|
|
Eda gen ve vývoji zubů
Dalecká, Linda ; Hovořáková, Mária (vedoucí práce) ; Buchtová, Marcela (oponent)
Ectodysplasin A (EDA) je transmembránový protein z rodiny TNF, který hraje důležitou roli ve vývoji ektodermálních derivátů, jako jsou zuby, vlasy či žlázy. Mutace v Eda genu způsobuje u člověka hypohidrotickou ektodermální dysplázii (HED). Sonic hedgehog (Shh), který je ovlivňován Eda signální dráhou je důležitou signální molekulou zapojenou v iniciaci zubního vývoje. V rámci této studie bylo naším cílem zhodnotit vliv Eda genu na vývoj myších zubů a jeho vztah k Shh signalizaci, neboť Shh je důležitý ukazatel normálního zubního vývoje. Zaměřili jsme se na Shh expresi v zubech Eda mutantních myší, se spontánní mutací v Eda genu, které jsou přirozeným modelem pro X vázanou HED. Nejdříve jsme porovnávali Shh expresní vzorec v průběhu zubního vývoje u Eda mutantních myší s CD1 kontrolami pomocí metody disociace epitelů a fluorescenční mikroskopie. Následně jsme se zaměřili na pozorování buněčných linií exprimujících Shh pomocí Cre- LoxP systému. Také jsme vizualizovali SHH expresi pomocí imunohistochemie a kvantifikovali SHH protein v embryonálních čelistech pomocí western blotu. Dle našich výsledků byl vývoj zubů u Eda mutantních myší přibližně o jeden den opožděn v porovnání s kontrolou. Můžeme shrnout, že Eda gen a jeho protein má vliv na oblast Shh exprese následujícího funkčního zubu, ve smyslu...
|
|
|
The signs of odontogenesis externally to the prospective functional dentition in the experimental model
Fábik, Jaroslav ; Hovořáková, Mária (vedoucí práce) ; Buchtová, Marcela (oponent)
5 Abstrakt Vývoj zubného zárodku myši predstavuje dôležitý model nielen pre štúdium odontogenézy, ale i všeobecnej organogenézy. Pozoruhodným vývojom prechádza dolný rezák myši. Základ dolného rezáku myšieho embrya je totiž prepojený so základom predsiene dutiny ústnej (vestibulum oris) epitelovými mostíkmi. V oblasti epitelových mostíkov sa podľa niektorých autorov prechodne objavuje rudimentárny zubný zárodok. Prvým prejavom epitelovo-mezechymálnych interakcií prebiehajúcej odontogenézy je z morfologického hľadiska zhrubnutie orálneho epitelu. Z hľadiska molekulárneho je to expresia génov Shh, Eda, Edar, Pitx2, Bmp2, Bmp4 a Dlx2. Bolo zistené, že okrem transkripčnej domény, predstavujúcej vlastné signalizačné centrum vyvíjajúceho sa funkčného rezáku, sa počas včasného vývoja objavuje ešte jedna dočasná transkripčná doména, lokalizovaná anteriórne a superficiálne v odontogénnej zóne epitelu. Anteriórna transkripčná doména vzniká práve v oblasti epitelových mostíkov a podľa niektorých autorov z fylogenetického hľadiska zodpovedá signálnemu centru rudimentárneho zuba. Bunky z anteriórnej transkripčnej domény sa počas vývoja dostávajú do základu vestibulum oris doposiaľ neobjasneným mechanizmom. Cieľom tejto diplomovej práce bolo porovnať časopriestorovú dynamiku expresie proteínov SHH a EDA v anteriórnej...
|
|
|
Úloha rudimentárních struktur v odontogenezi.
