|
Frekvence multiplicitních nádorů hlavy a krku na pracovišti ORL kliniky FNKV od roku 1984 do roku 2009
Cimalová, Lenka ; Čoček, Aleš (vedoucí práce)
Celosvětově stoupá výskyt zhoubných novotvarů hlavy a krku, proto stoupá i výskyt následných novotvarů v této oblasti. Diagnostika může být mnohdy nesnadná. Většina příznaků bývá pacienty bagatelizována, proto je velká část těchto onemocnění diagnostikována až v pozdním stádiu. Společným rysem nádorů ORL oblasti je jejich histologická skladba (90-95% tvoří dlaždicobuněčné karcinomy s různým stupněm diferenciace) a tendence k lokálnímu šíření s časným vznikem lokoregionálních metastáz. Nejvíce ohroženou skupinou jsou muži nad 45 let věku, především kuřáci cigaret a konzumenti alkoholu - hlavně lihovin. Mezi další rizikové faktory patří infekce HPV a HSV viry, profesní znečištění, špatná výživa, nedostatečná ústní hygiena a nevhodné zubní náhrady a podobně. Role prevence se zdá být v případě nádorů hlavy a krku zásadní. Podle American Cancer Society je až 85 - 90% malignit hlavy a krku způsobeno tabákovými produkty. Mimo jiné proto se boj proti kouření stal celosvětově jedním z hlavních preventivních programů. Klíčovou roli v léčbě těchto nádorů zaujímá chirurgická léčba a radioterapie, zatímco chemoterapie má omezený účinek. Budoucnost terapie představuje pravděpodobně biologická léčba. Za multiciplitní (vícečetné) nádory se považují následné primární novotvary. Vývoj následného primárního nádoru má...
|
|
Antiradikálová aktivita extraktů nati a plodů Fagopyrum esculentum Moench.
Mikšátková, Petra ; Spilková, Jiřina (vedoucí práce) ; Dušek, Jaroslav (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognosie Kandidát: Mgr. Petra Mikšátková Konzultant: Doc. RNDr. Jiřina Spilková, CSc. Název rigorózní práce: Antiradikálová aktivita extraktů nati a plodů Fagopyrum esculentum Moench. Zástupci rodu Fagopyrum (Polygonaceae) obsahují řadu nutričně hodnotných látek, jako jsou proteiny, vláknina, vitamíny a flavonoidy, a proto se pohanka používá často jako potravina. Je hlavním potravním zdrojem rutinu, flavonoidu, který se používá k ovlivnění lomivosti a permeability kapilár. Jeho obsah byl stanoven v nati, plodech a některých výrobcích z Fagopyrum esculentum. Nejvíce rutinu bylo nalezeno v pohankové nati (4,93%). Výrazně nižší obsah byl detekován v celých i loupaných nažkách, ve slupkách nažek, pohankové mouce a pohankových lupíncích (0,01%). V pohankových vločkách rutin nalezen nebyl. Významnou vlastností rutinu je jeho antioxidační aktivita, která je zřejmě zodpovědná za řadu biologických účinků tohoto flavonoidu. Tato aktivita byla hodnocena metodou zhášení radikálu DPPH (2,2-difenyl-1-pikrylhydrazyl). Jako standardy byly použity rutin a hyperosid. Antioxidační aktivita vzorků klesala v pořadí: hyperosid (IC50 = 0,0041 mg/ml) > rutin (IC50 = 0,0047 mg/ml) > pohanková nať (IC50 = 0,12 mg/ml) > celé nažky (IC50 = 2,71...
|
|
Donepezil-mechanismus účinku a hodnocení účinnosti
Drábková, Markéta ; Pourová, Jana (oponent) ; Herink, Josef (vedoucí práce)
1 Souhrn Název: Donepezil - mechanismus účinku a hodnocení účinnosti Autor: Markéta Drábková Vedoucí diplomové práce: Doc. MUDr. Josef Herink, DrSc. Katedra: Katedra biologických a lékařských věd Kognitiva jsou farmaka příznivě ovlivňující centrální acetylcholinergní přenos. Centrální cholinergní systém je nejvíce postižený neurotransmiterový systém u Alzheimerovy choroby a demence s Lewyho tělísky. Donepezil je novým kognitivem, jehož mechanismus účinku spočívá v reverzibilní a specifické inhibici acetylcholinesterázy. Terapie donepezilem spočívá ve zpomalení progrese demence a v prodloužení soběstačnosti pacientů. Diplomová práce klasifikuje kognitiva, popisuje mechanismus účinku a působení donepezilu a terapeutické využití donepezilu. Hlavním cílem mé diplomové práce bylo zjistit a vyhodnotit účinnost a nežádoucí účinky donepezilu z vybraných klinických studií z let 2003 - 2009. Výsledky podporují závěr, že donepezil je bezpečný a efektivní pro dlouhodobou léčbu pacientů s mírnou až středně těžkou Alzheimerovou demencí, vaskulární demencí, mild cognitive impairment a sclerosis multiplex. V závěru bylo mou snahou srovnat úspěšnost a výskyt nežádoucích účinků donepezilu a jednotlivých kognitiv a dále pak srovnat tyto výsledky s publikovanými daty o jednotlivých kognitivech.
