|
|
Fenomén divoké honby a jeho proměna v čase
Vozáb, Jakub ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Janeček, Petr (oponent)
(česky) Tato bakalářská práce řeší problematiku fenoménu Divoká honba a její proměna v čase. Cílem práce je vytvořit ucelený pohled na podstatu fenoménu tím, že prvotně vysvětluje základní myšlenku mytologického fenoménu Divoká honba, jeho historii od mytologických pramenů, přes středověké až po současnou populární kulturu. Dále se snaží nastínit rozsah a následnou proměnu fenoménu v průběhu času. K tomuto účelu používá jak folkloristické sběry, které obsahují studovaný fenomén, ale také populární literaturu a další zdroje populární kultury, které na závěr práce srovnává. Klíčová slova (česky) folklór, mýtus, pověst, fantasy, germánská mytologie, divoká honba, revenanti
|
|
|
Koncept tříd v dějinách sociálního myšlení a v soudobé sociologii
Kubová, Karolína ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Tato diplomová práce je teoreticko-historického charakteru, a je zaměřena na teorii tříd a třídního konfliktu, na genezi pojmu třída. Bude provedena analýza autorů a směrů-škol, které měly vliv na ideového zakladatele tohoto pojmu Karla Marxe, a jakým způsobem se vyvíjelo jejich myšlení. Marx ani jiný autor pojem "třída, třídy, třídní" nikdy jednoznačně nedefinoval. Jedná se o historicko-sociologický pohled na pojem "třída", který bývá často definován různě, a dodnes neexistuje jasná definice, na které by se shodla celá akademická obec. V moderních společnostech se pojem "třída" tak často nepoužívá a byl nahrazen pojmem sociální stratifikace. V posledních letech o "třídách" diskutují přední světoví odborníci, ale řešení je stále v nedohlednu. Přesto je tato práce optimistická a autorka se jednoznačně přimlouvá za to, aby pojem "třída" z odborného sociologického diskurzu nezmizel.
|
|
| |
|
|
Malé skupiny ve městě (k problematice folklorních sdružení)
Popelka, Jan ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Šubrt, Jiří (oponent)
Diplomová práce pojednává o folklorních souborech na území města Prahy. Snaží se zmapovat jejich zakládání a vývoj s ohledem za jakým účelem jsou zakládány a odkud pocházejí jejich členové. Pvní kapitola je výčetem většiny souborů a krajanských spolků, které provozují mimopražský folklor. V následujících dvou kapitolách se zaměřuji podrobněji na dva vybrané soubory. Jedná se o Slovácký krúžek, nejstarší stále aktivní krajanský spolek v Praze a druhým je cimbálová muzika Kyčera. Kyčera je zájmový kroužek sloužící k prezentaci Valašského folkloru veřejnosti prostřednictvím vlastních vystoupení a doprovodu pro taneční soubor Krušpánek a dětský folklorní soubor Vonička. V závěru práce jsou prezentovány závěry vycházející z popisu jednotlivých souborů.
|
|
|
Taltos v maďarské kulturní tradici
Horychová, Simona ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Cílem práce je představit postavu Táltoše v celé jeho komplexnosti. Táltos se vyskytuje převážně v maďarském folkloru. Předpokládá se, že se právě v rurálním prostředí uchovaly magicko-náboženské představy proto-maďarů. Na základě komparace náboženských představ ugro-finských a altajsko-uralských etnik Sibiře s maďarskou folklorní tradicí se vědci snaží dokázat, že původní Táltosova funkce byla stejná jakou zastával šaman u těchto etnik. V evropském prostředí se vyskytují postavy se stejnými atributy jakými disponuje Táltos. Z tohoto důvodu se někteří vědci přiklání k evropsko-slovanskému původu. Nicméně v současnosti je Táltos v maďarské společnosti považován za šamana, a proto se snaží navázat na jeho náboženskou tradici. Klíčová slova Taltos, šaman, šamanismus, Maďaři, etnogeneze, kultura
|
|
|
Vnímání keltské kultury v české společnosti
Pršalová, Tereza ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Dědovský, Daniel (oponent)
Předložená bakalářská práce je věnována vnímání keltské kultury v současné české společnosti, a to se zřetelem na některé její charakteristické projevy, které bývají označovány jako tzv. keltománie. Jedná se o jev, jehož počátky lze sledovat v 18. století na Britských ostrovech a ve Francii. Odtud se poté vlna tzv. keltománie šířila i do ostatních zemí Evropy. V Čechách se nejvýrazněji projevila až po roce 1989, po pádu komunistického režimu, kdy byly například zakládány různé spolky sdružující se z důvodu zájmu o keltskou kulturu. Cílem práce je postihnout vývoj tohoto zvýšeného zájmu o Kelty u nás, přičemž v potaz je brána i situace v severozápadní Evropě.
