|
Parazité nutrií (Myocastor coypus)
Urbanová, Beáta ; Langrová, Iva (vedoucí práce) ; Nechybová, Stanislava (oponent)
Cílem této práce bylo zpracování literárních údajů, které se týkají parazitů nutrie říční (Myocastor coypus).
V první části práce je popsána anatomie a etologie nutrie. Nutrie je relativně velký hlodavec, pocházející z Jižní Ameriky. Žije v okolí vodních ploch v malých rodinných skupinkách, které vede stará samice. Její tělo je přizpůsobeno životu ve vodě. Nutrie je býložravec, živí se příbřežními a vodními rostlinami. Patří mezi polyestrická zvířata a rodí okolo šesti nidifugních mláďat. Nutrie je v České republice nepůvodním druhem, první dovoz nutrií proběhl v roce 1924 z Argentiny. Docházelo k únikům z farem a tím se dostala do volné přírody.
V druhé části práce jsou charakterizováni paraziti, kteří byli diagnostikováni u nutrií. Protozoární onemocnění způsobují kokcidie a Toxoplasma gondii. Kokcidie jsou parazité z rodu Eimeria a patří mezi nejnebezpečnější onemocnění u nutrií. U nutrií se dále vyskytuje motolice Fasciola hepatica, která způsobuje obturaci a destrukci jater. Z tasemnic u nutrií parazitují Anoplocephala sp., Hymenolepis octocornata a Rodentolepis avetjanae. Dále nutrie slouží jako mezihostitelé Echinococcus granulosus, Multiceps serialis, Taenia tenuicollis. Onemocnění způsobené parazitickými hlísticemi třídy Nematoda je způsobeno parazity Trichinella spiralis, Trichuris myocastoris, červy rodu Strongyloides (Strongyloides myopotami), hlísticemi z nadčeledi Trichostrongyloidae (Trichostrongylus retortaeformis, T. myocastoris). Mezi ektoparazitární onemocnění nejčastěji patří svrab (Myocoptes myocastori, Chirodiscoides caviae) a Demodex spp.
|
|
Plánovaní rozvoje města Čáslavi před a po roce 1989
Lejnarová, Tereza ; Šlemr, Jan (vedoucí práce) ; Macoun, Milan (oponent)
Ve své bakalářské práci se zabývám projevy územního plánování rozvoje měst před a po roce 1989 skrz město Čáslav. V literární rešerši uvádím znaky plánování rozvoje měst v českých zemích před rokem 1989 v kontextu komunistické centrálně plánované ekonomiky a následné transformace po roce 1989 na ekonomiku kapitalistickou a tržní. Na základě změn v plánování jsou popsány změny, které se konkrétně projevily v území města Čáslavi. Pro kvalitní zachycení projevených změn je v práci popsán kvalitativní výzkum. Jako hlavní výzkumnou metodu jsem zvolila rozhovory s lidmi, kteří se podíleli na územním plánování v Čáslavi. Porovnala jsem dochovanou literaturu z let před a po 1989 a záznamy o rozvoji města s lidmi, kteří se na něm podíleli, a jejichž vnímání se mohlo lišit od dochovaných záznamů. Cílem mé práce je popsat plánování rozvoje města Čáslav před a po roce 1989 a vnímání rozdílů v něm lidmi, kteří se jím zabývali.
|
|
Vliv termínu desikace řepky ozimé (Brassica napus) na výnos a kvalitu semen
Rajtmajer, Stanislav ; Bečka, David (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Řepka olejka je ve světě třetí nejvýznamnější olejninou (druhou semennou). V České republice je nejpěstovanější a nejvýznamnější olejninou. Řepka ozimá dosahuje asi 90 % sklizňové plochy všech olejnin v ČR. Stále diskutovanou součástí agrotechniky řepky ozimé, je desikace porostů řepky. Jaký použít přípravek, jakou dávku, jaký termín zvolit, zda vůbec desikovat či nikoliv. Výsledky této diplomové práce by mohly přispět k částečnému objasnění této složité problematiky.
