|
Vliv operátora na přesnost odhadu podílu masa u prasat
Jiravová, Renata ; Šprysl, Michal (vedoucí práce) ; Libor , Libor (oponent)
Cíl práce sledoval určení chyby operátora, tedy opakovatelnosti, respektive vlivu místa měření na přesnost odhadu podílu masa. Šlo o to přístrojem FOM-SFK změřit v předepsaných místech na JUT prasat výšku tuku, svalu a tím i zmasilosti při jejich realizaci v systému SEUROP. Za tímto účelem bylo celkem změřeno 71 hybridních prasat (Dan-Bred) na běžném příhonu jatek ve Velvarech. Měření se prováděno vždy na jednom zvířeti, a to šesti následujícími klasifikačními vpichy, a to 1. mezi 2. a 3. posledním žebrem 7 cm laterálně od středu páteře (správný vpich), 2. mezi 2. a 3. posledním žebrem 7 cm laterálně od středu páteře (opakovaný vpich do správného vpichu), 3. mezi 1. a 2. posledním žebrem 1 cm kaudálně od správného vpichu, 4. mezi 3. a 4. posledním žebrem 1 cm kraniálně od správného vpichu, 5. mezi 2. a 3. posledním žebrem 1 cm mediálně od správného vpichu, 6. mezi 2. a 3. posledním žebrem 1 cm laterálně od správného vpichu, Měření bylo provedeno na JUT s tím, že vpich 2 by se měl shodovat s vpichem 1, vpichy 3 a 4 byly posunuty o 1 žebro kaudálně, resp. kraniálně oproti vpichu 1 a vpichy 5 a 6 byly posunuty o 1 cm mediálně, resp. laterálně oproti vpichu 1. Klasifikace se uskutečnila přístrojovou technikou FOM a pro další porovnání i metodou ZP. Pro uvedené klasifikace prasat bylo použito regresních rovnic tvaru pro: - FOM y=81,8909+0,2006*M+14,1911*ln S, kde M=výška svalu MLLT a S=výška tuku, - ZP y=76,6722--1,0485*M+0,00794*M2--0,002884*S2+9,0151*ln (M/S), kde M = hloubka svalu MLLT a S =výška tuku. Výpočet a porovnání výsledků bylo provedeno matematicko-statistickým programem SAS Propriety Software Release 6.04, rozdíly pak byly testovány analýzou variance. Na základě zjištěných výsledků lze konstatovat, že daná hypotéza byla potvrzena. Rovněž při realizaci jatečných prasat v systému SEUROP lze konstatovat, že - invazní technikou FOM - přesné určení odhadu zmasilosti JUT je funkcí nutnosti přesného určení místa vpichu operátorem, - přesnost odhadu výšky tuku a podílu svaloviny je ovlivněna opakovanými vpichy, - spolehlivěji se při opakovaném vpichu měří výška tuku, než výška svaloviny, a to v důsledku její možné deformace, - nepřesnost opakovaného měření (opakovatelnost) významně neovlivní zařazení JUT do klasifikačních tříd v běžném provozu jatek, případné chyby se projeví v neprospěch dodavatele, - posun vpichu o 1 žebro kraniálním, resp. kaudálním směrem ovlivní výslednou klasifikaci JUT více, než posun vpichu o 1 cm mediálně či laterálně od páteře, - v případě neúspěšného měření je nejlépe vpich opakovat, či druhý vpich posunout 1 cm kaudálně či, opakovat vpich mezi 2. a 3. hrudním obratlem 1cm ve směru k páteři, - neinvazní technikou ZP dochází, oproti FOM, k podhodnocení zmasilosti, a to cca o 1,4%.
