|
|
Mediální ohlas tvorby Harukiho Murakamiho v českých a anglo-amerických periodikách
Zlámal, Ondřej ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Maňák, Vratislav (oponent)
Diplomová práce s názvem Mediální ohlas tvorby Harukiho Murakamiho v českých a anglo-amerických periodikách analyzuje kritickou reflexi tří vybraných románů japonského prozaika. Originály románů Norské dřevo (1987), Kafka na pobřeží (2002) a Komturova smrt (2017) vyšly s patnáctiletými odstupy a pokrývají tak výraznou část Murakamiho literární kariéry. Časový rozestup proto umožnil posoudit vývoj kritického přijetí románů. Teoretické kapitoly nejprve přibližují problematiku literární kritiky a také naratologie podle teoretika Seymoura Chatmana. Praktická část pak obsahuje představení narace vybraných děl a jejich interpretaci a následně analýzu kritických textů, které o dílech vyšly v respektovaných českých, britských a amerických periodikách. Práce hledá odpovědi na výzkumné otázky zaměřující se na obsahovou podstatu kritiky a také na její potenciální vývoj mezi staršími a novějšími díly. Cílem práce je na vzorku vybraných děl vytvořit ucelený pohled na kritickou reflexi Murakamiho díla v českém a anglo-americkém diskurzu a možné rozdíly mezi nimi. Diplomovou práci doplňuje rozhovor s překladatelem Murakamiho díla do češtiny Tomášem Jurkovičem, který přináší vhled do pozadí překladů i odbornou reflexi autorovy tvorby.
|
|
|
Vybraná díla Josteina Gaardera a jejich kritický ohlas
Benešová, Anežka ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Malý, Radek (oponent)
Bakalářská práce se zabývá dvěma díly norského spisovatele a filozofa Josteina Gaardera, novelou Dívka s pomeranči (2004) a románem Hrad v Pyrenejích (2011), a jejich vybranými kritickými ohlasy. Cílem práce je interpretovat obě díla a začlenit je do kontextu jejich kritických ohlasů. Teoretická část práce představuje osobnost autora, jeho život a znaky charakteristické pro jeho tvorbu a v samostatné kapitole dále vymezuje pojmy literární kritika, recenze a interpretace. Praktická část je rozčleněná do dvou kapitol, z nichž každá se věnuje jednomu z vybraných literárních děl - nabízí jeho interpretaci a analýzu kritických ohlasů, do níž byly zahrnuty česky, německy či anglicky psané recenze publikované v denním tisku, online médiích a kulturně zaměřených periodikách či webech. Na rozbor jednotlivých literárněkritických textů navazují samostatné podkapitoly, které shrnují poznatky týkající se společných znaků, či naopak odlišností analyzovaných recenzí.
|
|
|
Proměna literární recenze v době sociálních sítí
Kryštofová, Vendula ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Maňák, Vratislav (oponent)
Literární recenze se v současné tekuté době značně proměnily a stále se mění. Důvodem jsou nová média, a především sociální sítě, kde se recenzentem může stát kdokoliv a profesionalita a znalosti z literární vědy již nejsou potřeba tak, jako tomu bylo dříve. Diplomová práce proto pojednává o proměně literární recenze v době sociálních sítích, a to tak, že zkoumá podobu, shody a rozdíly profesionálních recenzí v kulturních a společenských periodikách a instagramových příspěvcích obsahujících knižní hodnocení. Cílem práce bylo zjistit, jaké podoby či odlišnosti jsou právě mezi recenzemi psané literárními kritiky a knižními příspěvky na Instagramu přidanými běžnými uživateli. Vyhodnocení probíhalo analýzou několika profesionálních recenzí a několika knižních příspěvků na Instagramu na tři vybrané tituly, a to na Ostrov od Biancy Bellové, Mezipřistání od Matěje Hořavy a Probudím se na Šibuji od Anny Cimy a poté na komparaci získaných poznatků. Výzkumná část ukazuje, jakým způsobem se literární kritici a uživatelé na Instagramu ve svých recenzích vyjadřují, co považují za důležité sdělit, jakou formou své recenze píší a zdali je rozdíl v jejich konečném hodnocení. V závěru jsou formulovány hlavní poznatky praktické části, které se zabývají i popisem rozdílu časového hlediska publikace textů či...
