|
Přeprava nebezpečných látek v souvislosti s bezpečností silničního provozu
SANDOROVÁ, Radka
Přeprava nebezpečných látek po silnici se řídí především Evropskou dohodou o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných látek ADR. Tato dohoda byla vyspělými státy přijata v roce 1957 a ČSSR se k ní připojila v roce 1986, Česká republika se stala řádným členem jakožto sukcesor po bývalé ČSSR dnem 1.1.1993. Přesto, že nám rozvoj průmyslu přináší mnoho produktů, bez kterých si již nedovedeme představit existenci moderní společnosti na straně druhé je jejich nedílnou součástí produkce látek nebezpečných, které přináší nebezpečí související s jejich výrobou, skladováním, využitím a přepravou. Z tohoto důvodu je nezbytné působit všemi prostředky na snižování potenciálních rizik vzniku nehod vozidel přepravujících nebezpečné věci, které přinášejí pro zdraví osob, jejich majetek a ekologické prostředí největší rizika. Jak dokazují statistiky, jedním z hlavních činitelů vzniku nehod je selhání lidského faktoru. Tomuto a dalším rizikům, která hrozí právě při přepravě nebezpečných látek však nemohou zabránit ani ty nejdokonalejší předpisy. Přesto bylo mojí snahou v této práci poukázat na zásadní a nejdůležitější části Dohody ADR týkající se přepravy nebezpečných látek, zdůraznit důležitost provádění kontrol při dodržování těchto předpisů. Dále jsem chtěla poukázat na přímou závislost úspěšného zvládnutí řešení mimořádné události na spolupráci a konkretizaci pravomocí všech složek Integrovaného záchranného systému a současně na konkrétním příkladu z praxe uvést potřebu provádění průběžné aktualizace jednotlivých typových plánů a následné prezentace nově použitých metod a poznatků při řešení krizových situací a s nimi spojené zavádění nových způsobů přípravy na jejich řešení.
|
|
Ochrana obyvatelstva jako součást integrovanného záchranného systému
HOLEJŠOVSKÝ, Jan
Bakalářská práce na téma {\clqq}Ochrana obyvatelstva jako součást integrovaného systému`` je rozdělena do několika částí, které souhrnně tvoří materiál, který poskytuje informace o ochraně obyvatelstva jako součásti integrovaného záchranného systému. Toto byl jeden z cílů této práce. V první části je popsán integrovaný záchranný systém a uvedena základní legislativa, která je s ním spojena. Ve druhé části je popsána ochrana obyvatelstva, základní legislativa, která s ní souvisí, pojmy s ní spojené a základní organizační a technické opatření ochrany obyvatelstva. V dalších dvou kapitolách je popsáno zařízení civilní ochrany a Institut ochrany obyvatelstva. Součástí práce je také vyhodnocený anonymní dotazník, který byl zaměřen na zjištění znalostí zkoumaného souboru v oblasti ochrany obyvatelstva. Toto byl další z cílů práce. V souvislosti s bakalářskou prací byly stanoveny dvě hypotézy: 1. Obyvatelstvo má dostatečnou možnost získávat informace o zásadách správného chování při vzniku mimořádné události a krizových stavech, zná základní formy pomoci a svépomoci při ohrožení nebo vzniku mimořádné události či krizového stavu. Tato hypotéza byla potvrzena. 2. Mezi obyvateli stále zůstává povědomí ochrany obyvatelstva dle zásad ochrany před rokem 1989. Také tato hypotéza byla potvrzena.
|
|
Lukáš Sommer: 1984-2010
Böhmová, Veronika ; Klánský, Ivan (vedoucí práce) ; Langer, Miroslav (oponent)
Tato práce se zabývá skladatelem Lukášem Sommerem. Mapuje mladého komponistu, jeho začátky, jeho akademická studia a dává veliký důraz na jeho názory a "vzpomínky". Snaží se lehce odkrýt dnešní přicházející generaci autorů, jak oni vidí svět interpretů, svět na poli populární versus klasické hudby a v neposlední řadě konkurenci. V příloze najdete CD s ukázkami některých skladeb Lukáše (samozřejmě vše do roku 2010) a v textu řadu notových ukázek, abyste si i podle zápisu mohli udělat představu o skladateli.