Cílem diplomové práce je sledovat vliv odlišného termínu desikace řepky ozimé
glyfosátem na výnos a kvalitu semen.
Maloparcelkové pokusy pro zkoumání vlivu termínu desikace řepky ozimé byly založeny v letech 2013/2014 a 2014/2015 na pozemcích pokusné stanice České zemědělské univerzity, Fakulty agrobiologie potravinových a přírodních zdrojů v Červeném Újezdě.
V prvním pokusném roce 2013/2014 bylo založeno pět variant ve třech opakováních (včetně nedesikované kontroly). V roce 2014/2015 bylo založeno sedm variant ve čtyřech opakováních (včetně nedesikované kontroly). V prvním pokusném roce byl první termín desikace 16. 6. 2014, v druhém roce 8. 6. 2015. Následné termíny desikace byly s týdenním odstupem.
Odrůda řepky ozimé použitá pro pokusy byla hybridní odrůda Rohan. K desikaci byl použit přípravek Dominator s účinnou látkou glyphosate. Dávka 4 l/ha + 200 l H2O.
U všech vzorků obou pokusných let byl stanoven výnos, hmotnost tisíce semen a olejnatost. U desikovaných variant byly provedeny předsklizňové rozbory pro stanovení podílu sušiny v šešulích. Dále byla u všech sklizených vzorků provedena laboratorní zkouška klíčivosti semen (Stanovení energie klíčení) dle metodiky ISTA. Získané výsledky z pokusu klíčení byly statisticky vyhodnoceny metodou ANOVA analýzy variance. Rozdíly mezi průměrnými hodnotami byly hodnoceny Tukeyho testem, v počítačovém programu SAS na hladině významnosti p = 0,05.
Vliv termínu desikace řepky ozimé ovlivňuje kvalitu semen z pohledu hmotnosti tisíce semen i z pohledu olejnatosti. Příliš včasná desikace (46 až 39 dnů před sklizní) snížila HTS o 7 až 17 % a olejnatost o 2 až 4 % celkového průměru. Olejnatost je ze sledovaných znaků nejméně ovlivňována termínem desikace. Desikace v optimálním termínu (17 dnů před sklizní) zvýšila olejnatost o 1 až 6 %.
Vliv termínu desikace řepky ozimé také významně ovlivňuje výnos semen.
Příliš včasná desikace (46 až 39 dnů před sklizní) snížila výnos o 11 až 14 %. Nedesikovaná kontrola v obou letech dosáhla nejvyšších výnosů, zvýšení výnosu o 5 až 12 %. Desikace v optimálním termínu (17 dnů před sklizní) zvýšila výnos pokusů o 5 až 6 %.
Termín desikace řepky ozimé, také významně ovlivňuje vitalitu semen, kde velmi
snižuje energii klíčení v prvních klíčních dnech. Termín desikace však neovlivňuje celkovou klíčivost semen. Příliš včasná desikace (46 až 39 dnů před sklizní) snížila EK2 o 12 až 40 %, EK3 snížila o 4 až 24 %, EK4 o 3 až 4 % a prodloužila MGT o 7 až 15 %. V prvním pokusném roce byla nejvitálnější varianta nedesikovaná kontrola (EK2 = 50,4 %, EK3 = 91,3 %, EK4 = 97,9 %). V druhém pokusném roce byla nejvitálnější semena z optimálního termínu desikace,
(6. Termín, 17 dnů před sklizní) EK2 = 68,9 %, EK3 = 98,2 %, EK4 = 100 %. Vzorky semen z roku 2014/15 měly celkově vyšší vitalitu semen, než vzorky z roku 2013/14, tato celková horší vitalita je zřejmě dána rok starým, přeskladněným osivem.