Lochovská, Kateřina ; Hovořáková, Mária (vedoucí práce) ; Buchtová, Marcela (oponent) ; Štembírek, Jan (oponent)
Organogeneze in vivo probíhá na základě časo-prostorových vývojových procesů, které závisí na chování buněk, například na jejich růstu, migraci, diferenciaci a mezibuněčných interakcích. Takové chování je regulováno patřičnou přechodnou expresí různých signálních molekul. Navzdory výraznému pokroku terapeutických strategií, stále nebylo odhaleno tajemství vývoje biologické náhrady poškozeného nebo chybějícího zubu. V tomto kontextu poskytují zvířecí modely mocný nástroj umožňující studium normogeneze i patogeneze zubu jak v rámci základního tak i aplikovaného výzkumu. Časný vývoj zubu sdílí podobné morfologické i molekulární znaky s ostatními ektodermálními orgány. Zároveň jsou tyto znaky do značné části konzervovány také mezidruhově, což je výhodné z hlediska použití modelových organismů. Zubní vzorec člověka i myši je proti společnému předkovi redukován, přesto se u obou objevují jak zuby jednoduché, tak i zuby vícehrbolkové. Zároveň byly u obou nalezeny struktury označené jako rudimentární. Tyto struktury jsou během ontogenetického vývoje potlačeny a nebývá jim tedy obecně přisuzována zásadní funkce. Základním cílem předložené práce tedy bylo prostudovat zubní rudimenty detailněji a odhalit jejich funkci v odontogenezi. Tato práce předkládá nové interpretace v oblasti časné zubní normogeneze, na...
|
|
|
Testování embryotoxicity léků na zárodku kuřete
Steklíková, Klára ; Peterka, Miroslav (vedoucí práce) ; Buchtová, Marcela (oponent)
Vývoj plodu může být negativně narušen vnějšími faktory, které mohou zapříčinit vznik vývojových vad. Takové faktory jsou nazývány teratogeny a spadají mezi ně mimo, fyzikálních a biologických také chemické látky včetně některých běžně užívaných léčiv, kterým je doporučováno se v těhotenství vyhýbat. V případě žen s chronickým onemocněním, jakým je například diabetes mellitus, je ale nutná trvalá medikace i během těhotenství. Je proto třeba zajistit léčivo a dávku, které jsou pro užívání je v těhotenství bezpečné. Při zjišťování embryotoxicity léků se uplatňují prospektivní a retrospektivní epidemiologické studie, které jsou doplňovány výsledky získanými v experimentálních studiích. Dle doporučení OECD (organization for economic co-operation and development) je klasické testování prováděno na dvou odlišných savčích druzích. Tyto výzkumy jsou ovšem limitovány rozdílnou farmakokinetikou a biotransformací, kterým látka v mateřském organismu podléhá. Proto se při alternativním testování využívají takové metody, které vliv mateřského organismu vyloučí. Jedním z modelových organismů toto umožňující je zárodek kuřete. Ten mimo jiné může na rozdíl od testování na buněčných či tkáňových kulturách poskytnou i komplexní informace o působení testovaného faktoru na organismus jako celek. Za tímto účelem byla...
|
|
|
Sprouty 2 v raném vývoji se zaměřením na kraniofaciální oblast a vývoj končetin
Pasovská, Martina ; Hovořáková, Mária (vedoucí práce) ; Buchtová, Marcela (oponent)
Sprouty proteiny se řadí mezi negativní regulátory RTK (receptor tyrozin kináz), včetně FGF signální dráhy. Signály FGF signálních drah se podílejí na vývoji patra či zubních základů, mimo jiné řídí proliferaci a diferenciaci osteoblastů a podílí se na formování končetin. Především jeden ze čtyř FGF receptorů, FGFR3, významně ovlivňuje například chondrocyty v růstové ploténce a jeho mutace se projevuje chondrodysplastickými syndromy. Sprouty2 (Spry2) gen se v embryonálním vývoji účastní vývoje končetin, ledvin, větvení plic a také zubní morfogeneze. Spry2 deficientní jedinci vykazují nadpočetné zuby v diastemě mandibuly, abnormality ve tvaru lebky či rozštěpy patra. V kraniofaciálním vývoji a také u končetin hraje významnou úlohu i gen Sonic hedgehog (Shh). Cílem předložené diplomové práce bylo popsat expresi Spry2 v kraniofaciální oblasti a u končetinových základů s důrazem na raná stádia vývoje. Dále jsme se s využitím Spry2 deficientních myší zaměřili na vzájemný vztah mezi geny Spry2 a Sonic hedgehog (Shh) v kraniofaciální oblasti a v končetinovém pupenu. Exprese Spry2 a Shh genů byla detekována pomocí in situ hybridizace. Aktivita těchto genů byla hodnocena na základě vizualizace exprese příslušných proteinů s využitím immunohistochemie. Ke sledování osudu Shh exprimujících buněčných linií...
