|
|
Cytogenetické metody v genotoxikologii
Bártů, Linda ; Daňková, Pavlína (vedoucí práce) ; Langová, Martina (oponent)
Každý den jsme vystaveni vlivu řady faktorů, které mohou působit jako mutageny na naši DNA. Věda zkoumající vliv takovýchto mutagenních faktorů, které mohou být fyzikálního, chemického i biologického původu, se nazývá genotoxikologie. Mezi fyzikální faktory patří v první řadě ionizující záření. Z chemických můžeme zmínit např. benzen či vinylchlorid nebo některé léky. Jako biologické mutagenní faktory mohou působit některé viry. Opravné mechanismy buňky, které opravují dvouvláknové zlomy DNA, se liší dle toho, jestli vyžadují rozsáhlé homologní sekvence (HRR) nebo naopak, zda se bez takovýchto sekvencí obejdou a vystačí si jen s krátkými homologními sekvencemi zahrnujícími několik málo bazí (NHEJ). Oba tyto mechanismy, pokud neproběhnou správně, mohou vést ke vzniku aberací chromosomů. Mezi získané chromosomové aberace patří translokace, vyskytující se často u nádorových buněk, delece, nebo například vznik acentrických fragmentů, dicentrických a prstencových chromosomů. Chromosomové aberace zahrnují chromatidové zlomy a chromatidové výměny. Metody pro vyšetření takovýchto změn je několik, mohou být rozděleny podle fáze, ve které se vyskytuje buňka v době vyšetření. Nejzákladnější metodou je klasické barvení Giemsou, které odhalí většinu aberací, kromě translokací a inverzí, a numerické odchylky...
|
|
|
Mechanismy účinku bisfenolu A s důrazem na metabolismus a plodnost
Houška, Jakub ; Daňková, Pavlína (vedoucí práce) ; Novák, Jan (oponent)
Bisfenol A je endokrinní disruptor, tedy chemikálie vyskytující se v životním prostředí, lidmi konzumované stravě i vodě, která narušuje hormonální systém člověka i jiných organismů. Jakožto endokrinní disruptor má řadu negativních účinků na lidské zdraví. V této práci jsem se pokusil shrnout molekulární mechanismy těchto účinků se zaměřením na obezitu a plodnost. Mezi popisované mechanismy patří interakce bisfenolu s některými receptory, jeho vliv na syntézu enzymů i na epigenetické mechanismy jako metylace DNA či změny v expresi miRNA. V závěru práce se věnuji i možným způsobům eliminace zmíněných účinků. Klíčová slova bisfenol A, molekulární mechanismy, obezita, plodnost, receptor, epigenetické mechanismy, eliminace účinků
|
|
|
Endometriosis, its aetiopathogenesis and influence on female's fertility
Selková, Katarína ; Daňková, Pavlína (vedoucí práce) ; Crha, Igor (oponent)
Endometrióza je na estrogéne závislé ochorenie žien v reprodukčnom veku. Často je uvádzaná ako jedna z príčin ženskej neplodnosti. Na jej rozvoj a progresiu vplýva množstvo exogénnych aj endogénnych faktorov. Jedná sa o heterogénne ochorenie a veľmi dôležitou úlohou je identifikácia kandidátnych génov, ktorá umožní lepšie pochopiť, prečo a za akých okolností sa endometrióza rozvíja. Pretože nie všetky ženy trpiace endometriózou sú neplodné, pokúsila som sa v tejto práci pozrieť sa na vybrané kandidátne gény, ktorých rizikové alely či epigenetická dysregulácia by mohli spájať endometriózu a neplodnosť. Z dostupnej literatúry sa zdá, že WNT4, génový klaster HOXA, ESR1, PGR, FN1, VETZ a GREB1 majú významnú úlohu v patogenéze endometriózy. Taktiež tieto gény zohrávajú dôležitú úlohu v rôznych biologických dráhach a ich dysregulácia vedie k nízkej miere implantácie, prípadne implantačnému zlyhaniu, nedostatočnej oogenéze, embryogenéze a v konečnom dôsledku k neplodnosti u pacientiek s endometriózou. Určenie génov, ktorých dysregulácia vyvoláva rozvoj endometriózy v populácii, je dôležité vzhľadom na narastajúcu incidenciu endometriózy a miery neplodnosti v posledných rokoch. Vďaka ďalším výskumom by potom bolo možné zefektívniť a urýchliť diagnostiku (dĺžka je aktuálne až do 7 rokov). Vynájdením nových...