Z výsledků dvouletého pokusu vyplývá, že termín desikace má vliv na kvalitu semen, výnos semen i na vitalitu semen. Předsklizňovými rozbory byl stanoven optimální podíl sušiny šešulí u desikovaných vzorků na hodnoty 40 až 50 %. Jako nejvhodnější technologie se jeví desikace v optimálním termínu (17 dní před sklizní) a agrotechnika bez desikování porostu. Jako nejméně vhodná technologie se jeví velmi časná desikace (46 až 30 dnů před sklizní).
První vědecká hypotéza: Předčasná desikace řepky snižuje výnos semen, olejnatost a HTS. Ano, tato hypotéza se potvrdila.
Druhá vědecká hypotéza: Desikace provedená ve správném termínu neovlivňuje
kvalitu semen (olejnatost a HTS). Ano, tato hypotéza se potvrdila.
|
|
Aktéři a jejich aktivity v rozvoji lokality (Mikroregion CHOPOS)
Slivanská, Jana ; Kocmánková Menšíková, Lucie (vedoucí práce) ; Boukalová, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce se zabývá aktéry lokálního rozvoje. Obecným cílem práce bylo zjistit, jaké jsou aktivity mikroregionu CHOPOS, jako aktéra lokálního rozvoje a posoudit a zhodnotit vliv sledovaných aktivit na rozvoj členských obcí regionu CHOPOS. Práce je zaměřena na zjištění toho, jak přispívají místní aktéři k rozvoji lokality a to v souladu s principem endogenního pojetí rozvoje.
V teoretické části práce byly definovány pojmy, které souvisí s problematikou regionálního rozvoje. Zjištění učiněná sekundární analýzou dat o projektech mikroregionu CHOPOS ukazuje, že nejvyšší celkové náklady na projekty za sledované období 2001-2008 byly v roce 2003 (7 903 419,- Kč). Nejvíce projektů realizovaných metodou LEADER za období 2007-2013 realizovala obec Postupice a Teplýšovice, obě obce vždy po dvou projektech (Postupice v hodnotě 1 529 961,- Kč a Teplýšovice v hodnotě 1 033 657,- Kč). Z analýzy projektů členských obcí mikroregionu CHOPOS realizovala obec Teplýšovice za období 2001-2008 nejvíce vlastních projektů, celkem 21 (v hodnotě 6 857 826,-Kč).
Vyhodnocená data z polostrukturovaných rozhovorů se starosty členských obcí mikroregionu CHOPOS ukazují, že všichni starostové spatřují ve členství v mikroregionu jen samé výhody a všichni považují ostatní obce za spíše aktivní. Aktéři považují za nejúspěšnější projekt rozhledny Špulky. Na základě těchto rozhovorů byl také zjištěn důvod pozdějšího vstupu do svazku jedné z obcí. Důvodem byla především nerozhodnost zastupitelstva.
