činnost...
|
|
|
Trestný čin dotačního podvodu podle § 212 trestního zákoníku a poškození finančních zájmů Evropské unie (§ 260 tr. zák.)
Nedvědová, Marie ; Heranová, Simona (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
Dotační podvod a poškození finančních zájmů Evropské unie Abstrakt Práce se zabývá zejména definicí a postihem trestného činu dotačního podvodu v rámci trestního práva. Současně se zaměřuje i na některé otázky související s touto trestnou činností, a to zejména subsidiaritu trestního postihu a souběh tohoto trestného činu s dalšími trestnými činy jako je trestný čin poškození finančních zájmů EU. Metodou zpracování je především dedukce a analýza, v příslušných částech pak indukce, syntéza a komparace. Práci je rozdělena do tří hlavních částí. Nejprve se věnuje dotacím a dotačnímu podvodu, kdy vysvětluje, co to je dotace a jaké jednání lze považovat za dotační podvod, a dále ozřejmuje některé instituty spojené s těmito pojmy, mj. rozpočtová pravidla, zdroje, evidenci. Zabývá se rovněž tím, jaká jednání jsou spojena s trestným činem dotačního podvodu. U trestného činu dotačního podvodu se tedy zabývá jeho znaky, vztahem k jiným ustanovením trestního zákoníku, vyšetřováním a ukládáním trestu. V další části se práce věnuje ochraně finančních zájmů Evropské unie, především pak instititucím a orgánům, jež mají zvláště za cíl ochranu těchto zájmů, jako jsou Eurojust, OLAF, NCOZ a více pozornosti je pak věnováno novému institutu, jímž je Úřad evropského prokurátora. Dále rozebírá skutkovou podstatu trestného činu...
|
|
|
Trestněprávní a kriminologické aspekty kyberkriminality se zaměřením na útoky typu odepření služby
Přívozník, Lukáš ; Krupička, Jiří (vedoucí práce) ; Heranová, Simona (oponent)
Trestněprávní a kriminologické aspekty kyberkriminality se zaměřením na útoky typu odepření služby Abstrakt Cílem této diplomové práce je provést rozbor trestněprávního posouzení kybernetických útoků typu odepření služby (DoS) a souvisejících kriminologických aspektů. Autor se v práci zabývá nejprve technickou charakteristikou a typologií útoku tohoto typu. Rozebírá jeho jednotlivé varianty, neboť způsob provedení útoku se odráží i v jeho trestněprávním posouzení. V práci jsou popsány také skutečnosti týkající se největší série DoS útoků, ke kterým v České republice došlo v roce 2013. Autor se dále věnuje kriminologickým aspektům kybernetické kriminality, a to jejímu rozmachu a latenci, pachatelům a obětem útoku typu odepření služby, modu operandi i související prevenci, včetně technik a způsobů, jak se lze proti tomuto útoku bránit. Ve stěžejní části práce provádí rozbor trestněprávních aspektů tohoto specifického druhu kriminality. Zde se zabývá vývojem práva v této oblasti na mezinárodní úrovni, v rámci Evropské unie i na národní úrovni. Dále se věnuje rozboru skutkových podstat kybernetických trestných činů uvedených v § 230 až § 232 trestního zákoníku a trestněprávnímu posouzení jednotlivých variant útoku. V práci jsou rozebrány související problematické body, počínaje nejednotnou definicí kybernetické...