|
|
|
Srovnání kraniální skeletogeneze a odontogeneze bazálních zástupců paprskoploutvých ryb
Pospíšilová, Anna ; Černý, Robert (vedoucí práce) ; Přikryl, Tomáš (oponent) ; Buchtová, Marcela (oponent)
Skeletální, tzn. chrupavčité, kostěné a zubní tkáně patří ke klíčovým inovacím nás obratlovců. Jednu z druhově nejpočetnějších skupin obratlovců vůbec reprezentují paprskoploutvé ryby (Actinopterygii), což se odráží i v mimořádné diverzitě jejich skeletálních systémů. V této práci se zabývám překvapivě odlišnou kraniální i dentální architekturou zastoupenou již u členů bazálních linií paprskoploutvých ryb. Zatímco bichiři a kostlíni svým masivním exoskeletem hlavy i trupu představují doslova obrněné formy se zuby několika typů pokrývajícími celou orofaryngeální oblast, u jeseterů došlo k rozsáhlé redukci a restrukturalizaci skeletu včetně dentice, takže dospělci jsou bezzubí. Celou analýzu zastřešuje štika, tedy zástupce kostnatých ryb s odlehčenou skeletální architekturou při zhruba srovnatelném počtu kraniálních elementů. Předkládaná práce nabízí první komplexní srovnávací analýzu jejich skeletogeneze a odontogeneze, která nám umožní porozumět tomu, co vývojově zakládá odlišnou kraniální architekturu obratlovců. Komparativní deskripce růstové dynamiky chrupavčitých a kostěných tkání odhalila distribuci heterochronií na několika úrovních. Rozdílné bylo tedy (i) pořadí (sekvence) formování chrupavčitých i kostěných kraniálních regionů, (ii) relativní načasování počátku samotné chondrogeneze a...
|
|
|
Role of Fibroblasts in Regulation of Wound Healing
Zavaďáková, Anna ; Vištejnová, Lucie (vedoucí práce) ; Buchtová, Marcela (oponent) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Dermální fibroblasty hrají důležitou roli regulaci procesu hojení. Migrují do místa poranění, množí se a produkují řadu signalizačních molekul (např. prozánětlivé interleukiny IL6 a IL8) a složky mimobuněčné hmoty (např. kolagen typu I., hyaluronan, fibronektin). Narušení rovnováhy a načasování syntézy a odbourávání těchto molekul může vést k abnormálnímu hojení. Pro rány je typické současné působení několika stresových faktorů např. snížený přísun živin, zánět, bakteriální kontaminace, oxidační stres atd. Dosavadní in vitro výzkumy dermálních fibroblastů v procesu hojení simulovaly a popisovaly vliv vždy pouze jednoho z těchto faktorů. Tato dizertační práce se jako první zabývá chováním dermálních fibroblastů v prostředí dvou současně působících klíčových stresových faktorů rány v 2D in vitro kultuře a v 3D kolagenových hydrogelech, které byly připravovány v naší laboratoři. V první části této práce je popsáno chování dermálních fibroblastů v podmínkách rány tvořené dvěma stresovými faktory - nízkým množstvím živin (2% FBS) a prozánětlivou složkou ve formě bakteriálního lipopolysacharidu (LPS). Studované parametry chování buněk zahrnují metabolickou aktivitu, proliferaci, morfologii, migraci, produkci IL6 a IL8, syntézu kolagenu typu I a produkci matrix metalloproteináz (MMPs) 2 a 9. Byla...
|
|
|
Analýza buněk neurální lišty a raného kraniofaciálního vývoje u vybraných zástupců paprskoploutvých ryb
Štundl, Jan ; Černý, Robert (vedoucí práce) ; Buchtová, Marcela (oponent) ; Machoň, Ondřej (oponent)
Neurální liště (NL) je přisuzován zásadní podíl na vývoji a evoluci nás obratlovců. Jednou z jejích klíčových vlastností je schopnost diferencovat se do mnoha nových buněčných typů, a právě kvůli této pluripotenci je neurální lišta často označována za čtvrtou zárodečnou vrstvu. Zatímco buňky NL v trupu migrují jednotlivě, buňky hlavové neurální lišty (HNL) migrují z neurální trubice ve třech stereotypních proudech podél antero-posteriorní osy, kde prvním proudem je trigeminální následovaný hyoidním a branchiálním proudem. V předkládané práci jsem se zaměřil na studium HNL v kontextu rané kraniogeneze u třech druhů ryb reprezentujících všechny linie ne-kostnatých ryb (bichira, jesetera a kostlína), a dále pak na jednoho zástupce korunové skupiny kostnatých ryb (štiku). Přestože jsou vznik a migrace HNL u všech obratlovců považovány za velmi stereotypní, má práce dokládá, že migrace HNL není zcela tak konzervativní, jak je v literatuře běžně uváděno. U bichira, kostlína a štiky se mi podařilo identifikovat unikátní morfogenezi hyoidního proudu HNL, který překvapivě začíná migrovat jako úplně první proud HNL. Tato vývojová heterochronie je spojena s vývojem klíčových hyoidních struktur těchto studovaných druhů: vnějších žaber bichira, mohutného operkula kostlína a s ranou morfogenezí chrupavčitého...
