|
|
Vliv kvality opadu na dekomposici
Vicena, Jakub ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Cajthaml, Tomáš (oponent)
Text práce je rozdělen do dvou částí. Literární přehled se zabývá významem dekomposice pro koloběh uhlíku v půdě a zhodnocením biologických, fyzikálních a chemických faktorů, které dekomposici ovlivňují. Pochopení faktorů ovlivňujících půdní respiraci je důležité pro lepší pochopení globální bilance uhlíku. Dekomposice ovlivňuje i uvolňování živin, půdní úrodnost, a další půdní procesy a vlastnosti. Vlastní projekt se zabývá hodnocením vlivu kvality listového opadu (konkrétně poměru C:N:P) na rychlost dekomposice. Předpokladem bylo, že nízký poměr C:N zpočátku zrychluje dekomposici, která rychleji dosáhne svého minima. Naopak při vysokém poměru C:N je rychlost dekomposice zpočátku pomalejší, minima dosáhne později a průměrná hodnota dekomposice bude vyšší než u vzorků s nízkým C:N poměrem. U opadu, který již prošel fází vyluhování, nebyly statisticky významné rozdíly v respiraci jednotlivých vzorků s rozdílným C:N prokázány.
|
|
|
Soil organic matter dynamics at reclaimed and unreclaimed post-mining sites
Bartuška, Martin ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Borůvka, Luboš (oponent) ; Vopravil, Jan (oponent)
Dynamika půdní organické hmoty na rekultivovaných a nerekultivovaných výsypkách Předmětem této disertační práce je prozkoumat ukládání půdní organické hmoty v post- těžebních půdách a jejího vlivu na další ekosystémové vlastnosti. Výsledky této studie byly shrnuty do čtyř rukopisů, které již byly publikovany nebo byly přijaty k publikaci v mezinárodních časopisech. Na čerstvě vytěženém materiálu bylo za pomoci měření půdní respirace zjištěno, že hlubokopůdní mikroflóra může významně ovlivnít půdní mikrobiální komunity na výsypkách a to zejména v časných stádiích sukcese a v raných fázích pedogeneze. Mikroskopické pozorování potvrdilo vliv hlubokopůdní mikroflory na masivní rozpad usazenin a dokládá tak její přispění k rozkladu fosilní organické hmoty. Pro studium akumulace recentní půdní organické hmoty a s tím spojenými změnami, společně s interakcemi mezi chemickými a biologickými vlastnostmi půdy v jistém časovém úseku, byly použity data z řady podobných lokalit v rozdílném věku(chronosequence). Tato data, zkombinovaná s údaji z opakovaného měření daných lokalit ve známém časovém rozmezí, nám umožnila sledovat aktuální změny v chemii půdy, zásobách uhlíku a půdních vlastností. Spojením těchto metod byly provedeny dvě samostatné studie (1999 a 2010). Půdní pH se snižovalo s věkem lokalit, pokles...
|
|
|
The role of soil macrofauna in organic matter decomposition and stabilisation
Špaldoňová, Alexandra ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Tajovský, Karel (oponent) ; Smrž, Jaroslav (oponent)
Zpomalení rozkladu rostlinného opadu je jedním z mnoha způsobů, jak lze zvýšit množství organické hmoty v půdě. Tímto způsobem můžeme přispět jak k obnově organické hmoty v půdě, tak ke snížení množství oxidu uhličitého v atmosféře. Na tomto místě jsme se zaměřili na působení půdní makrofauny na rozklad a stabilizaci organické hmoty v dlouhodobém časovém měřítku. Ve dvou laboratorních pokusech běžně se vyskytující stejnonožec (Armadillidium vulgare) svou potravní aktivitou značně ovlivnil jak rozklad rostlinného opadu, tak i jeho chemickou strukturu. Mikrobiální respirace na exkrementech byla signifikantně nižší ve srovnání s mikrobiální respirací na opadu a na jeho nezkonzumovaných zbytcích. Současně fluktuace vlhkosti a teploty a přidání živin zvýšilo mikrobiální respiraci na opadu mnohem více než na exkrementech. Analýza 13 C NMR ukázala, že během průchodu potravy trávicím traktem stejnonožce jsou střevní mikroflórou přednostně tráveny polysacharidy a současně, že v exkrementech dochází k akumulaci látek aromatické povahy. Pyrolýza pak ukázala, že opad a exkrementy se významně liší v kvalitě ligninu. Výsledky kvantitativní analýzy fenolických látek ukázaly, že schopnost trávit fenoly mají jak mikrobiální společenstva, tak i střevní mikroflóra stejnonožců. V dalším laboratorním pokusu jsme...