|
|
|
Criminal Law Instruments in the Fight Against Organized Crime
Baranová, Soňa ; Tejnská, Katarína (vedoucí práce) ; Heranová, Simona (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo zpracovat téma boje s organizovaným zločinem se zaměřením na trestněprávní nástroje takového boje. Organizovaný zločin je bezpochyby jedinečný a dynamický fenomén, který proniká téměř do všech oblastí společenského života. V poslední době představuje jedno z nejzávažnějších globálních rizik ohrožujících stabilitu, bezpečnost a vývoj občanské společnosti. Úvodní kapitola diplomové práce vymezuje pojmy jako je organizovaná kriminalita a organizovaný zločin, následně se věnuje příčinám, struktuře, vybraným formám organizovaného zločinu a též jeho vnímání v mezinárodním společenství. Následující kapitola se věnuje historickému vývoji organizovaného zločinu a souvislostem mezi jeho rozmachem na našem území a pádem železné opony. Třetí kapitola je klíčovou částí této diplomové práce a obsahuje hmotněprávní úpravu postihování organizovaného zločinu. Definuje pojmy organizované zločinecké skupiny a organizované skupiny obsažené v trestním zákoníku, popisuje trestní čin účasti na organizované zločinecké skupině a limity trestání tohoto trestního činu. Další kapitola de lege lata rozebírá nejúčinnější procesněprávní nástroje boje s organizovaným zločinem a to zejména operativně pátrací prostředky vyšetřování trestních činů. Předposlední kapitola se soustřeďuje na ochranu osob...
|
|
|
Náhrada nemajetkové újmy při ublížení na zdraví a usmrcení v adhezním řízení
Sýkora, Jiří ; Tejnská, Katarína (vedoucí práce) ; Heranová, Simona (oponent)
Náhrada nemajetkové újmy při ublížení na zdraví a usmrcení v adhezním řízení Abstrakt Diplomová práce se zabývá velice aktuálním tématem náhrady nemajetkové újmy při ublížení na zdraví a usmrcení v adhezním řízení. Nedílnou součástí diplomové práce jsou kapitoly týkající se poškozeného a adhezního řízení, což jsou pojmy bezprostředně související s hlavním tématem diplomové práce. Práce obsahuje definici pojmu poškozeného, jeho základní práva a povinnosti v trestním řízení a také definici adhezního řízení spolu s popisem jeho průběhu. Hlavní pozornost je pak soustředěna na náhradu nemajetkové újmy při ublížení na zdraví a usmrcení podle § 2958 a 2959 OZ, přičemž kladen je důraz zejména na popis aktuální rozhodovací praxe trestních soudů v oblasti rozhodování o nárocích na náhradu nemajetkové újmy při ublížení na zdraví a usmrcení v adhezním řízení. Práce je rozdělena do 4 základních částí. První část diplomové práce se týká osoby poškozeného. Obsahuje pojem poškozeného a jeho legální definici. Dále jsou zde stručně popsána práva a povinnosti poškozeného v trestním řízení. Druhá část diplomové práce je věnována adheznímu řízení. Obsahem této části je definice adhezního řízení a je charakterizován jeho průběh. Třetí část diplomové práce se zabývá náhradou nemajetkové újmy při ublížení na zdraví podle § 2958...
|
|
|
Role médií v trestním řízení
Šudrychová, Šarlota ; Pelc, Vladimír (vedoucí práce) ; Heranová, Simona (oponent)
Role médií v trestním řízení Abstrakt Práce se zabývá, jak už název napovídá, úlohou médií v trestním řízení, a to z teoretického i praktického hlediska. Práce obsahuje hodné množství příkladů především skrze předkládanou judikaturu. První kapitola nese název Moc mediální. Zabývá se vznikem tohoto pojmu i historií médií na našem území. Věnuje se také možnému ohrožení mediální moci, a to prostřednictvím skupování médií či vražd novinářů a mediálních pracovníků. Druhá kapitola se věnuje jedné ze základních zásad trestního řízení, a to zásadou veřejnosti, v druhé části je rozebírána zásada presumpce neviny. Třetí kapitola se stručně věnuje přístupu médií k soudnímu řízení. Závěr kapitoly je věnován polemice nad online reportážemi ze soudních síní a jejich případné regulaci. Čtvrtá kapitola přináší náhled na poskytování informací o trestním řízení. Vyjma legislativy nabízí i pohled na judikaturu Nevyššího správního soudu a Ústavního soudu a zásady Rady Evropy. Pátá kapitola se zabývá redakčním tajemstvím, nosná je zejména podkapitola věnující se judikatuře Evropského soudu pro lidská práva. Šestá kapitola pojednává o mezích svobody projevu s ohledem na právo na ochranu osobnosti. Opět je předkládána judikatura, konkrétně judikáty Ústavního soudu, který představil tzv. desetibodový test, jímž je nalézána...
|
host ::
RSS.