|
|
Genetická diverzita v populaci západního poddruhu antilopy Derbyho (Taurotragus derbianus derbianus) chované v polozajetí v Senegalu, fylogenetické vztahy mezi západním (T. d. derbianus) a východním poddruhem antilopy Derbyho (T. d. gigas)
Zemanová, Hana ; Lukešová, Daniela (vedoucí práce) ; Jarmila, Jarmila (oponent)
Zástupci čeledi Bovidae jsou předmětem mnoha výzkumů, které se zabývají jejich fylogenezí, taxonomií, časem divergence, nebo genetickou diverzitou. Taxonomie se řeší pomocí srovnání morfologických znaků nebo genetickými metodami, genetická diverzita může být zjištěna analýzou rodokmenu nebo taktéž genetickými analýzami. Tragelaphinae čítají devět druhů v rámci dvou rodů Tragelaphus sp. a Taurotragus sp. Antilopy rodu Taurotragus (T. derbianus and T. oryx) patří mezi největší antilopy světa. Antilopa Derbyho (Taurotragus derbianus) má dva poddruhy, západní (T. d. derbianus) a východní (T. d. gigas), které se rozlišují na základě morfologických znaků. Západní poddruh antilopy Derbyho (T. d. derbianus) patří ke kriticky ohroženým živočichům. Jediná populace tohoto druhu, čítající méně než 200 jedinců, žije národním parku Niokolo Koba v Senegalu. Pro záchranu tohoto poddruhu byl v roce 2000 založen chov v polozajetí. Vznikl za účasti šesti zakladatelů (jednoho samce a pěti samic), u kterých předpokládáme, že nejsou příbuzní. Populace v roce 2013 čítá 95 jedinců, žijících v sedmi stádech v rezervacích Bandia a Fathala v Senegalu. Populace je spravována managementem, který se snaží minimalizovat příbuznost jedinců. V roce 2008 byla vytvořena plemenná kniha antilopy Derbyho (T. d. derbianus), která je každoročně publikována. Jedná se o malou populaci s nízkým počtem zakladatelů a bez genového toku, ohroženou inbreedingem a genetickým driftem. Genetická diverzita této populace byla zhodnocena pomocí mikrosatelitních markerů a výsledky této analýzy byly porovnány s výsledky analýzy rodokmenu. Analýza rodokmenu ukázala největší genetickou diverzitu v generaci zakladatelů (FOUNDERS). V generaci potomků zakladatelů (OFFSPRING 1; narozených v sezóně 2007/2008) genetická diverzita klesla díky tomu, že reprodukce se účastnil jediný samec. V další generaci potomků, tj. mláďat potomků zakladatelů (OFFSPRING 2; narozených v sezóně 2009/2010) diverzita vzrostla díky zapojení více jedinců do reprodukce. Pro genetickou analýzu bylo vybráno patnáct jedinců a pět polymorfních mikrosatelitních lokusů (z celkového počtu třinácti testovaných). Byly hodnoceny parametry genetické diverzity (HE a HO, Ar a odchylky od Hardy-Weinbergovy rovnováhy, a FIS a FST).Nebyly zjištěny žádné odchylky od Hardy-Weinbergovy rovnováhy. Výsledky genetické analýzy potvrdily nejvyšší genetickou diverzitu u zakladatelů (FOUNDERS: Ar = 2.79; HE = 0.664; HO = 0.750; FIS = --0.154). V obou generacích potomků hodnoty alelické bohatosti a pozorované a očekávané heterozygotnosti klesly (Ar = 2.15; HO = 0.580; HE = 0.586 u OFFSPRING 1 a Ar = 2.14; HO = 0.370; HE = 0.480 u OFFSPRING 2). Oproti výsledkům analýzy rodokmenu nebylo pozorováno žádné zlepšení v generaci OFFSPRING 2. Výsledné hodnoty parametrů genetické diverzity byly celkem uspokojivé, navzdory nízkému počtu zakladatelů a páření příbuzných jedinců.
|
|
Biotransfer of selected risk metals into plants and their accumulation and distribution in plant organs
Le Minh, Phuong ; Lachman, Jaromír (vedoucí práce)
Kontaminace půdy těžkými kovy je jedním z problémů životního prostředí ohrožujících lidské bytosti. Těžké kovy jsou považovány za zvláštní nebezpečí znečišťujících látek v půdě a to z důvodu nepříznivých účinků na růst rostlin, množství a činnost užitečných mikroorganismů v půdě a kvalitu potravin. Vzhledem k perzistenci a toxicitě jsou těžké kovy toxické, když vezmeme v úvahu různé druhy znečišťujících látek v půdě. V půdě, se často vyskytuje toxicita zinku (Zn), kadmia (Cd), olova (Pb) a rtuti (Hg), než je tomu u ostatních kovů z důvodu jejich srážek a sorpce v půdě. Jedná se o velmi nebezpečné situace, protože když jsou tyto kovy absorbovány rostlinami, mohou být dále transportovány potravinových řetězců.