|
| |
|
Náhrada škody na zdraví
Pak, Viktor ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
RESUMÉ Cílem mé práce bylo analyzovat současnou právní úpravu oblasti odpovědnosti za škodu na zdraví a zdravotnického práva jako celku a najít případné právní změny, které by přispěly k dalšímu vývoji této oblasti. Zdravotnické právo a konkrétně odpovědnost za škodu na zdraví je jednou z nejdynamičtěji se rozvíjejících oblastí práva. Je upravena zejména v občanském zákoníku a v některých dalších právních předpisech, z nichž nejdůležitějším je zákon o péči o zdraví lidu. Základními předpoklady pro vznik odpovědnosti za škodu na zdraví je stejně jako v případě jiné odpovědnosti za škodu porušení právní povinnosti, zavinění, škoda a příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti a vznikem škody, přičemž každá z těchto složek má v případě odpovědnosti za škodu na zdraví svá specifika. Nejvíce otázek vzbuzuje problematika příčinné souvislosti, kterou lze s určitostí prokázat vzhledem k nepředvídatelnosti biologických procesů v těle jen velmi obtížně, přesto v současnosti soudy zpravidla požadují její stoprocentní prokázání. V případech odpovědnosti za škodu způsobenou užitou věcí a provozní činnosti není třeba prokazovat zavinění, ani porušení právní povinnosti, což v současné době značně usnadňuje pozici poškozených ve sporech o náhradu škody. Základní právní povinností poskytovatele zdravotních služeb...
|
|
Vybrané problémy zemědělského účetnictví, jejich odraz v praxi a návrhy na řešení
ŠTEFANOVÁ, Veronika
Specifika zemědělské činnosti se přenášejí do účetnictví daného subjektu. Vedení účetnictví se tak pro podnik stává náročnou agendou, která vyžaduje mnohem více pozornosti nežli v jiných oborech. Biologický charakter výroby sebou nese i řadu otázek a problémů, které nejsou v účetní legislativě České republiky dostatečně upraveny. Cílem této diplomové bylo zpracování problematiky stávající nepříznivé situace v legislativě zemědělského účetnictví a následné navržení řešení v rámci zlepšení věrného a poctivého obrazu účetnictví. Nejvíce diskutované problémy jsou oblasti živočišné výroby. V první části práce byla živočišná výroba zobrazena dle platné účetní legislativy. Dále byly shrnuty změny proběhlé v účetní legislativě a problémové okruhy, které by si zasloužili v legislativě upřesnění. Dodržování věrného a poctivého obrazu zemědělského účetnictví bylo hodnoceno ve spolupráci se zemědělským podnikem AGRA Deštná a.s.
|
|
Fyzickogeografické aspekty diverzity vybrané skupiny ptáků na území České republiky
Černá, Hana ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Fyzickogeografické aspekty diverzity dravců na území České republiky Abstrakt Klíčovým pojmem pro tuto práci je biodiverzita. Jsou zde popsány základní poznatky o biologické rozmanitosti na Zemi, čím je nejvíce ohrožena a jakými opatřeními se lze podílet na její ochraně. Faktory ovlivňující biodiverzitu, jako zeměpisná šířka, nadmořská výška, rozmanitost prostředí a další, jsou konkrétně popsány a aplikovány na diverzitu ptáků, resp. dravců. Součástí této práce je také stručná informace o vybraných fyzicko-geografických charakteristikách území České republiky, které ovlivňují biodiverzitu a diverzitu ptáků. Jedná se zejména o klimatické podmínky a s nimi úzce související globální změny klimatu. Dále charakterizuji nejvýznamnější ekosystémy pro ptačí společenstva - především lesní, ale také horské, mokřadní a zemědělské ekosystémy. Závěrečná část práce je věnována již konkrétně dravým ptákům. Cílem bylo zmapovat diverzitu dravců na území České republiky v závislosti na vybraných fyzicko-geografických podmínkách - nadmořské výšce a rozmanitosti prostředí. Rovněž byla porovnána diverzita dravců podle přítomnosti chráněného území nebo ptačí oblasti. Výsledky jsou vyhodnoceny v závěru práce.