|
|
Komunikace v krizových situacích s médii a veřejností
Brzobohatý, Jan ; Kopecký,, Zdeněk (oponent) ; Rosická, Zdena (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o komunikaci při krizových situacích s médii a veřejností. Základními tématy jsou mimořádné události, jejich definice, klasifikace a poukázání na to, že jsou stále četnější a těší se stále většímu zájmu médií a veřejnosti. Dalším hlavním bodem práce je komunikace. Definice komunikace, její rozdělení, funkce a možné překážky zabraňující efektivní komunikaci. Dále v práci následuje obecný popis médií, jejich funkce v moderní společnosti a vlivu médií na společnost. Část práce je věnována také etice chování médií. Následuje část práce, ve které jsou popsány způsoby varování obyvatelstva při mimořádných událostech v působnosti státu a způsoby informování médií o mimořádných událostech. S tím souvisí potřeba institucí mít vyškolené pracovníky, kteří budou znalí problematiky mimořádných událostí, komunikace obecně a komunikace s médii, mediálního prostředí a kteří budou problematiku před médii a veřejností prezentovat.
|
|
Zahradní město Barrandov
Hamouzová, Iveta ; Dvořáková, Michaela (oponent) ; Županič, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce ..Zahradní město Barrandov" zaznamenává vznik a následný vývoj této dodnes oblíbené pražské čtvrti do období druhé světové války. Cílem práce bylo zachytit a popsat nejen původní plán autora, stavitele a zároveň investora zahradní čtvrti mladého stavebního -inženýra Václava Maria Havla, ale zároveň sledovat i veškeré události související s následnou realizací plánu. Podklady, materiály a informace pro vyhotovení práce jsem získávala především z pamětí Václava Maria Havla shrnutých v knize s názvem Mé vzpomínky a z výpovědí pamětníků, dále pak z primárních pramenů v podobě podrobných projektů budov, dobových letáků, reklamních brožur vydávaných Obchodní kanceláří Barrandova, fotografií a dobových periodik. Pomocí mi byli i mnohé sekundární prameny zabývající se meziválečnou architekturou a stavitelstvím vůbec a připomínky odborníků.
|
|
Připravenost Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje na krizové situace
MANA, Štěpán
Dopady globálních klimatických změn v podobě opakovaných živelných katastrof se staly jednou z největších hrozeb současné společnosti. Problematika připravenosti na mimořádné události a krizové situace je proto v posledních letech stále více aktuální. Výjimkou není ani Česká republika, která se pravidelně potýká s přívalovými dešti, povodněmi nebo sněhovými kalamitami. Hlavním předpokladem úspěšného zvládnutí takto závažných situací je účelná prevence a připravenost ve formě krizových plánů, případně plánů krizové připravenosti. Cílem mé diplomové práce je zjistit, zda je Zdravotnická záchranná služba Zlínského kraje dostatečně připravena na vznik krizových situací a v případě nalezených nedostatků navrhnout jejich řešení v podobě návrhu Plánu krizové připravenosti Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje. Zdravotnická záchranná služba Zlínského kraje je základní složkou integrovaného záchranného systému Zlínského kraje a jako poskytovatel zdravotnické záchranné služby je zahrnuta v Krizovém plánu Zlínského kraje. Z toho vyplývá, že akceschopnost a činnost Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje musí být zajištěna nejen v běžném provozu, ale také v případě vzniku a trvání krizové situace. V teoretické části práce se věnuji obecné charakteristice havarijního a krizového plánování, působnosti správních úřadů v oblasti poskytování zdravotnické záchranné služby při vyhlášení krizového stavu, traumatologickému plánu a pandemickému plánu. Součástí této kapitoly je také charakteristika subjektu Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje a popis konkrétních antropogenních a přírodních ohrožení. Na teoretickou část navazuje kvalitativní výzkum, který je založen na shromáždění a podrobném studiu dostupných odborných pramenů v tištěné i elektronické podobě, zejména však dokumentů krizového a havarijního plánování Zlínského kraje a interních dokumentů Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje. Praktická část diplomové práce obsahuje analýzu vnějších a vnitřních ohrožení všech výjezdových