V této studii je sledována akumulace čtyř těžkých kovů (rtuť, zinek, olovo a kadmium) v celém zrnu jarních odrůd pšenice dvouzrnky, jednozrnky a jarní pšenice a brambor (Solanum tuberosum). Těžké kovy a esenciální prvky byly sledovány v odrůdách brambor v přesných polních pokusech a v hydroponicky pěstovaných rostlin. Prvky byly stanoveny pomocí metod F AAS, ET AAS a AMA (Advance Mercury Analysis). Statistické analýzy byly provedeny pomocí SPSS 9.0 a Tukeyho HSD testu (alfa 0,05).
V naší studii se koncentrace těžkých kovů v pšeničných obilkách snižovala v pořadí zinek (Zn)> olovo (Pb)> kadmium (Cd)> rtuť (Hg). Srovnání mezi třemi druhy zkoumané pšenice bylo zjištěno, že dvouzrnka je bohatá na obsah zinku (62,12 mg kg-1 sušiny), zatímco jarní pšenice měla nejnižší průměrné koncentrace zinku v zrnu (40,99 mg kg-1 sušiny). Obecně platí, že hodnoty koncentrací olova v obilkách analyzovaných odrůdy pšenice byly nízké (v rozmezí od 0,1268 mg kg-1 sušiny do 0.2950 mg kg-1 sušiny).
Rovněž byly stanoveny koncentrace rtuti ve čtyřech typických fázích růstu pšenice podle Feekese (10 naduřování listové plochy, začátek metání, 10,1 metání, 10,2 čtvrtina klasu vymetána, 10,2 v listech a ve stupni 11 zrání, raně mléčná zralost). Bylo prokázáno, že koncentrace rtuti v různých odrůdách pšenice byly absorbovány odlišně v různých stadiích růstu rostlin. Růstové stadium 10,2 a 10,2 v listech ukázaly vysoký obsah rtuti (0,0152 mg kg-1 sušiny a 0,0214 mg kg-1 sušiny, v uvedeném pořadí). Mezi jednotlivými odrůdami byly stanoveny významné rozdíly.
Obsahy toxických resp. potenciálně toxických prvků stanovené ve zkoumaných bramborových hlízách se vyznačovaly velkou variabilitou v rámci sledovaných brambor. Statistické analýza (analýza rozptylu jednoduchého třídění ANOVA) však ukázala, že neexistovaly významné rozdíly mezi oběma skupinami zkoumaných vzorků (vzorky z Uhříněvsi a Valečova v roce 2013 a 2014) pokud se hodnotil jeden ze zkoumaných kovů. Měřitelné hladiny rtuti byly nalezeny ve stopových množstvích u všech zkoumaných vzorcích brambor při porovnání s jinými kovy (Cd, Pb).
Rostlinné buňky ve srovnání s živočišné buňky jsou charakterizovány tvorbou buněčných stěn. Plazmatická membrána nebo buněčná membrána jsou biologicky aktivní membrány oddělující vnitřek buňky z vnějšího prostředí. Byla vyvinuta a upravena metoda izolace protoplastů z rostlinného materiálu (brambory). V našem experimentu byly rostliny pěstovány hydroponicky ve Výzkumném ústavu rostlinných plodin Praha-Ruzyně. Jestliže zkoumáme rostlinnou membránu, jednou z možností je odstranění buněčné stěny pomocí speciálních směsí enzymů. Protoplasty byly uvolněny ve tmě při teplotě 25 stupňů Celsia po dobu 18 hodin. Bylo použito síto 70-90 mikrometrů k filtrování a poté odstředění po dobu 5 minut při 100 g. Všechny kroky byly prováděny pečlivě, aby se zabránilo poškození nebo rozbití protoplastů.
