|
|
Fenomén fanfikce v historicko-sociologické perspektivě
Profantová, Daniela ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Německý, Marek (oponent)
Fenomén fanfikce v historicko-sociologické Perspektivě Práce představuje fanfikci jako globální fenomén plně rozvinutý a přizpůsobený internetu jako svému vlastnímu prostředí. Fanfikci definuje vztahem k "internetovému fanfikčnímu společenství". Toto společenství charakterizují specifické formy komunikace, z nichž nejdůležitější je zvláštní forma aktivního čtenářství, ve které splývá autor, čtenář a kritik. Současnému plně vyjádřenému a rozvinutému tvaru internetové fanfikce neporozumíme bez zřetele k jejímu vývoji. Ten je spjat s novými formami masového fanouškovství, s fandomy, fanziny a cony a promítá se zásadně do žargonu společenství a trvalosti forem komunikace, které technický vývoj už vlastně antikvoval. Práce diskutuje interpretaci fanfikčního společenství jako subkultury a pojednává komunikační strategie, které udržují depolitizaci a egalitářství fanfikčního společenství a oddělují aktivismus spojený s odmítáním represivního uplatňování autorských práv a omezováním svobody internetu od vlastní fanfikční arény. Interpretuje fanfikční autorství jako jednu z rozmanitých forem autorství, které se rozvinuly v rámci moderního pojetí autorství.
|
|
|
Kolektivní paměť násilně vystěhovaných obyvatel: Životní příběhy o druhé světové válce z Neveklovska
Štěpánková, Jana ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Otčenášek, Jaroslav (oponent) ; Janeček, Petr (oponent)
Předkládaná disertační práce je příspěvkem ke studiu problematiky životních příběhů obyvatel násilně vystěhovaného území Neveklovska za druhé světové války. O tomto regionu existují autentické výpovědi a toto území je fixováno i v kolektivní paměti. Životní příběhy patří k velmi vzácným pramenným fondům. Jde především o autenticitu zážitků, které se díky subjektivitě narátorů vyznačují selektivitou a přestavují tedy další úhel pohledu. Práce podrobně seznamuje s pamětníky těchto událostí, které jsou v současné době často neznámé, anebo se na ně v oficiálních dokumentech neprávem zapomíná. Současně navazuje na předcházející výzkumy folkloristy Jaromíra Jecha z poloviny 20. století. Porovnáním výsledků obou výzkumů tak dostáváme obraz o závažné události násilného odsunu českého obyvatelstva ve vymezeném regionu. Práce se soustřeďuje na analýzu získaných výsledků za pomoci současných moderních přístupů, které se opírají o metodu orální historie, která je součástí kvalitativního výzkumu, s důrazem na obecné cíle a kontext. Předkládá nová svědectví událostí, které nebyly dosud nikde uvedeny ani publikovány. Zároveň přináší aktuální stav, resp. odraz násilné válečné perzekuce v soudobé společnosti a jeho budoucí životaschopnost, funkčnost generačních přenosů traumat a způsoby komemorace. Textové a...
|
|
|
Televizní fandovství a fenomén hry. Historicko-sociologická studie fenoménu televizního fanouškovství
Veselský, Matouš ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Vávra, Martin (oponent)
Tato diplomová práce předkládá analýzu povahy televizního fanouškovství, které interpretujeme jako formu hry. Práce se v teoretické části vymezuje vůči současným typologiím fanoušků, dále teoreticky pracuje s antropologickými a filosofickými výměry hry a s konceptem flow. Práce se rovněž zaměřuje na některé aspekty modernity. Empirická část práce sestává z kvalitativního výzkumu postaveného na kombinaci archivního výzkumu, pozorování a polostrukturovaných rozhovorů s televizními fanoušky. Cílem archivního výzkumu, který byl proveden v archivu České televize, je zachytit fenomén televizního fanouškovství v čase a poukázat na fakt, že televizní fandění není záležitostí pouze posledních dvaceti let. Pozorování a rozhovory s televizními fanoušky pak přinášejí popis současnosti, přičemž kombinujeme perspektivu pozorovatele s výpověďmi z rozhovorů, kterých bylo učiněno deset. Cílem této diplomové práce je tak popsat povahu televizního fanouškovství.