základen Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje. Vnější analýza rizik vychází z Krizového plánu Zlínského kraje a z Havarijního plánu Zlínského kraje. Vnitřní analýza je zpracována na základě expertního odhadu možných rizik na jednotlivých výjezdových základnách Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje. Výstupy z analýz se staly základním zdrojem pro zpracování návrhu plánu krizové připravenosti, ve kterém jsem přiřadil každému identifikovanému ohrožení v analýze rizik možný dopad na činnost Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje. Analýza vnějších rizik potvrdila, že akceschopnost a činnosti Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje mohou narušit zejména následující ohrožení: přirozená povodeň (výjezdová základna Zlín Peroutkovo nábřeží, Uherské Hradiště, Vsetín), zvláštní povodeň (výjezdová základna Zlín Peroutkovo nábřeží, Karolinka, Vsetín), rizika vyplývající z klimatických podmínek (především opětovné sněhové kalamity v oblasti Valašska), narušení dodávek léčiv a zdravotnického materiálu (sekundární důsledek krizových situací) a přerušení dodávek elektrické energie (zejména výjezdové základny, které nedisponují záložním zdrojem elektrické energie). Výsledkem diplomové práce je návrh Plánu krizové připravenosti Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje. Plán krizové připravenosti je povinna zpracovat právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která zajišťuje opatření vyplývající z krizového plánu kraje. Náležitosti a způsob zpracování plánu krizové připravenosti jsou podrobně uvedeny v nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů. Při tvorbě návrhu plánu jsem postupoval dle platné legislativy. Tento plán je vnitřním dokumentem právnické osoby k zabezpečení řešení úkolů za krizových situací.
|
|
The European Union as one of the actors of humanitarian aid in crisis areas of the world
Hrončiaková, Barbora ; Pavlík, Petr (vedoucí práce) ; Jeníček, Vladimír (oponent)
Bakalářská práce "Evropská unie jako jeden z aktérů humanitární pomoci v krizových oblastech světa" je centrálně zaměřena na činnost EU v oblasti humanitární pomoci poskytované do zemí třetího světa. Hlavní část práce má za cíl přiblížení činnosti Úřadu Evropské komise pro humanitární pomoc ECHO, také je poskytnutý přehled o jeho fungování, politikách, geografickém působení a financování humanitárních projektů. Poslední kapitola se zaměřuje na spolupráci úřadu ECHO s jeho dalšími partnery (agentury OSN, Mezinárodní výbor Červeného kříže, Mezinárodní federace Červeného kříže a Červeného půlměsíce) a jejich součinnost v poskytování humanitární pomoci.
|
|
Hledání "řádu světa" v tvorbě Gustava Herlinga-Grudzińského
Petránková, Michaela ; Poslední, Petr (vedoucí práce) ; Benešová, Michala (oponent)
v českém jazyce Literární tvorba 20. a 21. století vyžaduje vysvětlení, odkud se bere příběh, jenž je právě čten. Jde především o odůvodnění jeho platnosti v dnešním světě, který je ovládám trhem a fascinací. Herling-Grudziński si ve své tvorbě odpovídá právě na tuto základní otázku soudobé literatury. Příběhy, které vypráví, tady byly od nepaměti. Jsou přepisem starých kronik a textů komentátorů historických událostí, jsou ukryty na obrazech významných evropských malířů a v literatuře. Vynořují se prostřednictvím konkrétních událostí v jiném čase ale stejném prostoru. Prostorová paměť ovlivňuje i způsob vnímání prostoru vypravěčem. Tato práce popisuje proces obnovy příběhů jako výstavbu povídkového textu, tedy metodu konstrukce časoprostoru v povídkách Gustawa Herlinga-Grudzińského.
|
|
Emoce a umělá inteligence
Hančar, Michal ; Sedláček, Lukáš (vedoucí práce) ; Pstružina, Karel (oponent)
Tato práce se zabývá emočními procesy biologických organismů a jejich aplikací v rámci oboru umělé inteligence. První kapitola pojednává o vývoji emocí a jejich vztahu s dalšími kognitivními schopnostmi lidí jako je učení, paměť, či motivací. Druhá kapitola je zaměřena na popis již existujících umělých systémů pracujících s emocemi a porovnává jejich efektivitu oproti lidem. Poslední kapitola je věnována vytvoření teoretického základu pro systém analyzující a ovlivňující emocionální rozpoložení uživatele. Cílem práce je pojednání o využití emocí v rámci systémů umělé inteligence.