|
|
Vliv dynamiky klimatických a stanovištních podmínek na změny početnosti a migračního chováni zimujících a migrujících vodních ptáků
Adam, Matyáš ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Bejček, Vladimír (oponent)
Vodní ptáci se svými specifickými habitatovými a potravními nároky, jež se mohou během ročního cyklu měnit (Riffell et al. 2003; Taft & Haig 2006), dokáží rapidně reagovat na změny prostředí a indikovat tak kvalitu a rozmanitost mokřadů (Delany 1999; Fernández et al. 2005; Amat & Green 2010). Výrazná přeměna krajinného pokryvu související s antropogenním využíváním krajiny a oteplování klimatu vedly v posledních desítkách let k významným změnám v rozšíření a početnosti mnoha druhů vodních ptáků napříč Evropou (Delany et al. 2006; Fox et al. 2010; Lehikoinen et al. 2013; Pavón-Jordán et al. 2015a). Abychom porozuměli dynamice migrujících ptáků v prostoru i čase a mohli hodnotit dopady jak globálního charakteru, tak lokálních podmínek jednotlivých stanovišť během celého ročního cyklu, je zapotřebí nadnárodně řízeného monitoringu a výzkumu. Od zahájení Mezinárodního sčítání vodních ptáků (IWC) v roce 1967 byly v západním Palearktu dokumentovány signifikantní trendy početnosti (rostoucí i klesající) u téměř poloviny populací zimujících vodních ptáků (Delany et al. 2006; Wetlands International 2016) a odrazily se tak i na trendech v jednotlivých zemích, včetně České republiky. Mokřadní lokality na našem území, jejichž dostupnost je značně proměnlivá dle aktuálních povětrnostních podmínek, se nachází spíše na okraji zimního rozšíření vodních ptáků (Gilissen et al. 2002), přesto u nás početnost většiny druhů v posledních dekádách narůstá (Musil et al. 2011). Navíc na území České republiky nebyl v posledních dekádách zaznamenán významný nárůst zimních teplot (Klein Tank et al. 2002; Musilová et al. 2009; Dušek et al. 2013). Je proto pravděpodobné, že zde ptáci mohli začít využívat vhodná alternativní prostředí s dostupnými zdroji potravy, která úspěšně dokáží redukovat negativní dopady chladného počasí a to nejspíš i bez ohledu na ochranný status prostředí (Musilová et al. 2015). Vedle stávající územní ochrany byly na našem území za účelem ochrany migrujících ptáků vyhlášeny v roce 2004 tzv. ptačí oblasti (special protection ares; evropská směrnice o ptácích 2009/147/EC). Dosud však u nás nebyla testována efektivita a dopad zákonné ochrany na jednotlivé druhy zimujících vodních ptáků. Navíc některé zahraniční studie již poukázali na nesoulad mezi ptačími oblastmi a rozšířením druhů (López-López et al. 2007; Briggs et al. 2012; Albuquerque et al. 2013). Takové výsledky volají po dalším vědeckém výzkumu, který je potřebný jak na úrovni společenstev tak detailněji na úrovni jednotlivých druhů.
Husy velké, jimiž se zabývá druhá část disertační práce a jejichž populace v Evropě doznaly během posledních desítek let rapidního nárůstu, jsou ideálním modelovým druhem pro sledování jejich vztahu ke změnám prostředí a klimatu, ale také jejich vztahu k rušení antropogenního původu (Fox & Madsen 1997; Ramo et al. 2015). K tomu je potřebná patřičná znalost jejich distribuce, početnosti a chování. Od třicátých let, kdy začaly být husy na našem území kroužkovány, intenzita individuálního značení ptáků sice značně kolísala a odrážela se tak i v množství zpětných záznamů, v posledních deseti letech ovšem rapidně vzrostla (Podhrazský 2010). Historická data do roku 2002 (Cepák et al. 2008) společně s daty novými však dosud nebyla důkladně analyzována a ve světle současných změn tradičních zimovišť a migračního chování většiny populací hus vyžadují zvýšenou pozornost. V současné době navíc přichází na řadu také satelitní sledování jedinců, které nám dokáže prozradit detailnější informace o chování jedinců.