|
|
|
Každodenní život rusky mluvících studentů v Čechách (na základě hloubkových rozhovorů)
Chernyshova, Evgeniia ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Marková, Alena (oponent)
Téma práce se týká každodenního života rusky mluvicích studentů v Čechách. Jejím cílem je postihnout určité rysy každodenního života rusky mluvicích studentů v ČR. Skládá se z několika kapitol. Teoretická část je věnována vymezení klíčového pojmu "každodennost", jeho charakteristikám, obsahuje stručný přehled vybraných knih a teorií tykajících se této problematiky a také popis základních teoretických východisek v sociologii každodennosti. Historická část se zabývá popisem vybraných denních činností a zaměřuje se na život rusky mluvících studentů na území Čech v 20. letech XX. století. Metodologická část popisuje, co je kvalitativní výzkum, jak byla získána data a samotný průběh výzkumu. Praktická část se věnuje výsledkům výzkumu.
|
|
|
Vliv propagace na klientelu lázní Poděbrady
Rybáčková, Anna Marie ; Štemberk, Jan (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na propagaci města Poděbrady jako lázeňského města od roku 1905, kdy byl vyvrtán první pramen na nádvoří poděbradského zámku. Práce sleduje historický vývoj města Poděbrady, počátky lázeňství v Poděbradech a následně jeho rozvoj. Vymezuje lázeňské metody i konkrétní metody užívané v poděbradských lázních. Problematiku lázeňství zasazuje do širšího konceptu trávení volného času a hodnotí, jak velký vliv měla propagace na návštěvnost lázní dříve a dnes. Hlavním cílem práce je analýza lázeňských hostů a její proměna během století. Práce cilí svůj záměr na roky 1924, 1947 a 2012, jako zástupce pro období první republiky, poválečné doby a aktuálna. Klíčová slova: Lázeňství, volnočasové aktivity, reklama, propagace, lázeňští hosté
|
|
|
Socializace a konstrukce identity v dětském domově
Mařasová, Alena ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Cviklová, Lucie (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice socializace a konstrukce identity jedinců vyrůstajících v ústavní péči, konkrétně v dětských domovech. Zaměřuje se na socializaci v nejširším slova smyslu a soustředí se na její specifika v rámci instituce. Zároveň se zabývá otázkou, co pro jedince znamená být dítětem z dětského domova a spolu s tím také stigmatizací. Pro získání dat byla využita kvalitativní výzkumná strategie. Data byla získána prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s těmi, kteří vyrůstají nebo vyrůstali v dětském domově a také s těmi, kteří v zařízení pracují. Celkem bylo realizováno 8 rozhovorů, přičemž 6 z nich s informátory, kteří v dětském domově žijí nebo žili, a 2 s pracovníky v dětském domově. Socializace a identita jsou pak popsány na základě zkušeností těchto aktérů. Klíčová slova: socializace, identita, stigmatizace, ústavní péče, dětský domov
|
|
|
Sociální proměny města Svoboda nad Úpou na pozadí sčítání lidu 1910 a 1921
Týfová, Markéta ; Štemberk, Jan (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Diplomová práce "Sociální proměny města Svoboda nad Úpou na pozadí sčítání lidu 1910 a 1921" se zabývá analýzou a komparací sčítání lidu z let 1910 a 1921 pro město Svoboda nad Úpou, které se nachází v Krkonoších. Náplní a cílem práce je popsat jednotlivá sčítání a porovnat jejich změny, a to zejména z pohledu toho, jak vypadalo sčítání za dob Rakouska-Uherska, konkrétně poslední sčítání v rámci monarchie a jak v počátcích samostatné Československé republiky. Práce pak dále sčítání z obou let analyzuje a