|
|
|
Analýza znečištění ovzduší města Ostravy: provoz průmyslových podniků
Pěčka, Petr ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Frouz, Jan (oponent)
Znečištění ovzduší je jednou z hlavních složek životní prostředí, která negativně ovlivňuje lidské zdraví. Vzhledem k celé řade zdravotních dopadů (zvýšená nemocnost, úmrtnost, výskyt rakoviny, kardiovaskulární onemocnění atd.) patří znečištění ovzduší ve městech k hlavním oblastem zájmu. Důvodem je vysoká koncentrace obyvatelstva. Třetí největší město České republiky Ostrava, které je předmětem této práce, patří dlouhodobě mezi nejvíce znečištěnou oblast republiky, a to zejména suspendovanými částicemi a polyaromatickými uhlovodíky. V porovnání se zbytkem republiky je v Ostravě stále vysoký podíl těžkého průmyslů a tím i významný zdroj znečištění ovzduší. Dalšími zdroji ve městě jsou doprava, lokální topeniště a pravděpodobně i přenos znečištění ze sousední industriální části Polska. Tato diplomová práce pracuje s dlouhodobými časovými řadami, zahrnující hlavně imise (PM10, SO2, NOx) a emise znečišťujících látek a meteorologické údaje. Přidanou hodnotou práce jsou data, o uzavírání a otevírání průmyslových provozů, respektive jejich jednotlivých částí. Cílem těchto dat je porovnání hladin koncentrací před a po uzavření nebo otevření konkrétního průmyslového závodu na území města Ostravy v průběhu posledních 35 let. Využitím těchto dat se doposud nikdo v Ostravě nezabýval. Klíčová slova: Městské...
|
|
|
Vývoj chemických a mikrobiálních vlastností půd rekultivovaných a nerekultivovaných travních porostů
Čížková, Barbora ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Cepáková, Šárka (oponent)
Pro úspěšnou obnovu stabilních ekosystémů na výsypkách je potřeba znovuvytvořená plně funkční půda. Výsypkové substráty však často mají nevhodné zrnitostní složení, extrémní pH nebo jsou toxické. Také postrádají důležitou recentní organickou hmotu, která zlepšuje celkovou kvalitu půdy a je proto nezbytná pro vznik kvalitní a úrodné půdy. Proto je obnova ekosystémů na výsypkách zpočátku velmi pomalá. Pro urychlení tohoto procesu byla vynalezena řada rekultivačních opatření - například navážka ornice na výsypkové substráty. Díky přítomné organické hmotě v ornici je vznik půdy rychlejší a mnohdy se svými fyzikálně - chemickými vlastnostmi pak výrazně neliší od vyvinutých půd. Na Velké podkrušnohorské výsypce již byla provedena řada prací na téma vývoje půd, žádná z nich se však netýkala travních porostů. Cílem této práce tedy bylo získat ucelené informace o vývoji chemických a mikrobiálních vlastností půd, které byly rekultivované navážkou ornice a následně zatravněné a porovnat je s vývojem na plochách zarostlých spontánní sukcesí. Bylo zjištěno, že celkový obsah uhlíku roste s časem jen u rekultivovaných ploch a největší nárůst je v hloubce 13-18 cm. Objemová hmotnost klesá s časem u obou chronosekvencí do hloubky 12 cm. Nárůst celkového obsahu dusíku byl pozorován taktéž u obou chronosekvencí, ale...