|
|
|
Role of immune and adipose cells in the development of adipose tissue inflammation induced by stress associated with obesity
Kračmerová, Jana ; Rossmeislová, Lenka (vedoucí práce) ; Cahová, Monika (oponent) ; Daňková, Pavlína (oponent)
1 SHRNUTÍ Obezita, charakterizovaná zvýšenou akumulací tukové tkáně (TT), i přejídání jako takové jsou spojeny nejen se zvýšenými plasmatickými hladinami živin a metabolitů, ale i s narůstajícím rizikem vzniku dalších chorob, např. chorob kardiovaskulárního systému, rakoviny nebo insulinové rezistence. Pravděpodobným pojítkem mezi obezitou a chorob s ní spojených je zánětlivý stav organismu, pozorovaný jak na systémové úrovni jako zvýšené hladiny plasmatických cytokinů, tak na úrovni TT. Příčinou tohoto zánětlivého stavu může být narušený metabolismus TT. Adipocyty sekretují širokou paletu různorodých molekul včetně cytokinů. Za stresujících podmínek (hypoxie, stres endoplasmatického retikula) začnou adipocyty a následně i rezidentní imunitní buňky produkovat prozánětlivé cytokiny, které atrahují další imunitní buňky. Adipocyty mohou navíc uvolňovat zvýšené množství metabolitů (mastné kyseliny, glycerol), které rovněž přispívají k polarizaci imunitních buněk, zejména makrofágů. Cílem této práce bylo nalézt spojení mezi zvýšenými hladinami nutrientů (glukosa, mastné kyseliny) a zánětlivým stavem, resp. aktivací imunitních buněk u zdravých (obézních i štíhlých) jedinců. V první části této práce byla sledována akutní reakce imunitních buněk na experimentálně zvýšené hladiny nutrientů. Pokrm s vysokým obsahem...
|
|
|
The significance of extracellular DNA in osteoclastogenesis from peripheral blood precursors - in vitro study
Jelínková, Ivana ; Daňková, Pavlína (vedoucí práce) ; Korabečná, Marie (oponent)
Úvod: Extracelulárna DNA (ecDNA) je bežnou súčasťou krvnej plazmy. Zvýšená hladina ecDNA sa v krvi vyskytuje u pacientov s niektorými autoimunitnými ochoreniami spojenými so zápalom, ako sú napríklad systematický lupus erythematosus, reumatoidná artritída alebo celiakia. Tieto choroby sú tiež spojené s vyšším rizikom vzniku osteoporózy. Kosť je dynamická štruktúra, ktorá prechádza neustálymi remodeláciami, za ktoré sú zodpovedné osteoblasty, osteocyty a osteoklasty. Vychýlenie ich rovnováhy môže viesť k patológiám, ako je napríklad osteoporóza. V tejto diplomovej práci sme sa zamerali na skúmanie ecDNA (zápalový faktor s preukázanými imunoregulačnými účinkami) a jej schopnosť meniť diferenciačný potenciál monocytov na osteoklasty a alternatívne tak spúšťať osteoklastogenézu. Materiál and metódy: Monocyty sme izolovali z periférnej krvi zdravých darcov a kultivovali v prítomnosti štyroch typov ODN, kontrolné (CO), stimulačné (ST), inhibičné (INH), telomerické (TLM), s fosfodiesterovými (-pO) alebo fosforotioátovými (-pS) kostrami počas dvoch týždňov, aby sme overili ich efekt na ľudské monocyty. Osteoklastogenézu sme vyhodnotili počtom osteoklastov spočítaných na svetelnom mikroskope, a ich aktivitu pomocou qPCR analýzy, kde sme analyzovali gény ACP5, CTSK, TLR9 a NFATc1. Výsledky: Pri testovaní -pO...