interpretuje jejich výsledky. Následně sčítání komparuje a sleduje, jak se město v období mezi sčítáními proměnilo a jak se to na výsledcích sčítání projevilo. Pozornost je zejména věnována počtu, pohlaví a věku obyvatel, dále pak národnostní struktuře, náboženskému vyznání či ekonomickým aktivitám a povolání obyvatel města. Práce se taktéž zaměřuje i na možný vliv první světové války. Dále pak také, jak na město dolehl vznik Československé republiky a jak se vyvíjela národnostní situace. V práci jsou využity metody historické práce, a to metody přímá, statistická a komparace. Klíčová slova: Svoboda nad Úpou, sčítání lidu, město, obyvatelstvo
|
|
| |
|
|
Dílo Bedřicha Václavka v historicko-sociologické perspektivě
Horáková, Kristýna ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Paulíček, Miroslav (oponent)
Diplomová práce popisuje dílo Bedřicha Václavka v historicko-sociologické perspektivě. Bedřich Václavek byl přední marxistický teoretik, kritik, estetik, germanista a folklorista. K jeho jednotlivým dílům se v práci přistupuje podobně jako k důkazům o jeho myšlenkových proměnách v průběhu doby. Důraz je kladen na chronologickou linii, jež je doprovázena Václavkovou tvorbou (kritiky, teorie, úvahy, příspěvky v časopisech, sbírky a listáře). Práce se zaměřuje především na sumarizaci jeho děl, v nichž jsou zřetelné přechody od jednoho uměleckého směru k druhému, při čemž se zohledňuje historické pozadí reflektující společenskou situaci, na níž Václavek reaguje. Práce se snažila nabídnout ucelený pohled na všestrannost Václavkova díla, ale i na jeho podrobnou biografii a to především od narození po dobu studií (do roku 1922), což je období, kdy se konstruovaly vlastenecké myšlenky a vztah k folkloru. Diplomová práce nabízí pohled na Václavkův přínos k sociologii literatury, jenž byla inspirací pro některé Václavkovy kolegy a následovníky. Klíčová slova: sociologie literatury, Bedřich Václavek, kritika, sociální realismus, folklor, brněnská sociologie, Václavkova Olomouc, František Hrdina.
|
|
|
Osudy pankráckých vězňů v poválečném období - Věznice Pankrác květen 1945 - 1946
Profant, Vladimír ; Štemberk, Jan (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Nosným tématem diplomové práce je osud lidí v zn ných ve v znici Pankrác v pr b hu zhruba jednoho roku po skončení druhé sv tové války. Podkladem práce jsou shromážd ná sv dectví, informace o okolnostech tehdejších událostí ze současné, ale i dostupné dobové literatury a periodik, jejich analýza a komparace za dopln ní dalších souvisejících údaj z archiv či jiných pramen . Po úvodu a metodologické části následuje historický exkurs p ipomínající události konce druhé sv tové války v evropském kontextu, historii pankrácké v znice od doby jejího vzniku v roce 1889, ale i česko-n mecký st et v p edmnichovském období a v období protektorátu, až do okamžiku p evzetí kontroly nad v znicí českou správou v kv tnu roku 1945. V části v nované p edm tnému poválečnému období jsou rozpracována jednotlivá témata, p ibližující podmínky, které v té dob v pankrácké v znici panovaly. Kapitoly v nující se charakteristice v z a p edstavení získaných sv dectví uvozují další části popisující okolnosti zadržení osob, jejich p íchod na Pankrác, pom ry a vztahy na celách, stravu a hygienu, práce mimo v znici, chování dozorc včetn výslech , pom ry panující ve v ze ské nemocnici, úmrtí pankráckých v z , popravy odehrávající se v pankrácké v znici a zp soby, jakými v zni pankráckou v znici opoušt li. Samostatné kapitoly jsou...
|
host ::
RSS.