|
|
Ideál rytířského panovníka na příkladu alexandrovské epiky českého středověku
Rajterová, Petra ; Dvořáčková, Dana (vedoucí práce) ; Žemlička, Josef (oponent)
Diplomová práce se na základě studia pramenů a historiografické literatury věnuje pojetí ideálu panovníka přelomu 13. a 14. století. Jako primární prameny využívá středohornoněmeckou báseň Ulricha von Etzenbach Alexander a staročeskou báseň Alexandreida. Práce na základě porovnání obou básní sleduje pojetí ideálního rytířského panovníka. Diplomová práce zohledňuje práce historiků, literárních historiků a germanistů k vytčenému tématu, neklade si však za cíl filologický rozbor. Cílem diplomové práce je zhodnotit obě díla jakožto pramen historiografický a literárně-historiografický, na jehož základě lze sledovat a vyhodnotit představy středověkých autorů o ideálních panovnících. Diplomová práce současně zohledňuje domácí dvorské prostředí - panovnické i šlechtické, v nichž obě básně s "alexandrovskou" tématikou vznikaly. Práce se zabývá rovněž dvorskou rytířskou kulturou a v neposlední řadě dovozuje oblíbenost "alexandrovské" látky v českém prostředí i společenskou působnost a aktualitu obou děl.
|
|
|
Zakladatelská činnost řádu premonstrátů ve střední Evropě do počátku 13. století. Dceřiná založení klášterů Steinfeld a Dünnwald
Kremer, Jan ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Pařez, Jan (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zaobírá problematikou založení prvních premonstrátských kanonií v Čechách ve 12. století, zvláštní pozornost je přitom věnována jejich vztahu k ústřednímu klášteru v Prémontré, k premonstrátské generální kapitule a k dvěma mateřským klášterům, Steinfeldu a Dünnwaldu, v oblasti Eifel v Německu. První kapitola řeší centrální roli generální kapituly a opatství v Prémontré. Jsou zde popsány způsoby, kterými generální kapitula kontrolovala ostatní řádové domy. Sledujeme zde uspořádání řádu do poloviny 13. století. V dalším textu je pak sledována funkce cirkárií a vizitací. Druhá část se zabývá postavou zakladatele Prémontré, Norberta z Xanten, jehož život měl velký vliv na celý řád, a to i poté, co byl v roce 1126 zvolen arcibiskupem v Magdeburgu. Snažíme se zde objasnit, jakým způsobem opatství v Prémontré v čele s Hugem z Fosse zachovalo v následujících letech jednotu řádu. Pozornost je zaměřena také na ideál apoštolského života, na cura animarum, jednotu a diverzitu uvnitř řádu. Ptáme se, jakým způsobem se premonstráti šířili Evropou a jaká místa osídlovali. Následná kapitola se zbývá rolí žen v řádu a ekonomickými aspekty.
|
|
|
Korunovační řád Karla IV. jako ritualizovaný panovnický program
Žůrek, Václav ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Předkládaná diplomová práce si kladla za cíl rozšířit možnosti čtení korunovačního řádu Karla IV, (1346-1378) Drdo ad coronandum regem Boemorum. Základní analýzu pramene provedl již dříve Josef Cibulka a právě na jeho práci jsme navázali. Snažili jsme se přihlédnout k současné medievistické literatuře, která se korunovacemi a intronizačními rituály v Evropě hojně zabývá. I když hlavním tématem současných prací jsou rituály v raném středověku, lze jejich poznatky využít i pro naše téma. Shrnuli jsme situaci před nástupem Karla IV., zejména korunovace přemyslovských králů v záznamech kronikářů. Zjejich rozboru nelze dospět k rozhodnutí, zda během 13. století (dříve jistě ne) vznikl přemyslovský korunovační řád. Na základě rozboru řádu, v němž jsme se soustředili na některé zajímavé detaily, jsme došli k závěru, že při vytvoření specifického českého korunovačního řádu byl základ, řád z otonského pontifikálu z 10. století, rozšířen o jednotlivé prvky francouzských řádů 13. století sepsaných za vlády Ludvíka IX. Svatého. Kromě převzetí některých francouzských prvků byl řád obohacen o několik motivů, které odkazují na domácí, přemyslovskou tradici. Podle našeho názoru byly záměrně přidány do textu řádu, aby vznikl specifický korunovační řád, který by umožnil Karlu IV. sdělit tímto textem ideový program jeho...