|
|
|
Zobrazení novinářů ve vybraných románech fantastické literatury
Kobzová, Nikola ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Maňák, Vratislav (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je analýza vybraných románů fantastické literatury a jejich následná interpretace. Cílem je prozkoumat, jak jsou novináři v těchto dílech zobrazeni a jak je jejich práce hodnocena. V úvodní části se věnuji fantastice jako žánru, zabývám se i jejími odnožemi fantasy a science fiction a subžánry současné a portálové fantasy, dystopie a humorné science fiction. Druhá kapitola se zaměřuje na metodu této práce a popisuje tak kvalitativní výzkum a obsahovou analýzu textu, kterou jsem použila k analýze vybraných románů. Obsahuje i poznatky o literární postavě. Hlavní část práce se pak věnuje konkrétním sériím, kterými jsou Harry Potter (česky 2000- 2008) od J.K. Rowlingové, Hunger Games (česky 2010-2011) Suzanne Collinsové a Stopařův průvodce Galaxií (česky 1990-1995), jehož autorem je Douglas Adams. Témata žurnalistiky a médií jsou v těchto dílech prominentní a každá z těchto sérií se zabývá odlišným typem médií, díky čemuž je možné srovnávat rozdíly ve zobrazení tisku, rozhlasu, televize nebo internetu. Popisuji jejich ústřední motivy a základní dějové linie. Následuje interpretace textů, kdy se zaměřuji na konkrétní zobrazení novinářů v každé ze sérii. U každé z nich se soustředím na analýzu minimálně jednoho převažujícího média, které se v dílech objevuje, ale také na...
|
|
|
Pohledy na mediální gramotnost v České republice
Holíková, Hana ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Bakalářská práce je tvořena dvěma částmi. Částí teoretickou, která vysvětluje pojmy použité k realizaci práce a popisuje její teoretický základ, a částí praktickou ve formě psaných rozhovorů s respondenty z oblasti mediálního vzdělávání. Teoretická část představuje žánr rozhovoru a popisuje jeho možné metody, přibližuje požadavky mediální výchovy obsažené v rámcových vzdělávacích programech a doporučených očekávaných výstupech a představuje projekty zaměřené na mediální gramotnost. Praktickou část práce tvoří rozhovory s Přemyslem Dandou, PhDr. Janem Jirákem Ph.D., Michalem Kaderkou a PhDr. Radimem Wolákem.
|
|
|
Kritický ohlas vybraných děl Petra Stančíka v českých médiích
Bočková, Jana ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Malý, Radek (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou kritického ohlasu vybraných děl Petra Stančíka v českých médiích. Teoretická část definuje pojmy literární kritika, postmoderna a postmodernismus. Literární kritika obsahuje podkapitolu zaměřenou na současný stav literárně-kritických textů u nás s důrazem na literární reflexi knih pro děti a mládež. Součástí teoretické části je i charakteristika vybraných kulturně a literárně zaměřených periodik a webů. Celkově byla do analýzy zahrnuta kulturní a literární média A2, Host, iLiteratura.cz, Tvar a Týdeník Rozhlas a zpravodajská periodika a weby Aktuálně.cz, Hospodářské noviny, Lidové noviny, Mladá fronta DNES, Právo, Reflex a Respekt. Součástí práce je také představení samotného autora a jeho literární a divadelní tvorby. Praktická část diplomové práce mapuje kritické přijetí tří děl Petra Stančíka - Mrkev ho vcucla pod zem (2013), Mlýn na mumie (2013) a Andělí vejce (2016), ve vybraných českých médiích. Analýza je rozdělena do kapitol podle zvolených knih. Nejprve jsou rozebrány jednotlivé recenze a získané poznatky jsou následně shrnuty v příslušných podkapitolách. Do práce je také zařazen rozhovor se spisovatelem Petrem Stančíkem uskutečněný v kavárně Slavia 30. ledna 2023.
|
|
|
Proměna vnímání feminismu v českých literárních časopisech v desátých letech 21.století
Součková, Alžběta ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá proměnou vnímání feminismu na stránkách tří českých literárních časopisů mezi lety 2011 a 2020, tedy v desátých letech 21. století. Součástí práce je stručné představení historického vývoje ženského hnutí v globální perspektivě i v kontextu českého prostoru, stejně jako teoretické vymezení konceptů feminismu a genderu. Důležitou součástí práce je také představení dnešního vnímání feminismu v české společnosti a událostí, které od počátku 90. let formovaly obraz feminismu v České republice. Dále je v práci reflektována současná česká literatura a její vztah k feminismu, včetně osobností zastávající silné pozice na různých názorových pólech. Celé teoretické zázemí je v práci následně využito při analýze tří konkrétních literárních periodik: A2, Hostu a Tvaru. V těchto literárních časopisech jsou pomocí obsahové analýzy zachyceny texty, které se věnují feministickým tématům. Následně jsou tyto texty dále zpracovávány a kategorizovány. Cílem analýzy je přinést co nejvíce aktuální obraz o vnímání a prezentaci feminismu na české literární scéně, ale také zjistit, jestli a v jakém rozsahu se tématu literární periodika věnují. Analýza pokrývá rozmezí deseti let a má tak potenciál zachytit dlouhodobé trendy či změny.