|
|
Dopady korupce a fiskálních úniků na vybraná odvětví ekonomiky
Rodonaia, Elizbar ; Šrédl, Karel (vedoucí práce) ; Kopecká, Lenka (oponent)
Korupční jednání je jedním z nejznámějších a současně nejzávažnějších problémů současného světa. Cílem zpracování dizertace je vytvořit aktuální charakteristiku korupce a fiskálních úniků, jak z teoretického, tak i praktického hlediska, specifikovat jejich projevy u ekonomik Česka a Gruzie v podmínkách současné globalizace, jakož i vyjádřit dopady korupce a fiskálních úniků na vybraná odvětví ekonomiky. Mezinárodní organizace Transparency International srovnává korupci v jednotlivých zemích na základě hodnot Indexu vnímání korupce (Corruption Perception Index; CPI), jenž měří stupeň vnímání korupce ze subjektivního hlediska. Index každoročně zachycuje aktuální pohled na korupci ve veřejném sektoru a průzkumy použité k jeho sestavování obsahují otázky související se zneužíváním pravomocí veřejných činitelů k získání osobních výhod. Česká republika získala 51 bodů a nachází se na 53. místě v jejím žebříčku, hned za ní se na 54. pozici umístilo Slovensko s 50 body. Toto umístění vyjadřuje dosud značně nedobrou situaci ve státní správě, špatné fungování politických stran a nedostatečnou protikorupční politiku státu. Ze shromážděných dat a jejich časových řad byl vyvozen závěr o vysoké korelaci a vzájemném vztahu ukazatele míry korupce CPI a HDP na obyvatele v PPP. Přestože mezi nejméně zkorumpované země světa se v roce 2014 řadí rozvinuté ekonomiky jako Dánsko, Nový Zéland a Finsko, méně vyspělá Gruzie se dokázala umístit na 50. místě před Českou republikou i Slovenskem. Je to dáno tím, že s nástupem vlád prezidenta Saakashviliho a premiéra Ivanishviliho došlo k výrazné reformě státní správy včetně bezpečnostních složek. To svědčí o skutečnosti, že rozvinutost ekonomiky není zdaleka hlavním faktorem pro eliminaci vzniku korupce a fiskálních úniků v určité zemi. Snížení rozsahu daňových úniků a odchodů firem do daňových rájů má umožnit elektronická evidence tržeb a změny v systému zadávání veřejných zakázek. Mělo by být řešeno zprůhlednění rozhodování o přidělování veřejných zakázek a prováděna důsledná kontrola čerpání veřejných prostředků. K eliminaci malé (bagatelní) korupce by nepochybně přispělo omezení rozsahu vlivu úředníků ve veřejné službě. Více než o úplné odstranění korupce usilují v současnosti státy o její snižování či eliminaci jejích dopadů.