|
|
Skupina Fornicata a biologické zvláštnosti druhu Giardia intestinalis
Rmoutilová, Eva ; Čepička, Ivan (vedoucí práce) ; Jirků, Miloslav (oponent)
Fornicata jsou relativně nov{ skupina n{ležející do říše Excavata a obsahují tři skupiny anaerobních prvoků: Diplomonadida, Retortamonadida a karpediemon{dy. Velk{ č{st těchto prvoků žije endobioticky, ale jsou i volně žijící z{stupci. Fornik{ti mají typicky exkav{tní morfologii, u diplomon{d však došlo k redukci některých exkav{tních znaků. Diplomonadida se odlišují od ostatních skupin charakteristickou zdvojenou (diplozoickou) stavbou buňky většiny jejich příslušníků. Existuje několik hypotéz ohledně evoluce této zvl{štní morfologie, ale zatím ž{dn{ nebyla přijata. Fornicata jsou blízce příbuzn{ skupin{m Parabasalia a Preaxostyla, s nimiž tvoří klan Metamonada. Ta byla spolu s dalšími skupinami prvoků řazena do říše Archezoa a považov{na za prim{rně amitochondri{lní. Objev homologů mitochondri{lních genů a posléze i redukovaných mitochondrií u příslušníků říše Archezoa ovšem teorii nakonec vyvr{tily. V r{mci fornik{t byl pozůstatek mitochondrie - mitosom - nalezen u parazita Giardia intestinalis. Giardia intestinalis je nejen parazitem člověka a dalších savců, ale také velmi zajímavým modelovým objektem mnoha experimentů. Nejvíce zkoumanými problémy jsou její překvapivě vysok{ genetick{ variabilita a dosud ne zcela pochopené rozmnožov{ní, dalšími pak dvě nestejn{ j{dra a komplikované buněčné...
|
|
Vliv managementu na biodiverzitu lesních ekosystémů - epigeičtí brouci na vybraných biotopech Písecka
STLUKA, Petr
Společenstva epigeických brouků byla studována na třech lesních biotopech s různým managementem, v oblasti jižních Čech, okrese Písek, nedaleko obce Zátaví. Vybrané plochy se nacházely na území Zátavského lesa. Jednalo se o tyto biotopy: paseka, smrková školka (stáří 6 let) a smrkový les (stáří 50-70 let). Pro odchyt biologického materiálu byla použita metoda zemních pastí. Celkem bylo odchyceno a determinováno 1813 exemplářů a 63 druhů epigeických brouků. Nejvyšší počet druhů i jedinců byl nalezen na biotopu smrkové školky (43 druhů, 786 exemplářů), následoval smrkový les (26 druhů, 550 exemplářů) a paseka (35 druhů, 477 exemplářů). Většina druhů epigeických brouků z celkového počtu 63 druhů byla zařazena jako eurytopní. Dále bylo determinováno 15 adaptabilnějších druhů a byl také nalezen jeden druh z reliktů I. řádu. Bylo zjištěno, že smrkový les, který se zdá jako z hlediska sukcese vyspělejší než školka či paseka, neměl nejvyšší počet druhů a jedinců brouků. Naopak největší počet druhů a jedinců byl zjištěn ve smrkové školce. Index antropogenního ovlivnění prokázal poměrně silné antropogenní ovlivnění všech zkoumaných biotopů z hlediska epigeických brouků. Nejméně byla ovlivněna společenstva brouků smrkového lesa, následovaly smrková školka a paseka. Z tohoto hlediska se potvrdilo, že intenzita managementu se nejvíce projevila na společenstvech brouků paseky. Vzrostlý smrkový les měl nejmenší antropogenní ovlivnění společenstev brouků.
|
|
Moderní trendy v úpravě vzorků biologického materiálu k analýze vybraných biologicky aktivních látek
Sadílek, Petr ; Solich, Petr (vedoucí práce) ; Nobilis, Milan (oponent) ; Barták, Petr (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra analytické chemie Kandidát: Mgr. Petr Sadílek Školitel: Prof. RNDr. Petr Solich, CSc. Školitel specialista: Doc. RNDr. Dalibor Šatínský, Ph.D. Název disertační práce: Moderní trendy v úpravě vzorků biologického materiálu k analýze vybraných biologicky aktivních látek Disertační práce se zabývá stanovením vybraných léčiv, jejich metabolitů a dalších biologicky aktivních látek v biologickém materiálu. Tato oblast instrumentální analýzy se dostává v posledních letech do popředí zájmu, zejména z důvodu monitorování a optimalizace léčby s cílem dosáhnout individuálně co nejefektivnější terapie s minimem nežádoucích vedlejších účinků, či z důvodů toxikologických. Práce se soustředila na celou analytickou fázi laboratorního vyšetření, tzn. nejen na vývoj a validaci chromatografických metod pro stanovení cílových analytů, ale zejména na přípravu vzorku biologického materiálu před vlastní analýzou. Tato fáze je pro samotné stanovení analytů z biologického materiálu naprosto nezbytná, neboť určuje nejen správnost výsledku laboratorního vyšetření, ale také životnost analytické instrumentace, zvláště chromatografických kolon. V současné době se stále nejvíce používají k přípravě vzorku k analýze tradiční extrakční techniky LLE a SPE,...
|
host ::
