| |
|
Posmrtné balzamování Klementa Gottwalda
Bulvasová, Alena ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
a klíčová slova Práce je níže rozdělená na tři části nazvané "Smrt," "Pohřeb" a "Balzamace." V první části se představuje důvod Gottwaldovy smrti v březnu 1953, zvláštní průběh pitvy a také situace jeho osobních lékařů. Druhá část se věnuje způsobu organizace "vojensko- civilního"pohřbu a smutečním projevům v celé ČSR. Třetí oddíl je tematickým okruhem pro otázky balzamování např. připomenutí ostatních, v dnešní době stále funkčních mauzoleí ve světě, popsání stavebních úprav v Národním památníku anebo významu tzv. doplňujících balzamování. Klíčová slova: Balzamování, Klement Gottwald, Pohřeb, Národní památník na Vítkově, doplňující balzamování.
|
|
Návrh a realizace informačního centra Památník Čestná vzpomínka
Kuthan, Pavel ; Papík, Richard (vedoucí práce) ; Vorlíčková, Blanka (oponent)
Předmětem diplomové práce je přiblížení průběhu počátečního projektu a analýza informačního centra Památník Čestná vzpomínka, které obsahuje selekčně uspořádané informace o historii československých legií (1914- 1920) a jmennou databázi padlých a zemřelých čs. legionářů. Na základě trendu uchovávání historického a kulturního dědictví (který je dnes celosvětovým trendem v oblasti kultury, historie a informačních studií), do něhož je zapojen mimo jiných i Ústav informačních studií a knihovnictví Univerzity Karlovy v Praze, je cílem vzniku a existence tohoto informačního centra trvalé uchování informací k této kapitole našich dějin a těch, kteří ji tvořili. K tomuto cíli informační centrum využívá přímo celosvětové sítě internet pro maximalizaci přístupnosti k těmto informacím.
|
|
Památník a paměť v České republice po listopadu 1989
Žáková, Eliška ; Mitášová, Monika (oponent) ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce)
Diplomová práce zpracovává téma současné pomníkové (památníkové) tvorby v České republice s důrazem na teoretickou stránkou pomníkového žánru. V první části, obecně teoretické, autorka systematicky shrnuje poznatky zahraničního bádání v oblasti dané problematiky, uvádí zahraniční příklady a reflektuje nejprogresivnější světové tendence v pomníkové tvorbě. V druhé části, zaměřené již konkrétně na české prostředí, zhodnocuje předchozí teoretickou bázi a ilustruje stěžejní aspekty pomníkové problematiky prostřednictvím vybraných případových studií, věnovaných pražskému Památníku obětem komunismu od Olbrama Zoubka, libereckému Památníku bojovníkům a padlým za svobodu vlasti autorské trojice Stolín - Stolín - Mitášová a rožnovskému Památníku obětem 1. a 2. světové války od sochaře Václava Fialy. Exemplární analýzy využívá autorka k detailnějšímu pohledu na společensko-politicko-estetické okolnosti vzniku konkrétních památníků, přičemž se zaměřuje zejména na jejich potenciál pro uchování historické paměti. Cílem diplomové práce je přispět k vytvoření teoretického zázemí pro současné uvažování o žánru pomníku.
|
|
Neobvyklý památník obětem Velké války v Obříství na Mělnicku
Pazdera, David ; Kodera, Pavel
V úvodu článku se autoři pokoušejí o základní typizaci pomníků a památníků padlým v první světové válce na území českých zemí. Následně podrobují důkladné analýze vznik a komemorační využívání památníku obětem Velké války v obci Obříství na Mělnicku s cílem zjistit důvody jeho podoby symbolického hřbitova, která značně vybočuje z obvyklých forem těchto staveb. Zjišťují, že příčinou této diference je osoba hlavního inspirátora a organizátora výstavby památníku, jímž byl obřístevský farář Karel Preininger. Postava fundátora památníku je pak dalším nestandardním rysem této stavby, neboť památné stavby padlým se v meziválečném Československu obvykle stávaly symbolem sekularizované ideologie nového státu.
|
|
Poválečný vývoj Lidic - pietní vzpomínky a život v nových Lidicích
Havlůjová, Gabriela ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent)
Autorka se v diplomové práci zabývá problematikou poválečného vývoje Lidic od roku 1945 do roku 1989. Diplomantka se zamýšlí nad otázkou paměti na Lidice, lidickou pamětí a Lidicemi jakožto místem paměti. V úvodu své práce se pokouší z rozhovorů s pamětníky zjistit, pro koho a jakým místem paměti Lidice jsou. V dalších kapitolách se věnuje ohlasu lidické tragédie ve světě, který doplňuje rozhovory se ženami pojmenovanými po Lidicích. Další tematický blok je pak věnován výstavbě obce a dvěma organizacím, které stavbu obce měly na starost. Na jedné straně je to Společnost pro obnovu Lidic, na straně druhé pak britské hnutí "Lidice Shall Live". Autorka rovněž představuje zakladatele hnutí Barnetta Strosse a postihuje důvody, které ho mohly vést k založení hnutí. V dalších kapitolách pomocí článků z Rudého práva postihuje průběh pietních vzpomínek v Lidicích a ukazuje, jakým způsobem Lidice byly využívány komunistickým režimem k propagandě socialismu. Získané poznatky konfrontuje se vzpomínkami narátorů. Pramennou základnou se pro ni staly vzpomínky pamětníků, které získala a zpracovala dle metody oralní historie, články z Rudého práva, archivní prameny zejména ze Státního okresního archívu v Kladně a Národního archívu v Londýně. Klíčová slova: Lidice, komunistická propaganda, paměť, místa paměti,...