|
|
Vliv anthelmintických návnad na prevalenci Echinococcus multilocularis u lišek obecných v ČR
Brožová, Adéla ; Jankovská, Ivana (vedoucí práce) ; Bejček, Vladimír (oponent)
V roce 2012 byla v několika vybraných oblastech Karlovarského kraje zjišťována přítomnost tasemnice měchožila bublinatého (Echinococcus multilocularis) u přirozeně infikovaných lišek. Od ledna do prosince 2013 byly v daných oblastech s nejvyšší prevalencí tohoto parazita rozmisťovány návnady obsahující anthelmintikum (80 g rybího masa + 50 mg Praziquantel- Drontal plus flavour) v množství 50 ks/km 2. V roce 2014 bylo provedeno kontrolní šetření a následné srovnání prevalence této tasemnice ve sledovaných oblastech v letech 2012 a 2014, tj. před a po podání návnad s anthelmintiky. Zjištěná prevalence měchožila bublinatého byla u lišek před podáním 80 % (12/15), po podání návnad 10,5 % (2/19) Kromě toho byla provedena analýza střevní tkáně lišek infikovaných a lišek neinfikovaných měchožilem bublinatým pro stanovení koncentrace vybraných prvků (Cd, Cr, Cu, Fe, Mn, Ni, Pb, Zn). Lišky napadené touto tasemnicí vykazovaly ve sliznici tenkého střeva vyšší hladinu následujících prvků: chrom (Cr), měď (Cu), železo (Fe), mangan (Mn), nikl (Ni), zinek (Zn). Naopak koncentrace primárně toxických prvků (Cd a Pb) byla ve střevní sliznici lišek napadených měchožilem bublinatým nižší než ve střevě lišek bez tohoto parazita.
|
|
Dynamika horského smrkového lesa se zaměřením na vývoj přirozené obnovy
Červenka, Jaroslav ; Svoboda, Miroslav (vedoucí práce) ; Tomáš, Tomáš (oponent)
Disturbance hrají nezastupitelnou roli v dynamice lesních ekosystémů. Avšak jejich přesné důsledky nejsou v oblastech horských smrčin střední Evropy zcela objasněné. V roce 2007 se přes území Národního parku Šumava přehnal ničivý orkán Kyrill, který nastartoval kůrovcovou disturbanci a následné velkoplošné odumírání horního stromového patra v této oblasti. Tato práce využívá této skutečnosti a zabývá se rozpadem a strukturou porostů po distrubanci, početností a strukturou přirozené obnovy a dále řeší především dynamiku přirozené obnovy smrku ztepilého (Picea abies) na tlejících kmenech. Porovnává narušené porosty (NP Šumava) s oblastí bez narušení (CHKO Jeseníky). Zaměřili jsme se na změnu početnosti zmlazení po disturbanci a vliv vlastností tlejících kmenů na tuto změnu. V oblasti Trojmezenského pralesa činila mortalita mateřského porostu 99 %, bylo nalezeno několik málo stromů, které kůrovcovou gradaci přežily. Jednalo se především o potlačené stromy s průměrem kolem 10 cm. Živé stromy (DBH>7 cm) dosahovaly hustoty 16 ks/ha. Množství tlejícího dřeva se zvýšilo 2,5 násobně (v porovnání se stavem před 10 lety) a jednu třetinu tvořily ležící kmeny. V porostech byla nalezena pouze obnova smrku ztepilého (Picea abies) a jeřábu ptačího (Sorbus acuparia). Zmlazení se zde vyskytovalo v dostatečných počtech, především na mikrostanovištích mech (32 %), tlející dřevo (27 %) a pata stromu nebo souše (28 %). Zmlazení smrku uchycené před disturbancí (banka zmlazení) zaujímalo celkově 88 %. S rostoucí nadmořskou výškou se vyskytovala celkově nižší více homogenní obnova. Nejlepší podmínky pro obnovu poskytují kmeny velkých dimenzí, kmeny rozkládané bílou hnilobou způsobenou václavkou (Armillaria spp) nebo ohňovcem ohraničeným (Phellinus nigrolimitatus). Naopak kmeny rozkládané troudnacem pásovaným (Fomitopsis pinicola) nejsou pro obnovu příliš vhodné. Při porovnání změny početnosti obnovy na ležících kmenech v narušené a nenarušené lokalitě jsme pozorovali výrazný nárůst v narušené oblasti (o 33 %). Největší nárůst byl pozorován v nejnižších výškových kategoriích na kmenech větších dimenzí. Tři roky po odumření horního stromového patra se efekt silné disturbance na odrůstání a přežívání obnovy na ležících kmenech neprojevil.
|
host ::