|
|
Dřevinné složení zahrad na Dobříšsku
Lexová, Jana ; Janeček, Vladimír (vedoucí práce) ; Vítámvás, Jan (oponent)
Diplomová práce spočívá v dřevinném složení zahrad v lokalitě Dobříšsko. Na této lokalitě bylo zkoumáno 50 zahrad. Byly zjištěny základní dendrometrické charakteristiky (výška, průměr kmene, průměr koruny), odhadnuto (určeno) stáří stromu, hodnocena vitalita a zdravotní stav jednotlivých dřevin a následně zhodnocena péče o zeleň. Základní dendrometrické veličiny byly pořizovány pomocí metodiky Agentury ochrany přírody a krajiny Oceňování dřevin rostoucí mimo les. Formou dotazníku byly zjišťovány informace o péči o zeleň, kácení dřevin, projevy sucha v roce 2015. Zjištěná data byla podrobena základní statistické analýze v programu Microsoft Excel.
|
|
Analýza a modelování struktury a vývoje smíšených porostů v oblasti Sudetské soustavy
Vacek, Zdeněk ; Remeš, Jiří (vedoucí práce) ; Hlásny, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá analýzou a modelováním struktury a vývoje vybraných smíšených lesních porostů, zejména ve zvláště chráněných územích v oblasti Sudetské soustavy, především pak v národních parcích Krkonoš, v Chráněných krajinných oblastech Broumovsko a Orlické hory, ale i v dalších oblastech České republiky. Jedná se o soubor 6 publikovaných prací složený ze třech tematických okruhů: struktura lesních porostů, obnova lesních porostů a modelování lesních porostů. Hlavním cílem práce bylo zhodnocení vertikální, horizontální a druhové struktury, celkové diverzity a vývoje smíšených lesních porostů v centrálních Sudetech. Dílčím cílem práce byla analýza produkčních parametrů, vliv mikroreliéfu a zvěře na přirozenou obnovu a zhodnocení odumřelého dřeva v zájmovém území. Stěžejními cílemi studie bylo vytvoření prostorově explicitních a neexplicitních modelů šířky koruny a štíhlostního kvocientu pro smrk ztepilý (Picea abies L.) a buk lesní (Fagus sylvatica L.). Dále to byla i predikce vývoje smíšených lesních porostů za použití růstových simulací, zhodnocení parametrů a vzájemného působení struktury porostů, klimatických faktorů a přirozené obnovy, a to zejména pomocí analýz rozptylu, korelačních matic, prostorové statistiky a vícerozměrných analýz. K tomuto účelu byla využita soustava trvalých výzkumných ploch, které jsou pravidelně sledované od roku 1980 a některé byly k danému účelu založeny i později. Pomocí technologie FieldMap byly zaměřeny dendrometrické parametry stromového patra, přirozené obnovy a odumřelého dřeva. Z výsledků vyplývá, že prostorové rozmístění stromů v bukových porostech ve stadiu optima se s nadmořskou výškou mění od pravidelného rozmístění přes náhodné až agregované v ekotonu horní hranice lesa. Prostorové rozmístění jedinců přirozené obnovy je silně agregované, uspořádání pařezů je náhodné a horizontální struktura středů korun je vždy pravidelněji rozmístěna než paty kmenů kvůli plasticitě korun. Škody okusem terminálního vrcholu zvěří jsou významným omezujícím faktorem výškového růstu přirozené obnovy, zejména u jedle bělokoré (Abies alba Mill.), jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia L.) a javoru klenu (Acer pseudoplatanus L.). Ze studie vlivu mikroreliéfu na obnovu buku vyplývá, že nejvyšší průměrná výška byla zjištěna na šikminách a ve sníženinách, naopak nejnižší na vyvýšeninách. Při hodnocení vlivu klimatických faktorů na radiální růst stromů bylo zjištěno, že nízká teplota je limitujícím faktorem růstu v horských a podhorských oblastech, respektive že s klesající nadmořskou výškou klesá pozitivní vliv teploty a naopak stoupá vliv srážek. V poslední řadě prostorově explicitní modely (oproti neexplicitním) dokumentují větší variabilitu šířku koruny u smrku i buku a štíhlostního kvocientu u smrku. Největší vysvětlující proměnou pro jednotlivé modely po výčetní tloušťce byla horní porostní výška.
|
|
Výzkum vlivu provozních a konstrukčních parametrů na energetickou náročnost a kvalitu práce mulčovače
Čedík, Jakub ; Pexa, Martin (vedoucí práce) ; Kumhála, František (oponent)
Tato doktorská disertační práce se zabývá rotačními žacími stroji, konkrétně problematikou vlivu provozních a konstrukčních parametrů na energetickou náročnost a kvalitu práce mulčovače.