|
|
|
Dopad reemigrace na národní identitu
Axmannová, Kamila ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Souhrn Předkládaná diplomová práce prezentuje výsledky výzkumného projetu zabývajícím se dopadem reemigrace na národní identitu. Záměrem výzkumného projektu bylo zjistit pomocí kvalitativního výzkumu, konkrétně zakotvené teorie, ústřední jev ve vnímání národní identity. Výsledky zakotvené teorie naznačují, že tímto jevem je míra adaptace jedince na prostředí respektive míra akulturace a následně míra reintegrace. Do tohoto jevu však vstupují intervenující podmínky, jako jsou strategie zvládání zátěžových situací, pracovní úspěšnost či rodinné a přátelské vazby. Hlavní kontextovou linii v tomto směru představuje emigrace a reemigrace jedince se všemi příčinnými a intervenujícími podmínkami. Významným prvkem kontextové linie je však i samotný fakt odchodu jedince, včetně jeho přípravy na odchod ze země. To ve své podstatě určuje do velké míry i samotný proces akulturace jedince v emigraci s dopady na vnímání národní identity. Pokud bych měla vytvořit shrnutí výsledku výzkumného šetření v jedné větě, charakterizovala bych jej takto: "Míra akulturace jedince v emigraci určuje vnímání národní identity v reemigraci." První část diplomové části má sloužit jako vhled do problematiky reemigrace. Snahou zde bylo objasnění pojetí národa, nacionalismu a národní identity. V posledních dvou kapitolách teoretické části...
|
|
|
Radotínská atletika v lokálním a širším kontextu (v historickosociologické perspektivě)
Pěkný, Martin ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Marková, Alena (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zjistit, jak funguje, jak působí a jak se proměňuje atletický oddíl v Radotíně, především v období 1963 až 2010. Diplomová práce poskytuje detailnější poznatky o vztahu lokálních a celostátních trendů ve sportu jakož i o institucionálním rámci sportu v ČSSR a ČR. Pro přesnější vymezení jinak velmi široké problematiky bylo definováno devět výzkumných otázek: Existuje nějaká podobnost vývoje atletiky na lokální a celostátní úrovni? Jak se proměňuje výkonnost atletů v atletickém oddíle? Jak se proměňuje obsah zapisovaných dat do tréninkových deníků? Jak se proměňuje spádová oblast pro atletický oddíl? Jak se proměňuje konkurence jiných sportovních oddílů či zájmových volnočasových spolků ve vztahu k atletickému oddílu? Jak se proměňuje zázemí a vybavení atletického oddílu? Jak se proměňuje přístup škol ve spádové oblasti atletického oddílu? Jak se proměnil institucionální rámec přístupu ke sportu (atletice) po roce 1989? Otázky byly zodpovězeny pomocí kvantitativních i kvalitativních dat. Bylo zjištěno, že na atletický oddíl v Radotíně měl vliv mix makro a mikrofaktorů, jako například stavba nového stadionu, dobrovolníci ochotní pracovat jako organizátoři, trenéři a rozhodčí v oddíle, institucionální změna v roce 1989, suburbanizace atd. Klíčová slova: atletický oddíl,...
|
|
|
Kolektivní paměť násilně vystěhovaných obyvatel: životní příběhy o druhé světové válce z Neveklovska
Štěpánková, Jana ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Janeček, Petr (oponent)
Předkládaná rigorózní práce je příspěvkem ke studiu problematiky životních příběhů obyvatel násilně vystěhovaného území Neveklovska za druhé světové války. O tomto regionu existují autentické výpovědi a toto území je fixováno i v kolektivní paměti. Životní příběhy patří k velmi vzácným pramenným fondům. Jde především o autenticitu zážitků, které se díky subjektivitě narátorů vyznačují selektivitou a přestavují tedy další úhel pohledu. Práce podrobně seznamuje s pamětníky těchto událostí, které jsou v současné době často neznámé, anebo se na ně v oficiálních dokumentech neprávem zapomíná. Současně navazuje na předcházející výzkumy folkloristy Jaromíra Jecha z poloviny 20. století. Porovnáním výsledků obou výzkumů tak dostáváme obraz o závažné události násilného odsunu českého obyvatelstva ve vymezeném regionu. Práce se soustřeďuje na analýzu získaných výsledků za pomoci současných moderních přístupů, které se opírají o metodu orální historie, která je součástí kvalitativního výzkumu, s důrazem na obecné cíle a kontext. Zároveň přináší aktuální stav, resp. odraz násilné válečné perzekuce v soudobé společnosti a jeho budoucí životaschopnost, funkčnost generačních přenosů traumat a způsoby komemorace. Textové a obrazové přílohy v závěru práce se snaží přiblížit a vizualizovat některé historické momenty.
|
|
| |
host ::
RSS.