|
|
Augustine?s Theory of the City in the Context of His Philosophy
Mácha, Petr ; Stracený, Josef (referee) ; Blažková, Miloslava (advisor)
Soudobá historická krize vedla Augustina k tomu, aby zkoumal formu a smysl historie. Energickou polemiku vede především s teoriemi, zastávajícími názor, že historická existence je ovládána osudem či štěstím a že se opakuje v nekonečných cyklech32. Tímto se staví proti znehodnocení dějinného charakteru světa. Tvrdí, že pokud měl svět "počátek", pak jde o proces, v němž se rozhodující a nové události mohou objevit a objevují se. Jsou události, které se nikdy předtím nestaly, a takovéto události mají vliv na budoucnost skutečným a účinným způsobem33, takže se ani nikdy neopakují. Biskupu hipponskému se naopak jeví "běhoun času ozdoben Božím vzorem"34, rozbíhající se od počátku ke konci. Podoba, smysl a konec dějin jsou ovládány Bohem. Vždyť i samotná doktrína Božího předzvědění a predestinace se zdá přehodnocovat otázku nutnosti a osudu. Je vyloučeno, abychom zcela pochopili Boží záměr, můžeme však přijmout to, že za vším, co se děje, je převládající účel, který je božsky správný a svatý, a tento může odporovat našim cílům a přinášet nám zklamání a bolest, ovšem nikoli bez prospěšných důsledků. Dějiny mají počátek konec, procházejí od Stvoření k dovršení35 a takto chápané se stávají skutečně vážnými a majícími význam.
|
|
|
Stoicism, Buddhism, Christianity - Similar Motifs and Fundamental Distinctions
Kolářová, Ilona ; Blažková, Miloslava (referee) ; Funda, Otakar A. (advisor)
Vypsané téma "Stoicismus, buddhismus, křesťanství - podobné motivy a zásadní odlišnosti" jsem si zvolila z několika důvodů: a) zaujal mě samotný nápad porovnat na první pohled zjevně odlišné myšlenkové proudy, b) ani o jednom z uvedených směrů jsem ve chvíli, kdy bylo téma zadáno, nevěděla více informací než základní fakta. Téma pro mě představovalo výzvu, vnímala jsem ho jako podnět bližšímu seznámení se s učením stoicismu, buddhismu a křesťanství. Nejen proto, abych získala hlubší vhled do problematiky těchto filosofií, jsem se rozhodla věnovat se komparaci stoicismus, buddhismus, křesťanství. Práce má být příspěvkem vymezení tří odlišných modelů člověkovy filosofické a náboženské sebereflexe. Získané poznatky hodlám uplatnit při výuce.
|
|
| |
|
|
Phenomenon of Sexuality in Philosophical Context
Wolf, Josef ; Hogenová, Anna (advisor) ; Blažková, Miloslava (referee)
This work concerns a phenomenon of sexuality and tries to appreciate it in historical context of hu man thinking. Work takes account of question of researching phenomenon in both evolutionary biology and the Sigmund Freuds psychoanalysis. The author of this work consider these both approaches as inseparable and fully essential for understanding of question of eros in its overall behaviour in history. The goal of work is answering questions under authority of these three spheres of our inquiry. The core of inquiry is dealing with problem of sexuality and concerns with following questions: What sexuality means? What is sexuality based upon? What is arising from it? The author along with honourable reader is finding answers through three spheres and he tries point to contemporary stage of human society and the role of sexuality within society.
|
|
|
Cosmic Order and its Influence on the Understanding of a Person and Society in the Ancient World
Stupka, Jakub ; Blažková, Miloslava (advisor) ; Stracený, Josef (referee)
The thesis deals with a relation of cosmic order and orders, which involve human beings and society. It describes development of particular areas of antique Greece chronologicly and presents connections between the influence of the settings, where the philosophers operated, and their opinions. Problems of the order are shown on the background of Greek mythology, on the relevant questions of the setting of "polis" and on the philosophy of archaic and classical era. The thesis also describes the most important events in the Greek history, which influence the subject. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
The Ethical and Ontological Aspect of the Phenomenon of Consciousness
Lebduška, Lukáš ; Blažková, Miloslava (advisor) ; Jirásková, Věra (referee)
Ve své diplomové práci se budu zabývat fenoménem svědomí, jehož pojetí je velmi důležité pro ustavení etiky jako jedné z filozofických disciplín. Na rozdíl od dobra, které bylo hned od počátku pojímáno jako ontologická kategorie, bylo svědomí původně ustavováno jako kategorie čistě etická, a teprve od minulého století také jako kategorie ontologická. Právě tento posun ve vnímání svědomí směrem k moderní době bude předmětem mého zájmu. Pestrost proměn chápání svědomí není taková jako u pojetí dobra, ale rozdíly mezi jednotlivými představami o tom, čím je svědomí určováno a jak funguje jsou značné. Právě tato různorodost hraje důležitou roli při vnímání jednotlivých forem fenoménu svědomí tak, jak je v minulosti představovali jednotliví autoři, kteří se jej snažili zabudovat do svého filozofického systému. Všechny typy chápání se shodují v tom, že svědomí je nějak spojeno s naším prožíváním a mravním hodnocením jednání, které uskutečňujeme. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
The Changing Understanding of the Role of Free Will in the History of Ethics
Dvořáková, Petra ; Blažková, Miloslava (advisor) ; Hogenová, Anna (referee)
Cílem této práce bylo ukázat, že v dějinách etiky dochází k proměnám pojetí lidské svobody. Z myšlenek třech významných filosofů vyplývají podobná stanoviska na rozumovou schopnost člověka, která přináší do našeho života další motivy pro jednání. Umožňuje reflexi, zhodnocení vlastního jednání a smýšlení podle představ dobrého a zlého, podle nejen subjektivních, ale i objektivních měřítek zdaru lidského života. Svoboda v podobě lidské vůle a rozum k sobě přistupují různě. Aristoteles dochází k požadavku na člověka, který vůli říká, že má být altruistická, projevovat se v mravném jednání, které je prospěšné pro společnost. Ostatně Aristotelovou základní charakteristikou člověka je, že je určen pro život s ostatními lidmi, takže má uskutečňovat dobro v jejich zájmu, které je také jeho zájmem. Jde o rozumový motiv, kdy jedinec posuzuje své jednání, každý konkrétní čin proto, aby výsledek byl optimální pro něho i pro ostatní
|
|
| |
|
|
The Phenomen of Music in Ancient Philosophy
Kůstová, Gabriela ; Blažková, Miloslava (referee) ; Hogenová, Anna (advisor)
The aim of this work is to refer to a role of music in ancient thinking, especially in ancient pythagoreanism in conjunction with their properly elaborated music theory, which includes mathematics, ethics and cosmological conceptions. The life and work of Pythagoras of Samos is described detaily in the first chapter. In following chapters there are some descriptions of pythagorean doctrines and teaching of Pythagoras himself in pythagorean community. There is also an analysis of the central idea of pythagorean philosophy - the number and the music theory in detail.
|
|
|
Sören Kierkegaard and Existential Philosophy
Beran, Jiří ; Blažková, Miloslava (referee) ; Hogenová, Anna (advisor)
My work deals with Soren Kierkegaard's and Martin Heideggr's concepts of dread. The dread plays an improtant role in their philosophical work, because in dread meny important themes are being disclosed. Heidegger is interested in onthological field, Kierkegaard puts emphasis on problems of authentic christian existence. There are also other philosophical questions - freedom, authenticity, etc. - disclosed in dread. Both philosophers were able to approach to these problems from an original point of view.
|
guest ::
RSS feed.