V teoretické části je čtenář nejprve seznámen s technologií mulčování a jejím významem. Dále jsou popsány jednotlivé typy mulčovačů a jsou nastíněny jejich výhody a nevýhody. Dále je uveden literární rozbor energetické náročnosti rotačních žacích strojů a jsou rozebrány parametry, ovlivňující energetickou náročnost mulčovače. Mezi tyto parametry patří druh a stav rostlin, řezné podmínky, tvar a stav pracovního nástroje a energetické ztráty.
Jsou uvedeny výsledky měření energetické náročnosti mulčovače s vertikální osou rotace. Je vytvořena závislost odebíraného výkonu, měrné spotřeby energie a jednotkové spotřeby paliva na hmotnostní výkonnosti stroje. Dále byla určena energetická náročnost mulčovače při souvislé práci na trvalém travním porostu. Mulčovač byl také analyzován z hlediska energetických ztrát.
Je studován vliv úpravy provozních a konstrukčních parametrů na energetickou náročnost a kvalitu práce mulčovače s vertikální osou rotace. Z konstrukčních parametrů je modifikován tvar nástroje, především úhel plachetky a úhel čela nástroje, dále je modifikován tvar krytů pracovního prostoru mulčovače. Z provozních parametrů je upravena především řezná rychlost a v závislosti na podmínkách také hmotnostní výkonnost.
|
|
Konštrukcia a vedecká implementácia matematických modelov stromových komponentov listnatých drevín v štádiách nálet, nárast a mladina
Pajtík, Jozef ; Konopka, Bohdan (vedoucí práce) ; Monika, Monika (oponent)
Důležitost přesného určení zásob biomasy stromů v lesích stále narůstá. S ohledem na probíhající změnu klimatu vědci začali posuzovat všechny stromové komponenty, jednak z hlediska jejich energetického využití, tak i pro odhad uhlíkových zásob. V posledních letech narůstá význam modelů biomasy pro malé stromy v souvislosti s významným zvětšením ploch mladých porostů v důsledku zániku starých porostů způsobených disturbancemi (zejména: vichřice, přemnožení kůrovců, suché období a lesní požáry). Modely na určení zásob biomasy v porostech mladších 10 let jsou vzácné a věnují se většinou pouze nadzemní biomase. Tato práce se proto zaměřuje na doplnění chybějících poznatků v této oblasti. Její hlavní cíle jsou:
1) konstrukce regresních modelů sloužících pro výpočet hmotnosti sušiny jednotlivých stromových komponentů (tzn. kmen, větve, listy, kořeny) pro mladé porosty vybraných listnatých dřevin,
2) aplikace regresních modelů při výpočtech konverzně expanzních faktorů biomasy (biomass conversion and expansion factors; BCEF), alokačních koeficientů, růstové účinnosti a indexu listové plochy (LAI) a jejich mezidruhové srovnání,
3) uplatnění alometrických vztahů na odhad potravního potenciálu pro přežvýkavou spárkatou zvěř (tj okusu, ohryzu nebo loupání).