|
|
|
Význam mykorhizních hub pro schopnost vzácných druhů kolonizovat opuštěná pole
Svobodová, Martina ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Frouz, Jan (oponent)
Ekonomické a společenské změny posledních 20 let vedly na mnoha místech k opuštění velkého počtu zemědělských polí. V současnosti je snaha o obnovení druhově bohatých lučních společenstev na těchto opuštěných zemědělských polí. Opuštěná pole jsou vnímána jako potenciální stanoviště pro druhy ohrožených polopřirozených suchých trávníků. V současné době je velká snaha o jejich obnovení zpět na druhově bohaté suché trávníky. Vlivem dlouhodobých zemědělských postupů půdní společenstva degradují, a tím ztrácí svoji původní funkci v opuštěných polích. Pro obnovu zemědělsky obdělávaných ploch zpět na druhově bohaté suché trávníky, se zdají být klíčovým faktorem arbuskulárně mykorhizní společenstva hub. Negativní efekt zemědělských postupů na AMF společenstva má závažné důsledky pro diverzitu a strukturu rostlinných společenstev opuštěných polí. Proto je cílem této práce porozumění významu AM hub pro možnou obnovu rostlinných společenstev na opuštěných zemědělských polích. V této práci porovnáváme dva různé typy inokula (stráň, úhor) pro podporu přežívání a růstu vybraných rostlinných druhů suchých trávníků na opuštěném poli, dvěma přístupy - výsevem a výsadbou. Předpokládali jsme, že inokulum z druhově bohatých suchých trávníků podpoří přežívání a růst těchto druhů na opuštěném poli. Na základě výsledků z...
|
|
|
Secondary metabolites, allelopathy and their significance in the invasion of Heracleum mantegazzianum
Jandová, Kateřina ; Dostál, Petr (vedoucí práce) ; Frouz, Jan (oponent) ; Valterová, Irena (oponent)
Jedna z teorií vysvětlujících invaze nepůvodních druhů rostlin předpokládá, že tyto rostliny uvolňují alelopatické látky, které dosud nebyly v invadovaných oblastech přítomné. V předkládané disertační práci jsem v sérii pokusů prováděných in vitro a v zahradních experimentech zkoumala alelopatii kořenových exudátů invazní rostliny Heracleum mantegazzianum (bolševník velkolepý) a srovnávala ji s alelopatií domácího příbuzného H. spondylium a dvou nepříbuzných domácích druhů. Dále jsem zkoumala vnitrodruhovou variabilitu alelopatie porovnáním 41 různých mateřských linií druhu H. mantegazzianum, které byly nasbírány v několika oblastech a populacích v České republice. Vedle alelopatických efektů jsem zkoumala i chemickou identitu látek za ně zodpovědných. Za účelem zjištění možné interakce alelopatických látek s půdními mikroorganismy jsem určila složení mikrobiálního společenstva pomocí mastných kyselin fosfolipidů (PLFA) a neutrálních lipidů (NLFA) na invadovaných lokalitách v České republice. Současně jsem na těchto lokalitách stanovovala abiotické půdní vlastnosti a dostupnost světla. Výsledky ukázaly, že H. mantegazzianum je schopné alelopaticky působit jak in vitro, tak v zahradních experimentech, nicméně inhibice tímto druhem způsobená je srovnatelná s efektem domácích druhů. Rozklad...
|
|
|
Biodiverzita zástupců čeledi Chironomidae v horských jezerech a tocích v období acidifikace a zotavování z acidifikace.
Černocká, Veronika ; Stuchlík, Evžen (vedoucí práce) ; Frouz, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá vlivem acidifikace na nejpočetnější skupinu makrozoobentosu horských stojatých a tekoucích vod - pakomáry (Chironomidae: Diptera). Diverzita pakomárů bývá spojována především s množstvím živin, koncentrací rozpuštěného kyslíku ve vodě, s teplotou, ale i se schopností přežít v podmínkách (např. při extrémních hodnotách pH), které nejsou vhodné pro jiné taxony. Také díky tomu se čeleď Chironomidae stala v mnoha společenstvech ovlivněných acidifikací dominantní skupinou makrozoobentosu. Mezi nejintenzivněji zkoumané lokality v Evropě, které byly zasažené acidifikací, patří tatranská a šumavská jezera. Vrchol acidifikace probíhal v 80. letech 20. století. Ukázalo se, že během acidifikace došlo ke změnám početnosti, ale i druhového složení pakomárů. Hlavním důvodem byla změna trofie jezer, kterou pakomáři odrážejí zřejmě více než změnu pH. Pokles počtu druhů nastal až poté, co hodnoty pH klesly pod 5. Pod touto hodnotou ovlivnila acidifikace pouze jejich relativní abundanci. Vliv na pakomáry má také nepochybně toxický efekt iontů Al/Al3+ . Ani v acidifikovaných tocích není pH hlavním faktorem ovlivňující faunu pakomárů. Ukázala se jím být změna potravní nabídky. Jelikož jsou potravní řetězce acidifikovaných toků založeny především na přísunu detritu, získaly výhodu druhy živící se...