|
|
Zlaté pravidlo morálky v každodenní praxi ochrany obyvatelstva
MARKVART, Petr
Cílem bakalářské práce s názvem Zlaté pravidlo morálky v každodenní praxi ochrany obyvatelstva je zamyslet se nad otázkami povinnností záchranářů v rámci plnění jejich pracovních povinností a zároveň zjistit, do jaké míry při své práci dokážou pracovat s určitou dávkou empatie ke svému okolí, k lidem, kterých se bezprostředně dotýká samotná krizová situace a kteří jsou ohroženi na zdraví, smrtí nebo hrozí riziko ztráty jejich majetku. Rád bych se pokusil svou prací zjistit, zda se v určitých případech záchranáři v samotné krizové situaci dostávají do vnitřního konfliktu. Mají vždy postupovat pouze dle platné legislativy při záchraně, nebo někdy používat intuici a především zlaté pravidlo morálky? Dokáže si záchranář představit sám sebe na místě zachraňovaného a přizpůsobit tomu svá rozhodnutí? Svou práci podpořím kvalitativním výzkumem, který je anonymní a zúčastnilo se ho devět členů složek integrovaného záchranného systému. Vybral jsem si členy tří základních složek integrovaného záchranného systému. Hasičského záchranného sboru, Policie České republiky a Zdravotnické záchranné služby. Respondenti odpovídali na otázky, ze kterých lze vytvořit statistické vyhodnocení. Co zjistíme při krátkém dotazníku mezi profesionály? Můžeme tvrdit, že oblast ochrany obyvatelstva a práce jednotlivých složek integrovaného záchranného systému je nutné přesně vymezit legislativou a dodržováním platných zákonů, vyhlášek a nařízení v oblasti Ochrany obyvatelstva a krizového řízení? Právě díky této legislativě máme jasně stanovené postupy při jednotlivých krizových situacích v rámci plánování, přípravě a preventivních opatřeních. Přesto zjistíme, jestli někdo ze záchranářů někdy použil zlaté pravidlo morálky při své práci, nebo si dokáže představit, že by ho použil a při jaké příležitosti. Mým cílem není dehonestovat touto prací význam jasně daných pravidel, určených postupů a rozkazů velitelů zásahů při krizové situaci. Cíl, který jsem si určil, je zjistit, jak tenká je hranice mezi "tím co musím a ne vždy se ztotožňuji" a "chci a vím, že porušuji nějaká nařízení." Z výzkumu vyplynulo, že v sobě máme zakořeněný určitý smysl pro povinnost, řád a pořádek. Jsme spíše nakloněni dodržování nařízení a jednotlivých daných pravidel, před určitou mírou volnosti při rozhodování a využití zlatého pravidla? Samotné téma mi připadá velice atraktivní. Propojení složek integrovaného záchranného systému s myšlenkou zlatého pravidla morálky se může na první pohled jevit jako něco, co nedává smysl. V této práci poznáme, že tu existuje naopak výrazné propojení. Při zásahu složek integrovaného záchranného systému se často jedná o vzájemnou interakci mezi záchranářem, hasičem, nebo policistou na straně jedné a zachraňovaným na straně druhé. Na obou stranách vznikají pozitivní i negativní emoce, se kterými se musí jak zachránci, tak zachraňovaní vyrovnávat. Žádný ze zachránců se neubrání určité empatii, soucítění se situací zachraňovaného. Co kdybych byl na jeho místě já? Tímto se právě témata na první pohled tak vzdálená, propojují ve velice úzkou problematiku. Myslím si, že není moc situací, ve kterých lze uplatnit zlaté pravidlo v oblasti ochrany obyvatelstva. Určitě jsou jasně dané postupy tím nejefektivnějším způsobem práce všech složek IZS. Přesto si myslím, že existují situace, kdy by bylo možné zlaté pravidlo morálky v každodenní praxi ochrany obyvatelstva uplatnit.
|
host ::