|
|
|
Čeští králové očima Otachera Štýrského
Košátková, Anna ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Bakalářská práce Čeští králové očima Otachera Štýrského se zabývá náhledem kronikáře, který byl příslušníkem nižší štýrské šlechty, na české krále Přemysla Otakara II. a Václava II. Kvůli obsáhlosti kroniky (na 98 000 veršů ve střední horní němčině) si práce klade za úkol přiblížit Otacherovo vnímání pouze výše jmenovaných českých králů na příkladě dvorských slavností, a to zásnub a svateb Přemysla Otakara II. s Markétou Babenberskou, Kunhuty Braniborské a Bély Uherského, na které byl Přemysl Otakar II. také přítomen. Další zkoumané festivity jsou svatba Václava II. s Jitkou-Gutou Habsburskou, pražská korunovace Václava II. a říšský sněmu v Norimberku dne 16. listopadu 1298. Pro objasnění širšího kontextu jsou do bakalářské práce zahrnuty kapitoly věnující se osobnosti samotného Otachera Štýrského a fenoménu veršovaných kronika na přelomu 13. a 14. století. Práce si klade za cíl zodpovědět otázku, jak Otacher Štýrský vnímá určité slavnosti a jaký jim ve svém vyprávění vytváří obraz. Kronikář nevěnuje všem výše jmenovaným slavnostem stejnou pozornost. U svatby Přemysla Otakara II. podává "pouhou" zprávu bez jakýchkoliv podrobností. Touto Otacherovou záměrnou stručností lze podepřít všeobecně uznávanou tezi, že Přemysl Otakar II. nebyl v očích autora kroniky, ale s nejvyšší pravděpodobností i...
|
|
|
Čechy, Korutany a Tyroly pod vládou Jindřicha Korutanského
Razim, Jakub ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent) ; Dvořáčková, Dana (oponent)
ČECHY, KORUTANY A TYROLY POD VLÁDOU JINDŘICHA KORUTANSKÉHO (JAKUB RAZIM) ABSTRAKT Disertační práce si vytkla za cíl popsat vladařskou praxi (Herrschaftspraxis) Jindřicha Korutanského v Čechách, Korutanech a hlavně pak v Tyrolsku, v jehož jižním cípu se rozkládala mocenská základna rodu Menhartovců. Pozornost se soustředila na čtyři klíčové aspekty Jindřichova panství, které lze charakterizovat jako konsensuální, lenní, zástavní a inscenované. Analýza dílčích mocenských technik je vyčleněna do samostatných kapitol, jež čerpají převážnou většinu látky z dokumentů dosud nevydaných, anebo dostatečně nevytěžených. Do první skupiny náležejí tyrolská kancelářská registra (Tiroler Kanzleiregister) a knihy počtů (Tiroler Rechnungsbücher, resp. Raitbücher), do druhé skupiny rakouská dvorská poesie. Po úvodním seznámení s pramennou situací, dostupnou literaturou a metodou zpracování tématu je představen konsensuální rámec, ve kterém se odbývala vláda Jindřicha Korutanského od neformálních porad po rokování v zeměpanské radě. Připojeny jsou seznam a stručné biogramy rádců. Třetí a čtvrtá kapitola se pokoušejí nalézt odpověď na otázku, jakou roli hrály lenní a zástavní právo v Jindřichově vládní každodennosti. V páté kapitole se pojednává o inscenaci panovnického majestátu. Přicházejí zde ke slovu kulturní investice...
|
|
|
Vnímání prostoru a orientace v krajině v českém středověku (12.-14. stol.)
Klimek, Tomáš ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Semotanová, Eva (oponent) ; Bolina, Pavel (oponent)
Tomáš Klimek Vnímání prostoru a orientace v krajině v českém středověku (12.-14. století) Perception of Space and Orientation in the countryside in the Czech Middle Ages (12th-14th century) Abstrakt Práce pojednává o vnímání prostoru a orientaci v krajině ve středověkých českých zemích od počátku 12. do konce 14. století. V úvodu autor popisuje jednotlivé aspekty vnímání prostoru v dobových kosmologických konceptech. Definuje odlišnost středověkého náhledu na prostor v podobě množiny konkrétních míst od moderní koncepce absolutního a bezpříznakového kosmu a analyzuje odraz jednotlivých rysů středověkého modelu v textech z českého prostředí. V rámci analýzy heterogenity prostoru se autor dále věnuje rekonstrukci vnímání náhledu na les jako na jeden z typů středověké krajiny, kterému je v historiografii často připisováno výjimečné postavení v imaginaci dobových lidí. Autor analyzuje výskyt literárního klišé lesa jako nepřátelského prostředí v narativních textech z českého kulturního okruhu a výsledek konfrontuje se závěry interdisciplinárního studia zabývajícího se zkoumáním poměrného zastoupení plochy lesů ve středověké krajině a jeho vývojem, stejně jako způsoby hospodářského využití lesa. Na tomto základě spolu s interpretací výsledků specifické analýzy popravčích knih z konce 14. století dospívá autor k...