|
|
|
Obnova druhově bohatých luk na výsypkách po těžbě uhlí, vliv růyných technik a velikosti obnovované plochy
Kolářová, Petra ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Mudrák, Ondřej (oponent)
Jeden z hlavních environmentálních problémů mnohých států jsou plochy ovlivněné těžbou, jež sužují problémy často charakteristické pro tyto plochy jako je zábor půdního fondu, kontaminace a degradace půdy, narušení hydrologického režimu a změna krajiny. Navzdory opatřením předepsaným Horním zákonem, který přinesl mnohá zlepšení při rekultivacích území ovlivněných těžbou, jsou tyto obnovy zaměřené na navrácení produkční funkce krajině a z pohledu současného výzkumu nejsou tak efektivní při obnově diverzity a ekosystémových funkcí. Výzkum se proto zabývá novými přístupy při obnovách výsypek zaměřenými na obnovu druhově bohatých luk přírodě blízkými metodami, konkrétně přenosem drnů a semena obsahujícího sena, což je navíc podpořeno zavedeným managementem (kosením a kosením s mulčováním). Navíc se zaměřujeme na vliv velikosti obnovované plochy na výsledky obnovy a efekt managementu na rozvoj půdy Obě použité metody rekultivace jsou efektivní při dodávání druhů, a tak urychlují přirozenou sukcesi. Úspěšnější se jeví metoda přenosu drnů, kde bylo přeneseno a uchytilo se více než 60% druhů. Druhová bohatost a šíření druhů do okolí je závislé na zavedeném managementu. Nejvíce druhově bohaté jsou kosené plochy následované mulčovanými. Přestože mulčování můžeme doporučit na výsypce, kde slouží k rozvoji...
|
|
|
Interactions of soil fauna and vegetation during sucession on spoil heaps after brown coal mining
Roubíčková, Alena ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Smrž, Jaroslav (oponent) ; Tajovský, Karel (oponent)
Při předchozím výzkumu spontánní sukcese na sokolovských výsypkách byly zaznamenány významné změny ve vegetaci během středních fází sukcese; tyto změny korelují s výskytem některých skupin půdní makrofauny (žížal a drátovců - larev kovaříků, Elateridae). Zkoumali jsme interakce těchto skupin živočichů s rostlinami a půdou v několika pokusech: Ve dvou laboratorních a dvou terénních pokusech žížaly pozitivně ovlivnily růst pozdně sukcesních druhů rostlin (Arrhenatherum elatius, Agrostis capillaris, Centaurea jacea, Festuca rubra, Plantago lanceolata, Lotus corniculatus, a Trifolium spp.), v laboratorních pokusech také způsobily pokles pH a nárůst mikrobiální respirace, oxidovatelného C, celkového N a výměnného P, K, a Ca. V laboratorním experimentu žížaly také negativně ovlivnily vzcházení malých semen; na velká semena neměly vliv. Zároveň bylo zjištěno, že přežívání a prospívání žížal na výsypce je podmíněno biotickými i abiotickými podmínkami - žížaly přibyly na váze pouze na plochách starých 28 a 48 let, na plochách mladších došlo k úbytku váhy i jedinců. Drátovci měli negativní vliv na třtinu Calamagrostis epigejos v laboratorním i terénním pokuse, v laboratorním pokuse navíc podpořili růst pozdně- sukcesní trávy kostřavy Festuca rubra; jejich potlačení insekticidem mělo za následek změnu celého...
|
host ::
RSS.