|
|
Lidice - významná vojenská památka Středočeského kraje
RUSNÁKOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zabývá úlohou Památníku Lidice jako jednoho z objektů cestovního ruchu v rámci Středočeského kraje. Cílem bakalářské práce bylo zhodnotit a analyzovat využití potencionálu atraktivity vojenské památky Lidice. Na základě výsledků terénního šetření byl navrhnut produkt určený ke zvýšení návštěvnosti zmíněné oblasti. Data získaná terénním šetřením, řízenými rozhovory i ze sekundárních zdrojů byla použita pro zpracování situační analýzy a syntézy údajů, které se staly podkladem pro sestavení návrhů, opatření a posléze rovněž k přípravě nového produktu.
|
|
Památník Františka Vrhela. Nahlédnutí do myšlenkového světa jednoho sedláka
VLASÁK, Richard
Diplomová práce se zabývá myšlenkovým světem sedláka v první polovině 20. století. Její autor časově vymezil svůj zájem od konce 19. století až do roku 1948. Nezabývá se zde tedy problémy kolektivizace a sociálními proměnami české venkovské společnosti po roce 1948. Zaměření práce je historicko-sémantické. Hlavním zdrojem informací je soubor pramenů neúřední povahy, jde zejména o rodinnou kroniku - památník Františka Vrhela, která vznikala na základě jím psaných poznámek od roku 1914 až do roku 1961. Dalšími prameny jsou obecní kroniky obcí Košice a Roudná, dále archiválie úřední povahy, kupř. fond Škola Košice, uložený v Státním okresním archivu v Táboře. Z dokumentů této provenience byly dále použity: fondy Okresního zastupitelstva v Soběslavi, Okresního zastupitelstva v Táboře a Okresního úřadu v Táboře. Dalším zdrojem byly zatím needitované a neuveřejněné rodinné kroniky, jejichž původ je autor nucen zatajit. V historicko-sémantické analýze používá autor kromě výše jmenovaných pramenů i teoretické práce, beletrii a tisk, zabývající se fenoménem selství, venkova a lidové kultury. Hlavním přínosem práce je sémantický rozbor slova obec jako příklad pro další sémantický rozbor klíčových pojmů dané society, jako je venkov, statek, rodina, rod, grunt, země, národ. V nalezených významech slov spatřuje autor myšlenkové stereotypy, klišé, fráze, ale i prvky národní stavovské a rodinné ideologie příslušníka selského stavu v první polovině 20. století.
|
|
Poválečný vývoj a každodenní život v Nových Lidicích (obyvatelé Lidic a jejich vzpomínky na pietní vzpomínky a život v obci)
Literová, Gabriela ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Autorka se v diplomové práci zabývá problematikou poválečného vývoje Lidic od roku 1945 do roku 1989 s určitým přesahem i do dalších let. Diplomka se pokusila ukázat, jakým způsobem Lidice byly využívány komunistickým režimem k propagandě socialismu a jakým způsobem se to odrazilo na životě místních obyvatel. Autorka popisuje a hodnotí výstavbu nové obce a s tím činnost spatých organizací, zejména Společnosti pro obnovu Lidic a britského hnutí Lidice Shall Live, které založil Sir Barnett Stross. Osobnosti Strosse se autorka věnuje obsáhleji, vzhledem k tomu, že se dostala do kontaktu s jeho příbuznými ve Velké Británii, kde získala osobní vzpomínky na zakladatele nových Lidic. Druhým problémem, na který se diplomatka zaměřila, je život v nových Lidicích a vnímání pietních vzpomínek a života obyvateli Lidic. Pramennou základnou se pro ni staly zejména vzpomínky pamětníků, které získala a zpracovala dle metody oralní historie. Orální prameny doplnila studiem literatury a analýzou archivních pramenů zejména ze SOaK Kladno, Fondu Společnosti pro obnovu Lidic, Národního archívu v Londýně a dobového tisku. Skupinu respondentů tvořili obyvatelé Lidic. S respondenty byla vedena životopisná vyprávění s doplňujícími otázkami týkajících se pietních vzpomínek a každodenního života v Lidicích.
|
|
Možnosti využití a regenerace brownfieldu na území obce Brněnec
Kozáková, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá brownfieldem bývalé textilní továrny Vitka Brněnec a.s. a jeho dopadem na rozvoj obce Brněnec. V rámci literární rešerše je zhodnocena domácí a zahraniční literatura zabývající se problematikou brownfields. V praktické části je analyzován projekt "Památník obětí válečného bezpráví", který místní samospráva zamýšlí realizovat v areálu brownfieldu, v místech, kde se v letech 1944 -1945 nacházel koncentrační tábor. V rámci kvalitativního šetření byly provedeny rozhovory s aktéry participujícími na regeneraci brownfieldu a místními občany. Odpovědi respondentů identifikují příčiny vzniku brownfieldu, problémy s ním spojené a možnosti jeho regenerace. Na základě výzkumných aktivit jsou dále formulována doporučení vhodná pro využití v praxi.
|
host ::