|
|
|
Sprouty 2 v raném vývoji se zaměřením na kraniofaciální oblast a vývoj končetin
Pasovská, Martina ; Hovořáková, Mária (vedoucí práce) ; Buchtová, Marcela (oponent)
Sprouty proteiny se řadí mezi negativní regulátory RTK (receptor tyrozin kináz), včetně FGF signální dráhy. Signály FGF signálních drah se podílejí na vývoji patra či zubních základů, mimo jiné řídí proliferaci a diferenciaci osteoblastů a podílí se na formování končetin. Především jeden ze čtyř FGF receptorů, FGFR3, významně ovlivňuje například chondrocyty v růstové ploténce a jeho mutace se projevuje chondrodysplastickými syndromy. Sprouty2 (Spry2) gen se v embryonálním vývoji účastní vývoje končetin, ledvin, větvení plic a také zubní morfogeneze. Spry2 deficientní jedinci vykazují nadpočetné zuby v diastemě mandibuly, abnormality ve tvaru lebky či rozštěpy patra. V kraniofaciálním vývoji a také u končetin hraje významnou úlohu i gen Sonic hedgehog (Shh). Cílem předložené diplomové práce bylo popsat expresi Spry2 v kraniofaciální oblasti a u končetinových základů s důrazem na raná stádia vývoje. Dále jsme se s využitím Spry2 deficientních myší zaměřili na vzájemný vztah mezi geny Spry2 a Sonic hedgehog (Shh) v kraniofaciální oblasti a v končetinovém pupenu. Exprese Spry2 a Shh genů byla detekována pomocí in situ hybridizace. Aktivita těchto genů byla hodnocena na základě vizualizace exprese příslušných proteinů s využitím immunohistochemie. Ke sledování osudu Shh exprimujících buněčných linií...
|
|
|
Eda gen ve vývoji zubů
Dalecká, Linda ; Hovořáková, Mária (vedoucí práce) ; Buchtová, Marcela (oponent)
Ectodysplasin A (EDA) je transmembránový protein z rodiny TNF, který hraje důležitou roli ve vývoji ektodermálních derivátů, jako jsou zuby, vlasy či žlázy. Mutace v Eda genu způsobuje u člověka hypohidrotickou ektodermální dysplázii (HED). Sonic hedgehog (Shh), který je ovlivňován Eda signální dráhou je důležitou signální molekulou zapojenou v iniciaci zubního vývoje. V rámci této studie bylo naším cílem zhodnotit vliv Eda genu na vývoj myších zubů a jeho vztah k Shh signalizaci, neboť Shh je důležitý ukazatel normálního zubního vývoje. Zaměřili jsme se na Shh expresi v zubech Eda mutantních myší, se spontánní mutací v Eda genu, které jsou přirozeným modelem pro X vázanou HED. Nejdříve jsme porovnávali Shh expresní vzorec v průběhu zubního vývoje u Eda mutantních myší s CD1 kontrolami pomocí metody disociace epitelů a fluorescenční mikroskopie. Následně jsme se zaměřili na pozorování buněčných linií exprimujících Shh pomocí Cre- LoxP systému. Také jsme vizualizovali SHH expresi pomocí imunohistochemie a kvantifikovali SHH protein v embryonálních čelistech pomocí western blotu. Dle našich výsledků byl vývoj zubů u Eda mutantních myší přibližně o jeden den opožděn v porovnání s kontrolou. Můžeme shrnout, že Eda gen a jeho protein má vliv na oblast Shh exprese následujícího funkčního zubu, ve smyslu...
|
host ::
RSS.