Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 34,361 záznamů.  začátekpředchozí34352 - 34361  přejít na záznam: Hledání trvalo 1.29 vteřin. 

Minulost a současnost smilu písečného \kur{(Helichrysum arenarium)} v České republice.
VANĚČEK, Zdeněk
Historical and recent distribution, seed production in populations of different size, suitable microsites for recruitment and effects of grazing on growth and reproduction of Helichrysum arenarium were investigated. Results were used for making recommendations for conservation of this species.

Brána inteligentní domácnosti
Čechmánek, Martin ; Žádník, Martin (oponent) ; Novotný, Tomáš (vedoucí práce)
V současné době jsou v oblasti inteligentního řízení domácnosti kladeny požadavky na miniaturizaci, zabezpečení a pokročilou logiku řídicích členů. Výzvou je také způsob sběru dat z koncových členů a jejich zpracování, včetně jejich distribuce dalším uzlům v řetězci inteligentní domácnosti. Cílem práce je navrhnout a vytvořit člen systému pro řízení inteligentní domácnosti - bránu mezi senzorickou sítí a databázovým serverem, která bude implementována na vestavěném systému a se specifickými HW prostředky. Funkce brány by měly zastřešovat i chybové stavy, například uchování zpráv ze senzorů při přerušení spojení se serverem či řešení výpadku synchronizace času. Práce se zabývá jednak teoretickým základem pro vytvoření této brány, jednak i praktickou implementací na určené platformě.

New iron chelators and antioxidants in acute myocardial model / / infarction and oxidative stress-induced catecholamine / / - effect on the basic biochemical parameters
Mladěnka, Přemysl ; Hrdina, Radomír (vedoucí práce) ; Geršl, Vladimír (oponent) ; Patočka, Jiří (oponent)
I. SOUHRN ÚVOD: Železo je nezbytným prvkem pro celou řadu fyziologických procesů, mj. přenos kyslíku, syntézu DNA a tvorbu ATP. Osud železa v organismu je pečlivě regulován zejména na úrovni absorpce a distribuce pravděpodobně z důvodu neexistujícího specifického aktivního exkrečního mechanismu pro železo. Každé porušení homeostázy železa může vést k objevení se volného (nevázaného nebo slabě vázaného) železa, které je schopno katalyzovat tvorbu reaktivních forem kyslíku (ROS) prostřednictvím Haber-Weissova mechanismu. Kardiovaskulární onemocnění, zejména pak ischemická choroba srdeční (ICHS), zůstávají přes recentní vědecké pokroky vážným medicinálním problémem. Nejzávažnější formou ICHS je akutní infarkt myokardu (AIM). Jeho patofyziologie zahrnuje ve většině případů iniciální ischemickou periodu v důsledku poruchy koronárního krevního proudu způsobeného trombózou nasedající obvykle na ateroskleroticky postiženou koronární tepnu. Ischémie podstatně mění tkáňovou homeostázu s následným objevením se volného cytosolického železa. Obnova koronárního krevního průtoku (tzv. reperfúze) je jedinou možností k záchraně poškozeného myokardu, je ale na druhé straně spojena s uvolněním zmíněného volného železa do cirkulace a tvorbou ROS jak uvnitř tak vně buňky. Chelátory železa představují rozsáhlou skupinu léčiv s...

Vliv /kur(Nosema apis) a /kur(Nosema ceranae) na včelstvo
ANDERLOVÁ, Jana
Práce je zaměřena na posouzení vlivu Nosema apis a Nosema ceranae na včelstvo. Literatura obsahuje jen omezenou míru informací o Nosemové nákaze, kterou oba prvoci způsobují, proto je cílem této práce shromáždit veškeré dostupné odborné informace z jednotlivých zdrojů, porovnat je a vyhodnotit. Výsledkem vyhodnocení shromážděných informací pak je, jak tato nákaza ovlivňuje chování včel a jaké má dopady na chov včel. Obsahem bakalářské práce je nejprve obecná charakteristika Nosema apis a Nosema ceranae, jejich výskyt, rozmnožování a vývoj. Následuje popis Nosemové nákazy, jakými preventivními a dezinfekčními opatřeními jí předcházet a jak je možné již zjištěnou nákazu léčit. Z popsaných zjištění o prvoku Nosema apis vyplývá, že tento prvok je v převážné většině prozkoumán. Nosema ceranae je teprve nedávno objevený druh a jeho výzkum ještě nebyl zcela dokončen. Závěrem práce jsou shrnuty nejdůležitější vlivy Nosema apis a Nosema ceranae na včelstvo. Mezi tyto vlivy patří, kolísavý počet jedinců v úlu, nižší výnosy medu, v některých případech úhyn celého včelstva a v neposlední řadě i změněné chování u včel.

