| |
| |
| |
|
Zdanění závislé činnosti v Norsku a v České republice
Chadraba, Filip ; Sedmihradská, Lucie (vedoucí práce) ; Martínková, Lenka (oponent)
Důvod pro vypracování této práce pro mne byl zájem zjistit, ve které z vybraných zemí, jsou osoby vykonávající závislou činnost více daňově zatíženy, tedy v jaké zemi mají vyšší disponibilní důchod. V bakalářské práci si konkrétně kladu za cíl teoreticky popsat zdanění závislé činnosti v norském daňovém systému po reformě 2016. Zvláštní pozornost je věnována specifickým právům občanů z evropského hospodářského společenství, kteří pracují v Norském království. Zdrojem informací byly pro mne především stránky norské daňové správy. V praktické části jsem se věnoval srovnávání průměrného daňového zatížení podle metodologie OECD v obou zemích v aktuálním roce 2016. Vlastní vypočtené výsledky průměrného daňového zatížení jsem zároveň srovnal s průměrným daňovým zatížením, které bylo zveřejněno OECD v elektronické knize Taxing wages 2015. Příklady rovněž slouží jako ukázka postupu pro výpočet daně v České Republice a Norském království. Dosažené výsledky ukázaly, že osoby vykonávající závislou činnost, kromě jednoho typu domácnosti, odvádí více do veřejných rozpočtů v Norském království než v České Republice. Výše daňového zatížení je významně ovlivněna nárokem domácností na přídavky na děti. Domácnosti s dětmi mají nižší průměrné daňové zatížení. Daně z příjmů fyzických osob jsou konstruovány v každé zemi dosti odlišně. V českém systému se dává přednost slevám, na druhou stranu v norském, ve kterém dochází k velkému přerozdělování bohatství, se dává přednost odpočtům.
|
|
Pojištění majetku obyvatelstva
Černá, Andrea ; Ducháčková, Eva (vedoucí práce) ; Daňhel, Jaroslav (oponent)
Tématem této bakalářské práce je pojištění majetku obyvatelstva s důrazem především na pojištění domácnosti. Nejprve pojednává obecně o pojištění majetku, jeho historii a základních prvcích jeho konstrukce. Následuje rozčlenění na pojištění budov a domácností a zhodnocení situace na českém trhu s těmito produkty. V závěrečné části jsou porovnány produkty pojištění domácnosti třech největších pojišťoven na českém trhu a zjištěné informace jsou později aplikovány při pojištění fiktivní domácnosti. Přínosem práce je poskytnutí přehledu o pojištění domácnosti a seznámení s informacemi, které je potřeba znát a brát na zřetel při sjednávání tohoto typu pojištění.
|
|
Development analysis of consumer loans in the Czech Republic and Slovakia
Ličko, Oliver ; Radová, Jarmila (vedoucí práce) ; Rajl, Jiří (oponent)
Diplomová práca na tému Analýza vývoja spotrebiteľských úverov v Českej republike a na Slovensku sa zaoberá vývojom a štruktúrou zadĺžeností českých a slovenských domácností s bližším pohľadom na vývoj spotrebiteľských úverov. Teoretická časť práce je zameraná na rozdelenie úverových produktov pre domácností, a legislatívne úpravy týkajúce sa problematiky úverov na spotrebu v oboch krajinách. Následné analýzy jednotlivých trhov sledujú celkový vývoj zadĺženosti domácností a vývoj na trhu spotrebiteľských úverov. Tento vývoj je porovnávaný spoločne so základnými finančnými a makroekonomickými ukazateľmi, ktoré ovplyvňujú dopyt po tomto type úverového produktu. Záverečná časť práce sa sústredí na porovnanie výsledkov analýz medzi českým a slovenským prostredím.
|
| |
| |
|
Občané o ekonomické situaci svých domácností – říjen 2016
Tuček, Milan
V rámci svého říjnového šetření CVVM zkoumalo, jak lidé vnímají současnou sociálně-ekonomickou situaci svých domácností. Dotázaní se vyjadřovali k tomu, zda je pro ně obtížné vyjít s příjmy a zda svoji domácnost považují za bohatou či naopak chudou. Dále se pak šetření podrobněji věnovalo tomu, na které potřeby mají domácnosti ve svém rozpočtu dostatek peněz a na které nikoli.
|
|
Postoje a aktivity české společnosti vzhledem k životnímu prostředí - květen 2016
Malina, Ondřej
V rámci květnového šetření položilo Centrum pro výzkum veřejného mínění čtyři otázky zaměřené na životní prostředí. První dvě otázky mapovaly informovanost o tématu životního prostředí, konkrétně zájem o informace spojené s životním prostředím a subjektivní pocit informovanosti o životním prostředí. Druhé dvě otázky zkoumaly aktivity jednotlivců a domácností vzhledem k životnímu prostředí, například třídění odpadu či nákup biopotravin.
|
host ::