Při tvorbě modelů se využijí vzorníky stromů, které budou vykopané na vybraných stanovištích, rozseparované na jednotlivé komponenty, vysušené na konstantní hmotnost a odvážené. Na následnou konstrukci regresních modelů se použije logaritmicky transformována alometrická rovnice.
|
|
Optimalizace parametrů mikroklimatu stájí pro chov dojnic při současné redukci energetické náročnosti vybraných technologických systémů
Češpiva, Miroslav ; Pecen, Josef (vedoucí práce) ; Ján, Ján (oponent)
Práce se zabývá měřením a vyhodnocováním parametrů stájového mikroklimatu ve stájích pro chov dojnic a stanovením energetické náročnosti vybraných technologií v těchto stájích. Cílem práce bylo na základě provedených měření a sledování navrhnout a eventuálně realizovat takové úpravy, které povedou ke zlepšení parametrů stájového mikroklimatu a ke snížení energetické náročnosti vybraných technologií. Pro sledování byly vybrány 3 stavebně odlišné stáje s různým způsobem odklizu exkrementů. Zaměřil jsem se na měření teploty a relativní vlhkosti vzduchu ve vztahu k teplotně vlhkostnímu indexu a jeho vlivu na tepelný stres dojnic, na měření průtoku vzduchu ve stáji a na stanovení koncentrací a emisí amoniaku a metanu ve stáji v různých ročních obdobích. Dalším sledovaným faktorem byla intenzita osvětlení ve stáji a závislost stavebního řešení stáje na využití venkovního světla pro osvětlení vnitřních prostor stáje.
Sledoval jsem energetickou náročnost osvětlení v závislosti na ročním období a spotřebu elektrické energie přídavných ventilátorů na teplotě vzduchu.
Na základě výsledků experimentální části jsem navrhl a realizoval úpravu řízení osvětlení v závislosti na intenzitě osvětlení ve stáji a energeticky úsporné větrání ve stáji typu K105. Navrhl jsem systém průběžného monitorování klimatických parametrů ve stáji s okamžitým výpočtem teplotně vlhkostního indexu.
Měření prokázala závislost koncentrací zátěžových plynů na způsobu odklizu kejdy. Vliv stavebního řešení stájí a způsob ventilace měly zásadní vliv na průběh teplotně vlhkostního indexu v letním období.
|
|
Hodnocení průvzdušnosti obytných dřevostaveb metodou Blower-door test
Srba, Jaromír ; Böhm, Martin (vedoucí práce) ; Trgala, Kamil (oponent)
Tato disertační práce se zaměřuje na diagnostiku vzduchové průvzdušnosti obytných budov, která v mnoha směrech ovlivňuje energetickou náročnost a s tím spjaté náklady na užívání. Vhodně provedená vzduchotěsnící vrstva dokáže výrazně prodloužit životnost stavby. Hlavním cílem práce je zhodnotit provedení nově postavených budov v ČR a posoudit nejvýznamnější parametry, které mají na průvzdušnost vliv.
Pro hodnocení průvzdušnosti byla použita metoda Blower-door test. Tato metoda patří mezi nejpoužívanější a nejprůkaznější metody diagnostiky. Její výhodou je zejména skutečnost, že dokáže odhalit případné konstrukční chyby vzduchotěsnící vrstvy ve všech důležitých stadiích stavby (a umožňuje nápravu těchto nedostatků před dokončením stavby). Podstatou této metody je vytvoření rozdílu tlaku deltap 50 Pa mezi interiérem a exteriérem budovy a současně detekci defektních míst, která jsou různá pro kladnou nebo zápornou hodnotu tlaku.