Latitudinální gradient biodiversity a jeho závislost na rychlosti ekologických a evolučních procesů
Krupička, Jan ; Storch, David (vedoucí práce) ; Kubička, Lukáš (oponent)
Nerovnoměrnost v rozložení druhového diversity na povrchu země je jedním z nejvýraznějších jevů v ekologii. Latitudinální gradient biodiverzity by se dal vysvětlit rozdílným poměrem mezi rychlostí evolučních procesů jako jsou speciace a procesů ekologických, které řídí míru extinkce. Cílem práce je shromáždit a zhodnotit literaturu týkající se teplotní závislosti respektive latitudinálních trendů v rychlostech těchto procesů. Pro evoluční procesy slouží jako nejlepší vysvětlení jejich rychlosti na teplotě metabolická teorie biodiversity, zatímco u ekologických procesů chybí jak empirická data tak teorie která by je dala do souvislosti s teplotou nebo latitudou. Vysvětlení pomocí tzv. More individual hypothesis se ukázalo jako nepřesvědčivé.

Výskyt mihule potoční (Lampetra planeri) v Malši v okolí Dolního Dvořiště
HLAVÍNOVÁ, Lenka
Cílem diplomové práce bylo prokázání výskytu mihule potoční v okolí Dolního Dvořiště. Byly popsány biotopy s habitatovými preferencemi mihule potoční. V rámci ichtyologického průzkumu povodí Malše byla mihule potoční úspěšně zjištěna v letech 2007 - 2008 na stanovištích v Dolním Dvořišti a u Všeměřického lomu. Stanoviště měla charakter pstruhových vod. Byla provedena délkofrekvenční distribuce larev mihule potoční. Na stanovištích s výskytem mihule potoční bylo popsáno druhové složení ichtyofauny. V letech 2008 - 2009 byly mapovány další možné biotopy v návaznosti na stanoviště v podélném profilu Malše a Tiché, kde byla mihule potoční dříve zjištěna.

Studium fotobiontů lichenizovaného rodu Lepraria
Peksa, Ondřej ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Liška, Jiří (oponent) ; Barreno Rodriguez, Eva (oponent)
Předkládaná disertační práce je zaměřena na lichenizované zelené řasy rodu Asterochloris a Trebouxia (zástupci druhého rodu byli studováni v menší míře). Dílčí cíle práce byly následující: 1) studovat morfologii chloroplastu lichenizovaných řas r. Asterochloris a Trebouxia; 2) studovat diverzitu fotobiontů v lišejnících rostoucích na stanovištích s vysokým obsahem těžkých kovů; 3) studovat fotobionty lišejníků r. Lepraria a Stereocaulon s cílem odhalit jejich ekologické preference. S použitím konfokální mikroskopie jsem odhalil zásadní rozdíly ve struktuře chloroplastu lichenizovaných a volně žijících (kultivovaných) fotobiontů. Během samovolného uvolňování řas z pletiv lišejníku jsem navíc pozoroval postupné změny chloroplastu. Ten se měnil z jednoduché kompaktní formy přítomné v lichenizované řase do komplexní laločnaté formy s různými ontogenetickými stádii pozorované v řase volně žijící. S použitím fylogenetické analýzy sekvencí ITS rDNA se podařilo v terikolních lišejnících rostoucích na lokalitách znečištěných těžkými kovy rozlišit několik linií řas r. Asterochloris a jednu linie r. Trebouxia. Všechny tyto linie representovaly fotobionty s širokou ekologickou amplitudou a rozsáhlým areálem. Řada pionýrských lišejníků vykazovala malou specificitu i selektivitu mykobiontů vůči fotobiontům -...