|
|
|
Testamenty a testamentární praxe v kolínských městských knihách 1376-1401
Vojtíšek, Jan ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Tématem práce jsou testamenty dochované v kolínských městských knihách z let 1376 až 1401, které jsou analyzovány z pohledu právního, správního i z pohledu studia středověké zbožnosti. Na základě těchto pramenů má práce za cíl ukázat roli a funkci testamentu v rámci dědické praxe v královském městě Kolíně na konci 14. století. Integrální součástí práce je seznam testamentů excerptovaných z kolínských knih s datací, citací a stručnou charakteristikou.
|
|
|
Obodritský státotvorný proces ve středoevropské dimenzi (789-1178)
Tomášek, Jan ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Klápště, Jan (oponent)
Klíčová slova Polabští Slované, slovanské Polabí, Obodrité, populus, gens, nacio, stát, Meklenbursko- Přední Pomořansko, obodritský kmenový svaz Abstrakt Diplomová práce analyzuje a interpretuje zlomové události v průběhu státotvorného procesu tzv. obodritského kmenového svazu v období let 789-1178. Zaměřuje se především na rozbor písemných pramenů, na jejichž základě představuje tři modely nadkmenových celků v Polabí. Práce především polemizuje s tradičním evolucionistickým pohledem na vývoj kmenových svazů, který je považuje za primitivnější předchůdce raně středověkých států. V této souvislosti je zejména analyzován výchozí stav, z něhož obodritský státotvorný proces započal. Jedná se především o otázku, zdali se od vstupu Obodritů do psané historie jednalo od federaci více kmenů či o jeden velkokmen, jehož rozpad na přelomu 9. a 10. století znamenal další stupeň vývojového procesu. Pro následující období se práce snaží představit unikátní model tzv. kmenového státu, vzniklého společným působením nejrůznějších faktorů - tj. geografická poloha, aktuální politická situace v okolním prostředí, společenské změny v průběhu 11. a 12. století apod. Ve stejném duchu je v předkládané práci pojednáno i o vnitřních a vnějších faktorech, vedoucí k pádu obodritského kmenového státu na konci sedmdesátých let 12....
|
|
|
Tři kmenové svazy Polabských Slovanů. Analýza vývoje slovanského etnika mezi Labem, Odrou a Krušnými horami.
Tomášek, Jan ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Klápště, Jan (oponent) ; Izdný, Jakub (oponent)
Předkládaná dizertační práce se zabývá vybranými otázkami z vývoje kmenové společnosti polabských Slovanů v prostoru, který práce označuje jako slovanské Polabí, tedy území mezi Krušnými a Lužickými horami na jihu, řekou Labe a Sálou na západě, Baltským mořem na severu a řekou Odrou na Východě. Práce je rozdělena na úvodní část a čtyři delší kapitoly, přičemž společně představují formy a způsoby fungování středověké kmenové společnosti. Úvodní část vytyčila cíle a metodologický přístup dizertační práce, přičemž zdůraznila nutnost vnímat diverzitu jednotlivých kmenových societ, a to i v rámci slovanského Polabí, které mělo být domovem tří velkých nadkmenových skupin neboli kmenových svazů. Vzhledem k odlišnosti společensko-politického vývoje u těchto tří nadkmenových celků představila první kapitola vlastní návrh na periodizaci dějin polabských Slovanů, který není založený na tradičních kritériích užívaných starší i současnou medievistikou opírajících se o vnější faktory, úroveň společenské diferenciace nebo strukturální změny politického zřízení. Navržená periodizace stanovila několik vývojových fází, jimiž každá ze tří kmenových skupin v různých dobách buďto prošla, nebo naopak se k nim vůbec nedostala. Druhá kapitola se ve třech částech (hlava, tělo, metabolismus) pokouší o hlubší pohled do...
|
|
|
Ti druzí, méně významní? - Komparace vedlejších větví středoevropských panovnických rodin
Ekrt, Tomáš ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Zelenka, Jan (oponent)
práce: Vedlejším větvím panovnických rodů je v historiografii věnována různá pozornost. Díky tomu jsou některé širší veřejnosti důvěrně známé a jiné upadly v zapomnění. Obecně však bývají považovány za méně významné. Ve své práci se věnuji vedlejším větvím Přemyslovců a panovnických rodů v oblasti střední Evropy. Jaké byly jejich vztahy k vládnoucím příbuzným? Jaká jejich sňatková politika a mocenská zázemí? Můžeme vysledovat nějaké obecné tendence u vedlejších větví panovnických rodů a byly skutečně méně významné? Na tyto a další otázky se snažím ve své práci odpovědět. Zároveň se pokouším představit osudy sledovaných vedlejších větví. Klíčová slova: středověk, vedlejší větev, střední Evropa, Přemyslovci, Babenberkové, slezští Piastovci
|
host ::
RSS.