Průvzdušnost byla hodnocena na 345 obytných domech vybudovaných v letech 2006-2016, především pak na budovách s dřevěnou nosnou konstrukcí či konstrukcí z materiálů na bázi dřeva. Byl zhodnocen vývoj hodnot průniku vzduchu pláštěm budov dle normy ČSN 73 0540-2 a výsledky byly porovnány s předchozími výstupy ostatních autorů. Součástí práce je analýza a fotodokumentace nejčastěji zjištěných netěsností. Bylo zjištěno, že u nízkoenergetických domů došlo k významnému poklesu hodnot průniku vzduchu pláštěm budovy, průměrně o 40,49 % v roce 2016 oproti roku 2006, zatímco hodnoty průvzdušnosti pasivních domů jsou v tomto období víceméně ustálené. U budov s nosnou dřevěnou rámovou konstrukcí byl jako nejvýraznější parametr ovlivňující průvzdušnost určen způsob větrání. Pro dřevostavby s přirozeným nebo kombinovaným větráním byla průměrná hodnota intenzity výměny vzduchu při tlakovém rozdílu 50 Pa 1,29 h-1, pro budovy s nuceným větráním a zpětným získáváním tepla 1,18 h-1 a pro budovy s nuceným zpětným získáváním tepla se zvláště nízkou potřebou na vytápění 0,44 h-1.Mezi další kritéria, u kterých byl prokázán vliv na hodnoty průvzdušnosti, patří zejména zkušenosti realizační firmy, přítomnost komínového tělesa, a místo a způsob výstavby dřevěné rámové konstrukce.
|
|
Aplikace optimalizačních metod v hydrologickém modelování
Jakubcová, Michala ; Máca, Petr (vedoucí práce) ; Hanel, Martin (oponent)
Hlavním cílem optimalizačního procesu je nalezení optimálního stavu dané reality. Z mnoha možností je vybrána nejlepší varianta, čímž vzroste efektivita celého systému. Optimalizační technika byla aplikována v mnoha inženýrských problémech. V rámci hydrologického modelování je využita k odhadu nejlepší sady parametrů modelu, či k trénování umělých neuronových sítí.
Relativně novou optimalizační metodou je optimalizace rojem částic (PSO), která se vyznačuje malým množstvím parametrů pro nastavení a jednoduchou implementací. Původní algoritmus této metody byl mnoha autory modifikován. Důraz byl kladen na změnu způsobu inicializace částic v hejnu, aktualizaci topologie populace, přidání nového parametru do rovnice, či začlenění mechanismu promíchávání do algoritmu.
Modifikace PSO algoritmu zlepší provedení optimalizace, zamezí predčasné konvergenci a sníží výpočetní čas systému. Z těchto důvodů zahrnují hlavní cíle předložené doktorské práce navržení nové modifikace PSO metody s její implementací v programovacím jazyce C++. V práci bylo porovnáno a vyhodnoceno více PSO variant a nejlepší metody byly použity ve dvou hydrologických případových studiích.
První případová studie se zabývá použitím PSO algoritmů na inverzních problémech spojených s odhadem parametrů srážko-odtokového modelu Bilan. Ve druhé studii byly zkombinovány umělé neuronové sítě s PSO metodou pro předpověd´ vybraného indexu sucha.
Bylo zjištěno, že optimalizace rojem částic je vhodným nástrojem pro řešení problémů v rámci hydrologického modelování. Nejefektivnějšími PSO modifikacemi jsou varianty s adaptivní verzí váhovacího faktoru, které aktualizují rychlost částice během prohledávání vícedimenzionální řešené oblasti pomocí zpětné vazby.
Mechanismus promíchávání a přerozdělování částic do komplexů, ve kterých je samostatně spouštěn PSO algoritmus, také výrazně zlepšil provedení optimalizace.
Přínos této doktorské práce spočívá ve vytvoření nové PSO modifikace, která byla otestována na referenčních problémech a úspěšně aplikována ve dvou hydrologických případových studiích. Výsledky práce rozšířily využití PSO metody v reálných inženýrských problémech a všechny analyzované PSO algoritmy jsou k dispozici pro pozdější využití v rámci dalších výzkumných projektů.