|
|
|
Literární reportáže Petry Procházkové: Poprava - věc veřejná a Adžamal
Marcinková, Veronika ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Maňák, Vratislav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá literárními reportážemi Petry Procházkové Poprava - věc veřejná a Adžamal. Jejím cílem je oba texty analyzovat a nalézt v nich znaky literární reportáže. Práce se také pokouší nastínit důvody, které vedou k tomu, že se v České republice literární reportáž téměř nevyskytuje. První kapitola se zaměřuje na charakteristiku žánru reportáže, jeho vznik a vývoj. Zabývá se také fikcí a objektivitou v reportážních textech. Druhá kapitola stručně popisuje současnost psané reportáže v českých tištěných a online médiích. Třetí kapitola se věnuje literární reportáži, pokouší se ji definovat, nastiňuje fenomén polské školy reportáže a dotýká se i současného stavu literárně-publicistických textů v České republice. Druhá část práce začíná kapitolou o životě reportérky a humanitární pracovnice Petry Procházkové. Pátá kapitola se soustředí na popis kontextu vzniku jejích literárních reportáží, konkrétně na situaci v Čečensku (kde se odehrává Poprava - věc veřejná) a Afghánistánu (dějišti Adžamala) na počátku 21. století. Poslední kapitola literární reportáže analyzuje, využívá teoretické poznatky a je doplněna citacemi z obou textů. Součástí práce je také rozhovor s Petrou Procházkovou. Analýzy potvrdily, že jak Poprava, tak Adžamal jsou literárními reportážemi. Rozhovor s autorkou...
|
|
|
Literární reportáže se zaměřením na tematiku ztráty blízkých ve vybraných dílech
Nováková, Klára ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Maňák, Vratislav (oponent)
Diplomová práce se věnuje vybraným literárním reportážím se zaměřením na tematiku ztráty blízkého člověka. Žánr na pomezí beletrie a publicistiky v posledních letech nabírá na popularitě, přesto je pro mnohé stále neurčitým pojmem. Práce přibližuje fenomén literární reportáže, charakterizuje ho a uvádí hlavní znaky, zaměřuje se na historii polské reportáže i na současnost polské školy reportáže ve spojení s autory vybraných děl. Následně přináší také teoretické ukotvení ztráty blízkého člověka za použití odborných publikací. V druhé části dochází k intepretaci vybraných děl - Ganbare! Workshopy smrti (2016, česky 2017) Katarzyny Boni, Jako bys jedla kámen (2002, česky 2017) Wojciecha Tochmana a Dvě sestry (2016, česky 2018) Åsne Seierstad se zaměřením na pojetí ztráty blízkých. Posléze se práce věnuje vzájemné komparaci tří děl za účelem demonstrace způsobu psaní o ztrátě blízkého člověka.
|
|
|
Umění dělat umění - 5 rozhovorů s českými umělkyněmi
Spáčilová, Tereza ; Malý, Radek (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Bakalářská práce nazvaná "Umění dělat umění: pět rozhovorů s českými umělkyněmi" se skládá z teoretické a praktické části. Praktickou část tvoří publicistické rozhovory s pěti českými umělkyněmi různých uměleckých disciplín. Rozhovory jsou doplněny o stručné medailónky dotazovaných umělkyň. V teoretické části je interview zasazeno do kontextu, definováno jako žurnalistický žánr a autorka jmenuje jeho základní rozdělení. Samostatné podkapitoly seznamují čtenáře s historii rozhovoru v Česku i zahraničí. V následujících podkapitolách jsou popsána doporučení tuzemských i zahraničních novinářů a novinářek, jak se na interview připravit a jak je vést. Autorka následně prezentuje svou reflexi z tvorby rozhovorů pro tuto práci. Cílem práce je představit proces tvorby a myšlení pěti českých umělkyň různých disciplín pomocí publicistických rozhovorů a v teoretické části tento žurnalistický žánr přiblížit.
|
host ::
RSS.