|
|
|
Role of inflammation in pathologic bone resorption in axial spondyloarthritis
Šebová, Eva ; Daňková, Pavlína (vedoucí práce) ; Tencerová, Michaela (oponent)
Úvod: Axiálna spondyloartritída (axSpA), patrí medzi zápalové reumatické ochorenia. Je jedinečným modelom porúch remodelácie kostnej hmoty, pretože i keď jedným z hlavných diagnostických parametrov je miera kostnej novotvorby, zápal prítomný v tele pacientov zvyšuje riziko patologickej kostnej resorpcie, čo môže viesť k osteoporóze. Procesy patologickej resorpcie pri ax-SpA doposiaľ neboli úplne preskúmané, a to ako pri ochorení ako takom, tak ani pri jednotlivých formách ochorenia, teda pri nerádiografickej (nr-axSpA), rádiografickej axiálnej spondyloartritíde (r-axSpA) a ankylozujúcej spondylitíde (AS). Táto práca sa zaoberá vplyvom zápalového séra pacientov na proces diferenciácie osteoklastov z periférnych prekurzorov monocytov pacientov a zdravých darcov. Materiál a metódy: Monocyty separované z periférnej krvi buď pacientov axSpA , alebo zdravých darcov boli 14 dní in vitro stimulované sérom pacientov a paralelne sérom vekom a pohlavím zodpovedajúcich zdravých darcov. Osteoklasty boli vyhodnotené ako mnohojadrové, TRAP pozitívne bunky. Ich počty boli štatisticky spracované. Výsledky: Prostredie zápalového séra pacientov s axSpA stimulovalo osteoklastogenézu monocytov axSpA významne viac (P < 0,05) ako prostredie fyziologického séra v prípade, ak boli pridané exogénne cytokíny. Vo výsledkoch...
|
|
|
Marfanův syndrom, hlavní genetické příčiny
Šinknerová, Eliška ; Rothová, Olga (vedoucí práce) ; Daňková, Pavlína (oponent)
Tato bakalářská práce je rešerší odborných zdrojů týkajících se tématu Marfanova syndromu (dále také MFS), který prozatím nebyl v české odborné literatuře dostatečně popsán. Úvodní kapitoly se věnují všeobecným informacím a historii výzkumu MFS, jehož první popis byl zveřejněn v roce 1896 a další výzkum pokračoval do 90. let 20. století, kdy bylo středem zájmu mapování projevů a zjištění hlavních genetických příčin MFS. Výzkum nadále pokračuje do současné doby a je zaměřen na hledání konkrétních mutací způsobujích tento syndrom. Následně práce mapuje klinické projevy a symptomy jak klasického, tak neonatálního Marfanova syndromu, například projevy v mnoha tělních soustavách, jako jsou kosterní, kardiovaskulární, dýchací a další. Práce se zabývá rovněž procesem, který umožňuje Marfanův syndrom diagnostikovat. Těžiště práce spočívá v popisu molekulární podstaty tohoto syndromu a genetických aspektů. Podrobně popisuje gen FBN1 a různé typy mutací, které jsou zopovědné za vznik MFS. Pozornost je věnována také korelacím genotypu/fenotypu. Do této práce jsou také zahrnuty návrhy možností jak využít tematiku Marfanova syndromu ve výuce na středních školách a gymnáziích.