|
|
Hodnocení vlivu záření na stanovení evapotranspirace a ukazatelů sucha
Mairich, Pavel ; Matula, Svatopluk (vedoucí práce)
Hodnocení vlivu záření na stanovení evapotranspirace a ukazatelů sucha Závažnost sucha lze určit z hydrologické bilance, jejíž složkou je i evapotranspirace. Odhad evapotranspirace je často založen na metodice FAO 56, kde je radiační bilance hlavním vstupem. Ta však obvykle není přímo měřena. V této práci se posuzuje otázka, do jaké míry lze nahradit přímé měření slunečního záření a efektivního vyzařování výpočtem podle metodiky FAO 56 se standardními, popř. s místně optimalizovanými radiačními koeficienty, v případě efektivního vyzařování též s koeficienty podle Penmana (1948). Problém je demonstrován na datech Solární a ozonové observatoře v Hradci Králové za roky 2011 a 2012. Odhad slunečního záření je v průměru uspokojivý i se standardními koeficienty a dá se zlepšit místní optimalizací koeficientů. V jednotlivých dnech se odhady mohou od skutečnosti značně lišit. Odhad efektivního vyzařování podle metodiky FAO 56 je v průměru asi o 30 % nižší než efektivní vyzařování měřené nebo odhad založený na místně optimalizovaných nebo Penmanových koeficientech, přičemž průměrné rozdíly mezi posledními třemi metodami jsou mnohem menší (do 9 %). Nepřesnost odhadů v jednotlivých dnech je i zde značná. Průměrná evapotranspirace referenční plodiny podle metodiky FAO 56 se standardními radiačními koeficienty je v důsledku toho značně vyšší (asi o 15 %) než analogická evapotranspirace vypočtená z měřeného záření nebo podle metodiky FAO 56 s optimalizovanými nebo Penmanovými radiačními koeficienty. Příčinou je, že trávník na observatoři nebyl zavlažován, takže občas trpěl vodním stresem a přehříval se. Použití metodiky FAO 56 s radiačními vstupy měřenými nebo vypočtenými s jinými než standardními koeficienty může vést k podhodnocení evapotranspirace a potřeby závlah.
|
|
Vliv pupalkovéh oleje na vybrané fyziologické parametry plnokrevných koní v tréninkové zátěži
Mikešová, Kateřina ; Hučko, Boris (vedoucí práce) ; Václav, Václav (oponent)
Náročný trénink zvyšuje nároky tkáně na kyslík a buněčné dýchání, což následně vede k tvorbě tzv. volných radikálů a reaktivních forem kyslíku. Příliš vysoká produkce oxidantů přechází v tzv. oxidační stres, který způsobuje poškození tkání a metabolické změny ovlivňující výkon. Obranný systém zmírňující působení účinků oxidačního stresu představují tzv. antioxidanty, včetně non-enzymatických a enzymatických složek. A právě antioxidační účinek pupalkového oleje (EPO) byl předmětem této předkládané práce. V rámci ní byla vybrána skupina deseti klinicky zdravých dostihových koní, jež byla vystavována po celou dobu osmitýdenního experimentu pravidelnému tréninkovému schématu. Osm týdnu před započetím experimentu byla koním podávána krmná dávka, jež během experimentu byla navíc obohacena o přídavek 150 ml pupalkového oleje. Celková antioxidační odezva byla vyhodnocována na základě hodnot sledovaných parametrů (TBARS, kyselina močová, aspartátaminotransferáza, kreatinkináza, triacylglyceroly a neesterifikované mastné kyseliny) získávaných prostřednictvím krevních odběrů. Průměrné hodnoty TAS po suplementaci EPO se postupně navyšovaly a byly detekovány na podstatně vyšších úrovních v porovnání s kontrolou v šestém týdnu. Koncentrace TBARS se naopak významně snížila ve srovnání s kontrolou. Činnost AST a CK kolísaly, avšak žádná hodnota nebyla prokázána v souvislosti se svalovou homeostází. Současné výsledky dokazují, že celková antioxidační aktivita plnokrevníků, kteří byli krmeni krmnou dávkou obohacenou EPO, byla značně vyšší, což napomáhá stabilizovat propustnost svalové membrány u koní vystavovaných plnému zatížení.
|
host ::