Úspěšnost reintrodukčních programů a behaviorální změny u zvířat v lidské péči
Konečná, Ludmila ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Frouz, Jan (oponent)
Cílem bakalářské práce je shrnout údaje z literatury o reintrodukčních programech u vybraných skupin obratlovců (plazů, ptáků a savců). Úspěšnost návratů do volné přírody byla hodnocena z hlediska velikosti zakladatelské populace a následného počtu přeživších jedinců, či podle parametrů značících populační růst. Sledovány byly vybrané vlastnosti reintrodukovaných zvířat, zejména zda byla použita zvířata odchovaná v zajetí nebo odchycená v přírodě. Pobyt v zajetí byl posuzován vzhledem k délce života, dále vzhledem k podmínkám chovu (umělé vs. polopřírodní chovy) a byly vyhledávány jakékoliv změny (behaviorální, morfologické) doprovázející chov v zajetí. Práce byla zaměřena právě na změny chování a morfologie způsobené pobytem v lidské péči ve srovnání s populacemi žijícími v přírodních podmínkách. Hlavním cílem práce bylo posoudit vliv změn způsobených pobytem v zajetí či použitím odchovaných jedinců na úspěšnost či neúspěšnost reintrodukčních programů. Zároveň byla sledována i geografická distribuce reintrodukcí a zhodnocen IUCN status reintrodukovaných druhů.

Biomonitorování vlivu jaderné energetiky na životní prostředí - současný stav a perspektivy
Boháč, Jaroslav
Jaderné elektrárny upoutaly pozornost veřejnosti z hlediska jejich vlivu na životní prostředí zejména po katastrofě v ukrajinském Černobylu. Byl to především negativní vliv radionuklidů uvolněných do ovzduší po havárii na zdravotní stav lidské populace v celé Evropě.V této souvislosti byla intenzivně studována migrace radionuklidů v ekosystémech a jejich případný přechod do potravního řetězce končícího člověkem.

Studium vazebnosti dvou bifunkčních chelátů značených In-111 na bílkoviny plazmy
Drymlová, Petra ; Lázníček, Milan (vedoucí práce) ; Trejtnar, František (oponent)
Distribuce mnohých léčiv v organizmu je výrazně ovlivněna jejich vazbou na bílkoviny krevní plazmy. Stanovení míry plazmatické vazebnosti je proto nezbytné pro předpovědění farmakokinetiky dané látky po podání do organizmu. V této diplomové práci byla stanovena plazmatická vazebnost nově syntetizovaného bifunkčního chelatačního činidla DTPA-oxn značeného 111 In na bílkoviny krevní plazmy člověka a tří živočišných druhů a byla porovnána s vazebností v praxi běžně užívaného radiofarmaka 111 In-DTPA. Pro měření byla použita metoda rovnovážné dialýzy při 37řC. Výsledky ukázaly, že vazebnost kompexu 111 In-DTPA-oxn na bílkoviny lidské, hovězí, králičí a potkaní plazmy je stejně jako u porovnávaného radiofarmaka 111 In-DTPA velmi malá, metodou rovnovážné dialýzy nekvantifikovatelná a z farmakokinetického hlediska bezvýznamná. U obou komplexů byla před samotným měřením plazmatické vazebnosti stanovena radiochemická čistota pomocí tenkovrstvé chromatografie na ITLC-SG. Její naměřená hodnota byla u obou sloučenin vyšší než 98%. Abstrakt: Distribuce mnohých léčiv v organizmu je výrazně ovlivněna jejich vazbou na bílkoviny krevní plazmy. Stanovení míry plazmatické vazebnosti je proto nezbytné pro předpovědění farmakokinetiky dané látky po podání do organizmu. V této diplomové práci byla stanovena plazmatická...