|
|
|
Evoluční aspekty (epi)genetické determinace laterality se zaměřením na horní končetinu
Holoubková, Tereza ; Daňková, Pavlína (vedoucí práce) ; Struška, Michal (oponent)
Preference horní končetiny je jednou z nejvíce zřetelných asymetrií lidského těla. V populaci se vyskytuje přibližně 90 % pravorukých, což je ten nejsilnější sklon k používání jedné z končetin mezi veškerými primáty. Preference horní končetiny je spojená s lateralizací mozku pro řeč a je podmíněná jak geneticky, tak i faktory prostředí. Genetické podmínění preference horní končetiny nebylo stále rozklíčováno, i když je v dnešní době množství genů a oblastí, které se dají považovat za kandidátní. Kromě kandidátních genů se ke genetickému podmínění vážou i epigenetické vlivy a role testosteronu. Preference horní končetiny se začala projevovat už na počátku vývoje lidské populace, přibližně v době středního pleistocénu, a to se stejným procentuálním výskytem levorukých jako dnes. Polymorfismus levorukosti se v populaci udržuje na základě frekvenčně-dependentního modelu, jelikož levorukost s sebou přináší mnoho výhod, ale také nevýhod.
|
|
|
First-trimester screening of pregnancy-related complications using plasma exosomal C19MC microRNAs
Špačková, Kamila ; Hromadníková, Ilona (vedoucí práce) ; Daňková, Pavlína (oponent)
Těhotenské komplikace jako gestační hypertenze, preeklampsie, fetalní růstová restrikce, gestační diabetes mellitus, spontánní předčasný porod a předčasná ruptura plodových obalů mohou mít vážné následky jak pro matku, tak pro dítě. tudíž v porodnictví velmi žádaným cílem. Objev cirkulujících microRNA v mateřské plazmě otevřel v tomto oboru nové možnosti. MicroRNA jsou krátké, nekódující, 21 až 23 nukleotidy dlouhé, jednořetězcové RNA, jejichž ní funkcí je regulace genové exprese. V placentě se během těhotenství exprimují jak běžné, tak unikátní miRNA, mezi nimi i miRNA z klastru C19MC. Některé z těchto miRNA vykazují v souvislosti s určitými těhotenskými komplikacemi změny v expresním profilu. Tato práce popisuje plazmatické exozomální profily šesti miRNA z klastru C19MC (miR prvním trimestru, u kterých se následně projevily těhotenské komplikace a srovnává je s ily u pacientek s normálním těhotenstvím.
|
|
|
Glaukom - genetická analýza rodiny ve vztahu k autoimunitnímu pozadí
Buchtelová, Aneta ; Daňková, Pavlína (vedoucí práce) ; Ďuďáková, Ľubica (oponent)
Úvod: Současné poznatky o patogenezi glaukomu již prokázaly přítomnost autoimunitních mechanismů. Typickým rysem autoimunitních onemocnění je jejich častá vzájemná koincidence, např. celiakie a diabetes mellitus 1. typu či psoriáza. Tato souvislost může být vysvětlena například sdílením některých rizikových variant HLA molekul II. třídy. Budeme-li glaukom považovat za autoimunitní nemoc, vyvstává otázka, jaký vliv mohou mít kandidátní geny pro glaukom na fenotyp jiného autoimunitního onemocnění, či naopak, zdali rizikové genetické varianty asociované s celiakií mohou ovlivňovat fenotyp glaukomu. Cíle: Cílem práce bylo i) na základě dostupné literatury vytipovat genetické rizikové markery pro vznik glaukomu a zmapovat jejich výskyt mezi členy třígenerační rodiny s glaukomem a vícečetnými autoimunitními chorobami, ii) u téže rodiny najít nositele HLA-DQ2/DQ8, iii) ověřit, zda genotyp jedince koreluje s jeho fenotypem, a iv) stanovit případný vliv alel HLA na fenotyp glaukomu. Materiál a metody: Do studie byla zavzata třígenerační rodina (34 jejích členů), ve které se vyskytuje glaukom a zároveň autoimunitní onemocnění celiakie, diabetes mellitus 1. typu a psoriáza. Bylo vybráno 8 rizikových markerů (jednonukleotidových polymorfismů (SNP)) doposud spojovaných s glaukomem: rs74315329, rs74315329...
|
host ::
RSS.